(20.20 hodin)
(pokračuje Pavera)
Co se týká Ministerstva zdravotnictví, myslím si, že velkou chybou je, že se nechtějí obnovit poplatky v nemocnicích. Mluvil jsem s mnoha lidmi, mezi nimi i s velkou řadou seniorů, a jsou připraveni se podílet na úhradě minimálně 60 korun za den pobytu za jídlo. Myslím si, že zrušením tohoto poplatku se určitě zvýší počet dnů pobytu nemocných v nemocnici, jak tomu bylo před zavedením poplatků.
U Ministerstva životního prostředí, protože jsem z Moravskoslezského kraje, kde výrazně ovlivňuje čistotu ovzduší emise ze sousedního Polska, proto jsem si myslel, že vláda nějakým způsobem více se bude věnovat tomuto tématu, například tlakem na polské představitele, aby snížili limity pro vypouštění emisí do ovzduší a také třeba omezením dovozu nekvalitního paliva, jako je uhelný prach nebo nízkoenergetické uhlí, ale nic tam takového bohužel není. Také jsem si všiml takového protiřečení. Na jedné straně vláda uvažuje o snižování závislosti na fosilních palivech a na druhé straně podporuje tzv. kotlíkové dotace právě na tato paliva.
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tady se mluví o podpoře našim podnikatelům. Mám mezi svými přáteli spoustu podnikatelů - tvrdí jediné. Chtějí stabilizované daňové zákony a další zákony týkající se podnikání a ocenili by především vymahatelnost práva v České republice. Nejvíce je srážejí na dno neuhrazené faktury a podvody některých firem.
U Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tam to sice v programovém prohlášení to není, ale pan premiér to tady už dneska říkal, že budou podporovat technické obory a učňovské školy a že budou uvažovat o revizi středních a vysokých škol. Všichni víme, že těchto škol je u nás hodně a že potřebují zrevidovat a zjistit, jestli jsou všechny tyto školy nutné.
U Ministerstva vnitra se píše: podpora dalšího rozvoje policistů, policie a Hasičského záchranného sboru. Já si myslím, že především by se vláda měla věnovat problematice hasičů, protože mají podobnou funkci jako policie a armáda. Vždyť hasiči jsou první, kteří pomáhají lidem při živelních pohromách, nasazují své životy, aby ochránili životy druhých, a mají nejnižší platy.
Úplně na závěr se ještě dotknu evropských dotací, o kterých se tu mluvilo. Myslím si, že kdyby se více myslelo na obce a města, tak dávno ty dotace byly vyčerpány, protože všechny obce a města ještě nemají dokončenou infrastrukturu a mají připravené projekty včetně stavebních povolení a jenom čekají na peníze, a kdyby jim spadly někde z nějakého šuplíku tyto peníze, určitě by to přivítaly. Takže možná tady taková rada, kam by ty miliardy, které by se ještě podařilo získat, kam by mohly jít.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a k řečnickému pultíku zvu paní poslankyni Putnovou. Prosím, aby se připravil pan poslanec Radim Holeček. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Putnová: Dobrý večer. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně poslankyně, páni poslanci, nepřekvapuje mě dlouhý a místy dramatický průběh dnešního projednávání. Rituály patří k životě člověka i k celospolečenskému životu naprosto samozřejmě. Vytvářejí totiž emoční rámec pro přijetí změny. A změna politické garnitury nepochybně celospolečenskou změnou je.
My se dnes budeme rozhodovat mimo jiné také na základě předloženého programového prohlášení vlády. Programové prohlášení by měl být strategický dokument, který sděluje, jak dál zemi vést. A vést znamená vzbuzovat naději pro budoucnost. Bohužel musím říct, že toto programové prohlášení ve mně žádnou naději nevzbuzuje. To, čím bych charakterizovala tento text, je bezradnost. Bezradnost, jak dál řídit tuto zemi, k čemu jako země chceme směřovat, čeho chceme dosáhnout a jak a z čeho případné změny také financovat. Uvedu to na několika příkladech ze vzdělávací a vědní politiky.
V programovém prohlášení se uvádí, že vláda bude postupně navyšovat platy pedagogických i nepedagogických pracovníků, podporovat modernizaci a vybavení škol. To je nepochybně chvályhodná snaha. Skutečně regionální, speciálně základní školství je klíčem ke vzdělávací politice. Chceme-li dosáhnout lepší kvality vzdělání, je nutné začít na základních školách. Kvalitní základní vzdělání je prevence před sociálním vyloučením a je to vstupenka do života. Je to podmínka nutná pro rozvoj dalších vzdělávacích stupňů. Očekávala bych tedy, že se v programovém prohlášení uvede, z jakých zdrojů se bude tato priorita financovat, a především, že to bude také rozpočtová priorita. Nic takového v programovém prohlášení nenajdete.
Na dalším příkladu z vysokoškolské politiky si dovolím demonstrovat a zpochybnit to, že programové prohlášení je skutečně strategickým dokumentem. Uvádí se v něm, že vláda provede analýzu vysokoškolské legislativy a navrhne případné změny. Nezdvořile se ptám - a co bude dělat vláda zítra? To má být program na čtyři roky? Vždyť vysokoškolský zákon se za posledních šest let zásadně nezměnil. A když se provede taková analýza, co s těmi výsledky budeme dělat? Jaká je vzdělávací politika této budoucí vlády?
Pokud se začtete do kapitoly věda, výzkum a inovace, dozvíme se, že vláda chce rozšířit počet programů, které podporují aplikovaný výzkum. Do dneška jsem se domnívala, že panuje všeobecná shoda, a to jak mezi politiky, tak mezi odbornou veřejností, na tom, že budeme podporovat excelenci a že budeme koncentrovat zdroje. Už to neplatí?
Na jiném místě se zase můžeme dočíst, že vláda chce vytvářet podmínky pro změnu hodnocení a financování výzkumných projektů a výzkumných institucí. Vláda chce vytvářet podmínky? Vláda je přece nositelem změn. Ví vláda, jak chce měnit hodnocení financování, s jakými kritérii? Pokud ano, proč nám to neřekne? Nemá na to odvahu, anebo to neví?
Koncentrovaným výrazem bezradnosti je deklarování zřízení Národní rady pro vzdělávání. Má to být instituce s dosud nejasnou kompetencí a možnostmi ovlivňovat vývoj. Má to být instituce, která má zastírat bezradnost a přinášet alibi pro nejasnou politiku současné vlády.
První krok se příliš nepovedl. Bezradnosti a alibismu nemohu dát svoji podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu pana poslance Radima Holečka. Prosím, aby se připravil pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče. ***