(20.10 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Dámy a pánové, já jsem se na základě rozboru jedné kapitoly snažil naznačit, že to vládní prohlášení by mohlo být delší, mohlo by být zpracováno kvalitněji a mohlo by být podrobnější. Vláda měla podle mého názoru využít ústavní lhůtu, kterou má v Ústavě, k tomu, aby se připravila na to, než předstoupí před Sněmovnu. Samozřejmě vláda by nemusela předložit klidně žádné vládní prohlášení, ale pak bych to vnímal jako neúctu vůči parlamentu. Pokud parlament má vykonávat kontrolní pravomoc vůči vládě, pak by zde dneska měl být dokument, podle kterého tu svoji kontrolu bude schopen parlament, resp. Poslanecká sněmovna realizovat. Ale dámy a pánové, podle takto obecného a krátkého materiálu parlament těžko bude moci kontrolu vůči vládě vykonávat. Na jedné kapitole jsem se to snažil doložit. To je také důvod, proč tuto vládu nepodpořím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou mám přihlášenou paní ministryni spravedlnosti, paní poslankyni Válkovou. Prosím, paní ministryně.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane poslanče Pospíšile, velmi děkuji za provedenou analýzu, která podle mého názoru i představuje takový konstruktivní krok a konstruktivní způsob, jak opozice upozorňuje na buď skutečné, nebo domnělé mezery programového prohlášení.
Musím souhlasit s tím, že působí oblast, která je označená jako Ministerstvo spravedlnosti, kuse a neúplně. Částečně je to tím, že jsme měli každý omezený prostor na těch pět šest priorit. Částečně je to ještě tím, že některé resorty potřebovaly dejme tomu trošku větší rozsah, aby prezentovaly své priority. I já jsem vycházela z toho, že když napíšeme "přijmeme nový občanský soudní řád", a to také nezpochybňuji, protože jsem váš projev bedlivě celý sledovala, akorát s výjimkou té minuty, co jsem sem přebíhala, takže velmi ambiciózní projekt v rámci jednoho volebního období přijmout nový občanský soudní řád, a nejenom ten, ta ambice jde ještě dál, zvážit i sjednocení s ostatními procesními civilními předpisy. Jistě trestní řád, jehož některé verze už jsou také připraveny, také patří mezi projekty, které by si zasloužily více rozvést. Ale stejně si myslím, že těm, kteří rozumějí problematice, stačí tato kusá informace, za kterou se skrývá spousta práce a úsilí, které si pan bývalý ministr spravedlnosti sám dobře vyzkoušel na několika kodexech, naposledy na trestním zákoníku, který se mu podařilo prosadit a který bude jistě spojen vždy s jeho jménem.
Pokud jde o oběti trestných činů, abych nebyla zase napomínána, že -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, já se omlouvám. Vaše dvě minuty uplynuly.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Už uplynuly? Tak v tom případě se nedá nic dělat, abych zase nebyla špatným příkladem jako ministryně spravedlnosti, která ten limit nedodržuje. A sama řeknu panu Pospíšilovi osobně své připomínky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k řečnickému pultíku paní poslankyni Markétu Adamovou, která je řádně přihlášená do rozpravy. Prosím, aby se připravil pan poslanec Pavera. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, hezký dobrý večer. Já už nebudu opakovat mnohé, co tady zaznělo, ačkoliv i mě napadalo při čtení programového prohlášení vlády několik otázek. Ty základní byly asi tyto: Jak to vlastně hodlají všechno splnit a kde na to vezmou? Pak je ještě spousta otázek, které mě napadaly ke konkrétním bodům, ty by byly ale příliš konkrétní. Pak mi ale došlo, že vlastně nemám v rukách klasické programové, ale marketingové prohlášení. Vždyť nejsilnějšími stranami této vlády jsou ČSSD a hnutí ANO. A ti první jmenovaní nám již na krajích svým hospodařením ukázali, že na to, aby splnili své často nesmyslné předvolební sliby, jsou připraveni se bezhlavě zadlužovat. V krajských volbách svého času to byl slib o zrušení zdravotnických poplatků. Takže sociálně demokratičtí hejtmani následně vesele propláceli poplatky, místo aby investovali do skutečně potřebných projektů a věcí. A zadlužení rostlo a dále roste. Takže tohle je asi model fungování podle ČSSD. Slíbíme cokoliv - a jak to udělat, budeme řešit až potom. To je dosti špatný přístup, myslím si.
Pak tu máme ještě jednu naději, a to je, že ve vládě je i hnutí ANO. Jenže to by zástupci akce nespokojených občanů museli umět koncepčně - a také jak jinak by měli než koncepčně - přistupovat k tomuto programu. Oni jsou totiž zvyklí z byznysu, jak nám tady často říkají, že nejsou politici, přistupovat k tomu opravdu marketingově. A jsou zvyklí z byznysu, že je potřeba především ten produkt umět prodat. Tam je přece také důležité především to, že produkt hezky zabalíme, navoníme, dobře jej vystavíme. Vědí však jeho zástupci, myslím zástupci hnutí ANO, co jsou skutečně důležitá témata? Odkud čerpají svou znalost toho, co je třeba řešit? Patrně pouze z médií. Jak jinak si vysvětlit například to, že v programovém prohlášení sice najdeme snahu snížit počty závislých na hracích přístrojích, což nepopírám, že určitě je potřebné a chvályhodné, ale již zde není ani zmínka o boji proti závislostem na drogách a alkoholu, které jsou v české populaci bohužel ještě násobně rozšířenější než tyto závislosti na hracích přístrojích. Prostě to teď tolik nerezonuje médii, není to tak populární. A tomu já neříkám koncepční přístup.
Podobných a líbivých věcí bychom nalezli ještě mnohem více. Tak například zvýšení soběstačnosti České republiky v základních zemědělských komoditách. Ono už to tady tedy zaznělo - ale je to opravdu něco, co českého spotřebitele tolik pálí? A takto bych samozřejmě mohla pokračovat.
Takže to máme marketingové prohlášení vlády - snůšku slibů a proklamací. Tomu se vyslovit důvěra prostě nedá. Programové prohlášení totiž nemá být navoněným a hezky zabaleným produktem, ale vizí směřování České republiky a realistickým návodem správy země. Protože každý produkt, když ho zbavíte hezkého a příjemného obalu, rozbalíte, může brzy vyčichnout a časem může dokonce i zapáchat. To bych byla velice nerada.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic TOP 09.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Prosím k mikrofonu pana poslance Herberta Paveru. Prosím, aby se připravila další v pořadí paní poslankyně Putnová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, programové prohlášení vlády je takové, jaké je - hodně všeobecné, tak jak to tady už všichni řekli. Chápu, že do programového prohlášení vlády nelze napsat podrobně vše, co má v plánu udělat. Ony všeobecné věci se nedají tak moc kritizovat. I možná z tohoto důvodu tam nejsou tak odborně popsány. Přesto si dovolím upozornit na některé chybějící věci, kterých jsem si všiml.
Co si neodpustím vládě vytknout, to je to, že v celém prohlášení není žádná zmínka směrem k obcím a městům. V koaliční smlouvě je alespoň jedna věta týkající se rozvoje obcí a měst. Obce a města jsou stejně jako rodina základní stavební jednotky dobře fungujícího státu. V programovém prohlášení jsem nenašel žádnou významnou zmínku o tom, jak by chtěla vláda pomoci obcím a městům v jejich rozvoji nebo v jejich boji za omezení byrokracie nebo že by chtěla jakkoliv posílit jejich pravomoci například i tím, že by navýšila jejich rozpočty. Nic neříká -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám a prosím kolegy, aby se ztišili, abychom vás všichni slyšeli. Děkuji.
Poslanec Herbert Pavera: Já také děkuji.
Nic neříká ani informace v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj, kde se mluví právě o podpoře regionálního rozvoje. V kapitole Ministerstva zemědělství se zase hovoří o venkovu v souvislosti s rozvojem zemědělství v podmínkách společné zemědělské politiky a Programu rozvoje venkova. Snad ještě něco málo se týká obcí v kapitole školství, kde nalezneme zmínku o podpoře výstavby mateřských a základních škol. A přitom zkušenosti z vyspělých evropských regionů, například z Jižního Tyrolska v severní Itálii nebo z Bavorska jasně ukazují, že obce a města, které mají dostatek financí pro svůj rozvoj, se daleko lépe starají o své občany, životní prostředí i podporu podnikání. Jako příklad uvedu obec, která tam má 4 000 obyvatel, má v rozpočtu 250 milionů korun. Obce u nás podobného typu mají zhruba 70 milionů korun ročně.
A teď jenom pár postřehů k Ministerstvu práce a sociálních věcí a k dalším ministerstvům, kterých jsem si všiml. Mluvilo se tady, že úřady práce mají konečně dělat takovou funkci, jakou mají dělat. Vytýkalo se tady předchozí vládě Topolánkově i Nečasově, že úřady práce nepracovaly tak, jak měly. A já si vzpomínám, protože dělám starostu od roku 1998, jak už jsem to tady říkal, že ani od roku 1998 do roku 2006 nefungovaly úřady práce tak, že by hledaly zaměstnání pro nezaměstnané. Takže jenom pro upozornění - ony nepracují, ani tehdy nepracovaly. Jsou to pouze úřady, které evidují nezaměstnané a evidují volná místa pro zaměstnávání nezaměstnaných. ***