(17.30 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Důvěru vám skutečně nelze dát i z tohoto levicového opozičního pohledu. A my se opravdu necpeme do těch dveří, nestrkáme tam nohu jako kolegové z jiné, řekl bych spíš pravicové strany, snad se jich to nedotkne, kolegové z Úsvitu. Ale myslíme si, že tlačit na to, aby ty sliby nezůstaly na papíře, lze. Je to třeba. Je to naprosto věcná politika a on si nás volič vyzkouší. Koneckonců sto dní hájení si myslím, že v tomto případě, kdy sto dní trvalo, než vůbec vláda vznikla, je zbytečná věc. Já myslím, že věcná kritika může začít už od zítřka.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášený do diskuse je poslanec František Laudát a připraví se Jiří Koubek.
Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové a pane ministře. Zbytek vlády zřejmě poté, co se vybil na potyčkách, tak už mu nestojí za to poslouchat skutečně přihlášené do diskuse. Je mně líto.
Začal bych tím, že bych poděkoval dvěma předřečníkům za to, že důsledně oddělili pravicovou opozici od levicové, protože skutečně my nepodpoříme, TOP 09 nepodpoří tuto vládu, ale docela bych se ohradil proti tomu označovat Úsvit za pravicovou stranu. Já si myslím, že je to spolek lidí, kteří dávají jednoznačný návod k tomu, jak tuto zemi vyhodit do povětří.
Zkusím své vystoupení, které bude tentokrát delší, rozdělit na dvě části. V jedné se budu věnovat dopravě a zkusím se přidržet pouze toho, co jsme dostali do svých schránek, a ve druhé budu mít jakýsi širší pohled na celý programový dokument. Podobně jako pan prezident mám problém s tím, a nepamatuji to tady, že je to rozděleno na dvě části: jednak programové prohlášení vlády a jednak koaliční smlouvu. Já se tady budu vyjadřovat ke koaliční smlouvě - samozřejmě nemůžu kritizovat pana ministra, protože ten text byl známý ještě před Vánocemi a Babiš přemluvil pana budoucího ministra o Vánocích - a budu odskakovat do programového prohlášení vlády, což si myslím, že zřejmě udělala nějaká PR agentura, protože se jí povedlo nejenom v této kapitole víceméně vytahat fráze z koaliční smlouvy, kde přece jenom aspoň je o něco málo více reálných věcí, právě do programového prohlášení.
Takže ke koaliční smlouvě. Celá kapitola je formulována ve stylu slibem nezarmoutíš. Postrádá logický sled jednotlivých dopravních agend. Ty se průběžně prolínají. Podobně jako celému dokumentu chybí kapitola ekonomická rozvaha o reálnosti programu. Realizace všech slibů uvedených v programu by znamenala vynaložení prostředků v řádu nejméně deseti a více celých státních rozpočtů země. Tomu se autoři textu vyhýbají nekonkrétními formulacemi. Najdete tam mnohokrát: budeme podporovat, zvýšíme objem prostředků, podpoříme rozvoj, budeme klást důraz. V dokumentu se vyskytuje nápadně málo konkrétních čísel.
V koaliční smlouvě zvýšení podílu z výnosů spotřební daně pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na minimálně 25 %. Tak jak je v tradici spíše, co pamatuju, sociálních demokratů, není samozřejmě uvedeno, na úkor které jiné kapitoly, protože veřejné peníze, ať se to komu líbí, nebo nelíbí, jsou jeden ranec. Zavedení expertiz nákladů u stavebních investic nad 50 mil. korun, dohled nad řádným průběhem veřejných soutěží a kvalitní projektová příprava by vyšly levněji, byly by výrazně efektivnější. Spolupodílím se nějakou činností na akci, kde je 11 pater kontrol, a nejsem si tak jistý, že to funguje.
Ekonomické postavení dopravy je v textu zastřešeno cílem dosažení podílu zdrojů na dopravní infrastrukturu až 2 % hrubého domácího produktu, což je na tak rozsáhlé plány, které jsem zmiňoval na začátku, málo. To je něco přes 70 miliard korun. Před krizí v roce 2008 byla částka výrazně vyšší. Již dokonce jednou byl rekord s evropskými dotacemi asi 110 miliard korun. Výše uvedenými třemi údaji ekonomická kvantifikace kapitoly končí.
Na rozdíl od toho v programovém dokumentu, už to tady bylo zmíněno, přibylo R52, R6, R35, R43, R49, D3, D8, D11, R1 - pražský okruh. K tomu bych řekl, když tady pan ministr financí volá po propojení s Rakouskem přes jižní Čechy, tak tam chybí R3. D11 končí u Jaroměře, tak co R11? Hodně bolavé místo s notorickou nezaměstnaností je Mostecko, pak se ptám, když už tedy chceme bojovat s nezaměstnaností, proč tam není krvavá silnice, kterou bezesporu je R7. A tak bych mohl pokračovat.
Podobně jako ekonomická rozvaha chybí v kapitole specifikace konkrétních priorit. V dokumentu lze identifikovat tyto konkrétní priority: Rychlostní silnice R35, zřejmě se jedná o úsek Opatovice-Mohelnice, protože pokud to je priorita v celé délce, tak v téhle ekonomické situaci a z hlediska připravenosti by se stát prohnul, protože R35 není jenom v krizově potřebném místě mezi dejme tomu Hradcem Králové a Olomoucí. Pak je tam dostavba třetího a čtvrtého železničního koridoru, o tom už není řeč v programovém prohlášení, studie kanálu Dunaj-Odra-Labe, také v programovém prohlášení už není, zaplať pánbůh říkám. Zřízení regulačního úřadu pro železniční dopravce, to si myslím, že už tam taky není. O kvantifikaci ostatních priorit uvedených v koaliční smlouvě lze spekulovat.
Text kapitoly moderní doprava je zmatečný z hlediska rozdělení kompetencí obec, kraj, stát. I v současné situaci státního zadlužení má program ambici ingerovat do pravomocí obcí a krajů, to je zajištění provázanosti integrovaných dopravních systémů. V několika dalších záležitostech slibuje podporu cyklodopravě, pěší dopravě. Není specifikováno, komu bude stát pomáhat při pořizování ekologicky šetrnějších vozidel. Nabízí se paralela podpory kamionů formou slev na mýtném.
V kapitole životní prostředí 4.4. Ovzduší a kvalita života si dokonce koalice troufá na úplnou koordinaci - cituji doslova: "Podpoříme rozvoj pěší a cyklistické dopravy v obcích a městech, koordinovaně na celém území (plánování uliční sítě, průchody, pěší zóny, cyklostezky)."
Přesun nákladů ze silnic na železnici je obecně dobrý cíl. Program koalice však touto základní deklarací končí. Není to nic nového, ani náznak toho, jak toho chtějí dosáhnout. Chybí snad kromě pokusů rovnat zpoplatnění dopravní cesty, opět nic nového, silnice versus železnice. Zmínka o přípravě rychlých spojení je pozitivní. V koaliční dohodě už to není, pan Babiš to tady ale zmiňuje jako prioritu, tím chce říct rychlé železnice, tomu říká. Ale text nerespektuje souslednost jednotlivých kroků při přípravě projektu, zase je to tam zmatečné. Výstavbu dopravní infrastruktury dnes již nebrzdí ani tolik legislativa, po které se naléhavě volá jako po spásném mléku jak v koaliční smlouvě, tak i v programovém prohlášení, ale neefektivní výkon státních institucí při veřejnoprávním projednání staveb, výkupu pozemků a při formulování územně plánovací dokumentace. Dokument sice mluví o potřebnosti přípravy velkých staveb, ale nezmiňuje se o prvotním problému - kvalitě projektu a zodpovědnosti projektantů.
Část o letecké dopravě nereflektuje skutečné priority letecké dopravy a neodpovídá prakticky na žádnou z důležitých otázek.
Co se týká programového prohlášení, dovolím si dopravní veřejnost upozornit, a to mě přesvědčilo o tom, že to musela dělat, tu závěrečnou recenzi, PR agentura, nikoliv pan ministr dopravy - je tam věta: Vláda dokončí úseky s napojením na sítě TEN-T. To tam skutečně je. ***