(17.20 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Tak za prvé se dovídáme, že jádro ano, to opět není nic nového, to v této zemi většinově platí v podstatě odjakživa kromě krátkého extempore, kdy zelení byli ve vládě, tak nikdo zásadnější koncepční problém s tím neměl, ale co je důležité - jak, v jaké míře, za jakých ekonomických podmínek, což je ten dovětek, že by se dostavba JETE měla realizovat hospodářsky výhodně. A obávám se, že tady postup, pokud jde o požadavek ČEZu na garantované ceny za jadernou energii, dostatečně vyjasněný není, ale přitom to je parametr, přes který vlak, jak se říká, nejede. Přitom současně vláda říká, že přijme zákon o snižování závislosti na fosilních palivech, to je ten britský model, ale opět dodává, že jedině když nedopadne na konkurenceschopnost českého průmyslu. Tak já jsem z toho jelen. Já teď opravdu nevím, jak ten energetický mix nakonec bude vypadat, a mohu konstatovat jediné - že je jenom dobře, že to aspoň chcete projednat napříč celý politickým spektrem a že expertní týmy se tomu začnou konečně věnovat.
Jedna taková položka, která ve veřejných financích má ještě nějaký význam, byť už to není jako v dobách, kdy byl premiérem například pan Klaus a další, a to jsou privatizační výnosy. Stát ještě jakýs takýs majetek má. Mně by se líbilo, kdybyste poměrně jasně řekli, že kromě nějakých obchodovatelných drobností, které jsou v akciovém portfoliu, se nebude privatizovat a že se garantuje nezcizitelnost určitých firem, a to nejenom státních lesů, ale i třeba České pošty, Jihočeši obligátní evergreen Budvar, ale zejména snižování podílu státu v ČEZu. O tom se nic nedovíme.
Abych nebyl příliš dlouhý, tak jenom se teď na chvilku podívám na možnou strukturu a napětí v bilanci veřejných financí, tedy státního rozpočtu. Už jsem říkal, že pokud jde o kapitálové výdaje, vláda vlastně mluví poněkud šalamounsky, že chce zintenzivnit veřejné stavby, výstavbu a zároveň že chce neomezovat objem, tedy ten snížený objem. To si myslím, že to není zrovna velký fiskální impuls v oblasti kapitálových výdajů, ale dobře. Ale uvědomme si, že v programu je celá řada položek, které také nejsou zrovna malé. Zeptám se na to, co znamená neseškrtání platů ve veřejné sféře, když se diskutuje už delší dobu o tom, že by měl být tarifní systém daleko více motivační.
Pokud jde o nezaměstnanost, tak samozřejmě asi hospodářský růst to nejlépe a stabilně zajistí. Ale budou se muset řešit horké problémy v regionech, jako je severní Morava nebo severní Čechy, a tyto strukturálně zasažené regiony budou vyžadovat od vlády pomoc. A to jasnou, rychlou a samozřejmě i rozpočtovou. Nepochybuji o tom, že na jednání tripartity o tom ještě bude řeč, ale bohužel i když je dobře, že vláda se chce věnovat sociálnímu dialogu, tak pokud vím, tak po jednání s odbory vznikla celá řada námětů, které do návrhu programového prohlášení dosud inkorporovány nebyly, takže v tomto ohledu jsme opět jenom u slibů.
Strašně důležité jsou veřejné služby, jak zdravotnictví, tak penzijní systém. Je to velký koláč peněz, a když se podíváme tedy například na penzijní systém, tak je sice dobře, že se obnoví valorizace důchodů, dokonce myslím, že jsem někde slyšel novou paní ministryni práce a sociálních věcí, že mluví o částce v roce 2015 270 korun, což je mírně lepší než v minulosti, kdy důchodci dostali 30 nebo 40 korun. Za to se opravdu tedy hodně rozjeli. Ale já se obávám, že zůstává tady nevyřešen problém kompenzace toho, že důchody byly dlouhodobě zmrazené, že zejména podprůměrné důchody se dostaly do pásma ohrožení chudobou, a pokud bychom toto měli brát vážně a důležité pro sociální smír a klid v zemi, tak to jsou další rozpočtové nároky. A to nemluvím o tom, zda bude, nebo nebude podporovat dotační podpora třetího pilíře důchodového systému, jakým způsobem bude uzavřen ten experiment s penzijním systémem atd.
Do krajů bychom měli také přispět něčím. Je tam nekonkrétní, ale přesto aspoň položkově zmíněná garance za sociální služby, které přicházejí do krajů. Nevím, jestli na úrovni loňského roku plánovaného, nebo reálně rozpočtovaného. Tam je dost významný rozdíl. Víte, že tam byla rozpočtová změna. Rovněž tak budou kraje asi chtít příspěvek na dopravní infrastrukturu.
Zcela před závorku asi byla vyndána problematika církevního majetku, byť do každého budgetu ročního to vstupuje. Pokud jde o peněžní platby, tak to vstupuje ne nevýznamnou částkou, ale dlouhodobě je tady také nejasno.
Čili to je celá řada výdajových požadavků, které nejsou důvěryhodně zbilancovány, pokud jde o příjmovou stránku. Tady, myslím, předseda rozpočtového výboru kolega Votava hovořil o tom, že tato vláda má na svém praporci daňovou spravedlnost. To je samozřejmě bohulibé, ale když se podíváme konkrétně na to, jaké daňové návrhy vláda očekává, tak kromě moratoria v letošním roce, což se skutečně stejně stihnout nedá, tak nevím, jestli vztah mezi programovým prohlášením a koaliční smlouvou, kde v programovém prohlášení k daním skoro nic nenajdeme, ale v koaliční smlouvě se dovídáme aspoň to, že nezvyšování DPH může také znamenat snižování DPH. A to snižování nejenom u léků, ale dokonce u plenek atd., knih, dětská výživa etc. etc. Takže je programové prohlášení ke koaliční smlouvě komplementem, anebo jste ztratili odvahu a těch pár řádků do programového prohlášení v tak významné věci vám už za to nestálo?
Je předmětem, řekl bych, astrologických úvah otázka sektorové daně? Já vím, že jste si neplácli, ale v koaliční smlouvě máte, že zvážit zavedení sektorové daně, ale přitom víte, že honit malé a střední podnikatele, živnostníky, hrozit jim, že jejich chování, pokud jde o výběr daní, je takové to sprosté slovo, optimalizace daní, na ty malé si troufnout, ale na ty velké, kteří jsou mnohdy v oligopolním postavení, na ty si netroufneme? Přitom tam by byl jasný rozpočtový výnos. To jsou korporátní daně. A progrese u daní z příjmu fyzických osob, ta je opravdu jenom symbolická. Ta jenom, aby se neřeklo, že nějaká progrese je.
Takže to jsou daňové návrhy. Já nechci hledat nějaké zájmové pozadí v tom, že se nezapomnělo na zelenou naftu, i proto, že si myslím, že zelená nafta není až tak jaksi špatný nápad. Uvidíme, jak dopadne spotřební daň u lihu, u vína, u biopaliv. To všechno bude nepochybně také zajímavé. Ale vypadla vám ze seznamu daň z finančních transakcí, větší progrese u daně z majetku, tedy u velkých majetků. Tohle všechno bude chybět na příjmové stránce státního rozpočtu. A to je, řekl bych, ten krizový scénář, o kterém tady trošku sýčkoval, ale právem asi, pan prezident, když říkal, že se může ukázat, že to oživení ekonomické nebude až tak velké, že příjmy budou chybět, a pokud to budete chtít dodržet, tak rok 2015 a rozpočet na rok 2015 začne velká tlačenice.
Takže když to shrnu, je tam hodně ale. Skutečně ten návrh není ekonomicky konzistentní a propracovaný. Možná že někteří jste měli i dobrou vůli nabídnout nějakou naději, byť malou. Ale záruka je minimální. Tam, pokud tyto záruky nejsou, je velmi reálné, že dojde k tomu, že se sliby přemění na velmi vágní - teď jsem si půjčil slovo vágní od pana emeritního prezidenta Václava Klause, ale výjimečně člověk může i s tímto člověkem souhlasit, že jsou to vágní iluze, a že tudíž pokud vašimi hlavními klienty, a to jak kvantitativně, tak i sociálně, by měli být zaměstnanci, by to měli být i drobní a malí podnikatelé, kdyby to měli být klienti veřejných služeb, tak na tyto lidi... bohužel těch nadějí jste jim zatím moc nedali. Zatím to vypadá spíš na ty iluze. Proto mysleme na ně. ***