Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

Tak tedy začnu tím, že ukrajinská opozice pohřešuje nyní 36 lidí. Ukrajinský opoziční aktivista Dmytro Bulatov dorazil do litevského Vilniusu, to jste asi viděli, léčí se z vážných zranění, jež mu způsobili únosci. Mučili ho po celé dva týdny, byl pohřešován. Ukrajinským médiím vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho. Kvůli účasti na protestech Bulatovovi původně hrozilo až osm let vězení. Obvinění související s jeho účastí na protivládních demonstracích ale úřady mezitím stáhly. V Litvě se už léčí další tři aktivisté, kteří jsou podle ukrajinské opozice obětí policejního násilí. Únosy a mučení, často zdokumentované videonahrávkami a fotografiemi na sociálních sítích, mají podle opozičních vůdců na svědomí členové úderných komand Berkut. Opozice zveřejnila statistiku zadržených a pohřešovaných. Ve vazebních celách policie je v současné době 119 lidí, dalších 36 osob beze stopy zmizelo. Podle opozice jsou ve vážném ohrožení, hrozí jim stejný osud, který potkal Bulatova nebo zavražděného aktivistu Jurije Verbického. Údaje o počtu mrtvých se různí, podle policie zahynuli tři lidé, opoziční údaje jsou přinejmenším dvojnásobné. Bulatovův únos vyvolal v evropských zemích silné protesty. Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová prohlásila, že je zděšená známkami mučení spáchaného na Bulatovovi, a zacházení s kritikem vlády označila za nepřijatelné. Nabídku k léčení dostal Bulatov i od německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera.

Dámy a pánové, to je zhruba popis toho, co se na Ukrajině děje. Jenom velmi letmý přehled, jak reagovaly některé osobnosti, jak jsem řekla, nejenom ze světa politiky, ale také ze světa médií.

Na závěr svého úvodního slova bych chtěla říci, že jsem si velmi dobře vědoma toho, jak křehké je vstupovat do vnitřních záležitostí jiné země, a nemám v úmyslu, abychom se něco takového pokoušeli udělat. Abychom my řekli Ukrajině, co musí udělat, zda se přiklonit k řešení, které jí nabízí Evropská unie, nebo zda pro sebe nalezne řešení jiné. Ale co máme udělat, o tom jsem přesvědčena, jako demokratický parlament, který ctí práva občanů na to, aby mohli sdělit svobodně své názory bez toho, že budou vystaveni perzekuci, mučení, zavírání a vraždění, tak si myslím, že k tomu se postavit bezpodmínečně máme. Proto navrhnu Poslanecké sněmovně dva návrhy usnesení.

Pane místopředsedo, až v podrobné rozpravě to mám udělat, viďte?

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, paní poslankyně, až v podrobné rozpravě, předpokládám, že budou návrhy. Jestli je chcete uvést teď, samozřejmě, ale budeme je potom opakovat v podrobné rozpravě.

Poslankyně Miroslava Němcová: Možná jenom, aby Sněmovna měla čas nad nimi přemýšlet, tak je řeknu, potom na ně odkážu jenom v podrobné rozpravě. Ti, kteří budou chtít možná přidat některý návrh usnesení, tak budou seznámeni s tím, co navrhuji já. Tedy návrh usnesení by zněl takto:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

1. odmítá postup vládních úřadů Ukrajiny proti demonstrujícím občanům. Odmítáme jejich zastrašování, bití, věznění a mučení.

2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá příslušné autority Ukrajiny k neprodlenému propuštění zadržených občanů, kteří se dopustili pouze toho, že protestují proti rozhodnutí vlády, parlamentu a prezidenta Ukrajiny.

To jsou mé návrhy na usnesení. Děkuji v této chvíli za úvodní slovo.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miroslavě Němcové a žádám ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, aby přednesl postoj vlády České republiky. Prosím, pane ministře.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Já vám přeji také dobré dopoledne.

Vážení kolegové, dámy a pánové, dovolte mi tedy, než bych přednášel postoj, abych také řekl své slovo k tomu návrhu, který tady byl přednesen, a k tomu, že se tím bude zabývat Sněmovna. Jenom předesílám, že jsem včera vystoupil v Senátu na toto téma a v zásadě jsem samozřejmě velmi rád, že Sněmovna projevila zájem se bavit o situaci na Ukrajině.

Vážení kolegové, já bych vás rád informoval, že jsem se v pondělí účastnil jednání rady, zahraniční rady Evropské unie, která se skládá z ministrů zahraničí členských států Evropské unie. Já to říkám proto, protože ještě než začnu mluvit o Ukrajině, bych vás rád upozornil, že tématem vlastně celodenní zahraniční rady byly situace v Sýrii, situace v Libyi, situace v Egyptě, situace ve Středoafrické republice, kam se posílá vojenský kontingent, situace v Bosně a Hercegovině, kde jste možná zaregistrovali, že došlo k poměrně velkým a velmi vážným nepokojům, že jsme se jimi zabývali hodinu a půl. Takže když jsem tam jel a viděl jsem ten program, tak jsem si říkal, jaký prostor se vůbec podaří prosadit pro Ukrajinu. Protože asi chápete, že situace v Libyi je nesmírně vážná, to je vlastně rozpadlý stát, a asi chápete, že jižní státy Evropské unie cítí např. problémy Středoafrické republiky jako vážnější, když to zjednoduším, než situaci na Ukrajině. Proto jsem byl rád, že nakonec Rada ministrů zahraničních věcí členských států se rozhodla, že bude věnovat uzavřené jednání, které trvalo nakonec více než tři hodiny, uzavřené jednání za přítomnosti pouze ministrů zahraničních věcí, a které se speciálně zabývalo situací na Ukrajině, což v té situaci vzhledem k tomu, čím jsme obklopeni, přátelé - a je dobré si to uvědomit, protože to je něco, co snad už musí být nápadné, že máme tak vážné problémy všude kolem, na jihu i východě, že tady je vůbec otázka způsobu, jak přistupovat k celé té situaci severní Afriky, východní Evropy - a Ukrajina je vlastně pouze dnes jeden z těch problémů, který má samozřejmě mimořádný význam, a doufám, že se mi to podaří alespoň naznačit, v čem je ten význam Ukrajiny - tak v tomto věnci zemí, které se často zmítají dneska v požárech, a dovolte, abych upozornil, že v Sýrii se jedná o 130 tisíc mrtvých jako bilance syrského konfliktu, takže asi chápete, že problémy v těchto zemích jsou velice vážné a že získat prostor pro Ukrajinu nebylo vůbec tak samozřejmé. A já jsem rád, že se to povedlo a že jsme se několik hodin věnovali situaci na Ukrajině, aby se právě vytvářela pozice a určitá strategie. Samozřejmě, že součástí toho jednání byla úvodní zpráva, kterou podala Cathy Ashton jako vysoký představitel Evropské unie právě o jednání např. s Ruskem. Ale tu zprávu o jednání s těmi, kteří jsou zainteresováni v tomto konfliktu, podávali i jiní ministři.

Já bych vám rád sdělil, že jsem se dnes ráno spojil nejen s velvyslancem na Ukrajině, ale také se zvláštním vyslancem pro Východní partnerství panem Marešem, který od rána dnes jedná s politiky na Ukrajině, a ten mě informoval o obsahu těch rozhovorů a celkově o situaci a atmosféře, která dnes panuje v Kyjevě. Takže si dovolím říci, že co jsem mohl, co se týče informací, tak jsem shromáždil proto, abych před vámi vystupoval jako někdo, kdo má i čerstvou představu o tom, jak v této chvíli situace vypadá.

Mám-li tedy začít tím, jak úplně aktuálně situace vypadá, tak mohu víceméně potvrdit to, co tady zaznělo z úst paní poslankyně Němcové. Dnes žijeme v takovém mediálním světě, ve kterém to často vypadá, že někde vzplane požár, a v televizi se tomu věnují dva tři dny a pak se začne věnovat nějakému dalšímu, zvlášť když jich máme všude kolem tolik. A tak vzniká pocit, že je to překryto olympiádou. Někdo může mít dojem, že se situace na Ukrajině uklidnila. Chtěl bych vás ujistit, že tomu tak bohužel není.

Situace na Ukrajině se v této chvíli dle mého k žádnému řešení nepřibližuje, ani to není tak, že by hovory, které probíhají, vedly k nějaké zásadní změně situace. Kdybych to měl velmi stručně shrnout, tak podle čísel, která máme k dispozici, je to opravdu osm mrtvých, přes 30 nezvěstných, 1 300 zraněných a to je jenom to, co jsme schopni odhadnout. ***