(11.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To bylo závěrečné slovo zpravodaje. Přítomnost se zvýšila.
Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí návrhu, a to v hlasování 121, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí, které bylo navrženo v rozpravě. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 121, z přítomných 150 pro 40, proti 61, návrh nebyl přijat.
Budeme se zabývat tedy návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Ano, Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Marta Semelová: Navrhuji ještě přikázání výboru pro sociální politiku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, výbor pro sociální politiku. Někdo další? Nevidím. Budeme hlasovat tyto dva návrhy
V hlasování 122, které jsem zahájil, se ptám se, kdo chce přikázat předložený návrh výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 122, z přítomných 152 pro 133, proti nikdo, návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 123, které jsem zahájil, o přikázání výboru sociálnímu. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 123, z přítomných 152 pro 120, proti 13, i tento návrh byl přijat.
V rozpravě padl návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. To rozhodneme v hlasování 124, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 124, z přítomných 152 poslanců pro 134, proti 1, i tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, dále byl přikázán výboru sociálnímu a lhůta pro jednání byla prodloužena na 90 dnů. Děkuji zástupci předkladatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 27.
Poslanecká sněmovna rozhodla o pořadí od 11 hodin, takže nyní je na programu bod číslo
72.
Aktuální situace na Ukrajině a postoj vlády České republiky
Prosím nejdříve ministra zahraničních věcí vlády ČR Lubomíra Zaorálka, aby přednesl úvodní slovo k této zprávě, postoj vlády. (V sále zazněl návrh na změnu pořadí řečníků.) Ano, ale - já vím, kdo byl navrhovatelem tohoto bodu, ale shodli jsme se na návrhu, že jde o postoj české vlády, a ten tedy vyslechneme, potom budou hovořit další. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Teď mluvím s paní poslankyní Němcovou, která se domnívá, že by jako navrhovatelka bodu mohla říci zdůvodnění toho, proč navržení požadovala. Já proti tomu naprosto nic nemám, takže já jí to rád umožním a vystoupím až po ní. Já v tom nevidím žádný spor.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Protože šlo o postoj vlády, mám v dokumentech nejdříve postoj vlády a potom vyvolám navrhovatelku bodu. Ale nic se neděje, jestli je to takto dohodnuto, prosím, paní Miroslava Němcová jako navrhovatelka tohoto bodu. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já opravdu - teď je mi líto toho medvídka tady. (Na řečnickém pultu stále ještě leží okousaný gumový medvídek.) Nechce ho už někdo odstranit? Žádám kancelář, ať tady udělají pořádek!
Neuzurpuji si právo vystupovat jako první, jenom ty z vás, kteří jste novými členy Poslanecké sněmovny, chci odkázat na to, že bylo vždycky zvykem, pakliže byl - a vyplývalo to také z jednacího řádu Poslanecké sněmovny - pakliže byl někdo navrhovatelem nějakého bodu, Sněmovna se rozhodla svým hlasováním, že tento bod vřadí do svého programu, tedy dá jej na svůj program, tak vždycky tak jako u zákonů, jako u ostatních zpráv, vždycky vystupuje nejprve navrhovatel, a potom jsou další vystoupení. Z tohoto důvodu jsem byla jenom podivena, že nyní organizační odbor Sněmovny zvolil nějaký jiný postup při tom, když sestavoval prezidiálku panu místopředsedovi.
Nyní k věci. Děkuji všem členům Poslanecké sněmovny, kteří svým hlasováním umožnili dnešní diskusi na téma dění na Ukrajině.
Jsem přesvědčena, že nemůžeme zůstat lhostejní k tomu, co se během několika měsíců již na Ukrajině odehrává. Dramatické záběry z pouličních bojů, zprávy o mučení a věznění opozičních politiků a demonstrantů, zprávy o mrtvých a zraněných nebo hrozba rozpadu země svědčí o tom, že Ukrajina, se kterou bychom měli sdílet podobný nebo stejný civilizační prostor, se ocitá v kritické situaci.
Ukrajina je země, která si prožila mnohé tragédie. Jako součást Sovětského svazu byla vystavena tvrdým zkouškám. Dodnes jsou v paměti miliony obětí hladomoru, který byl vyvolán Stalinovou násilnou kolektivizací zemědělství. V paměti mnohých občanů je její oranžová revoluce, která tehdy znamenala vítězství příklonu směřování na Západ. Tato očekávání však přinesla rozčarování a skončila politickou krizí.
Dnes je Ukrajina opět v hledáčku nejenom našeho přemýšlení, ale též světových médií. Neopakuje se sice oranžová revoluce, ale situace je mnohem složitější. Hrozí destabilizace této evropské země se 46 miliony obyvatel. Ukrajina se ocitá na dějinné křižovatce a dotýká se i nás, našeho bezpečnostního prostoru. Situace na Ukrajině dnes vzbuzuje hodně emocí. Stává se předmětem politického boje mezi Západem, Východem a Moskvou, a jelikož jsme podporovali sbližování Ukrajiny s Evropskou unií, nemůžeme k této výbušné situaci mlčet.
Ukrajinské drama se začalo odehrávat poté, co koncem listopadu odmítl do té doby proevropsky vystupující prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohody s Evropskou unií. Otočil se tak k Evropské unii zády a přiklonil se k Rusku. Učinil to bez široké diskuse s opozicí, a dokonce i s vlastní stranou, a zaskočil tak mnohé hráče na politické scéně, a to nejenom v Evropě, ale též doma. Zaskočil tím i své vlivové skupiny, které mají v Evropě své ekonomické zájmy. Tato změna kurzu byla široce komentována jako vítězství politiky Vladimira Putina a prohra Evropské unie. Rusko nabídlo Ukrajině finanční pomoc a další ekonomické výhody a rozhodlo se přízeň Ukrajinců koupit. Prezident Janukovyč tak mohl zdůvodnit svoji piruetu východním směrem, protože nabídku Evropy označil za nevýhodnou. Zároveň se ovšem projevil jako nedůvěryhodný politik, který opustil jednací stůl.
Je však nutné připomenout, že mohutné protesty v Kyjevě nevyvolala pouze vůle obyvatel po evropské integraci nebo její odpor k této integraci, ale toto drama eskalovalo po brutálním potlačení demonstrací ukrajinskými bezpečnostními složkami a represemi vůči opozici. Ukrajina povstala teprve poté, co vláda nařídila tvrdě rozehnat poklidný protest studentů na náměstí Majdan koncem listopadu několika tisíci příslušníků elitních jednotek ukrajinské policie Berkut. Záběry policistů mlátících bezbranné studenty nám nemohly nepřipomenout podobný zásah bezpečnostních složek při Palachově týdnu na Národní třídě ještě v době komunistické totality. ***