(10.40 hodin)
(pokračuje Semelová)
Zvyšuje se také počet těch, kteří si mohou dovolit studovat až později, když vydělávají, to znamená dálkově při zaměstnání, pokud práci ovšem seženou. Jen připomínám, že v České republice je rekordní nezaměstnanost, kdy bez práce je přes 800 tis. evidovaných či neevidovaných lidí na úřadech práce. Přitom vzdělanost je prioritou každé vlády, neboť Česká republika občany s co nejvyšším vzděláním, kvalitním vzděláním bezesporu potřebuje.
Ekonomická situace rodin je také jedním z hlavních důvodů, proč si většina studentů hledá nejrůznější brigády. Z průzkumu vyplývá, že 75 % vysokoškoláků během studia pracuje. Necelá polovina uvedla, že i tak jejich finanční možnosti na pokrytí nákladů spojených se studiem nestačí. Nemám nic proti tomu, aby student část svého volného času věnoval brigádám, nejlépe pochopitelně, pokud souvisí s oborem jeho vzdělávání. Tím mohou získávat praxi a zvyšovat svou šanci na pracovním trhu. Jenže větší část studentů si přivydělává nejen mimo obor, to ještě dejme tomu, ale co je důležitější, ne pouze ve svém volném čase, ale i v době, kdy by měli být na přednáškách, seminářích, cvičeních a dalších studentských aktivitách. To znamená, že je to na úkor jejich studia, přičemž je jasné, že jsou různě náročné obory, některé snadnější, některé obtížnější.
V každém případě by však mělo být seriózní získání vysokoškolské kvalifikace, tedy ne prostřednictvím různých v jistých kruzích populárních hopkursů, činností, jak se říká, na plný úvazek, a to ne pouze pro studenty, kteří na to mají dostatek peněz.
Kromě těchto důvodů je třeba vnímat i další souvislosti. Jednou z nich je to, že nabídek práce pro studenty, a nejen pro ně, ubývá. Další, a to považuji za závažné, je skutečnost, že se velmi často jedná o zaměstnání načerno za zcela neodpovídajících platových podmínek. Řada podnikatelů využívá levné nedaněné práce studentů a studentek ke zvýšení svých zisků. Studium jde stranou, životní styl určují podmínky nekvalifikované práce. Tomu všemu bychom chtěli předloženým návrhem zabránit a zároveň vytvořit takové podmínky, aby studovat mohli zájemci o studium bez ohledu na finanční situaci rodiny, přičemž si samozřejmě uvědomujeme, že ta částka, která je zde navrhovaná ke zvýšení, nemůže pokrýt náklady na studium, jak už tady bylo řečeno.
Z těchto důvodů, které jsem zde zmínila, bych vás chtěla, vážené kolegyně a kolegové, požádat o podporu této novely. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Ještě než se ujme slova zpravodaj, prosím ještě o konstatování dvou omluv, a to pana poslance Pavla Blažka z dnešního jednání ze zdravotních důvodů a pro pracovní povinnosti se omlouvá ještě pan poslanec Josef Novotný.
Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Já jenom krátce. Já bych se chtěl omluvit. Já jsem se přeřekl, v tom předchozím příspěvku jsem říkal 70 milionů, to není 70 milionů samozřejmě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená poslankyně Anna Putnová. Připraví se pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, myslím si, že předloženou novelou, s kterou jsme dnes měli možnost se seznámit, se dotýkají předkladatelé něčeho hodně zásadního v životě vysokoškoláků a to je jejich finanční soběstačnost. Pokud jsme měli možnost v minulém období spolupracovat v rámci školského výboru, víte, že jsem patřila k výrazným kritikům, kteří upozorňovali na nespravedlnost, která vzhledem k výplatě sociálních stipendií na vysokoškoláky dopadá.
Zmiňovali jste koeficient, kterým jsou vysokoškoláci, mohu říct, postiženi tím, že dostávají na základě koeficientu 1,5 sociální stipendium, zatímco nároky na sociální dávky se v jiných oblastech regulují koeficientem 2,4. Z toho vyplývá, že na sociální dávky dosáhnou jenom studenti, kteří přicházejí z opravdu velmi slabých sociálních poměrů. Obrazně říkám, že na to musíte být oboustranný sirotek, abyste mohl pobírat sociální stipendium. Je mi líto, že předkladatelé šli tou nejsnazší cestou a pouze zvýšili nárok na sociální stipendium z hlediska financí, ale nesáhli do koeficientů. V minulém volebním období jste předkládali stejný návrh, kde se ten koeficient zvýšil na 2.
Já chci ovšem upozornit na to, že to je pouze dílčí část celého problému. Že se setkáváme na jedné straně s velmi tvrdými podmínkami pro výplatu sociálních stipendií, na která dosáhne jenom promile studentů, ale současně je třeba, abychom si uvědomili, kde se také plýtvá. Protože existuje něco jako podpora bydlení, která znamená, že se nezakládá na výši potřebnosti sociálního zázemí, ale na vzdálenosti od bydliště vysokoškoláka. A sami studenti vysokoškoláci, kteří jsou členy Rady vysokých škol, přiznávají a kvalifikovaně odhadují, že nadužívání či zneužívání těchto dávek tvoří až jednu třetinu. Čili my se potýkáme se zcela komplexním problémem, jak umožnit studentům přístup na vysokou školu a současně jak neplýtvat státními zdroji.
TOP 09 připravuje zákon o finanční pomoci vysokoškolákům. Je to norma, která je nezávislá na tom, zda bude, nebo nebude podmíněná spoluúčast vysokoškoláků na svém studiu. Chceme, aby vysokoškoláci měli možnost rozhodovat o svém statutu, aby měli možnost rozhodovat o své budoucnosti, a chceme jim k tomu vytvořit podmínky. Jsem přesvědčena, že jsme nejpokročilejší v přípravě tohoto zákona, a tímto nabízím také spolupráci ostatním parlamentním stranám.
Tento návrh považuji za velmi odbytý, a pokud projde do druhého čtení, a nebude to mým přičiněním, tak na něm ve výboru bude práce jako na kostele, aby dostal nějaký smysl.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Putnové. Slovo má pan poslanec Jiří Zlatuška, připraví se paní kolegyně Kateřina Konečná. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tento návrh se týká částky, která je z hlediska celkových částek z rozpočtu Ministerstva školství poměrně malá, a dalo by se říci, že tedy proč se zabývat tím, abychom nepomohli sociálně potřebným studentům. Přesto si myslím, že bychom se neměli touhle cestou vydávat.
Jeden z těch problémů je, že nastavení sociálních stipendií, tak jak je zvoleno v zákoně, je uděláno za podmínek, které jsou velmi rozlišující. Připojil bych se k charakterizaci, kterou zde měla paní poslankyně Putnová o těch oboustranných sirotcích, obrazně řečeno. A nepokrývá skutečné potřeby. V okamžiku, kdy se mění zákon takovýmto způsobem a tváří se, že pomáhá tam, kde je potřeba, tak se jím odvádí pozornost od skutečných problémů.
Druhý důvod je ten, že vysoké školy mají dostatečné prostředky pro to, aby stipendia poskytovaly. Kolega poslanec Rais zde upozorňoval na pravomoci vysokých škol udílet stipendia. V § 58 odst. 7 zákona je stanoveno, že veškeré vybrané poplatky s výjimkou odstavce 5, což se týká studia v cizím jazyce, jsou příjmem stipendijního fondu vysokých škol a tento stipendijní fond vysoké školy není možné používat jiným způsobem než na výplatu stipendií. ***