(12.10 hodin)
(pokračuje Válková)
Nicméně tady zase jsme před určitým dilematem, jestli orgány činné v trestním řízení si s takto obecnou formulací pomohou, jestli nebudou spíše volat po tom, aby tam byl výčet trestných činů, aby nemusely o tom přemýšlet, zejména policie, jestli z povahy věci vyplývá, že je právnická osoba může spáchat, nebo je spáchat nemůže. To je přesně to, o co jsem žádala, abychom se tomu věnovali v rámci jednání ve druhém čtení, nikoliv abychom studovali základy trestní odpovědnosti, konkrétně účastenství na trestném činu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní ministryně. Ještě před řádně přihlášeným kolegou Pospíšilem je k faktické poznámce přihlášen pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Koskuba: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já se omlouvám, že jako felčar vystupuji k bodu, který se týká právníků. Já uznávám, že v naší zemi jako v mnohých dalších mají právníci přece jenom možnost překroutit mnoho a děje se tak v mezích zákona.
Já se prostřednictvím pana předsedajícího omlouvám panu poslanci Bendovi. Já si umím jako laik představit, že právnická osoba provozuje něco, kde dochází dokonce k dětské pornografii. Mohla by z mého pohledu za to být zodpovědná. To mi připadá logické.
Ale já jsem zde chtěl vystoupit úplně k jiné věci. Diskutujete tady jistě o důležitých věcech, tak bych vás za sebe a za veřejnost chtěl poprosit o jednu věc - zdali byste nám, právním laikům, nevysvětlili, jak to do budoucna bude díky rozhodnutí Nejvyššího soudu s našimi policisty, kteří, jak vidíme na stránkách novin i v diskusích veřejnosti, se díky rozhodnutí Nejvyššího soudu dostali do situace, kdy jejich svědectví najednou nevede k ničemu. A proč mě to napadlo u tohoto bodu? Kdybych nedejbože zešílel a na svém počítači i cíleně vyhledával dětskou pornografii, tak předpokládám, když mi to policie zabaví, že ona bude tou, která na to přijde, a pak by mě docela zajímalo, zdali by vůbec mohla vystoupit s tím, že to tam ten pedofil prostě měl. To je neskutečně závažná věc. Já vím, že jsou soudy nezávislé, ale jako prostý občan jsem rozhodnutím Nejvyššího soudu šokován a rád bych na to dnes slyšel jistou odpověď, co s tím bude. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, i za téměř dodržení času. Jinak myslím, že k tomu bude spíše prostor buď ještě při vystoupení paní ministryně nebo zítra v interpelacích.
Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik slov k této novele trestního zákoníku a trestního řádu, protože je třeba říci, že Česká republika měla s těmito evropskými normami leccos do činění v době, kdy jsme předsedali Evropské unii, a některé věci zvláště v oblasti procesního práva jsme tehdy jako předsednická země podporovali. Proto se chci k tomuto návrhu zde přihlásit a podpořit tu část předloženého souboru novel trestní legislativy, která se dotýká zvláště, řekněme, těch procesních aspektů, a to doplnění katalogu práv, která má obviněný v rámci trestního řízení.
Ono je trošku škoda, a tady souhlasím se svými předřečníky, že novela je takto útržkovitá a technicky takto slepená. Na druhou stranu si myslím, že by nemělo zapadnout, že má velký smysl v rámci Evropské unie usilovat o určité základní minimum procesních práv, která jsou garantována jednotlivým občanům Evropské unie.
Říkám to z toho důvodu - je dobré si ten kontext takto zde zopakovat -, že před několika lety bylo přijato mnoho různých instrumentů trestního práva, třeba takzvaný evropský zatýkací rozkaz, který vyvolal určitou kontroverzi a který mimo jiné znamená, že kterýkoliv občan Evropské unie může být vydán proti své vůli do jiného státu Evropské unie k trestnímu stíhání. To znamená, že Čech může být vydán proti své vůli ke stíhání do Rumunska, pokud je podezřelý, že v Rumunsku spáchal určitý trestný čin. My jsme s tím tehdy nesouhlasili, protože si myslíme, že občan nemá být vydán z území svého státu, nicméně tato úprava tady je. Pokud je to takováto úprava a například hrozí, že Čech bude stíhán v Rumunsku, v Bulharsku, nebo někde jinde, a nechci se žádné země dotknout, pak bychom měli mít zájem, aby v rámci Evropské unie byla nějaká minimální garance procesních práv ve všech státech Evropské unie. To je ten důvod, proč já to podporuji, byť někdo třeba může říci, že je špatné, že zde útržkovitě takto upravujeme evropské procesní právo, ale myslím si, že pokud chceme garantovat českým občanům, že když budou vydáni nejen do Německa, do Rakouska, ale třeba právě do Bulharska, Rumunska atd., nějaký minimální standard ochrany jejich procesních práv, pak bychom toto měli podporovat. To je důvod, proč já tuto část novely vítám, inkorporaci směrnice Evropského parlamentu, která právě upravuje informace v trestním řízení. Jak už jsem řekl, v rámci předsednictví jsme toto podporovali. Důvod je, když už tu máme evropský zatýkací rozkaz, se kterým - nebudu zapírat - jsme tehdy nesouhlasili, tak je třeba udělat takovou úpravu, aby to občany Evropské unie v jednotlivých státech naopak nepoškozovalo.
Důležité je, aby Evropská unie nedbala jenom na zavedení těchto procesních práv, ale aby zde byla jakási kontrola, zda opravdu ten základní procesní standard všem obviněným v rámci Evropské unie je garantovaný. S tím jsou právě problémy v některých nových zemích, které přistoupily v poslední době. Já jsem to tady chtěl říci, protože to považuji za důležité. Ta novela je jakoby útržkovitá, drobná, ale filozofická myšlenka je podle mého názoru velmi důležitá.
Druhá poznámka, kterou chci říci, se týká hmotněprávní úpravy. Já jsem také zaznamenal od některých kolegů odborníků, že ta implementace - překlad jednotlivých skutkových podstat a hlavně jejich úpravy, které se dotýkají dětské pornografie - ne vždycky přímo odpovídá evropské právní úpravě, takže by možná bylo dobré, a tady souhlasím s kolegou Bendou, aby nová administrativa a nové odborné týmy prověřily, zda implementace odpovídá tomu, co obsahují evropské směrnice a hlavně ono rámcové rozhodnutí. Myslím si, že to je také důležité.
Chtěl jsem se zeptat paní ministryně, a proto také mé vystoupení, na § 192 odst. 1, proč se tam snižuje sazba v základní skutkové podstatě na polovinu. Já s tím nijak nepolemizuji, mám takový dotaz. Když jsem studoval důvodovou zprávu, tak tam to není nijak zdůvodněno. Nevím, zda to je z důvodu praxe, nebo je to z důvodu komparace s jinými státy Evropské unie. Chci říci, že evropská úprava říká, že by tato základní skutková podstata měla být postižena sankcí minimálně jeden rok, to znamená, že ona neříká, že tam je horní hranice jeden rok. Já říkám, že jsem připraven to podpořit, ale chtěl bych znát důvody, protože to je dost výrazná změna, sazba zkrácená na polovinu, základní postižení výroby a nakládání s dětskou pornografií. Pokud o tom budeme hlasovat, měli bychom případně vědět proč. Je to tak společensky citlivé téma, že by to nemělo být pouze zdůvodněno tím, že se srovnávají sazby s ostatními paragrafy. To je můj dotaz, který nemusí být zodpovězen dnes, nicméně upozorňuji na to, že to je citlivé téma a nemělo by být v tomto směru podceněno. Opakuji, § 192 odst. 1, sazba na polovinu.
Třetí moje poznámka - nechci hovořit dále - se týká trestní odpovědnosti právnických osob. Paní ministryně tady správně řekla, že jsou možné dvě úpravy výčtu trestných činů, které může spáchat i právnická osoba. Buď je to tedy taxativní výčet, anebo obecná klauzule, že to mohou být veškeré trestné činy, které z logiky věci může spáchat právnická osoba, pokud to trošku parafrázuji.
My jsme tehdy, když jsme tu právní úpravu přijímali, přistoupili na taxativní výčet z důvodu právní jistoty jak pro občany, právnické firmy, tak hlavně pro orgány činné v trestním řízení, které tehdy žádaly "prosím vás, řekněte nám, co tedy ta právnická osoba může a nemůže spáchat, ať se nedostaneme do debaty" - kterou ostatně tady sami vidíte, kdy část kolegů tady říká: zkrátka účast na pornografickém představení, nebo jak se to jmenuje, může spáchat právnická osoba formou svého účastenství, a někdo říká z logiky věci nemůže to spáchat. Teď je třeba, aby opravdu spíš zde byl taxativní výčet, abychom fakt garantovali právnickým osobám, ale potom následně fyzickým osobám, které za ně jednají, jasnou právní jistotu, na jaké trestné činy se to vztahuje, či nikoliv. ***