(20.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Kdo - kladu řečnickou otázku - z lidí v jednotlivých obcích a městech se svou prací, se svou rodinou, se svým dobrým jménem za takové situace bude ochoten se jít angažovat pro správu věcí veřejných? A kolik z nich vám řekne - a já tu zkušenost mám - ne, děkuji, za současné situace a za současného přístupu represivních orgánů si odmítám kupovat vstupenku do kriminálu. Vím, že neudělám nic trestného, ale odmítám to pak pět let dokazovat v trestním řízení a odmítám se nechat vláčet bahnem, abych se pak po pěti letech takzvaně očistil, ale už by na mně to bláto uvízlo. Prostě ten člověk to zváží, že má svoji rodinu, že má své dobré jméno, že má své dobré zaměstnání, protože o takové zastupitele stojíme - a prostě to nebude riskovat. Protože současná situace je taková.
A já bych tady chtěl upozornit, aniž bych chtěl podsouvat orgánům činným v trestním řízení jakýkoliv motiv nebo zájem. Chtěl bych tady říct, že to má naprosto devastující dopad na demokracii. Kdo ze ctihodných žen či mužů v Praze by teď chtěl zastávat místo pana docenta Svobody? Člověka, který je hluboce přesvědčen o své nevině. Člověka, o jehož nevině jsme hluboce přesvědčeni my všichni. Ale ono to může trvat klidně ještě tři nebo čtyři roky než bude moci býti řečeno: No, ono se mu to neprokázalo, ale možná to byl stejně darebák, protože ho čtyři roky stíhali. Kdo tenhle osud bude chtít ve prospěch svých občanů přijmout?
A já na tohle chci upozornit, protože z toho mám mimořádnou obavu. A proto prosím o zvážení, nechci vyslovit žádný silný názor, ale prostě nelze teoreticky stoprocentně vyloučit, že v těch případech, o kterých jsem mluvil, a určitě bychom jich našli víc než Přerov, Břeclav, Prahu, nelze stoprocentně teoreticky vyloučit, že příslušné orgány byly motivovány ještě něčím jiným než usilovnou službou spravedlnosti. A já prosím příslušné parlamentní orgány, určitě bezpečnostní výbor, určitě výbor ústavněprávní, zda by se touto otázkou zabývaly. A kladu řečnickou otázku, zda by například případ Prahy nestál nám všem za zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Protože bylo tady mnohokrát řečeno, že došlo k celé řadě nestandardních kroků, a možná že by se Poslanecká sněmovna měla zabývat tím, proč k celé té řadě nestandardních kroků došlo. Jaký k nim byl naprosto nezbytný důvod, aby orgány činné v trestním řízení ty nestandardní kroky udělaly. A já to prosím pěkně neříkám pro tento konkrétní případ. Protože tam prostě padlo obvinění a trestní řízení musí proběhnout, buď bude zastaveno, nebo o tom rozhodne nezávislý soud. Ale mluvím o tom s takovou vážností a naléhavostí pro ty důvody, které jsem říkal před chvílí. Že to má naprosto devastující dopad na personální kvalitu politiky a že to je něco, za co neseme společnou odpovědnost. A že bychom to neměli přejít a říct "no tak soud to nějak rozhodne", ale že bychom se měli podívat na to, jestli tyto případy a tento trend neškodí demokracii mnohem víc než případná možná pochybení, která se mohla při politických rozhodnutích kolektivních orgánů stát. A že by to skutečně za pečlivý drobnohled Poslanecké sněmovny stálo. A znovu prosím, zvažte i tu možnost vyšetřovací komise.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. S dalším přednostním právem se přihlásil ve své přednostní premiéře pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Dobrý večer, dámy a pánové. Již tady bylo dnes řečeno mnohé. Já bych jen krátce konstatoval, že poslanecký klub KDU-ČSL se pečlivě touto záležitostí zabýval na svém zasedání. A chtěl bych konstatovat rovněž, že poslanecký klub KDU-ČSL vydání docenta Svobody nepodpoří. Děkuji. (Potlesk z lavic KDU-ČSL.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Poslední s přednostním právem přihlášeným k všeobecné rozpravě je pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, hodně toho řekli mí předřečníci, přesto bych chtěl ještě sdělit svůj osobní pohled. Nebudu vystupovat jménem celého klubu.
Chci polemizovat s názorem, které zazněly od paní ministryně nebo od pana kolegy s tím, ať se každý hájí u soudu - však se jeho nevina prokáže, je to podivné, já mu držím palce, myslím si, že to vyhraje. My přece máme posuzovat, zda svého kolegu či kolegyni vydáme, či nevydáme. Jsem tady druhé volební období, takže mám za sebou bohužel osm možná deset takových jednání a osobně jsem zhruba v polovině případů byl pro a v polovině případů proti.
Myslím, že klíčové je i časové hledisko. Je to rok a půl, kdy jsme hlasovali o vydání naší bývalé kolegyně a bývalé ministryně Vlasty Parkanové. Osmnáct měsíců! A co udělala naše spravedlnost? Jak jsme se posunuli v tom případu od té doby? Bohužel nijak! Nemá to v rukou Poslanecká sněmovna. Jenom konstatuji, že jsem slyšel podobné projevy tehdy. Jenom ji vydejme, je to pro ni dobře, aby se mohla očistit. Bohužel musíme říct, že každý politik, který je takto obviněn, je velmi zraněn ve své profesní kariéře, což je politika. Nejenom jeho oponenti z jiných politických stran, ale i v rámci vnitrostranického souboje se často poukazuje, pokud chce takového člověka porazit: Pozor, pozor, on je obviněn, bůhví jak to dopadne, raději nominujme někoho jiného.
Teď položím možná řečnickou otázku. Pokud by na ni znal někdo faktickou odpověď, rád bych ji slyšel. Pamatujete si případ z politiky v České republice, kdy byl někdo obviněn a následně vyhrál soud a byl shledán nevinným a poté pokračoval v politické kariéře? Že voliči i média ho vzali jako skutečně očištěného? Nebo převažovalo mínění: Nějak to zametli pod koberec. Sice ho neodsoudili, ale bůhví jak to bylo. A budu rád, když se dozvím. Dobře, máte jeden případ, dobře, já nic proti tomu. (Reaguje do sálu.)
Kolegové už tady mluvili o tom, že mnozí z nás mají zkušenost z komunální politiky. Před 14 dny jsme tady mluvili o služebním zákoně a shodli jsme se, že ho potřebujeme. Neshodli jsme se na čase projednávání nebo možná na nějakých detailech. Nicméně pan primátor Svoboda postupoval v rámci toho, jak si představujeme výkon veřejné služby. Jeho aparát, jeho odborné útvary mu něco doporučily a politici politicky hlasovali pro. Jednoznačně vnímám, že to trestní stíhání, že to obvinění je za politický názor, který vyjádřil pan docent Svoboda, jeho kolegyně a kolegové hlasováním v radě města.
Prosil bych, abychom si nehráli s tím, že tehdy jsme ještě věděli, že bude kandidovat na poslance, nebo nevěděli. Dneska je pan kolega členem Poslanecké sněmovny. A já za sebe to vnímám jako útok exekutivní moci na samosprávu. Přece se množí případy, kdy jsou kriminalizována rozhodnutí zastupitelů a radních. A možná i chybná. To já nezpochybňuji. Ale ptáme se: Mají být ti lidé kriminalizováni za chybné? Nemluvím o případech, kde hlasoval někdo kvůli tomu, že dostal úplatek nebo něco takového, to by bylo úplně jasné. Mluvím o tom, kdy v dobré víře podle podkladů, které měli k dispozici od těch úředníků, o kterých chceme, aby byli nezávislí na politické moci, aby dávali expertní stanoviska, a politici na každé úrovni, ať už komunální, krajské nebo republikové, se jimi pokud možno řídili, případně aby uměli zdůvodnit, proč se těchto expertních doporučení nedrželi. ***