Úterý 11. února 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Hamáček)
23.
Návrh poslanců Radima Fialy, Tomia Okamury, Petra Adama, Augustina Karla
Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Jany Hnykové,
Jaroslava Holíka, Davida Kádnera, Martina Lanka, Karla Pražáka, Milana Šarapatky
a Jiřího Štětiny na vydání zákona,kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 39/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 39/1. Prosím opět pana poslance Fialu, aby návrh za navrhovatele uvedl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, tato novela zákona ruší zákonné ručení za odvod daně z přidané hodnoty příjemcem plnění od nespolehlivého plátce.
Jak jsme již deklarovali před volbami, chtít po občanech či firmách, aby zodpovídali za to, zda jejich obchodní partner platí, či neplatí daně, je naprostý nesmysl. Pokud stát chce, aby neplatiči daní nepodnikali, ať jim zruší firmy, ať je sankcionuje. Ale nemůžeme přece převádět povinnosti státu na poctivé podnikatele. Proč v tomto boji mezi firmami, neplatiči a státem má trpět třetí strana? Proč má nést úbytky podnikatel, který se sám ničeho špatného nedopustil? Tím spíše, že v reálném pracovním procesu podnikatel nemá šanci bezpečně a v reálném čase zjišťovat aktuální platební morálku svých obchodních partnerů. Jak neustále opakujeme, některé obchody probíhají v delším horizontu a ze solidní firmy se často přes noc i díky druhotné platební neschopnosti může kdykoli stát neplatič. Copak poctivý podnikatel, řádně platící své daně a nesoucí nespočet rizik podnikání, kterým se nelze vyhnout, skutečně musí nést i toto zcela zbytečné břemeno?
Stávající úprava je účelové překroucení spravedlnosti ve prospěch státu. Chceme-li tento přístup státu akceptovat, zaveďme rovnou institut rukojmí všude tam, kde to bude vhodné a hlavně pohodlné pro stát.
Kolegyně, kolegové, pokud souhlasíte s tím, že občan v demokratické zemi nemůže být rukojmím státní moci, pak podpořte navrženou novelu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, pane poslanče, a prosím pana zpravodaje, kterým je opět pan poslanec Votava, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, ani v tomto případě předkladatele nepotěším, protože mé stanovisko bude obdobné jako v tom prvém případě - nesouhlasné. Navrhovaná právní úprava ruší zákonné ručení za odvod daně z přidané hodnoty příjemce plnění od nespolehlivého plátce. Tato povinnost znamená samozřejmě zatížení určitým způsobem obchodního styku, to pravda je, nicméně je podstatným nástrojem v boji s daňovými úniky především, a to zejména, v oblasti podvodných řetězených transakcí. To je dneska celoevropský problém, který se bohužel nevyhýbá ani České republice.
Daňové úniky v oblasti daně z přidané hodnoty mají zásadní dopady na veřejné rozpočty, to je obecně známo, a vládní koalice i ve své koaliční smlouvě deklaruje boj proti daňovým únikům a chce také výběr daní zásadně změnit, zlepšit. Jenom pro vaši představu - firmy dluží státu na daních desítky miliard korun, přitom jde často o podvody právě při neplacení daně z přidané hodnoty, takzvané kolotočové obchody, řetězení.
Nedoplatky na dani z přidané hodnoty stouply za dva roky od roku 2010 do 2012 z 57 miliard na více než 82 miliard korun. Ke konci dubna 2013 finanční úřady evidovaly 77 firem, jejichž nedoplatky na dani z přidané hodnoty byly vyšší než 100 milionů korun, celkem to dělalo 26 miliard korun od těchto firem, které dlužily na dani z přidané hodnoty. A většina těchto dlužníků sídlí na fiktivních adresách, jde o fiktivní firmy založené právě pro účely podvodu v placení daně z přidané hodnoty nebo se jedná o tzv. bílé koně.
Proto, dámy a pánové, já i u tohoto návrhu zákona o změně daně z přidané hodnoty navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám rozpravu - pan poslanec Stanjura se hlásí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl připomenout, že to ručení není absolutní, že ručení je za jeden daňový doklad nebo fakturu, jak jsme zvyklí říkat, ve výši 700 tisíc korun na jednom daňovém dokladu, na jedné faktuře. To znamená, to je evidentní ochrana živnostníků a malých a středních podnikatelů, protože každý z nich, kdo podniká, si může spočítat, kolik faktur, na kterých je zdanitelné plnění za 700 tisíc, ročně obdrží. Bezesporu to zvyšuje administrativní náročnost, zejména těch velkých, na druhé straně to může pomoci v boji proti podvodníkům a těm, kteří okrádají stát na DPH.
Nicméně bychom měli chtít potom, aby i finanční úřady byly v tom aktivnější. Zkušenost z mého volebního obvodu a z mého regionu - pokud firma, která většinou platí DPH, najednou vykáže žádost o vratku DPH ve výši 50, 70 tisíc, dostane tam kontrolu. Dá se to pochopit, pokud se (nesrozumitelné), takže nevyplatí se ty peníze. Přijde kontrola, zkontroluje se to, oprávněné - neoprávněné. Myslím, že kdybychom tohle aktivně používali u těch velkých částek, tak se nám podaří ty daňové úniky snížit.
Toto je nástroj, jak ne že je vymýtíme, jak je omezíme. Myslím si, že ten nástroj jsme zavedli teprve nedávno do našeho právního řádu, a myslím si, že je třeba ho tam ponechat. Můžeme vést debatu, jestli 700 tisíc je ta správná hodnota, nebo není. A až se shodneme případně na nějaké jiné hodnotě, tak bychom mohli přistoupit ke změně legislativy.
Doporučoval bych to minimálně rok, možná dva nechat běžet, vyhodnotit to, komunikovat i s podnikatelskou veřejností, kolika případů se to týká, abychom skutečně věděli, jak velkou byrokratickou zátěž to přineslo. Že to přináší - není třeba se tvářit, že to nepřináší žádné administrativní zatížení podnikatelů a firem.
Nicméně chci připomenout pro ty, kteří by se snad obávali, že se to týká úplně všech a úplně každé faktury, že se to skutečně týká jenom zdanitelného plnění, kde hodnota je vyšší než 700 tisíc korun. Takže si myslím, že ti malí jsou z tohoto systému logicky vyňati, protože pokud máte obrat dva, tři, čtyři, pět milionů korun ročně, tak určitě nevyrobíte nedoplatky DPH ve výši desítek miliard korun, které reálně existují a které si někdo odnesl a nevrátil státnímu rozpočtu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Fiala.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Ještě velmi krátce bych se zamyslel nad oběma dvěma těmi novelami. Víte, statisticky, jak už jsem řekl, jde asi o 250 tisíc malých a středních živnostníků. A možná se někteří z vás budete divit, ale právě tito malí a střední živnostníci mají největší podíl daní, které platí do státního rozpočtu. To znamená větší, než jsou velké společnosti, o kterých si myslíme, že platí obrovské daně. Samozřejmě platí, ale suma těchto daní u malých a středních živnostníků je nejvyšším podílem daní ve státním rozpočtu.
Chtěl bych říct, že ve čtvrtek zde budeme číst zprávu o podnikání, zprávu o malých a středních podnikatelích, a že to není úplně veselé čtení. To jsou lidé, kteří mnohdy dnes bojují o přežití těch svých společností, těch svých malých firem, těch řemesel a toho, co dělají, a rozhodují se o tom, jestli budou v této činnosti dál pokračovat, anebo jestli - tak jak jsme už o tom mluvili dnes na začátku kvůli nezaměstnanosti - jestli se rozhodnou, že svoje řemeslo pověsí na hřebík a sem tam si přivydělají nějakou brigádou, stanou se součástí šedé ekonomiky, anebo vejdou do hypermarketu sociálních dávek. To prostě u nás funguje a tito lidé, když si to spočítají, tak na tom mohou být ještě líp, než jsou na tom v situaci, kdy podnikají, kdy drží svou firmu, kdy mají vlastní odpovědnost za sebe a za svoje rodiny na vlastních bedrech. Takže jsem přesvědčen, že nejenom pro ně, aby přežili, ale pro celý náš systém jsou to důležité dvě novely.
Ještě závěrečnou větu. Hnutí Úsvit dnes předložilo podle mého názoru Poslanecké sněmovně novely natolik zásadní a nezbytné, že jejich neprosazení může znamenat jedinou věc - že současné reprezentaci v Poslanecké sněmovně chybí politická vůle pomoct živnostníkům, pomoct malým a středním podnikatelům, prostě pomoct lidem, kteří v sobě našli odvahu v této republice podnikat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Ptám se, jestli ještě někdo se chce přihlásit do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž končím obecnou rozpravu. Prosím případně o závěrečná slova pana navrhovatele a pana zpravodaje.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Myslím, že to, co říkal pan kolega Stanjura, s tím se samozřejmě ztotožňuji. Po těch legislativních úpravách, které byly ke konci roku, tak došlo, ano, ke zjemnění, zmírnění, že se jedná o platby nad 700 tisíc korun. Původně to bylo bez jakéhokoliv omezení. Také co se týká lustrování těch firem, tam také došlo ke změně. Ty subjekty nebudou muset lustrovat tisíce těch dalších subjektů, ale zase se to omezuje řádově na desítky, možná stovky subjektů.
Navrhuji, tak jak jsem řekl už i ve zpravodajské zprávě, znovu to opakuji, ale přesto zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Táži se ještě pana navrhovatele, zda chce závěrečné slovo. Není tomu tak.
Tudíž budeme hlasovat o návrhu, který padl, a to je: zamítá se přeložený návrh.
Zahajuji hlasování teď. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Proti?
Hlasování končím a konstatuji, že hlasování číslo 90 dopadlo takto: pro bylo 93 poslanců, proti 14. Výsledkem hlasování je to, že návrh byl přijat, tudíž předložený návrh se zamítá k projednávání. Končím tímto bod 23.
Přikračuji k dalšímu bodu projednávání a to je bod číslo
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.