Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob
a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.
/sněmovní tisk 45/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Helena Válková. Paní ministryni vidím. Ještě než v klidu přijde, požádal bych Sněmovnu. Paní ministryně, malinkou chvilku, protože budeme řešit změnu zpravodaje.

Vzhledem k tomu, že paní ministryně byla určena zpravodajkou tohoto tisku, je potřeba, aby Sněmovna odhlasovala změnu zpravodaje a tím je pan kolega Jan Chvojka. Požádám Sněmovnu, jestli má nějakou výhradu, nebo můžeme hlasovat. Nevidím. Odhlásil jsem vás. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

V hlasování pořadové číslo 26 rozhodneme o novém zpravodaji. Kdo souhlasí, aby zpravodajem tohoto tisku byl pan kolega Jan Chvojka? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 26 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 26 z přítomných 146 pro 139, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Požádal bych pana kolegu Chvojku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní žádám paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby se ujala slova v úvodním slově k tisku 45. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila vám zde představit vládní návrh, který jsme si osvojili a který zavádí do našeho trestního zákoníku - zejména do trestního zákoníku, on novelizuje ještě další dva zákony - dvě nové skutkové podstaty trestných činů, které bychom mohli zahrnout pod širší pojem ochrana před jakýmikoliv jednáními a činy souvisejícími s dětskou prostitucí. (V sále je velký neklid a hluk.)

I to je důvod, proč jsme si tento zákon osvojili, protože si myslím, že Česká republika by měla mít neprodyšnou ochranu před takovými druhy jednání. Zatím v našem českém trestním právu určité mezery byly, byť musím říci, že v porovnání s jinými evropskými zeměmi relativně minimální.

Cílem předkládané novely, která se týká tří zákonů, trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, je tedy jednak zlepšit, zdokonalit českou právní úpravu, ale současně i vyjít vstříc požadavkům, kterými jsme vázáni ze strany unijního práva, konkrétně sladit náš právní řád se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/36.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším. Požádám Sněmovnu o klid! Kolegy, kteří mají jiné předměty jednání, než je tisk 45, bych požádal, aby své debaty přesunuli do předsálí a nechali paní ministryni uvést tento tisk. Není to nic jednoduchého a myslím si, že bychom to měli sledovat. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Já také děkuji, pane místopředsedo. Budu se to snažit nějakým způsobem zkrátit a charakterizovat jenom podstatné změny. Vím, že nikdo z nás nechce poslouchat plný výčet a označení jednotlivých směrnic, ale musím tak učinit, protože to je i důvod, proč jsme se rozhodli tento zákon osvojit, byť v jedné oblasti máme výhrady, nebo bychom mohli mít výhrady, které se budeme snažit do druhého čtení a v rámci práce v příslušných výborech ještě odstranit.

Čili cílem předložené novely je sladit českou právní úpravu se třemi směrnicemi. Jednak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV další směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/1993/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/1968/SVV, a konečně s třetí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení.

Potom se tedy navrhuje drobná novelizace trestního zákoníku za účelem plné implementace rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008, o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Tato novela přímo nesouvisí s tím hlavním těžištěm, které spočívá, jak říkám, ve zlepšení ochrany před dětskou pornografií.

Lze konstatovat, že převážná většina požadavků vyplývajících ze směrnice o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí a směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii je již, jak jsem řekla, v právním řádu obsažena, a proto přistupujeme v této oblasti jenom k dílčím změnám. Předně tedy jde o dvě změny v trestním zákoníku, kde se doplní ty mnou zmíněné dvě nové skutkové podstaty.

Konkrétně jde o trestný čin účasti na pornografickém představení - je to § 193a trestního zákoníku, ten nový, pokud ho schválíme. Navrhuje se zde postihnout účast na pornografickém představení, ve kterém účinkuje dítě. Je zde ještě navíc rozlišeno dítě obecně, to znamená do dovršení 18 let, a potom přísněji trestné bude, pokud se takového představení nebo vystoupení účastní dítě mladší 15 let. Dále se doplňuje trestný čin navazování nedovolených kontaktů s dítětem, čili nově by to bylo ustanovení § 193b trestního zákoníku, a to už zavádí trestnost, která dosud nebyla, úmyslného jednání, při němž navrhne dospělá osoba setkání dítěti, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, s cílem spáchat na něm trestný čin pohlavního zneužití nebo obdobné trestné činy. My bychom to již za stávající právní úpravy mohli postihnout, ale jenom v případě, že by šlo o přípravu ke zvlášť závažnému zločinu, což některé trestné činy, které jsou zde uvedeny, tento požadavek nesplňují. Taktéž se rozšiřuje stávající skutková podstata trestného činu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, kde se doplňuje postih úmyslného získávání přístupu k dětské pornografii prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií.

Ke splnění všech požadavků v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii je dále nezbytné doplnit do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim další trestné činy, za které mohou být právnické osoby stíhány. Konkrétně zde je v návrhu trestný čin znásilnění, účast na pornografickém představení a navazování nedovolených kontaktů s dítětem. A tady to je ten slabý bod úpravy, pro který já osobně bych navrhovala stáhnout - ale po projednání i na vládě jsem se rozhodla toto neučinit - ten vládní návrh. Totiž my máme - a řada z vás je dokonce autorem nebo spoluautorem návrhů na novelu příslušného zákona, čili o trestní odpovědnosti právnických osob - návrhy na doplnění výčtu trestných činů, za které lze postavit právnickou osobu před trestní soud. Tady se navrhují jenom bezprostředně ty trestné činy, které souvisí s dětskou pornografií, a v tomto smyslu by se tedy na prvý pohled mohlo zdát, že bychom mohli počkat a udělat komplexnější novelu. Přitom novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v takovém případě není komplikovaná, byť by měla komplexní dosah. Ale právě proto, že zde transpoziční lhůty částečně již uplynuly, pouze poslední uplyne v prvním pololetí 2014, a protože legislativní proces již trvá příliš dlouho, jsme se rozhodli, že tento zákon předložíme s tím, že změnu jednoho ze tří dotčených zákonů, právě tohoto zákona o trestní odpovědnosti právnických osob tím, že bychom se v rámci diskuse v příslušných výborech mohli pokusit ještě doplnit to ustanovení tak, aby více zahrnovalo všechny trestné činy, které tam v současné době chybí - jak majetkové povahy, tak hospodářská trestná činnost -, tak jsme se rozhodli tedy tento zákon předložit v navrhovaném znění. Nemyslím si, že by to mělo být na překážku přijetí lepší, důkladnější, komplexnější a navíc evropským právem předepsané ochrany před jakýmikoliv jednáními, která souvisí s dětskou pornografií.

Rovněž k dosažení plné implementace slouží směrnice o právu na informace v trestním řízení. I zde bylo třeba přistoupit k dílčím změnám v trestních předpisech. Orgánům činným v trestním řízení se nově v trestním řádu stanoví povinnost neprodleně předat osobě, která byla zadržena či zatčena, jednoduché, srozumitelné písemné poučení o jejích právech a umožnit jí, aby si toto poučení přečetla a ponechala si jej u sebe po celou dobu, kdy je zbavena svobody. Taktéž se podle požadavků směrnice doplňují některá práva, o kterých není zadržená či zatčená osoba výslovně poučována, ačkoliv jsou i českým právním řádem garantována, například právo na naléhavou lékařskou pomoc, právo nechat vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu již v okamžiku zatčení či zadržení. Jak víte, tak i v souvislosti s nedávno přijatým zákonem o obětech trestných činů zde byla velmi výrazně rozšířena povinnosti orgánů činných v trestním řízení vůči zde osobám poškozeným zejména. Teď se to dostává i na rovinu přípravného řízení ve vztahu k zadrženým či zatčeným osobám. Myslím si, že to je nanejvýš potřebná a veřejností jistě vítaná úprava, a tím se současně dostaneme do souladu s požadavky práva EU, které je velmi přísné, pokud jde o vyrozumívání a právo na poskytování informací ve vztahu ke všem, kteří jsou objektem trestního stíhání a posléze i subjektem, to znamená zde zadržené a zatčené, později obviněné.

Čili po zvážení všech těchto okolností, že výrazně zlepšíme ochranu před veškerými jednáními, aktivitami, činy souvisejícími s dětskou prostitucí, zlepšíme práva zatčených, zadržených na informovanost a doplníme ještě v souladu s evropskou směrnicí takovou drobnou úpravou v souvislosti s bojem proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie trestní zákoník, doporučuji navrhované novely těchto tří zákonů pustit do dalšího legislativního projednávání, přičemž na tomto místě upozorňuji, že pokud jde o návrh týkající se změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, Ministerstvo spravedlnosti se nebude bránit tomu, aby v rámci druhého čtení zde došlo ještě k určité korekci. V případě, kdybychom tento návrh jako komplexní stáhli, legislativní proces by se protáhl o čtyři až pět měsíců, jak jsem si nechala spočítat, a byli bychom opravdu již za hranicemi transpozičních lhůt. A navíc, jak říkám, priorita je zde lepší ochrana před dětskou prostitucí.

Takže pro vaši informaci jsem velmi sebekriticky za resort spravedlnosti a otevřeně zde uvedla, že je zde jeden zákon, který by mohl vypadat lépe, který je dotčený tou novelou, ale věřím v to, že se nám podaří ve standardní lhůtě 60 dnů příslušnou změnu za vaší pomoci v ústavněprávním výboru, případně v dalších výborech, toho zlepšení docílit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Heleně Válkové. Žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Chvojku, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré skoropoledne, nebo poledne přesně, dámy a pánové.

Já v zásadě nemám moc co říct, protože paní ministryně to řekla vcelku obšírně a seznámila nás velmi podrobně s předkládaným tiskem, takže zrekapituluji krátce jenom pár věcí. Tento tisk číslo 45 novelizuje tři zákony. Tím prvním je trestní řád, druhým je trestní zákoník a třetím zákonem, který ten tisk novelizuje, je zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Návrh zákona předkládá vláda, resp. Ministerstvo spravedlnosti. Byl doručen poslancům 3. prosince minulého roku.

Návrh zákona uvádí české právo v soulad se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, a to za prvé o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, za druhé o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii a za třetí o právu na informace v trestním řízení. V zásadě cílem těchto směrnic, potažmo toho zákona, je zvýšit ochranu před obchodováním s lidmi a ochranu dětí před sexuálními útoky. Myslím, že by to nemělo být nic extra kontroverzního, čili nemělo by jít o nějaké politické téma. A samozřejmě o jednotlivých nuancích, i těch, které zmínila paní ministryně, se lze bavit na půdě v ústavněprávním výboru, kde lze některé věci ještě změnit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu a eviduji dvě přihlášky do této rozpravy. Prvním přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já nenavrhnu zamítnutí nebo vrácení k přepracování, protože jsem připraven tak jako v minulých letech to přepisovat na půdě ústavněprávního výboru a nevidím v tom žádný zásadní problém. Na druhou stranu chápu, že paní ministryně je v resortu týden a neměla dostatek času se s materií seznámit. Je to něco, co připravovali její předchůdci.

Na druhou stranu tvrdím, že ten materiál je za prvé souborem přílepků, nebo jak to jinak nazvat. Ty věci spolu nemají vůbec nic společného. Naprosto nechápu, proč se to jmenuje trestní řád. Proč první je trestní řád, když ty zásadnější změny jsou v trestním zákoně, který z nějakého mně nepochopitelného důvodu je dán až na druhé místo, takže to vypadá, že to je vlastně procesní norma, přičemž ty zásadní změny se dělají v hmotné normě, atd. To jsou jenom takové drobnosti. Je to, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Jsou tam namíchána práva podezřelých - v pořádku, asi je třeba řešit.

Takzvaná obrana před dětskou pornografií, která tedy tvrdím, že je napsaná tak strašidelně, a to dokonce v rozporu s tou směrnicí, že za tohle fakt může jít sedět úplně každý v téhle zemi. Jestli do trestního zákona dáme "stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá nebo se pokusí získat přístup k dětské pornografii", pak tedy při tom, co se dneska odehrává na internetu, polovina kliknutí, které uděláte mnohdy i omylem, je na hranici toho, aby vás začala policie stíhat. Doposud jsme měli, a už dobře jsme věděli, že s tím jsou problémy, přechovávání dětské pornografie, komu ji najdou v počítači, a známe ty případy o tom, jestli to vůbec ti lidé stáhli. nebo nestáhli. Ale představa o tom, že trestným činem bude "pokusí se získat přístup", mi připadá opravdu jako na hranici zdravého rozumu a myslím, že se nad tím musíme ještě v ústavněprávním výboru zamyslet. Navíc tvrdím, že ta směrnice to nevyžaduje. Ta opravdu tenhle požadavek nemá.

Stejně tak § 193a, nový, krásná roztomilá novelka. "Kdo se zúčastní pornografického představení nebo jiného obdobného vystoupení, v kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok." Dítětem se v tomto případě myslí osoba mezi 15 až 18 lety. Ne že bych chodil na pornografická nebo jiná představení, ale dokážete si někdo z vás představit, jak když na něco takového jdete, tak necháváte lustrovat toho, kdo tam vystupuje, jestli už mu bylo osmnáct, nebo mu nebylo osmnáct? (Poznámka z pléna o alkoholu.)

S alkoholem - moment, moment. Pane kolego, když už tady na mě pokřikujete "stejně jako s alkoholem". Za alkohol jste zodpovědný, jestli vy jako výčepák nalijete někomu. Tady přijdete na představení, na někoho koukáte, a ten, kdo vystupuje, bude-li to uznáno za pornografii, ten má být prolustrován, jestli mu bylo víc než osmnáct? Půjdete na libovolný muzikál, kde se objeví něco, co se bude zdát tím, a máte vědět předem, že všem osobám bylo přes osmnáct let? Já jenom upozorňuji, že ta znění jsou velmi složitá.

A poslední věc, která mě opravdu pobavila - změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Dobře víme, že trestní odpovědnost právnických osob by si zasloužila mnohem zásadnější novelu, mnohem zásadnější diskusi, co tam má být, co tam nemá být. Ale jestli jediné, co se do trestní odpovědnosti právnických osob přidává, je právě účast na pornografickém představení, tak jsem opravdu zvědav, jak se právnická osoba může účastnit na pornografickém představení. To by mě fakt strašně zajímalo. (Veselí v sále a potlesk napravo.)

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Před dalším přihlášeným ještě s faktickou poznámkou pan kolega Schwarz a paní ministryně po faktické poznámce s přednostním právem před řádně přihlášeným poslancem Jiřím Pospíšilem. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Ano, budu rychlý. Dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Rád bych se zeptal pana Bendy, vážím si ho, jenom jestli by mi to tedy na tom internetu o přestávce neukázal, kde takhle najdu běžně ty stránky, protože v tom pracuji několik let a musíme je hodně vyhledávat, abychom odhalili některé věci. Ale nevadí, tak bych to rád viděl. (Všeobecné veselí.)

A pak bych se zeptal, nejsem tedy studovaný právník, jak někteří vy tady, ale opravdu si myslím, že se zkoumá taky trochu úmysl toho jednání. A ten je hrozně důležitý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem ještě paní ministryně spravedlnosti Helena Válková. Paní ministryně, máte slovo. Připraví se kolega Pospíšil.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji. Budu velmi stručná, protože jenom tady odkážu pro kolegy, aby se podívali třeba na § 202 Svádění k pohlavnímu styku, kde je rovněž hranice 18 let pro takové dítě. Takže tento trestný čin je u nás od roku 2009 s účinností od 1. 1. 2010 v novém trestním zákoníku. Nikdo nezpochybňoval, že by měl někdo lustrovat, že by byl někdo ohrožený tím, že třeba v příhraničních oblastech jako návštěvník České republiky by se měl obávat, jestli tomu dítěti v uvozovkách je 17, 16, 18 roků. Tahle argumentace neobstojí.

Pak bych doporučila prostudovat partie v učebnici o účastenství, z kterých je zřejmé, že se právnická osoba může dopustit například i znásilnění tím, že je organizátor nebo jiný účastník na trestném činu právnickou osobou. Takže v tomto ohledu vycházím z toho, že máme určité základy znalostí a nebudeme zpochybňovat to, z čeho vychází už potom návrh novely.

Jiná věc je, a v tom souhlasím s panem poslancem Bendou, a já jsem to tady otevřeně říkala, že také nejsem nadšená z toho, že pokud jde o trestní odpovědnost právnických osob, jsou tam uvedeny jenom tři trestné činy. Ty dvě nové skutkové podstaty a samozřejmě to znásilnění, které s tím souvisí, pokud se ho účastní jako účastník právnická osoba. Dovedu si představit i tu formulaci, že by zde bylo řečeno, že právnická osoba - my jsme o tom i hovořili - je odpovědná za veškeré trestné činy s výjimkou těch, z jejichž samotné povahy vyplývá, že se jich právnická osoba nemůže - že je nemůže tedy spáchat - s výjimkou těch, u kterých z povahy věci vyplývá, že je nemůže spáchat právnická osoba.

Nicméně tady zase jsme před určitým dilematem, jestli orgány činné v trestním řízení si s takto obecnou formulací pomohou, jestli nebudou spíše volat po tom, aby tam byl výčet trestných činů, aby nemusely o tom přemýšlet, zejména policie, jestli z povahy věci vyplývá, že je právnická osoba může spáchat, nebo je spáchat nemůže. To je přesně to, o co jsem žádala, abychom se tomu věnovali v rámci jednání ve druhém čtení, nikoliv abychom studovali základy trestní odpovědnosti, konkrétně účastenství na trestném činu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní ministryně. Ještě před řádně přihlášeným kolegou Pospíšilem je k faktické poznámce přihlášen pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já se omlouvám, že jako felčar vystupuji k bodu, který se týká právníků. Já uznávám, že v naší zemi jako v mnohých dalších mají právníci přece jenom možnost překroutit mnoho a děje se tak v mezích zákona.

Já se prostřednictvím pana předsedajícího omlouvám panu poslanci Bendovi. Já si umím jako laik představit, že právnická osoba provozuje něco, kde dochází dokonce k dětské pornografii. Mohla by z mého pohledu za to být zodpovědná. To mi připadá logické.

Ale já jsem zde chtěl vystoupit úplně k jiné věci. Diskutujete tady jistě o důležitých věcech, tak bych vás za sebe a za veřejnost chtěl poprosit o jednu věc - zdali byste nám, právním laikům, nevysvětlili, jak to do budoucna bude díky rozhodnutí Nejvyššího soudu s našimi policisty, kteří, jak vidíme na stránkách novin i v diskusích veřejnosti, se díky rozhodnutí Nejvyššího soudu dostali do situace, kdy jejich svědectví najednou nevede k ničemu. A proč mě to napadlo u tohoto bodu? Kdybych nedejbože zešílel a na svém počítači i cíleně vyhledával dětskou pornografii, tak předpokládám, když mi to policie zabaví, že ona bude tou, která na to přijde, a pak by mě docela zajímalo, zdali by vůbec mohla vystoupit s tím, že to tam ten pedofil prostě měl. To je neskutečně závažná věc. Já vím, že jsou soudy nezávislé, ale jako prostý občan jsem rozhodnutím Nejvyššího soudu šokován a rád bych na to dnes slyšel jistou odpověď, co s tím bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, i za téměř dodržení času. Jinak myslím, že k tomu bude spíše prostor buď ještě při vystoupení paní ministryně nebo zítra v interpelacích.

Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik slov k této novele trestního zákoníku a trestního řádu, protože je třeba říci, že Česká republika měla s těmito evropskými normami leccos do činění v době, kdy jsme předsedali Evropské unii, a některé věci zvláště v oblasti procesního práva jsme tehdy jako předsednická země podporovali. Proto se chci k tomuto návrhu zde přihlásit a podpořit tu část předloženého souboru novel trestní legislativy, která se dotýká zvláště, řekněme, těch procesních aspektů, a to doplnění katalogu práv, která má obviněný v rámci trestního řízení.

Ono je trošku škoda, a tady souhlasím se svými předřečníky, že novela je takto útržkovitá a technicky takto slepená. Na druhou stranu si myslím, že by nemělo zapadnout, že má velký smysl v rámci Evropské unie usilovat o určité základní minimum procesních práv, která jsou garantována jednotlivým občanům Evropské unie.

Říkám to z toho důvodu - je dobré si ten kontext takto zde zopakovat -, že před několika lety bylo přijato mnoho různých instrumentů trestního práva, třeba takzvaný evropský zatýkací rozkaz, který vyvolal určitou kontroverzi a který mimo jiné znamená, že kterýkoliv občan Evropské unie může být vydán proti své vůli do jiného státu Evropské unie k trestnímu stíhání. To znamená, že Čech může být vydán proti své vůli ke stíhání do Rumunska, pokud je podezřelý, že v Rumunsku spáchal určitý trestný čin. My jsme s tím tehdy nesouhlasili, protože si myslíme, že občan nemá být vydán z území svého státu, nicméně tato úprava tady je. Pokud je to takováto úprava a například hrozí, že Čech bude stíhán v Rumunsku, v Bulharsku, nebo někde jinde, a nechci se žádné země dotknout, pak bychom měli mít zájem, aby v rámci Evropské unie byla nějaká minimální garance procesních práv ve všech státech Evropské unie. To je ten důvod, proč já to podporuji, byť někdo třeba může říci, že je špatné, že zde útržkovitě takto upravujeme evropské procesní právo, ale myslím si, že pokud chceme garantovat českým občanům, že když budou vydáni nejen do Německa, do Rakouska, ale třeba právě do Bulharska, Rumunska atd., nějaký minimální standard ochrany jejich procesních práv, pak bychom toto měli podporovat. To je důvod, proč já tuto část novely vítám, inkorporaci směrnice Evropského parlamentu, která právě upravuje informace v trestním řízení. Jak už jsem řekl, v rámci předsednictví jsme toto podporovali. Důvod je, když už tu máme evropský zatýkací rozkaz, se kterým - nebudu zapírat - jsme tehdy nesouhlasili, tak je třeba udělat takovou úpravu, aby to občany Evropské unie v jednotlivých státech naopak nepoškozovalo.

Důležité je, aby Evropská unie nedbala jenom na zavedení těchto procesních práv, ale aby zde byla jakási kontrola, zda opravdu ten základní procesní standard všem obviněným v rámci Evropské unie je garantovaný. S tím jsou právě problémy v některých nových zemích, které přistoupily v poslední době. Já jsem to tady chtěl říci, protože to považuji za důležité. Ta novela je jakoby útržkovitá, drobná, ale filozofická myšlenka je podle mého názoru velmi důležitá.

Druhá poznámka, kterou chci říci, se týká hmotněprávní úpravy. Já jsem také zaznamenal od některých kolegů odborníků, že ta implementace - překlad jednotlivých skutkových podstat a hlavně jejich úpravy, které se dotýkají dětské pornografie - ne vždycky přímo odpovídá evropské právní úpravě, takže by možná bylo dobré, a tady souhlasím s kolegou Bendou, aby nová administrativa a nové odborné týmy prověřily, zda implementace odpovídá tomu, co obsahují evropské směrnice a hlavně ono rámcové rozhodnutí. Myslím si, že to je také důležité.

Chtěl jsem se zeptat paní ministryně, a proto také mé vystoupení, na § 192 odst. 1, proč se tam snižuje sazba v základní skutkové podstatě na polovinu. Já s tím nijak nepolemizuji, mám takový dotaz. Když jsem studoval důvodovou zprávu, tak tam to není nijak zdůvodněno. Nevím, zda to je z důvodu praxe, nebo je to z důvodu komparace s jinými státy Evropské unie. Chci říci, že evropská úprava říká, že by tato základní skutková podstata měla být postižena sankcí minimálně jeden rok, to znamená, že ona neříká, že tam je horní hranice jeden rok. Já říkám, že jsem připraven to podpořit, ale chtěl bych znát důvody, protože to je dost výrazná změna, sazba zkrácená na polovinu, základní postižení výroby a nakládání s dětskou pornografií. Pokud o tom budeme hlasovat, měli bychom případně vědět proč. Je to tak společensky citlivé téma, že by to nemělo být pouze zdůvodněno tím, že se srovnávají sazby s ostatními paragrafy. To je můj dotaz, který nemusí být zodpovězen dnes, nicméně upozorňuji na to, že to je citlivé téma a nemělo by být v tomto směru podceněno. Opakuji, § 192 odst. 1, sazba na polovinu.

Třetí moje poznámka - nechci hovořit dále - se týká trestní odpovědnosti právnických osob. Paní ministryně tady správně řekla, že jsou možné dvě úpravy výčtu trestných činů, které může spáchat i právnická osoba. Buď je to tedy taxativní výčet, anebo obecná klauzule, že to mohou být veškeré trestné činy, které z logiky věci může spáchat právnická osoba, pokud to trošku parafrázuji.

My jsme tehdy, když jsme tu právní úpravu přijímali, přistoupili na taxativní výčet z důvodu právní jistoty jak pro občany, právnické firmy, tak hlavně pro orgány činné v trestním řízení, které tehdy žádaly "prosím vás, řekněte nám, co tedy ta právnická osoba může a nemůže spáchat, ať se nedostaneme do debaty" - kterou ostatně tady sami vidíte, kdy část kolegů tady říká: zkrátka účast na pornografickém představení, nebo jak se to jmenuje, může spáchat právnická osoba formou svého účastenství, a někdo říká z logiky věci nemůže to spáchat. Teď je třeba, aby opravdu spíš zde byl taxativní výčet, abychom fakt garantovali právnickým osobám, ale potom následně fyzickým osobám, které za ně jednají, jasnou právní jistotu, na jaké trestné činy se to vztahuje, či nikoliv.

Má poslední poznámka k tomu, co říkala paní ministryně. Já se nebráním debatě o novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ale moc bych prosil, předtím, než se tady třeba trošku populisticky bude rozšiřovat okruh, výčet trestných činů, které může spáchat právnická osoba, udělejme prosím analýzu v praxi, jak ten zákon funguje. Ať zde nemáme další prázdnou bublinu, právní úpravu, za kterou si budeme tleskat, která v praxi nebude vůbec aplikovaná. Fakt o to moc prosím, protože studie a zkušenosti z některých jiných států typu Maďarsko atd. ukazují, že tam také přijali obdobnou právní úpravu a že v praxi příliš aplikovaná není. Bylo by opravdu dobré vědět předtím, než budeme přijímat změnu tohoto zákona, který logicky je kontroverzní, a je třeba říci, že část právnické obce odmítá vůbec princip toho, že by právnická osoba měla být trestně odpovědná, tak je dobré si vyhodnotit, jaké ta právní úprava, která je zde několik let v praxi aplikovaná, přináší výsledky a co případně udělat pro to, aby to nebyl zbytečný, prázdný zákon, ale v praxi fungoval.

Tolik tedy několik mých poznámek. A jinak, jak jsem řekl, doufám, že bude pokračovat o tom debata na příslušném výboru. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. To byl poslední písemně přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Samozřejmě paní navrhovatelce i panu zpravodaji dám slovo k závěrečným řečem. Do rozpravy nikoho nevidím, rozpravu končím a žádám tedy o závěrečné slovo paní navrhovatelku a zpravodaj ohlásil, že nemá zájem o závěrečné slovo.

Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane místopředsedo. Pokud jde o otázku, která se netýká projednávaného návrhu novel trestního zákona, trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, tak tam odkážu zřejmě na zítřejší odpoledne a na interpelace, které zde budou. Ráda kolegům sdělím, co sama považuji v této souvislosti, to znamená, jak nakládat s výpovědí třeba policisty z místa činu z hlediska využitelnosti takové informace jako důkazu pro účely trestního řízení. Co jsem zjistila, co jsem nastudovala a samozřejmě jaká je praxe v oblasti judikatury, jak postupují nejvyšší soudy, protože zde šlo o citaci jednoho rozhodnutí Nejvyššího soudu, a těch rozhodnutí je více a nejsem si jista, jestli právě toto rozhodnutí je to klíčové. Ale k tomu až zítra. Takže se omlouvám, že nebudu konkrétnější.

Pokud jde o ty dvě připomínky pana poslance Pospíšila, ty ráda akceptuji. Konkrétně pokud jde o nižší sazbu, která u § 192 klesla ze dvou let na jeden rok, to byla i moje otázka - proč? Odpověď je vedena v tom smyslu, že jde o určité vyvážení. Jak víme, trestní sazby vždycky mají vyjadřovat určitou míru společenské škodlivosti konkrétního trestného činu. A tím, že tam byly zakomponovány další dvě nové skutkové podstaty, a v tom § 192 odst. 2 se autor předlohy přiklonil k názoru, že by to mělo být mírněji trestné, protože to je nižší společenská škodlivost než nové trestné činy, které jsou potom uvedeny pod § 193a odst. 2, a stejně škodlivé jako pod § 193a odst. 1. Šlo o vzájemný poměr, který je vždycky velice obtížné vyjádřit, míry společenské škodlivosti konkrétních forem jednání, jejich vzájemné vyvažování.

Myslím si, že správná odpověď je asi taková, že ty nové formy chtěl potrestat co nejméně, nebo navrhnout, aby byly s nejnižší trestní sazbou, a k nim přiblížil i znění stávajícího ustanovení § 192 odst. 1; aby tam nevyčnívala sazba až na dva roky, tak tam navrhl jeden rok. I o tom je možné vést odbornou i laickou debatu, s tím že jakmile by došlo ke změně, musela bych ten zákon samozřejmě stáhnout. Mě vedla spíš snaha ne za každou cenu, ale osvojit si ten zákon. Jít do toho, že si za ním úplně nestojím. Pokud budeme v tomto ohledu vést odbornou debatu v rámci práce výboru, budu jedině ráda, a neberu to, že jeden rok tam musí za každou cenu zůstat. Mě také trošku překvapil. Ale nebudu teď kritizovat více, než je nezbytně nutné, to, co sama předkládám. Více vám k tomu momentálně říci nemohu.

Pokud jde o trestní odpovědnost právnických osob, jsem si naprosto vědoma toho, že sice z hlediska určitého i srovnávacího pohledu, kdy Francie šla podobnou cestou jako my, původně měla katalog, taxativní výčet všech trestných činů, kterých se mohla dopustit právnická osoba, a posléze to změnila právě na obecnou definici, odkazující na všechny trestné činy s výjimkou těch, jichž se nemůže dopustit právnická osoba z povahy věci, tak si myslím, že i tímto vývojem bychom mohli jít my, a je otázka, jestli jsme už do něj dospěli. Zatím to asi dopadne tak, že budeme stále novelizovat zákon a vždycky v jednoročních nebo dvouletých intervalech tam rozšíříme katalog trestných činů, za které lze vést k odpovědnosti i právnické osoby. Myslím si, že to z hlediska právního purismu, čistoty právního řádu, není to nejlepší, a sama jsem proti častým novelizacím. Čili já bych spíš šla tím odvážnějším řešením s ambicí, že orgány činné v trestním řízení si s tím poradí, a komentáře i propagace, nebo osvěta, která bude i ze stran Ministerstva spravedlnosti lepší, než byla dosud, umožní, aby se právnické osoby nemusely zbytečně obávat a bylo jasné, za co můžou být před trestní soud postaveny. Ale možná, že to je hudba budoucnosti.

I v tomto ohledu o tom určitě budeme diskutovat, nebo se o tom bude diskutovat na příslušných výborech, a ani tady se nebráním buď cestě, že tam necháme pro účely této novely jenom to, co se týká dětské pornografie v širším smyslu slova, nebo že se tam doplní majetkové trestné činy, na které nejvíc poukazujete. Ty poslanecké návrhy už jsem některé viděla: lichva, krádež, zpronevěra, které tam chybí velmi citelně. Anebo půjdeme třetí, nejodvážnější cestou a změníme už teď definici na to, že se to bude vztahovat na všechny trestné činy s výjimkou těch, kde z povahy věci vyplývá, že se jich nemůže dopustit nebo je nemůže spáchat právnická osoba.

Po zohlednění všeho, co zde bylo řečeno, přesto si myslím, že je na místě podpořit návrh novely, byť s těmito výhradami, beru je na vědomí, souhlasím, do dalšího legislativního procesu. Čili navrhuji postoupit návrh do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni za její závěrečné slovo, a protože v rozpravě - pan zpravodaj mě kontroluje - nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, můžeme se zabývat přikázáním výborům k projednání. Organizační výbor navrhl, přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím, můžeme tedy hlasovat.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 27 a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 27, z přítomných 179 pro 155, proti 1, návrh byl přijat.

 

Tím jsme ukončili jednání. Konstatuji, že tento příkaz byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Lhůta zůstává podle zákona o jednacím řádu. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 7.

Podle pořadu našeho jednání dalším bodem bude

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.