(12.30 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Nedělám si tedy o dalším vývoji České republiky velké iluze. Mimo jiné i proto, že zde stále ještě převládá politika, v níž dominuje konfrontace, skandály, zpolitizovaná státní správa a nekompetentnost vládnutí. Češi, Moravané a Slezané mnohdy nevědí, co si se svým státem počít. V nefunkčním státě, kterým vlastní občané v podstatě pohrdají a který nejrůznější mafiáni okrádají, vyznívají pak zcela jalově nejen všechny polemiky o národních zájmech či o pozici naší republiky v Evropě, ale i debaty o její minulosti.
Když tedy některé politické i nepolitické subjekty v poslední době zdůrazňují, že jejich hlavním cílem je vytvořit fungující stát, tak jim docela dobře rozumím. Nebylo by ovšem nic horšího než narychlo přijmout nějaký právní paskvil, jako je ten právě projednávaný o státní službě.
Dámy a pánové, pokud bychom dnes jednali o dobře připraveném a odbornou veřejností i všemi zainteresovanými partnery prodiskutovaném návrhu zákona, bylo by naše rozhodování snadné. Tak tomu ale bohužel není. Podle důvodové zprávy předkládaného návrhu navrhovatelé prý sledují otevření parlamentní debaty o obsahu platného služebního zákona, dosažení politické shody o jeho změnách a umožnění nabytí plné účinnosti služebního zákona v co nejkratším čase. Podle stanoviska vlády k tomuto návrhu jde ale o předlohu špatnou, která se místy dostává do rozporu s platnou Ústavou a která navíc není připravena tak, aby byla realizována v souladu s platným legislativním rámcem.
Chápu, že Evropská unie při zkušenostech s korupcí a politickým zneužíváním státní správy v České republice naléhá na urychlené přijetí zákona o státní službě. Dnes ale jsme v situaci, kdy kvalitní předloha na stole není. A mimořádná schůze byla svolána ne proto, že si to žádá zájem republiky. Mimořádná schůze byla svolána, ne abychom prospěli republice, ale abychom si cosi narychlo, bez řádné přípravy projednali proto, že to chce a potřebuje nově vznikající vláda s politickým či podivným důvodem, že si to u ní objednal prezident výměnou za souhlas se jmenováním jednoho z koaličních ministrů. Takže údajné odpolitizování státní správy by mělo vlastně začít přímo politickým obchodem ve stylu "já vám něco dám, když mi přijmete zákon, jedno jaké kvality, ale co nejrychleji". To rozhodně nemohu považovat za odpovědný nástup vládní koalice. Spíše to připomíná snahu navázat na styl, který tu předváděli jejich předchůdci a který skončil takzvaným restitučním paskvilem a trafikantskou aférou.
Jistě, jde o nově se formující vládní uskupení, o novou vládu. Ale kdybych adoptoval či toleroval tento účelový nedodělek a ignoroval handl, kterým se nám dostává na stůl, předjímalo by to mnohé další. Má dnešní tolerance by mohla zavdávat předkladatelům důvod se domnívat, že tento starý styl je nadále možný a vhodný i pro jejich vládnutí.
Odmítám žít ve státě - cituji právě v této souvislosti Andreje Babiše - kde nějací veksláci a pumpaři řídí stát a kradou daně. Do veřejné správy jdu kvůli tomu, že stát je v úplném rozkladu a že ho nikdo neřídí. Politici se proměnili na organizovaný zločin a země funguje setrvačností. Kdybych měl dnes porovnat Františka Mrázka s některými našimi politiky, tak to byl ještě slušný člověk. (Hlasité zasmání z levé strany.)
I Andrej Babiš považuje projednávaný zákon o státní službě za účelový paskvil. Prezident prý řekl, že po něm nebude chtít negativní lustrační osvědčení, když Sněmovna zákon v prvním čtení, jak jste to tady mnozí připomínali, schválí. Ale děje se to i proto - cituji opět Andreje Babiše - že ANO řeklo, že bez Babiše do vlády nepůjde. A pak bylo na výběr, že bude vláda se mnou, anebo nebude. K tomu pak kategoricky dodal: Za prvé - žádné lustrační osvědčení nepotřebuji. Za druhé - lustrační zákon měl být dávno zrušen. (Zabušení do lavic zprava.)
Tak tomu rozumím. Tak tomu rozumím. Tomu rozumím, to je přímočaré a svým způsobem i poctivé. Zrušme lustrační zákon, který odporuje mezinárodním úmluvám o lidských právech a Ústavě České republiky. Tam není třeba složitých procedur. Netřeba zástupných manévrů a předkládání legislativních paskvilů. V případě zrušení lustračního zákona stačí jednoduše rozhodnout, že se norma, která na principu kolektivní viny a bez důkazů lidi diskriminuje, denuncuje a skandalizuje, ruší. A všichni, jak jsme zde, neobcházejme kolem horké kaše, ale nalijme občanům, dámy a pánové, čistého vína.
V uplynulých dnech jistý člen lidové reprezentace, či lidovecké, jestli chcete, s exkluzivním přístupem ke zdrojům někdejší Státní bezpečnosti, nevyloučil možnost pozitivní lustrace svého koaličního kolegy z hnutí ANO. Vy dnes ovšem chcete podle přání prezidenta republiky udělat úhybný manévr, aby oba vedle sebe a spolu zasedli v jedné vládě, a tímto postupem chcete dál pokračovat v nedemokratickém stylu vládnutí, v rozdělování lidí na vyvolené, pro které se i zákony dají obracet naruby, a na ty druhé, s kterými budete podle potřeby nakládat jako s kusem hadru.
Dámy a pánové, nutně si kladu otázku, jakým nebezpečím pro současný stát může být například člověk, který před půlstoletím, ale třeba i před čtvrtstoletím podepsal závazek, že bude chránit ekonomické zájmy Československé republiky a že oznámí po návratu ze služební cesty pokusy zahraničních služeb získat jej pro poškození hospodářských zájmů republiky. V čem je takový člověk horší oproti různým Koženým, kteří připravili stát svým politickým nebo ekonomickým postupem, případně sprostým protistátním lobbismem a korupcí, o desítky či stovky miliard korun?
Mladší snad nevědí, ale je tu dost těch, kteří to vědí a nemohou popřít, od počátku silná politizace státní správy a její propojování s Občanskou demokratickou stranou nebyla náhodná. Šlo o cílenou politiku. Podobně pro jistého lidoveckého premianta byla jeho vlastní politická strana podle jeho vlastních slov pouhou personální agenturou, jejímž prostřednictvím lidovci všude dosazovali své lidi. Když personální agentura začala být příliš profláknutou, založil si jinou. ***