(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré odpoledne. Budeme pokračovat v přerušeném bodu, kterým je tisk číslo 42, návrh zákona o registru smluv, o změně zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pana navrhovatele, respektive zástupce navrhovatele, tady mám. Pan kolega Chvojka jako zpravodaj už je tady také.
Budeme pokračovat v přerušené rozpravě. První přihlášená do rozpravy je paní Jana Fischerová a připraví se paní Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám pěkné příjemné odpoledne a budu se snažit ve stručnosti vás seznámit s osobním názorem jako poslankyně, ale i s většinovým názorem poslaneckého klubu ODS k návrhu tohoto poslaneckého návrhu o registru smluv.
Přiznám se, že jsem ve své dřívější době působila jako starostka pětadvacetitisícového města, byla jsem radní kraje, byla jsem také členkou rady Svazu měst a obcí a jsem neustále v kontaktu s různými starosty malých obcí, s kterými diskutuji o jejich problémech. A musím zde před vámi říci, že mnoho z nich mě na tuto věc upozorňovalo už v minulém roce, protože už v minulém období jsem pracovala ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a toto jsme už se mým kolegou panem poslancem Janem Farským probírali, diskutovali a já se k tomu tady teď ráda stručně vyjádřím.
Obecně řečeno, Občanská demokratická strana nemá vůbec problém, naopak, s transparentností pro občany zveřejňování smluv, ale řeknu velké "ale" - jsou tam výhrady. Podobně jako jsem poslouchala předřečníka pana kolegu, pana poslance Chvojku, tak já postupně vás budu seznamovat s tím, jaké ty výhrady jsou nabíledni. Jeden moudrý člověk kdysi říkal: Ďábel je ukryt v detailu. A to jsou právě ty detaily, které se vám tady pokusím - některé budu sice opakovat, ale tím zintenzivníme ty připomínky, a některé budou zcela nové.
Takže úplně stručně k tomu návrhu zákona, který, jak bylo řečeno, zavádí obcím, krajům i státem ovládaným firmám povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy bez omezení ve veřejném registru smluv na internetu. Zákon je předložen ve dvou variantách, z nichž jedna počítá i se zveřejňováním veškerých objednávek a faktur. Zákon váže na zveřejnění účinnost samotné smlouvy. Pokud nebude smlouva do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, zveřejněna, platí, že je zrušena od počátku.
To bylo jenom na úvod konstatování. Nyní půjdu ke konkrétním připomínkám.
Mne zaujalo, četla jsem si jak důvodovou zprávu, tak jsem se seznámila i se stanoviskem vlády Jiřího Rusnoka, a její stanovisko je neutrální. Vláda však současně poukázala na sporné body předloženého návrhu zákona, které by mohly v praxi vyvolat problémy zejména v souvislosti s navázáním účinnosti smlouvy na její zveřejnění. Jak víme, právní výklad je podle občanského zákoníku: v době uzavření, podepsání oboustranné smlouvy nastupuje v platnost tato smlouva. Čili toto bylo řečeno mým předřečníkem. To je jeden z momentů, který je potřeba uvést správně v legislativní postup.
Vládě se nelíbí ani fakt, že poslanci předložili návrh ve dvou variantách. Je zde také odkazováno na zákon, který v současné době je od 1. 1. 2011 na Slovensku. Sama jsem se dívala na web, který je www.otvorenezmluvy.sk, čili doporučuji, kdybyste se chtěli podívat, jak to funguje u kolegů, bratia Slováci to mají pod tímto webem zveřejněno, máte možnost. Slovenský zákon, kterým se předkladatelé zajišťují, prošel už mezitím několika novelizacemi. To samé by mohlo hrozit u nás, kdybychom neměli možnost ještě pořádně tento zákon prodiskutovat, věnovat se tomu následně ve výborech v dalším čtení.
Dívala jsem se také na weby třeba města Košic, protože mnohá slovenská města to mají přímo na svých webech také už, podobně jak zde byla jmenována města u nás v České republice.
Myslím si, že každý z vás, jak tu dnes v lavicích sedíme, jste také dostali stanovisko Svazu měst a obcí. Víme, že Svaz měst a obcí zastupuje celkem asi 70 % obyvatelstva naší republiky. Je nutné tomu přikládat jistou váhu. Kdybych velice stručně shrnula ty připomínky, tak upozorňuje na právní nejistotu v případě sankce za neuveřejnění dokumentu a záporně se staví také k návrhu zveřejňovat všechny objednávky. Sama ty zkušenosti mám a vím, jak to chodívá na obcích a ve městech, kde se mnohdy řeší všechno jenom objednávkou, následně fakturou, čili nejsou mezi dvěma stranami potom vzájemné smlouvy písemné.
Svaz navrhuje také stanovit minimální limit, kdy by se toto mělo zveřejňovat. Padlo tady už, jak to je na Slovensku. Dříve to bylo od nula eur, teď už tam jsou limity vyšší - tisíc nebo tři tisíce eur. Takže i toto je důležité. V minulém období Poslanecké sněmovny se zde předkládala novela zákona o obcích, kde se toto mělo dotknout i zveřejňování smluv, a tam byla určitá dohoda - minimální částka 50 000 korun. Čili to je další věc k zamyšlení.
Nyní bych opravdu už na závěr chtěla shrnout hlavní výhrady, které k tomuto návrhu poslaneckému mám, nebo i máme za klub ODS. Narazí na praktické problémy a povede k soudním sporům. Nikdo neumí předvídat, jaké důsledky bude mít zpětné rušení účinnosti smluv, které by úředník třeba nedopatřením do registru neodeslal. Může se také stát, protože jsem četla v těch jednotlivých dokumentech, že všechno bude probíhat přes datové schránky, a už jenom to slovíčko "odeslat" nebo "zveřejnit" může hrát jistou roli, protože mezitím mohou být opravdu v nečinnosti datové schránky, nějaký výpadek, takže na to upozorňuji. Pokud by již došlo k plnění smlouvy, existuje riziko, že by obce čelily žalobám o náhradu škody nebo na bezdůvodné obohacení. To po rozpravě s právníky mi také toto potvrdili.
Dále. Nejasně je definován okruh institucí, na které se povinnost zveřejňovat smlouvy vztahuje. Například se vztahuje na VZP České republiky, ačkoliv s veřejnými prostředky nakládají i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Podobně je tomu v kulturní oblasti. Povinnost zveřejňovat smlouvy se vztahuje pouze na smlouvy uzavírané příspěvkovými organizacemi zřízenými zákonem. Existují však také příspěvkové organizace, které sice zákonem zřízené nejsou, nicméně hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu. Stručně řečeno, mohlo by dojít i k případné diskriminaci některých institucí, protože toto je důležité náležitě ošetřit, kdo všechno, na koho se toto bude vztahovat, kdo hospodaří s veřejnými peněžními prostředky.
Zákon se také vztahuje na obchodní společnosti ovládané státem - mohla bych jmenovat zase, ale možná někdo další z vás to využije - nebo samosprávnými celky a státní podniky zřízené ze zákona. ***