(15.10 hodin)
(pokračuje Picek)
O více než polovinu z 12,5 mld. v roce 2009 na 5 mld. v roce 2014 byly sníženy výdaje na investice a úspory se dotkly rovněž běžných výdajů, a to o čtvrtinu. Přesto se podařilo resort alespoň částečně stabilizovat, přizpůsobit se období recese tak, aby jím prošel s minimální újmou. Podařilo se to i díky hledání alternativních zdrojů financí, jako např. odprodej nepotřebného nemovitého majetku, který za poslední čtyři roky představuje výnosy ve výši cca 4,3 mld. korun.
Další pokles rozpočtového rámce je však již velmi problémový. Celkový limit výdajů státního rozpočtu v kapitole Ministerstva obrany na rok 2014 je vládou navrhován ve výši 42,7 mld., což odpovídá podílu výdajů kapitoly Ministerstva obrany na HDP ve výši 1,11. Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 předpokládá v oblasti výdajů státního rozpočtu pro kapitolu Ministerstva obrany částku 43,5 mld., resp. 45,2 mld., které odpovídá 1,09 podíl rozpočtu Ministerstva obrany na HDP v obou letech. Tento nárůst by umožnil sice pouze částečnou, avšak alespoň nějakou sanaci deficitu nakumulovaného v předchozích letech.
Návrh rozpočtu na rok 2014 dával Armádě České republiky jistou naději, že dochází k obratu smutného trendu posledních let. Rozpočtový výbor však přichází s návrhem, jenž dostává Ministerstvo obrany do ještě horší situace než té, které Ministerstvo obrany muselo čelit v letošním roce. Návrh na snížení výdajů kapitoly Ministerstva obrany je o 731 mil. nižší. Chci a musím na tento krok upozornit, protože z vlastní zkušenosti velmi dobře vím, že to pro jakékoli vedení resortu Ministerstva obrany i pro armádu jako takovou bude složitá situace mající negativní dopad i na obraz České republiky jakožto spolehlivého partnera v rámci spojeneckých organizací.
Vedle samotného návrhu rozpočtového výboru musím zmínit rovněž negativní dopad nedávné devalvace měny ze strany České národní banky, která bude pro Ministerstvo obrany znamenat v příštím roce další náklady, a to je u stávajících závazků, ve výši cca 300 mil. korun.
Vedle samotného faktu, že je zde snaha o další snížení obranného rozpočtu, je ještě horší skutečností, že v těchto úsporách nemůže Ministerstvo obrany rozhodnout samo, a to s ohledem na oblasti, v nichž již k úsporám došlo. Zmíněná restrikce by se měla týkat výhradně vybraných běžných výdajů, což by mělo konkrétní dopady na ryze základní funkce, které armáda plní. Z celkové výše běžných výdajů plánovaných na rok 2014 tvoří navržené snížení údajů 7 % z cca 10 mld.
Uvedu jen několik případů. Právě na příští rok jsou plánovány generální opravy a nákupy náhradních dílů pro vrtulníky V3A Sokol, bez nichž by nebylo nadále možné zajistit leteckou záchrannou službu ze strany Armády České republiky. V důsledku toho, že by nemohly být provedeny předepsané práce např. na malých dopravních letounech, muselo by dojít ke snížení počtu výcvikových hodin na kritický stav a byl by tak ohrožen výcvik a příprava pilotů. Armáda by nebyla schopna zajistit také dostatečné množství výstrojních součástek pro své příslušníky, přičemž výstroje by se nedostávalo nejenom pro nové rekruty, ale ani pro ty, kteří jsou v činné službě a připravují se pro službu v zahraničí.
Velmi složitá by byla i situace v oblasti pohonných hmot, neboť armáda se v současné chvíli nachází na minimu požadavků PHM pro výcvik zejména letectva. Pokud by došlo ke krácení běžných výdajů, znamenalo by to rovněž negativní dopad na nákup dalších položek, např. munice, což by ohrozilo rovněž náš závazek vůči alianci při účasti na výstavbě bojového úkolového uskupení, což je zcela bazální úkol České republiky jakožto spojence.
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jen stručně jsem se snažil nastínit stav, v jakém se naše armáda nachází, a důsledky, jaké bude mít další omezování finančního rámce Ministerstva obrany. Představitelé resortu dlouhodobě upozorňují, že nejhorší pro naši armádu je nejistota, v níž se v posledních letech pohybuje. V současné době na Ministerstvu obrany probíhají finální práce na střednědobém výhledu resortu, který je realistický a nabízí udržitelný stav schopností Armády České republiky v dalších letech. Podmínkou jeho úspěchu je však alespoň částečná předvídatelnost vývoje v oblasti financí. Tato předvídatelnost však není možná, pokud bude docházet k podobným skokům, jaký by znamenalo přijetí návrhu rozpočtového výboru. S podobnými skoky nedojde ke stabilizaci resortu Ministerstva obrany. Nejistota, do níž by byla armáda uvržena, by de facto znamenala krok zpět o pět let v jejím vývoji. Byla by narušena naše důvěryhodnost ve vztahu k Alianci a spojencům, neboť by tím došlo k dalšímu podkopávání principu solidarity, jehož posilování je zdůvodňováno v současné době zejména zvýšením podílu Evropy na obranných výdajích.
Děkuji, pane předsedo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji panu ministru obrany. A pokud zde nejsou další přihlášky s přednostním právem, tak prosím kolegy řádně přihlášené do podrobné rozpravy. Prvním bude pan poslanec René Číp, připraví se pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec René Číp: Vážený pane předsedo, vážená vládo v demisi, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přihlásit se k pozměňujícímu návrhu č. 114 ke sněmovnímu tisku č. 6 kolegyně Konečné ze dne 12. prosince 2013, který je v elektronické evidenci uveden jako dokument 05575-06084 tak, abychom o něm mohli hlasovat ve třetím čtení.
Zdůvodnění tohoto pozměňujícího návrhu je prosté. Vzhledem k rozhodnutí České národní banky změnit kurz koruny a vzhledem k tomu, že dvě třetiny rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí jsou účtovány v devizových platbách, je pro řádný chod ministerstva nutné navýšit položku ministerstva na krytí kurzových ztrát tak, abychom ministerstvo kvůli rozhodnutí České národní banky nepřivedli do problémů. Jen upozorňuji, že kurz koruny je v rozpočtu kalkulován ve výši 26 korun za euro a dnes již víme, že se hodnota eura pohybuje kolem 28 korun.
Děkuji vám. (Potlesk z levé části sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska, připraví se paní poslankyně Putnová.
Poslanec Adolf Beznoska: Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, velmi stručně. Probíhá teď druhé čtení debaty o rozpočtu, ke kterému se pravděpodobně v příštím roce nikdo nebude oficiálně hlásit. Prostě proto, že rodící se koalice ho nechala schválit v neuvěřitelném termínu, kdy se rozpočet řádně projednat nedal. Nechci opakovat debatu o tom, kdo šetří, nebo nešetří. Já bych se zaměřil na trošku vysvětlení pozměňovacího návrhu, který v tom balíčku přednesl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, a sice to opatření, které se týká Ministerstva práce a sociálních věcí.
První věc. Dovolujeme si navrhnout navýšení pro organizace, které poskytují sociální služby, o 900 mil. korun.
Krátké vysvětlení. Tato oblast je dlouhodobě poddimenzovaná. V minulém rozpočtovém roce v průběhu roku vláda pana premiéra Nečase musela do tohoto sektoru přidat 500 mil. korun, aby sociální služby prostě neklekly.
Druhá věc, kterou si dovolím připomínat a požádat vás o podporu, je příspěvek a navýšení prostředků pro aktivní politiku zaměstnanosti zhruba o 300 mil. korun. Říkám to i při vědomí toho, že k původně navržené částce, kterou máte v návrhu rozpočtu, 4,6 mld. korun, je uvažováno, že z rozpočtu Evropské unie, z evropských peněz, by tam mohly dotéct dotace ve výši 3,5 mil. korun, ale protože každá dotace je s otazníkem, já bych nerad, aby tato oblast zůstala poddimenzovaná prostě proto, že rodící se koalice má také ambici zvyšovat minimální mzdu z 8,5 tis. někam k hranici 10 tis. korun. ***