(11.10 hodin)
(pokračuje Jourová)
Mohla bych pokračovat dál. Čísla čerpání evropských fondů z období 2007 až 2013 jsou tristní. Jsme dnes ani ne na polovině čerpání, nemáme absolutní jistotu, jestli projekty, které teď financujeme ze státního rozpočtu, budou v budoucnu refundovány z Evropské komise. Takže vážení přátelé, můžeme skončit nikoliv na nule, to znamená ve stavu, že si pro peníze prostě nepřijdeme a nedostaneme je, ale naopak budeme ještě profinancovávat věci, které jsme měli mít financovány z Evropy.
Mohla bych pokračovat dál. Já tvrdím, že postoj České republiky, především bývalé vlády, byl rezignací a byl manažerským nezvládnutím. Proto bych byla velmi ráda, abychom dnes naprosto jasně dali veřejnosti a Evropské komisi najevo, že budeme tím stabilizujícím prvkem, že zajistíme to elementární, co máme zajistit, a to je kofinancování, a že nebudeme vnášet další nejistotu a zmatek do řad těch, kteří nás velmi přísně posuzují. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Jourové. Ještě požádám kolegu Bartoška o chvilku strpení. Nejdříve přečtu omluvu. Od 11 hodin se z dnešního jednání omlouvá pan ministr Holcát.
S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec František Laudát. Potom řádně přihlášený pan poslanec Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že z řad vznikající vládní koalice, když máte strach jako paní profesorka Válková z krize, tu krizi a nejistotu v tuto chvíli vnášíte vy svým chováním. Jenom připomenu, co udělal vítěz voleb - sociální demokracie. Prakticky v den vyhlášení uspořádala vnitřní zabijačku, která si myslím, že neskončila. Předpokládal bych, že je oddychový čas před druhým kolem.
Za další. Se zodpovědností, jakou vám voliči dali, zacházíte tak, že předseda jiné strany v době vyjednávání koalice odjede na školení.
My po vás chceme, abyste rychle sestavili vládu a v té věcné rovině převzali zodpovědnost. A tady nechceme nic jiného. Vy jste říkali lidem, jaké máte odborníky, jaké přitáhnete odborníky, a měli jste se připravit. Je pozdě, když si ministr sedne na nějakou židli a začne zkoumat své kapitoly, svůj rozpočet. Vy jste veřejnost přesvědčili, že jste profesionálové, tudíž už byste měli kvalifikovaně do věcí zasahovat. Zatím tady slyšíme spíš "nevíme, musíme to rozebrat, přesvědčíme se". To je pozdě, když si ministr jde sednout na nějaké křeslo a tam se to začne učit - svoji problematiku. To se nebavíme o půl roce, bavíme se minimálně o roce, ne-li o dvou. Někteří to nezvládnou jinak, hlavně když se nejsou schopni dopočítat od 27. listopadu dvou měsíců a jsou v březnu. Tady už jsme zažili ledasco, zažili jsme ministra, který se také dopočítal ke 13 měsícům v roce.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl František Laudát k faktické poznámce. Řádně přihlášený pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bartošek: Pane místopředsedo, dámy a pánové, můj příspěvek nebude ani tak o tom, kdo za co může, kdo co zanedbal nebo uspěchal, bude se týkat harmonogramu schvalování státního rozpočtu.
Jedná se o to, že harmonogram tak, jak bude nastaven, znamená buď to, že rozpočet bude schválen do konce letošního roku, a případně, když bude harmonogram jiný, tak se přehoupneme do rozpočtového provizoria. A zde bych rád získal odpověď od někoho, kdo je kompetentní. Odpoledne se připravuji, že budu interpelovat ministra financí, takže to říkám v tomto předkole.
Zajímalo by mě vyjádření ohledně připravenosti Ministerstva financí, v jakém stavu je systém státní pokladny a jeho flexibility, zda systém státní pokladny dokáže pracovat v systému rozpočtového provizoria a zda je následně tento systém kompatibilní k tomu, abychom se dokázali z rozpočtového provizoria plynule překlopit do schváleného rozpočtu. Informace, které mám já, jsou zhruba takové, že systém státní pokladny neumí pracovat v rozpočtovém provizoriu, neumí zapojit nároky z minulých let a také neumí zapojit mimorozpočtové zdroje, což já osobně vnímám jako velký problém, a mělo by to mít zásadní vliv na to, jakým způsobem se budeme chovat k harmonogramu, v jakém budeme přijímat státní rozpočet.
Zajímá mě, zda současný stav projektu státní pokladny je v takovém stavu, že dokáže zahájit fiskální rok v režimu rozpočtového provizoria a poté dokáže plynule přejít do systému schváleného rozpočtu. Bylo by spravedlivé a myslím si správné bez ohledu na politickou příslušnost, abychom o tom byli jako Poslanecká sněmovna informováni a úměrně tomu jsme nasměrovali svoje kroky, protože je důležité, abychom předešli případným zmatkům a kolapsům v rámci České republiky. Takže doufám, že k tomuto dostanu řádné vyjádření a odpověď, protože ať už bude Ministerstvo financí spravovat kdokoliv, mohla by to být pěkná past, která tam je nalíčena na nás všechny. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bartoškovi. Jenom upozorním, že v pátek interpelace nebývají, takže samozřejmě si můžeme ty otázky položit v rozpravě.
Slovo má s přednostním právem pan kolega Miroslav Kalousek. (Dává přednost panu poslanci Bartoškovi.) Tak dobře, pak kolega Bartošek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. Já jsem dneska tolerance sama.
Poslanec Jan Bartošek: V případě, že nebudou interpelace, budu rád, když na tuto otázku dostanu odpověď pokud možno co nejdřív. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, samozřejmě. Pan kolega Miroslav Kalousek s přednostním právem, ale zatím poslední přihlášený v rozpravě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, jenom tři věty, než přistoupím k harmonogramu. Prostě musím odpovědět na to, co tady padlo, že důvodem pokut z Evropské komise od ROPu byl výkon auditu. To prostě není pravda. Je to doložitelné. Nechci to rozvádět, není to bod, který projednáváme, ale prostě zazněla krystalická nepravda. Důvodem nebyl audit.
Já jsem se přihlásil proto, abych ve svém vystoupení s omluvou řekl panu poslanci Jurečkovi, že jeho úvaha je mylná. Že prostě není možné si myslet, že když schválíme vládě v tomto zrychleném harmonogramu, že smí utratit v příštím roce 1 bil. 211 mld., že se pak k tomu můžeme v průběhu roku vrátit a můžeme to nějak upravovat. Nemůžeme. Zákon o státním rozpočtu je zákon de iure, není zákonem de facto. De facto se jedná o exekutivní normu, kterou si všechny demokratické Sněmovny povýšily na zákon. Je to učebnicová ingerence legislativy do exekutivy, a proto také zákon o státním rozpočtu jako jediný zákon schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, protože vláda se zpovídá pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku. Svým charakterem to není nic jiného než exekutivní norma. A Sněmovna říká: "My, protože z nás vláda vychází a my jsme suverénem, o této exekutivní normě chceme rozhodovat na úrovni Sněmovny, nechceme to nechat na vás, na vládě. My vám určíme, co smíte a nesmíte utratit. To je náš úkol."
Ovšem také, protože to je svým charakterem exekutivní norma, tak je tomu přizpůsoben i jiný režim projednávání a jiný režim pozměňovacích návrhů a možných novel. Jakmile my řekneme "smíš, vládo, utratit 1 bil. 211 mld.", tak už nikdy během roku se k tomu jako Sněmovna nemůžeme vrátit. Už nikdy žádnou iniciativou, žádným usnesením nemůžeme říct: "My jsme si to rozmysleli a už tolik, vládo, utratit nemůžeš". Jediný, kdo bude moci předložit novelu zákona státního rozpočtu, je vláda sama. Poslanecký návrh novely je něco, co není možné. Může to udělat jenom vláda.
Vláda se k tomu samozřejmě vrátí v rámci svých priorit a je docela možné, že priority tam, kde může, ve fakultativních výdajích přeskupí a navrhne některé výdaje posílit, některé naopak ponížit. Dokonce slyším, že se bude snažit něco ušetřit, a tím část provozních výdajů kdesi zaparkovat, zda ve vládní rozpočtové rezervě, či na jiné položce. Ale to neznamená, že je nemůže utratit. Jak je zaváže, tak je zase rozváže.
Jak máme my věřit tomu, že jakákoliv vláda, ještě nevíme jaká, přijde s nějakou novelou a řekne "my navrhujeme, že neutratíme 1 bil. 211 mld., my navrhujeme, že utratíme o 10 mld. méně"? Já to tomu nevěřím. Vláda bude měnit vnitřní strukturu, ale už nikdy nepřijde s tím, že utratí méně. Jestliže vládě dovolíme utratit 1 bil. 211 mld., tak je také utratí! ***