(11.00 hodin)
(pokračuje Mládek)
Protože mluvím s těmi ratingovými agenturami, tak samozřejmě kdybychom byli v normální situaci, kdyby ekonomika rostla, kdyby bylo po řádných volbách, kdyby tady nebyla krize, tak si dovedu představit, že jim jsme schopni vysvětlit, že nějaké to zdržení měsíc nebo i dva nepředstavuje zásadní problém. Jenomže my v takové komfortní situaci nejsme. My jsme stále po tom, co tady proběhla hluboká politická a hospodářská krize, ekonomika opět klesá, růst je nejistý. Čili my potřebujeme poslat signál dovnitř i navenek, že tady se připravuje zodpovědná vládní koalice, která dává jakýsi makroekonomický rámec a která potom ty věci, o kterých se mluví, že samozřejmě je tam spousta detailů, samozřejmě, že by vláda potřebovala změnit své priority, protože tento rozpočet - a to je třeba taky říci - je rozpočet pana Miroslava Kalouska a Jana Fischera. Ten rozpočet se připravuje dlouho, a když Jan Fischer přišel na Ministerstvo financí, tak samozřejmě mohl udělat nějaké změny, také je udělal, ale v zásadě to byly změny, které byly na rozpočtu, který připravil předchozí ministr.
Došlo k tomu, že byly navýšeny příjmy toho rozpočtu - jednak tím, že byl zvýšen odhad růstu hrubého domácího produktu. Když to bylo uděláno, tak jsem měl pochybnosti o tom, jestli je to realistický odhad. Nutno říci, že opatření ČNB, které devalvovalo, znehodnotilo českou měnu vůči euru, fakticky povede k tomu, že není potřeba se obávat o tato procenta růstu, protože ona budou dosažena. A když už ne reálně, tak určitě nominálně. Ponechám teď stranou celkový dopad opatření ČNB.
Byla tam samozřejmě přidána určitá ambice lépe vybírat daně, lépe vybírat sociální pojištění, což samozřejmě o něco zvedlo příjmy. A samozřejmě byl tam dán taky větší výnos z frekvence ČTÚ na čtvrtého operátora.
Oproti tomu došlo k napravení některých omylů z minulosti. Státním zaměstnancům se zvedají mzdy o dvě procenta a zejména byla zvýšena platba za státní pojištěnce. Což mě vede k další věci, a to není pro tento rozpočet, ale do budoucna. Jedna z těch věcí, to negativní dědictví, které jsme tady dostali z minulosti, bylo to, že přílišný zájem byl věnován státnímu rozpočtu, a nikoliv veřejným rozpočtům jako celku. Protože Evropa a ratingové agentury nás nehodnotí podle státního rozpočtu, ale podle veřejných rozpočtů jako celku. A to vedlo k tomu, že státní rozpočet byl řešen na úkor některých jiných částí veřejných rozpočtů, především na úkor zdravotního pojištění a samozřejmě také na úkor některých transferů na kraje, protože kraje jsou velmi závislé na tom, co dostanou z centrálního rozpočtu. V budoucnu by bylo zapotřebí, aby byl předkládán nejenom státní rozpočet, ale pokud možno nějaká věrohodná představa veřejných rozpočtů jako celku, jinak se z těchto problémů nedostaneme.
Chtěl bych ukončit svoje vystoupení výzvou pro to, abychom projednali tento rozpočet ve zkrácené lhůtě, abychom možná zkusili několik málo pozměňovacích návrhů do toho rozpočtu, který skutečně je rozpočtem pana Kalouska a pana Fischera. Lze to udělat například tím, že se část výdajů vloží do vládní rozpočtové rezervy a nová vláda potom bude mít možnost po seznámení se se situací změnit alokaci peněz podle svých priorit. Ale to, co je hrozně důležité a je zapotřebí, aby to odešlo už dneska, že celková makroekonomická čísla jsou odsouhlasena minimálně novou vznikající koalicí. A bude to samozřejmě také signál o tom, že je tady nějaká nově vznikající vládní koalice, která převezme vládní zodpovědnost, a provizorium a krize skončí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mládkovi. Už jsem vás chtěl vést k věci, protože samozřejmě nediskutujeme zatím o státním rozpočtu, ale o harmonogramu jeho projednávání, takže na to upozorňuji ostatní kolegy. Máte štěstí, že v předposledním odstavci svého vystoupení jste se k tomu vrátil.
Slovo má paní kolegyně Věra Jourová a připraví se pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Jourová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že by mi stačila faktická poznámka, protože budu stručná.
Myslím si, že nejsme ve standardní situaci. S takto vysokým datem jednat o státním rozpočtu je nestandardní datum, které nás samozřejmě vede k určitému postoji. My jsme tady byli osočeni z nemakání a z rezignace a já tvrdím, že naopak našimi hesly jsou odpovědnost a stabilita. Myslím si, že musíme dát jasné znamení veřejnosti a zároveň Evropské komisi, o které budu za chvíli mluvit, že jsme připraveni tuto zemi vést do rozpočtové stability. A to i za cenu toho, že budeme schvalovat rozpočet, který není náš, který jsme nesestavovali a do jehož útrob opravdu nevidíme.
Je zcela zřejmé, že my jako noví poslanci a nová reprezentace a určitá budoucí vláda, která vzejde z vyjednávání, bude mít do značné míry nevýhodu informační asymetrie. Vždyť my přece nevidíme do exekutivy, nevidíme do jednotlivých kapitol a nevíme v zásadě, kolik financí je zazávazkováno smlouvami, které nám připravila možná jako nášlapné miny minulá vláda. A tím nemyslím vládu Rusnokovu. My máme informace o tom, že takto zazávazkovaných je velká suma financí a že možná budeme stát před obrovským problémem určitého omezení možností s rozpočtem něco v brzké době udělat. A znova říkám: Není to rezignace. My jsme připraveni, pokud přijmeme vládní odpovědnost, se s těmito věcmi vypořádat. Ale bude to chtít čas. A to ne čas do poloviny ledna. Domnívám se, že do poloviny ledna bychom se stejně neposunuli dále v rozkrytí toho, co je v útrobách jednotlivých kapitol exekutivy.
Chtěla jsem především mluvit o tom, že budeme opět postaveni před volbu mezi dvěma zly. Pokud budeme chtít, ano, podívat se, snažit se podívat do hlubin rozpočtu tak, jak je navržen, tak budeme potřebovat čas, a tím se dostáváme nutně do rozpočtového provizoria. Osobně považuji stejně jako moji kolegové rozpočtové provizorium za velké zlo a za velmi špatné znamení nejenom pro českou veřejnost, ale i pro už zmíněnou Evropskou komisi.
Dámy a pánové, chtěla bych mluvit o evropských fondech, ve kterých spolupracujeme úzce s evropskými strukturami a ve kterých se nám opravdu velmi nedaří. A nedaří se nám dílem vlády, která tady systém evropských fondů řídila několik let, manažersky to nezvládla, a myslím si, že jediná jistota, kterou jsme zatím vůči Evropské komisi ve věci fondů dávali, byla ta, že jsme byli schopni jako členský stát kofinancovat evropské fondy. Pokud bude rozpočtové provizorium - a je otázka jak dlouho, jestli měsíc, dva měsíce, tři měsíce, to už by byla asi dost velká a zásadní chyba, protože samozřejmě, nebudu to rozvádět, bude začínat stavební sezóna, budeme potřebovat mít jistotu v penězích na investice. Ale pokud by tedy bylo rozpočtové provizorium, pak bereme jako členský stát Evropské komisi poslední jistotu, kterou jsme zatím přinášeli - že spořádaně kofinancujeme evropské fondy. Zatím jsme ve všech ostatních aspektech evropského financování přinášeli jenom zmatečné signály a velmi nedobrou zprávu o České republice jako o státu, který tuto agendu nezvládá.
Pan Kalousek hovořil o rezignaci a já se ptám, proč Ministerstvo financí rezignovalo na audit evropských fondů a způsobilo tak bezbřehé škody, které jsou vyčísleny jenom v jedné jediné vratce, v sankci, která byla uplatněna vůči ROP Severozápad ve výši 2,9 mld. Až pan Fischer a nová vláda museli tento problém řešit, protože jsme prostě tuto částku museli vrátit do bruselské pokladny. A bylo to vinou Ministerstva financí, které rezignovalo na audit u regionálních operačních programů a u evropských fondů obecně nezajistilo poctivou a pečlivou kontrolu, a toto je naprosto jasný a vyčíslitelný výsledek této rezignace české státní správy. ***