(21.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Nyní pan poslanec Krákora k faktické poznámce.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, já jenom krátce. Já si myslím, vezmu to trošku z jiného konce, že ty změny, které nám tady navrhuje Senát, nebo zákonné opatření vlády projednané v Senátu, já si myslím, že bychom za to měli poděkovat, protože to, že se zdravotnictví dostalo do takové v podstatě krize, v jaké je, je samozřejmě vina nás také, co tady sedíme, protože pokud... Řeknu to takhle. Vláda a Senát zabezpečily - nebo oddálily tu krizi ve zdravotnictví, ale udělaly to, co mohly, za to jejich krátké volební období, hlavně vláda. Ale pokud ty systémové změny my tady nevytvoříme, tak příští rok, a to už bude od poloviny roku, tady budeme hovořit o zdravotnictví, ale bude ta situace mnohem a mnohem horší. To chci, abychom si uvědomili a něco pro to udělali. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Krákorovi, nyní pan poslanec Pavel Plzák k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, vážené kolegyně, kolegové, já jsem původně vůbec neměl v plánu vystupovat, ale když jsem tady slyšel ty řeči o té efektivitě... Prosím vás, jak chcete hodnotit efektivitu hospodaření jednotlivých zdravotnických zařízení, když nejsme - a já jsem zaměstnanec krajské nemocnice - když nejsme stejně placeni za stejnou práci? Tady je základní sazba pro nemocnice jiná a liší se až o 100 %. Nejdřív nastavme ta pravidla, tak jak teď Ústavní soud řekl, že všichni bychom měli být placeni za stejnou práci stejně, a pak můžeme říkat, ať někdo vypadne ze systému, že je neefektivní a že špatně hospodaří.
A kde je hranice té efektivity, mi řekněte, prosím vás. Kolik chceme tedy dávat v dolarech na hlavu? Vždyť máme 7,5 % HDP, Holanďané mají 5,5 %, my dáváme 300 miliard, ale Holanďané 900 miliard. Určeme ta pravidla, kam až chcete tlačit zdravotnictví v té efektivitě, kam až chcete nutit, aby ti lidé dělali. Jenom abych tak řekl, rozdíl mezi krajskými nemocnicemi v platech, třeba sestry, je pět až deset tisíc, abyste věděli. A já jsem zvědavý, jak se ten systém srovná, až tedy budeme muset být všichni placeni za stejnou péči stejně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní se vracíme do normální rozpravy. Slovo má pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se pan kolega Ludvík Hovorka, poté pan kolega Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Dobrý večer, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, pane předsedo Senátu a pane premiére. Už jsem si myslel, že se nedostanu vůbec k rozpravě, protože faktické poznámky zahltily.
Chtěl bych k tomu říct na začátek jen to, že pokud se týká efektivity, tak musím souhlasit s řadou poznámek, které zde byly řečeny, ale zároveň bych doporučil těm, kteří jsou trošku mimo realitu, kdyby se dostali do běžné nemocnice nebo zdravotnického zařízení, ale jako normální lidé. Ne jako poslanci, ministři anebo jiní funkcionáři. Je to poněkud jiné, než si představujete, a bude asi nejlépe, tak jak jsem vycítil i z této diskuse, že o zdravotnictví se budeme hodně bavit.
Chtěl bych za hnutí ANO podpořit návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon číslo 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a to už jen v několika bodech, protože většina věcí byla řečena.
Myslím si, že si musíme uvědomit jednu věc. V naší republice žije 10,5 milionu lidí a zhruba za 6 milionů platí stát zdravotní pojištění. Z těchto státních pojištěnců má VZP více než 3,5 milionu a druhé dvě největší pojišťovny, Česká průmyslová a Pojišťovna Ministerstva vnitra, 700 tisíc pojištěnců. Mezi státní zdravotní pojištěnce patří důchodci, děti, nezaměstnaní, studenti, matky na mateřské dovolené. Šest milionů je opravdu velké množství lidí.
Jak zde bylo řečeno, naše zdravotnictví se dostává v posledních letech do finančních problémů a je to díky tomu, že stárne nám populace. To je jednoznačně. Máme modernější, a tím pádem mnohdy dražší metody diagnostiky a léčby.
Pan bývalý ministr Heger mluvil o úhradové vyhlášce, ale tvrdé podmínky, které byly nastaveny v tomto roce na všechna zdravotnická zařízení, je přivedla do velkých problémů. Ale pochopitelně, že i nárůst DPH a dopad ekonomické krize v posledních pět letech mají na tom určitý svůj podíl.
Problémy s financováním se pochopitelně daly očekávat dříve. Nastávají tento rok, protože došly dosavadní rezervy pojišťoven. Za rok spotřebuje resort něco kolem 290 miliard korun. Většina, přes 220 miliard korun, je pokryta výběrem zdravotního pojištění, zbytek jsou peníze od krajů, měst a platby pacientů. Tato částka se jeví jako nedostatečná pro tento rok, protože se, jak bylo řečeno, očekává osmimiliardový propad. A VZP se na tom podílí částkou 5,6 miliardy korun.
Již bylo poznamenáno, že od roku 2010 platba za státního pojištěnce byla valorizována naposledy v roce 2009 s platností k 1. lednu 2010. Předchozí vláda zcela ignorovala valorizaci a v důsledku toho zde máme situaci, kterou je nutno teď hned řešit.
Navrhovaným zákonným opatřením dojde ke zmírnění naléhavosti situace.
Jsme si vědomi toho, a bylo to tady řečeno opakovaně, že je třeba celkový problém financování našeho zdravotnictví nějak řešit. Systémově řešit. Nebude to jednoduché a pravděpodobně budou změny i bolestivé. Ale budou se muset stát, aby systém byl ufinancovatelný a zároveň kvalitní, moderní, efektivní, jak to všichni jistě chceme.
Vynakládáme v současné době, jak jsem řekl, přibližně 300 miliard korun. Je tato částka dostačující? Mnozí říkají, že ano, ale když se podíváme kolem sebe, tak v Rakousku je to v přepočtu 500 miliard korun na 8,5 milionu obyvatel, a potom v Nizozemí, které bylo opakovaně v minulosti zmiňované, je to 900 miliard korun v přepočtu, a to na téměř 17 milionů obyvatel.
Zmiňovaná částka se mění ze 723 korun na 787 korun na osobu a měsíc od 1. ledna 2014. Je to tedy 64 korun. Někteří můžete říct: Proč to není 65? Proč to není 63? Já to chápu jako umění možného, co bylo možno současnou vládou z rozpočtu získat. Jsem přesvědčen, že navýšení veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce je věc naléhavá a je nutno ji dočasně řešit aspoň tímto opatřením. V případě nepřijetí je možné, že dojde jak k platební neschopnosti řady zdravotnických zařízení, tak k poklesu kvality léčebné péče.
Jsme v podobné situaci, jako když pacient nebo lékař dlouhodobě ignoruje příznaky rakoviny, až se onemocnění dostane do stadia, kdy se nedá vyléčit ani pozastavit. Věřím, že tak daleko naše zdravotnictví není. Ale problémy, které se nyní rýsují, je třeba řešit teď a neodkládat je. Proto doporučuji zákonné opatření schválit.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi. Slova se ujme pan poslanec Ludvík Hovorka a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, k poslednímu výraznému zvýšení plateb za státní pojištěnce došlo v roce 2006. Tehdy byla ztráta VZP minus 10 miliard korun. Tehdy doputoval do Senátu návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zvyšoval platby o 16 %. Tehdy se přihlásil pan tehdejší senátor Julínek a navrhl zvýšení o dalších 9 %. ***