(18.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
K 1. 1. 2015 by měl podle našeho právního řádu vstoupit v účinnost velký balík daňové rekodifikace, který se jmenuje daňové změny související s jednotným inkasním místem. Tedy k 1. 1. 2015 má vstoupit v účinnost platná součást právního řádu České republiky - jednotné inkasní místo jako velká systémová změna a v ní, pokud mezitím nepřijdou změny tohoto ctihodného zákonodárného sboru, by měly vstoupit v účinnost i parametrické změny celé řady daní, které se k tomu vážou.
Říkám to proto, že pokud dnes vede rodící se vládní koalice diskusi o budoucnosti daní jak v oblasti systému, tak v oblasti parametrů, nutně musí brát na vědomí nikoliv to, co platíme dnes, ale co má být účinné a co je dnes platnou součástí právního řádu k 1. 1. 2015. To znamená 19% sazba pro právnické i fyzické osoby, jednotná sazba 6,5 % veřejných pojistných jak zdravotních, tak sociálních. To je dnes platnou součástí právního řádu. A budeme-li cokoliv novelizovat, budeme buď ty daně držet v dnes platné, nikoliv však účinné, ale v dnes platné podobě, anebo je zvýšíme. To samozřejmě bude záležet na vůli vládní koalice.
Já bych tady jenom chtěl upozornit na to, abychom byli opatrní, když říkáme, že nebudeme zvyšovat daně. Z toho, co zatím slyšíme, zdá se, že chcete zvyšovat daně od dnes platné daňové legislativy, která má vstoupit v účinnosti k 1. 1. 2015. Ale je to samozřejmě vaše vůle, akorát pak musíte přiznat, že je zvyšujete.
Samozřejmě že tam byly drobnosti typu DPH u půdy patřící k bytům, neboť podle nového občanského zákoníku stavba již neoddělitelně patří k pozemku, a na druhou stranu tam byly značné daňové úlevy v desítkách miliard. To znamená celkově pravicová vláda, nebo středopravá, nebo konzervativní vláda, celkově vláda těmito návrhy snižovala daňovou kvótu, jenom ji mírně restrukturalizovala. Jestli vyhodíte snížení daní u všech přímých odvodů, které tam byly plánovány, a ponecháte tam to jedno jediné, to dépéháčko u bytů, o kterém mluvil pan poslanec Mládek, no tak logicky ano, tam dojde k navýšení o jednu až dvě miliardy, protože jste mezitím škrtli těch dvacet na straně snížení.
Takže já vás velmi prosím, vás, kteří dnes diskutujete o budoucnosti daňové legislativy, abyste si uvědomili, co opravdu je platnou součástí právního řádu a co buď vstoupí v účinnost k 1. 1. 2015, anebo nevstoupí, protože mezitím stačíte novelou ty daně zvýšit.
To je první významná poznámka, kterou jsem chtěl učinit.
Druhá významná poznámka se týká těch dvou základních důvodů, proč Senát odmítl tuto rekodifikační novelu. Ta vznikla prostě tak, že když se na jaře vládní koalice - asi není tajemství, já se přiznám, že na jaře jsem patřil k té menšině, která ještě naléhala, že účinnost občanského zákoníku by se měla o rok odložit. Ano, já jsem byl o tom přesvědčen, a respektoval jsem, že jsem v menšině. Pokud tedy můj názor byl menšinový, tak zase musím respektovat, že někdy v létě padla jakákoliv možnost úvahy, zda o tom ještě dál diskutovat. Prostě v létě se to přelomilo a teď už nezbývá nic jiného, než aby občanský zákoník vstoupil v účinnost k 1. 1. 2014. Pak nezbylo nic jiného, než z té obrovské materie daňové legislativy vázající se k té systémové změně jednotného inkasního místa vyndat všechno, co je nezbytné pro rekodifikaci občanského zákoníku tak, aby byl účinný k 1. 1. 2014, a k tomu jsme dodali ještě několik věcí, o kterých jsme se domnívali, že vzhledem k mělké, leč dlouhé recesi české ekonomiky jsou zapotřebí a jsou užitečné.
Tou první byly ony zrychlené odpisy. To je jediná věc, která nevstoupí, která není součástí platného právního řádu, protože byla dodána jako pozměňující návrh v Poslanecké sněmovně. To znamená, tu nenajdete v platné legislativě schválené v roce 2011. Všechno ostatní tam najdete. Zrychlené odpisy tam nenajdete, ty byly skutečně dodány jako aktualita v čtení této rekodifikační novely, protože ze zkušeností krize roku 2008 víme, že ze všech těch chaotických a bláznivých pokusů a často neefektivních pokusů fiskálními impulsy popohnat hrubý domácí produkt ten jeden jediný ze všech, který fungoval, byly zrychlené odpisy. Vezmete-li si analýzy efektivity prorůstových fiskálních opatření z polehmanovské krize 2008, zjistíte, že to jediné, co mělo skutečný efekt na HDP a zaměstnanost, byly zrychlené odpisy. Proto jsme v té situaci, v které jsme byli, pokládali za nutné a nezbytné jako jediné toto opatření navrhnout. Možná že by se slušelo podotknout, že tenkrát bylo schváleno napříč politickým spektrem, že pro ně hlasovala nejenom tehdejší vládní koalice, ale že pro ně hlasovala i levicová opozice, neboť i ona znala analýzy dopadů tohoto opatření. Jiný názor potom měl ovšem Senát.
Tím druhým opatřením, které bylo kritizováno a které bylo důvodem, že ta novela byla Senátem zamítnuta a vynutila si toto zákonné opatření, bylo odstranění srážkové daně z dividend fyzických osob. Pan prezident, tuším, to dokonce označil za Kalouskův tunel, kterému bylo na poslední chvíli zabráněno.
Dámy a pánové, všechny evropské země se trochu trápí tím, že jejich daňoví rezidenti odcházejí do daňových rájů, kde se jim ty daně platí lépe a radostněji než v jejich vlastní zemi. Analyzujete-li příčiny těchto odchodů v různých zemích, tak jsou v různých zemích různé. Například ve Francii je tím hlavním důvodem statisticky dědická daň, která je tam obrovsky veliká. Podíváte-li se na ty důvody u nás, tak zjistíte, že kromě nestabilního daňového systému - ano, to bývá velmi často udávaný důvod - je, že Česká republika jako jedna z mála zemí tento příjem jako jediný přímý odvod daní dvakrát, neboť dividendy vyplácí společnost ze zdaněného zisku, nikoliv nezdaněného, to znamená, zdanila je u právnické osoby, a poté co je vyplatila, tak ještě uplatňuje daň u fyzické osoby, což je nonsens, systémová nespravedlnost, která se uplatňuje v málo zemích. Takže každý, komu to dojde a stojí mu to za to, uteče do země, kde se tohle nedělá a dohody o mezinárodním zdanění neumožňují, abychom to uplatnili.
Cesty jsou dvě. Ta, která se mi vždycky líbila nejvíce - danit to u fyzických osob, ale nedanit to u právnické osoby, to znamená vyplácet to z nezdaněného zisku, anebo ta cesta, která nakonec politicky zvítězila a která byla navržena - u právnické osoby to danit, ale odpustit srážkovou daň u osoby fyzické. Arbitrárně je to jedno. Já bych dal pořád přednost té původní - ponechat srážkovou daň u fyzické, ale nedanit to u té právnické. Arbitrárně je to jedno, ale dokud to budeme danit dvakrát, tak poskytujeme spoustu důvodů, proč každý, kdo umí počítat, začne přemýšlet, zda nemá odejít do daňových rájů. ***