Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

20.
Zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 4/

Z pověření vlády předložené zákonné opatření uvede předseda vlády pan Jiří Rusnok. Prosím ho, aby se ujal slova. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy, abych uvedl toto v řadě poslední zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon o veřejných zakázkách a tak dále. Nebudu opakovat ten dlouhý název.

Toto opatření schválil Senát dne 10. října 2013 a následně bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 341/2013. Vládou předložený návrh zákonného opatření Senátu byl totožný se zněním novely zákona, kterou předložila minulá vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu - respektive naše vláda, omlouvám se - v srpnu letošního roku jako sněmovní tisk 1128. Nicméně v důsledku následného rozpuštění Poslanecké sněmovny k jeho projednání již nedošlo.

Pokud jde o neodkladnost... Pokud by toto zákonné opatření Senátu nebylo schváleno, mělo by to podle názoru vlády závažné následky způsobené zejména nemožností zadání nadlimitní a významné veřejné zakázky. Dále by vznikly škody v podobě neúměrného navýšení počtu zadávaných veřejných zakázek.

Dále se dostanu k vysvětlení těchto záležitostí. Byl by to rozhodně výrazný negativní dopad na podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru a způsobilo by to další právní nejistotu. Jde totiž o to, že pokud nebude toto opatření schváleno, budou mít zadavatelé v případě nadlimitních a významných veřejných zakázek volbu pouze mezi nemožností zadání veřejné zakázky a řízením, které bude ovšem v přímém rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, přičemž tento nesoulad podle našeho názoru nelze překlenout výkladem zákona. Dále by v případě veřejných zakázek na stavební práce došlo ke značnému navýšení povinnosti jejich vypisování a s tím spojených nákladů. Proces zadávání veřejných zakázek by tak byl od 1. ledna příštího roku do značné míry ochromen a došlo by ke vzniku dalších nadměrných finančních nákladů, jejichž vynaložení by bylo zcela neúčelné a neefektivní.

S ohledem na tyto uvedené dopady byla vláda nucena na tuto situaci reagovat a v rámci možností, které jsme měli, pokud jde o legislativní kroky, to bylo možno udělat pouze zákonným opatřením Senátu. Důvodem, proč byla pro přijetí navrhovaných změn zvolena forma zákonného opatření, je nezbytnost provedení těchto změn v zákoně o veřejných zakázkách nejpozději s účinností od 1. ledna 2014.

Nyní k samotným změnám věcné povahy. V současné době reálně neexistuje žádná osoba, která by splňovala podmínky pro takzvanou osobu se zvláštní způsobilostí, jejíž vyjádření mělo být v rámci původního znění zákona od ledna 2014 podmínkou zahájení zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku. Proto je podle našeho názoru nezbytné tento institut s účinností od 1. ledna 2014 zrušit. Obdobně je tomu v případě osoby vybrané ze seznamu hodnotitelů. Tato osoba má být členem hodnoticí komise v případě významné veřejné zakázky, ovšem seznam hodnotitelů bohužel neexistuje a je jisté, že do 1. ledna 2014 by ani existovat nemohl.

Nebude-li zákonné opatření Senátu schváleno, hrozí nemožnost zadávání nadlimitních a významných veřejných zakázek v České republice. Ročně je, pro vaši informaci, zadáváno přibližně 3 500 nadlimitních veřejných zakázek o celkovém objemu přesahujícím 200 mld. korun. Pokud jde o významné veřejné zakázky, je na příští rok plánováno zadání přibližně 80 významných veřejných zakázek o souhrnné předpokládané hodnotě přesahující 82 mld. korun.

Další reálnou hrozbou je zpomalení čerpání evropských dotací. V případě nepřijetí předmětných změn by příjemci dotací nemohli dotaci přidělenou na realizaci nadlimitní veřejné zakázky čerpat, neboť by nebyli schopni zakázku zadat tak, aby nedošlo k porušení zákona o veřejných zakázkách. Postup v souladu s právními předpisy je ovšem jednou ze základních podmínek proplacení dotace.

Na základě pozměňovacího návrhu senátora Eyberta zákonné opatření Senátu zvyšuje současné limity z dosavadních 3 mil. korun bez DPH na 6 mil. korun bez DPH v případě veřejných zakázek na stavební práce a z dosavadního 1 mil. korun bez DPH na 2 mil. korun bez DPH v případě veřejných zakázek na dodávky a služby. Vládní návrh zákonného opatření Senátu předpokládal zachování současných limitů, tedy 1 mil. pro dodávky a služby a 3 mil. pro stavební práce. Bez schválení zákonného opatření Senátu by u veřejných zakázek na stavební práce došlo ke snížení limitu z dosavadních 3 mil. na 1 mil., což by vedlo ke zvýšení administrativní zátěže a finančních nákladů jak na straně zadavatelů, tak na straně dodavatelů. Dále by tím byl zpomalen investiční proces v oblasti stavebnictví, neboť délka řízení před uzavřením smlouvy by byla nepřiměřeně prodloužena a tím by byl pravděpodobně také negativně ovlivněn trh se stavebními zakázkami obecně. V případě snížení limitu pro veřejné zakázky na stavební práce na 1 mil. korun bez DPH lze očekávat nárůst zadávacích řízení v podlimitním režimu o cca 11 500 zadávacích řízení ročně, tj. zhruba o 100 % oproti dosavadnímu stavu.

Závěrem mi dovolte zdůraznit, že obsah zákonného opatření Senátu byl napříč resorty i odbornými organizacemi zabývajícími se problematikou veřejného zadávání obecně podporován, a panovala tak všeobecná shoda nad jeho správností a nutností jeho urychleného přijetí.

Rovněž lze konstatovat, že předložené zákonné opatření Senátu je podle našeho názoru v souladu s článkem 33 Ústavy, která stanoví kumulativní podmínky, jejichž splnění je nutné k možnosti zvolení tohoto výjimečného legislativního řešení.

V návrhu zákonného opatření Senátu byly uplatněny pozměňovací návrhy, které předložil výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a také ústavněprávní výbor Senátu. Dále byly přijaty pozměňovací návrhy senátorů, mimo jiné již zmíněný pozměňovací návrh senátora Pavla Eyberta, který se týkal limitů veřejných zakázek. Byl také přijat pozměňovací návrh senátora Jaroslava Kubery na zrušení povinnosti, aby se k zadávacím podmínkám nadlimitní veřejné zakázky vyjadřoval povinně autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik. Dále pak bylo navrženo, aby byl z textu návrhu zákonného opatření Senátu vypuštěn bod číslo 4, tj. § 71 odst. 6 písm. c), který vyžadoval, aby v případě opakování zadávacího řízení, které bylo zrušeno z důvodu jedné nabídky, zadávací podmínky nového řízení nezúžily okruh možných dodavatelů. Zbývající pozměňovací návrhy byly technického charakteru a byly rovněž přijaty.

Vláda přijaté pozměňovací návrhy nerozporuje a s provedenými změnami souhlasila.

S ohledem na výše uvedené a na naléhavost situace, ve které se veřejní zadavatelé nacházejí, ať už jde o obce, města, kraje, veřejné podniky, respektive stát, a vzhledem i k, řekl bych, poměrně nedobré ekonomické situaci zejména v oblasti stavebnictví, ale i v dalších resortech, které reprezentují dodavatele veřejných zadavatelů, si vás dovoluji, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, požádat o schválení předloženého zákonného opatření.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Poprosím pana předsedu Senátu.

 

Senátor Milan Štěch: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, u tohoto zákonného opatření byl Senát nejvíce na pochybách, zdali je splněna podmínka neodkladnosti. Opravdu tady se vedla diskuse a názory byly rozdílné. Nakonec se Senát rozhodl, že ji shledává, a tím impulsem byla velmi výrazná stanoviska zejména představitelů měst a obcí. My jsme je s panem předsedou vlády slyšeli, když jsme se oba dva zúčastnili shromáždění, resp. valné hromady Svazu měst a obcí v Českých Budějovicích, kde představitelů měst a obcí bylo několik stovek. A dá se říct, že v každém vystoupení byl požadavek, abychom toto změnili v duchu připraveného vládního návrhu, který ovšem vzhledem k rozpuštění Poslanecké sněmovny byl ve své proceduře zastaven.

Samozřejmě že tady je to prokázání neodkladnosti skutečně pouze v té ekonomické oblasti, ale my si myslíme, že v době, kdy naše hospodářství je bohužel delší dobu v červených číslech, stavební výroba se několik let propadá velmi prudce dolů, tak že jakýkoliv impuls k nápravě a obratu je cenný. Ale tady hrozilo, že ta situace se bude ještě urychleně zhoršovat, neboť obce za nových podmínek, které stanovuje zákon 55 z roku 2012, by pravděpodobně znamenala ještě další propad.

Musím říci, že tady byl velký konsensus, ze 60 přítomných senátorů a senátorek pro tento návrh hlasovalo 57.

A úplně na závěr bych chtěl říci, že právě tady, jak říkal i pan předseda vlády, zásadně ten návrh posunuly ještě více, než vláda navrhovala, právě pozměňovací návrhy kolegů z pravého spektra. Kolega Eybert a Kubera tam zanesli zásadní posun, který je samozřejmě pro obce výhodný. Vláda to ani tak nenavrhovala. A já bych moc přál Poslanecké sněmovně do budoucího období, aby na rozdíl od minulého období dokázala, tak jako se to přece jenom daří víc v Senátu, posuzovat hlavně, jaký to je návrh, pro koho je prospěšný a pro koho není prospěšný, a aby bylo úplně jedno, jestli to dává někdo z toho nebo onoho politického spektra, ale hlavně aby to sloužilo prosperitě České republiky a občanům české země. Já vám to přeji a děkuji vám, že jste mě tady dneska vyslechli.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i panu předsedovi Senátu. Otvírám obecnou rozpravu. Mám zde dvě přihlášky - paní poslankyně Jana Fischerová, připraví se paní poslankyně Věra Jourová.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, pane předsedo Senátu, pane předsedo vlády, navážu na to, co zde uvedli mí předřečníci, pamatuji si dobře i ta poslední slova, že je potřeba, aby se pracovalo racionálně. A já řeknu názor svůj, ale vlastně vyjádřím i názor poslaneckého klubu Občanské demokratické strany.

Mezi námi je celá řada ať už bývalých, současných primátorů, starostů obcí a měst. Já osobně řeknu také spíš praktické poznatky ze své minulé činnosti jako starostka 25tisícového města, kdy jsem toto zažila na vlastní kůži, protože to, co zde říkal pan premiér Rusnok, už nebudu opakovat. Čísla jsem měla také připravená stejně jako on. Jenom jak zde říkal pan předseda Senátu o tom, že Senát velice zvažoval, je-li toto opravdu nutné projednat podle článku 33 Ústavy, tak je to o tom politickém rozhodnutí, jak se Senát rozhodl. A vlastně předseda našeho poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura se zmínil k této technické novele zákona o zadávání veřejných zakázek, že to není až tak zcela nutné, ale víme také, že každý z nás obdržel právě osobní dopis předsedy Svazu měst a obcí České republiky Dana Jiránka, kde na nás apeloval, abychom věcně podpořili tento zákon. Sama vím, jak pro starosty, starostky také, obcí, zejména těch malých, aby měli podmínky lepší, aby nebylo tolik administrativy. A ta další opatření, která jsou právě v této technické novele, by to měla usnadnit.

Konkrétně zde také padlo vyjádření k tomu, že se k 1. 1. 2014 nestačily proškolit všechny ty osoby s tzv. zvláštní způsobilostí v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, což je právě to neodkladné. Tomu rozumím. Ale ty další věci, které zde ještě nebyly jmenovány - šššš. Prosím, klid, mě neposlouchají.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem se již několikrát snažil bez použití mikrofonu varovat skupinu vlevo, ale nepadlo to mé varování na úrodnou půdu. Takže bohužel příště už asi budu muset jmenovat a žádat o klid. Omlouvám se, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedo, děkuji. Byla to smíšená skupina. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Sedíme podle abecedy, takže to bylo někde od B do D. (Smích v sále.)

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji. Moji sousedé tam poslouchají.

Vrátím se k tématu. Zde také ještě dnes nepadlo konkrétní upřesnění, o co Občanská demokratická strana do budoucnosti usiluje. A sice víme, protože je nás zde mnoho, řeknu napříč politickým spektrem, zkušených s vykonáváním samosprávy a tam dochází mnohdy k prodlužování termínů, když dojde k podání stížnosti u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A proto řeknu a zdůrazním, že Občanská demokratická strana dlouhodobě usiluje, aby vedle zajištění transparentnosti zadávání veřejných zakázek měl tento zákon v budoucnu zároveň lépe nastaveny podmínky, které zamezí zneužívání institutu odvolání. Víme, že mnohé ty odvolačky tam leží dlouhou dobu. Čili chtěli bychom do budoucna také podporovat stanovení pevných lhůt u řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

A na závěr - já už jsem opravdu stručná, tak řeknu, že na závěr chceme tato zákonná opatření Senátu také podpořit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášenou, zatím poslední v obecné rozpravě, je paní poslankyně Věra Jourová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Jourová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi nejdřív si vychutnat tuto vznešenou chvíli, kdy mohu poprvé promluvit v dolní komoře našeho Parlamentu. (Krátká odmlka.) Už jsem si ji vychutnala, děkuji vám.

Dnes tady jednáme o zákonném opatření k veřejným zakázkám, jak tady předeslal pan ministerský předseda. Tento zákon je velevýznamný tím, že přes něj protéká ročně, nevím, jestli tady padlo číslo 300 miliard korun, a má obrovský význam pro to, zda investujeme, nebo neinvestujeme z pozice veřejného sektoru.

My jsem na klubu o tomto zákonném opatření diskutovali a já jsem jako garantka této oblasti klubu navrhla, abychom to zákonné opatření odsouhlasili, a to proto, že vidím, že tam je dáno nebezpečí prodlevy v tom smyslu, že pokud by zákonné opatření nebylo přijato, tak skutečně hrozí to, že v České republice ustane zadávání nadlimitních a významných veřejných zakázek. A samozřejmě mi leží na srdci také zásadní ohrožení čerpání evropských fondů.

Jak tady bylo řečeno, jedna ze závad, které jsme nuceni my dnes odstranit, je to, že Ministerstvo pro místní rozvoj neproškolilo tzv. osoby se zvláštní způsobilostí, které mají asistovat při zadávání velkých zakázek, a že toto ministerstvo nevede seznam hodnotitelů. Bylo tady řečeno, že zákon, který odstraňoval tuto závadu, byl podán do Parlamentu v srpnu. Já bych si trošku šťouchla do ministerstva v tom smyslu, že tam měl asi někdo dobré nervy, protože to, že ministerstvo nedostane prostředky na proškolení osob, asi muselo vědět dříve než v létě, ale asi to mohlo být řešeno dříve. V srpnu byl potom předkladatel zaskočen rozpuštěním Sněmovny a myslím, že nebyl sám.

Dále potom kromě tady toho vlastně docela problému toto zákonné opatření zvyšuje limity pro zadávání na služby a stavební zakázky na 2 až 6 milionů. Osobně i mnozí kolegové z našeho klubu to vítáme, stejně jako mnozí starostové, a Svaz měst a obcí, jak tady bylo řečeno, protože při té extrémní složitosti, kterou sluje náš zákon o zadávání veřejných zakázek, je to zvýšení limitu naprosto správné. Myslím si, že každý z vás, kdo se nějak dostal k procesu zadávání zakázek, víte, že náš zákon skutečně tu situaci zadavatelům neulehčuje, ba bych řekla, že ji komplikuje.

To zvýšení limitů je mnohými kritizováno, že rozšiřuje korupční prostor, že vlastně pod ty limity nebudou zakázky pod takovou kontrolou. A já říkám, nechť je to tedy dáno do kombinace se zákonem o registru smluv, kde se veřejnost dozví o tom, kdo čerpá peníze z veřejné zakázky, kdo plní zakázky za veřejné peníze, a zároveň jsem přesvědčena, že ten zákon, který je plný formálních povinností, že skutečně, mám dojem, se může i minout v tom protikorupčním étosu nebo účinku, protože, prosím pěkně, nemylme se v tom, že když zadavatel musí přidat několik desítek lejster navíc a opatřit je několika desítkami razítek, že toto je ta bariéra proti korupci. Osobně jsem přesvědčena, že tady se nám zákon mine účinkem. Poměřme si prosím to - nevím, jestli to někdo změřil, jestli ten zákon skutečně brání korupci a v jaké výši, a poměřme si miliardy, o které budeme přicházet s dílem nečerpání evropských fondů právě proto, že ten zákon je složitý a v mnoha případech neprůstřelný. Ráda bych viděla srovnaná tato dvě čísla.

Není bez zajímavosti, že na Úřadu pro hospodářskou soutěž údajně leží stížnosti za 50 miliard korun, které by právě měly být financovány z Bruselu. Znovu říkám, poměřme si protikorupční efekt, pokud to můžeme udělat, tak ve financích, a proti tomu si vezměme ty ztráty, ke kterým přijdeme, pokud nezměníme zákon do budoucna, protože se k nám má dostat další velká dávka financí z Bruselu.

Dovolím si ještě jednu provokativní otázku. My jsme se dostali na absolutní dno v rámci srovnání zemí EU v chybovosti a v kriminálních činech, které se dějí při čerpání fondů. Ty kriminální věci nechám stranou. Chybovost se v zásadní míře objevuje právě v procesu a výsledku zadávání veřejných zakázek. A já se ptám: Skutečně je to tak, že naši starostové, zástupci neziskovek, podnikatelé jsou neschopnější a hloupější než titíž, kteří jsou zadavateli v Maďarsku, dokonce v Rumunsku, neřkuli o dalších zemích? Myslím si, že tady bude asi chyba někde jinde. Pojďme se podívat na to, jestli nezatěžujeme naše zadavatele extrémně složitým zákonem o zadávání veřejných zakázek. Osobně jsem přesvědčena, že ano a že to musíme řešit.

Asi mnozí víte, že dnes se v rámci EU začíná projednávat nová směrnice k zadávání veřejných zakázek, říká se jí pracovně minimalistická směrnice, která zásadním způsobem ulehčuje, nebo snižuje administrativní zátěž danou na zadavatele. Já se velmi přimlouvám v momentu, kdy budeme harmonizovat a novelizovat zákon o veřejných zakázkách pravděpodobně v tomto programovém období, abychom opět nebyli papežštější než papež a abychom vzali požadavky Bruselu jako maximální možné a nepřidávali tam další složitosti a neztěžovali to dále našim zadavatelům. Myslím si, že to tady můžeme mít na stole do dvou let od schválení té směrnice, nebo musíme to mít, abychom ji transponovali do našeho právního řádu. Velmi se přimlouvám za zjednodušení.

Závěrem, děkuji vám za pozornost. Jako poslední řečník, uznejte, že jsem to neměla úplně jednoduché, a znovu opakuji, klub ANO je připraven pro toto zákonné opatření zvednout ruku. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Poprosím pana poslance Polčáka, aby vydržel. Evidentně nejste poslední řečník.

Zeptám se: fakticky, nebo řádně? (Řádně.) Tak potom prosím počkejte, protože řádně je přihlášen pan poslanec Ivan Adamec, a potom eviduji vaši přihlášku. Pane poslanče Adamče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, vážená vládo v demisi, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu velmi stručný. Jsem totiž starosta už 15 let, 16. rokem pokračuji i v této situaci a musím říct jednu věc - že všechny novely zákona o zadávání veřejných zakázek byly horší stav než ten předcházející. Musím říct, že jsme začínali s takovýmto fasciklem dokumentů, tak dneska máme takovýto fascikl dokumentů. A chtěl bych říct jednu věc - že pokud nepochopíme jednu věc, pokud zadavatel, investor a dodavatel se neshodnou na tom, že se krást nemá, tak to fungovat nebude.

Říkám to proto, že jsem zažil kolem toho spoustu mýtů. Dneska jsme jako starostové postaveni do situace, kdy jsme ti korupčníci, protože nikdo si nedovolí vybrat zakázku, která je dražší než ta nejlevnější, protože platí pořád stále to české přísloví za málo peněz málo muziky. A pokud toto nechceme slyšet, tak je mi líto, protože skutečně ta zkušenost po těch posledních novelách je taková, že zakázky skutečně získávají firmy, které neodvádějí dobrou práci nebo dostávají magistráty, představitele města, do situace, kdy si s tím nevědí rady. A je to velký problém, který je potřeba řešit. Protože říkat to, že si můžeme vybrat dražší zakázku podle nějakých další podmínek, tak to je špatně, protože všichni se dneska bojí. Kdo vybere dražší zakázku, je označován za korupčníka, a bůh ví co z toho nemá. Vidím to tak, že je potřeba se na to podívat novým pohledem a je potřeba zbavit nálepky starostů korupčníků, protože ono to tak není. My všichni chceme, aby město za ty peníze postavilo to, co potřebuje postavit, a samozřejmě za nejnižší náklady v co nejvyšší kvalitě.

Problém ovšem je, že dneska celá Evropa je založena na dotačních systémech, a tady já vidím ten zásadní problém, protože dotace pro mě je slovo korupce. Ať chceme, nebo nechceme, a nejsem odborník v této oblasti korupcí, kdy korupce - je potřeba si položit otázku, co to je. Ale já říkám, že když dotace není nároková, tak tady je právě ten problém, kdy nastává ta korupce, ať je to finanční korupce, sociální korupce, když někoho znáte, nebo neznáte, a tady vidím ten velký problém.

Já si myslím, že ten systém je celý špatně, ale my s tím nic neuděláme, protože žijeme v Evropě, žijeme v Evropské unii, a je to zásadní problém, se kterým se prostě musíme nějak vyrovnat, musíme to nějak vyřešit.

Na druhé straně musím říci, že pokud by ten systém měl fungovat, tak je potřeba hledat systémy, které budou takové, které snad odstraní možnost korupčního jednání. Teď nemám na mysli jenom finančního korupčního jednání, ale i sociálního. Je to velmi složité. Já osobně si s tím nevím moc rady, protože společnost od té doby, kdy známe společnost, ať je to římská společnost, řecká společnost, tak toto byl problém všech historických společností, které jsme tady v tomto světě zažili.

Já musím říci, že to, co se tady událo v tom zákonném nařízení, že to samozřejmě vítám. Na druhé straně ono opravovat špatný zákon je velmi složité a já zákon o zadávání veřejných zakázek za velmi špatný zákon považuji.

Doporučuji schválit toto zákonné nařízení, nicméně se zkusme nad tím zamyslet, abychom v tom svatém boji proti korupci nevylili s vaničkou i dítě. Děkuji. (Slabý potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Polčák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Je otázkou, jestli to tak zůstane, zdali zůstanu posledním přihlášeným. Je mi líto, že ctěná paní kolegyně Věra Jourová nebyla tou poslední. Nicméně její vystoupení se dotklo velmi ožehavého problému, a to problematiky korupce, která bezesporu bude nastolena a budeme na ni muset odpovídat, zdali zdvojnásobení limitů, o kterých se v tuto chvíli bavíme, je tedy prokorupčním krokem, to znamená jakoby cestou zpět oproti dřívějším deklaracím, anebo zdali se tedy jedná o správné opatření. Já jsem z jejího vystoupení pochopil, že toto opatření ona považuje i za věcně správné.

Já si myslím, že to má i druhé hledisko. To první, které zde řekla i ona, cesta zpět, zdali to je skutečně korupční krok, nebo ten, který může vyjít v ústrety, ale za druhé je to samozřejmě otázka i ústavnosti, protože to zde už nastolila opět ctěná paní kolegyně profesorka Válková, která na to upozornila u daňové legislativy. Já si myslím, že to platí nemlich i zde, tedy v oblasti veřejných zakázek.

Proč vláda premiéra Rusnoka navrhuje ve stavu nezbytné potřeby, jak tedy volně parafrázuji článek 33, limity 3 a 1, to znamená, za tímto si vláda stojí, a následně v Senátu souhlasí se zdvojnásobením limitů? Já bych byl rád, kdyby pan premiér ještě jednou vystoupil, pokud ho k tomu mé vystoupení vyprovokuje, aby zdůvodnil, proč vláda jednou navrhuje něco a následně asi ukáže, že se zmýlila, a navrhuje dvojnásobek. Podle mého názoru to už samo ukazuje, že hrátka s těmito limity nemůže splňovat vymezení ústavní podmínky podle článku 33.

Za druhé chci říci, že v okamžiku, kdy limity změníme, protože my jsme de facto odsouzení k tomu to zákonné opatření schválit, jestliže nechceme způsobit to, že skutečně nadlimitní řízení bude de facto sabotováno, tak chci říci, že to musíme udělat, ale s vědomím, že s těmi limity už potom tedy nemůžeme hýbat, protože představa, že za půl roku zase někdo přijde, a těch protikorupčních organizací bude celá řada, a bude hovořit a nás nutit k tomu, a umím si představit kolegy z Rekonstrukce státu, že prostě přijdou také s tímto návrhem a budou nás vyzývat, ne-li nutit k tomu, abychom limity snižovali, tak se k tomu každý bude muset postavit, a já chci říci, že nelze každý měsíc nebo co půl roku nebo co rok měnit zákonné limity, které jsou vyznačeny pro jednotlivá řízení veřejného zadávání.

S velkým sebezáporem, možná i se zavřenýma očima toto zákonné opatření podpořím, ale skutečně jsem přesvědčen, že pan premiér Rusnok nám dluží odpověď na to, proč vláda navrhovala něco, co považovala za nezbytné z hlediska článku 33 Ústavy, ale následně přistoupila na to, že to může být dokonce dvakrát víc.

Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se pana premiéra, jestli chce vystoupit v rozpravě, nebo jestli odpověď zahrne ve svém závěrečném slově. Výborně.

Já preventivně ukončím obecnou rozpravu a otevřu rozpravu podrobnou, do které se nikdo nehlásí, tak ji také uzavírám.

Nyní je tedy prostor pro závěrečná slova. Pan předseda Senátu se vzdává slova, takže jediné závěrečné slovo bude slovo pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, možná jsem se nevyjádřil ve svém poněkud dlouhém úvodním slově úplně zřetelně, ale situace byla úplně jednoduchá. My jsme převzali novelu zákona, kterou připravila minulá vláda. Ta novela zákona vznikla zjevně proto, že si minulá vláda uvědomila neudržitelnost stavu, který z průběhu zákona, který předvídal změny k 1. 1. 2014, vyplýval. Minulá vláda se rozhodla možná v předtuše toho, že to schválí a nebude potřeba, že nebude onen seznam autorizovaných osob naplňovat, a přesně tyto limity, které jsme my dali do návrhu zákonného opatření, byly v návrhu minulé vlády. My jsme na tom nezměnili ani čárku.

Jestliže v Senátu byla jednoznačná podpora napříč spektrem, a o těch počtech senátorů, kteří hlasovali pro, mluvil pan předseda Senátu, že Senát je ochoten schválit zákonné opatření jedině s těmito změnami, tak já jsem měl jedinou možnost - stáhnout to zákonné opatření a vyvolat chaos, který by nastal, protože by nebylo nic. Čili já myslím, že jsme se zachovali zcela racionálně a souhlasili jsme, přijali jsme ten návrh, který měl v Senátu jasnou většinu, zvýšit limity.

Myslím, že už to tady zaznělo. Víte, já myslím, že jestli tam bude limit 3 neb 1, tak krást se může při jednom i při druhém. Ten limit o tom, jestli se krade, nerozhoduje. Nehledejme v limitech zázračný šém, ale hledejme ho v celkové konstrukci zákona. Souhlasím, že ten vyžaduje bezesporu další opravy.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi vlády za závěrečné slovo. Asi můžeme přistoupit k hlasování o zákonném opatření. Ještě zazvoním a pozvu sem kolegy z předsálí. Nikdo nejde. Předpokládám, že všichni ti, kteří chtějí hlasovat, už jsou zde.

 

Dovolím přednést návrh usnesení, který zní: "Poslanecká sněmovna schvaluje podle článku 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů."

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 22, přihlášeno 179 kolegyň a kolegů, pro 166, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že zákonné opatření bylo schváleno. Končím bod číslo 20.

 

Přikročíme k poslednímu bodu dnešního programu, což je

Aktualizováno 20. 11. 2017 v 13:46.