Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

19.
Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
/sněmovní tisk 3/

Prosím pana premiéra, aby se s pověřením vlády ujal slova a tisk uvedl. Pane premiére, máte slovo.

Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy, abych uvedl toto zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Účinnost je předpokládána opět k 1. lednu 2014. Je to opět norma, která má rekodifikovat a přizpůsobit dosavadní daň z převodu nemovitostí novému soukromému právu. Původně stejně jako v minulém případě mělo být tohoto dosaženo již návrhem zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, který předložila Poslanecká sněmovna, resp. vláda Poslanecké sněmovně, ta ho schválila a byl předložen Senátu. Senát ho ovšem 12. září zamítl a s ohledem na tehdy neexistující Poslaneckou sněmovnu to znamenalo konec legislativního procesu.

Proto vláda předložila Senátu návrh tohoto zákonného opatření stejného názvu a v zásadě stejného obsahu, jako byl zamítnutý návrh zákona. Jediná dílčí změna, která nastala po zamítnutí zákona v Senátu v prvním pokusu, tzn. v té původní verzi, spočívá v úpravě osoby poplatníka daně. Senát poté návrh zákonného opatření schválil bez dalších pozměňovacích návrhů.

Toto zákonné opatření bylo upraveno samostatně mimo samotný občanský zákoník a mimo předchozí normu, kterou jste před chvílí schválili, a jedná se o to, že nejde o novelizaci. Důvod, proč bylo předloženo samostatně, je ten, že nejde pouze o novelizaci stávajícího zákona, ale o návrh zcela nového právního předpisu. Tento nový právní předpis mj. zohledňuje zrušení daně dědické a daně darovací, které byly integrovány do daně z příjmu právě předchozí schválenou normou. Zákonné opatření zakotvuje změny nezbytné v souvislosti s rekodifikací, ale rovněž obsahuje změny dodatečné nebo další.

Za prvé jsou to změny, které vedou k zajištění vyšší efektivity výběru daně a snížení administrativní náročnosti správy daně. Tady bych zmínil možnost volby smluvních stran kupní nebo směnné smlouvy, že poplatníkem bude nabyvatel, tudíž se neuplatní ručení, a dále snížení rozsahu povinných příloh daňového přiznání nebo umožnění přikládání listin pouze v kopiích.

Za druhé bych zmínil změny, které vedou ke snížení vedlejších nákladů poplatníků spojených s daňovou povinností. Mezi tyto změny patří např. snížení počtu případů, kdy bude mít poplatník povinnost předložit správci daně znalecký posudek. Tato změna je myslím velmi výrazná, de facto znamená, že celá řada drobných transakcí v oblasti nemovitostí již nebude z hlediska daňového zatěžována povinností doložit znalecký posudek.

Za třetí bych zmínil určitá prorůstová opatření. Jde např. o rozšíření možnosti uplatnění osvobození od daně v případech všech prvních úplatných nabytí nových bytů a rodinných domů a osvobození nabytí nemovité věci užívané na základě finančního leasingu jejím uživatelem. Mělo by to tedy v podstatě i podnítit jistým způsobem trh nemovitostí, případně finanční leasing v oblasti nemovitostí.

Dovolte mi opět se krátce vyjádřit k důsledkům, které by případně nastaly, pokud by tato norma neprošla tímto ratihabičním procesem. V takovém případě by došlo k vytvoření řady mezer v právní úpravě, nebyly by zohledněny koncepční změny a právní instituty nově upravené občanským zákoníkem, jako jsou např. právo stavby, vzájemné darování nebo svěřenský fond. Vedlo by to k nežádoucí daňové optimalizaci ze strany poplatníků, případně k jistému chaosu. Zároveň by však v určitých případech mohlo dojít i k nežádoucímu zvýšení daňové zátěže. Důsledkem těchto změn by v případě oněch výpadků byl pravděpodobný výpad inkasa státního rozpočtu u této transferové daně, opět případně v řádu miliard korun.

S ohledem na tyto skutečnosti a proces, kterým tato legislativní součást jako doprovodná rekodifikační norma k novému občanskému zákoníku prošla, vás, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, žádám o schválení předloženého zákonného opatření Senátu. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji panu předsedovi vlády a prosím pana předsedu Senátu, aby nás informoval o průběhu projednávání tohoto zákonného opatření v Senátu Parlamentu České republiky.

Senátor Milan Štěch: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, velmi stručně. Senát 12. září zamítl návrh zákona stejného názvu, to znamená o dani z nabytí nemovitých věcí. Důvodem byly výhrady k tomu, že by poplatníkem daně z nabytí nemovité věci měl být nabývající, a ne prodávající. To byl hlavní důvod. Samozřejmě může se někomu zdát, že to je poměrně malicherný důvod, ale je potřeba respektovat rozhodnutí poměrně většinové nebo velmi většinové v Senátu, ke kterému došlo.

Vláda velmi rychle reagovala. 25. září nám předložila návrh zákonného opatření, který reagoval na stanovisko Senátu. Vyhověla názoru senátorů a provedla změnu, která bez větších problémů Senátem formou zákonných opatření prošla. Chci jenom připomenout, že ze 63 přítomných senátorek a senátorů pro návrh hlasovalo 52, nikdo nebyl proti. Podobné hlasování velmi většinové, velmi výrazně většinové, bylo i u předchozího tisku, o kterém jsme tu hovořili.

Podrobili jsme to zase tomu testu neodkladnosti a stejně jako vláda, kdyby vláda neshledala, že jsou naplněny podmínky testu neodkladnosti, tak by ten návrh nepředložila. A i naše legislativa i legislativci, se kterými jsme to konzultovali mimo Parlament, zkonstatovali vzhledem k tomu, že hrozí poměrně značné možné výpadky inkasa státního rozpočtu a že hrozí právní zmatek, právní nejistota, že to podmínky testu neodkladnosti splňuje. Proto Senát vyhověl návrhu vlády a formou zákonného opatření přijal to, co dnes máte na svých lavicích.

Věřím a přeji si, aby i vy jste zkonstatovali, že je v zájmu občanů, v zájmu veřejných rozpočtů, aby zákonné opatření bylo schváleno. Děkuji vám.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi Senátu. Otevřu rozpravu, do které mám zatím dvě písemné přihlášky. Prosím v obecné rozpravě pana poslance Adolfa Beznosku, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek.

Poslanec Adolf Beznoska: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, velmi stručně k navrženému zákonnému opatření týkajícímu se daně z nabytí nemovitosti. Trošku bych souzněl tady s panem poslancem Komárkem. Snažím se tu svoji řeč velmi zproduktivnit.

Za prvé. Moje osobní stanovisko, které koresponduje se stanoviskem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, je, že vzhledem k okolnostem, o kterých tady byla řeč, je nutné toto zákonné opatření přijmout. Samozřejmě byl zrušen zákon č. 357/1992 Sb., který ruší daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Prostě jsme v určité legislativní situaci.

K té vlastní dani. Trošku bych oponoval panu premiérovi, protože si nemyslím, že dochází k nějakému zásadnímu zjednodušení. Uvedu to na dvou konkrétních příkladech. Pro poplatníky daně platí, nebo objevují se nové pojmy, jako je porovnávací hodnota, nabývací hodnota, sjednaná cena. Pokud budete prakticky postupovat při výpočtu ceny, a tudíž základu daně například tím, že budete porovnávat 75 % sjednané ceny se 75procentní porovnávací hodnotou, tak pak si poplatník musí na internetu v jakési tabulce, kterou jsem ještě neviděl, protože asi ještě neexistuje, vyhledat předmětnou daň, musí ji správně zařadit tak, aby mohl určit onu porovnávací hodnotu. Jistě si dokážete představit, že už to samo o sobě je poměrně složitý úkol, kterým zatěžujeme do budoucna poplatníky. Možná vytváříme prostor pro určitou skupinu poradců pro vás. Takový ilustrační příklad. Jistě každý teď, když zapřemýšlíte, bleskově si určíte rozdíl mezi loukou a pastvinou. Že? Takže to není úplně jednoduché.

Druhá podstatná záležitost, která se mění v této dani, je že daň se platí zálohově. To znamená, rovnou při předání daňového přiznání se platí záloha, která je vypočtena poplatníkem. Umíte si představit pro kontrolu finančního úřadu vyrovnávání přeplatků, nedoplatků, případně například chybného zařazení, že to nebude věc úplně jednoduchá, a podle mého názoru to způsobí, že administrativní zátěž, ta byrokracie kolem správy této daně, se zvýší.

Já mám u některých ustanovení pochybností celou řadu. Já bych to zkrátil na to, že tato daň, protože nemovitosti jsou obvykle pořízeny finančních prostředků, které již byly řádně zdaněny, má v sobě zakódovanou určitou nemravnost druhého zdanění, dvojího zdanění. Z tohoto důvodu avizuji, že bychom některé právní normy, právní úpravy měli z našeho daňového systému vyřadit. Uvedené zákonné opatření o dani z nemovitých věcí je toho klasickým příkladem. Rozumím tomu, že výtěžnost této daně je odhadována zhruba na 7,6 miliardy korun, což je částka poměrně značná. Ale vzhledem k tomu, že rýsující se vládní uskupení, koaliční uskupení, avizuje, jak výtečně bude vybírat, jak zvýší výběr daní, tak si nemyslím, že to je neřešitelné.

Dotazy novinářů směřují k tomu, kdo z nových poslanců kolik má připraveno nových právních norem. Soutěžíme v tom, kdo kolik těchto norem předloží. Já jako komunální politik bych uvítal, kdybychom také přemýšleli o tom, které právní normy z našeho právního řádu vyřadíme, protože nám všem komplikují život. Za radnici to mohu bezpodmínečně potvrdit. A uvedená daň, uvedené zákonné opatření o dani z nabytí nemovité věci by toho mohlo být krásným příkladem. Takže v prvním kole přijmout, do budoucna v každém případě přemýšlet o tom, a ten návrh sem přijde, nebo ho předložím, abychom tuto daň zcela zrušili, protože má v sobě zakódovanou určitou nemravnost.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byl pan poslanec Beznoska. Ještě než pustím pana poslance Kalouska, pane poslanče Kalousku, ještě než vás pustím, tak je zde faktická poznámka pana poslance Kubíčka. Prosím, máte slovo a své dvě minuty.

Poslanec Roman Kubíček: Dobrý den vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já mám jenom malou krátkou poznámku k tomu. Obě zákonná opatření, která modifikují daňové předpisy, jsou vzájemně provázána, a proto není možné jedno schválit a druhé zrušit. To je jako faktická poznámka. A tím bych chtěl navázat na zkrácení projevů, které se tady budou dělat. Děkuji. (Nesmělý potlesk.)

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím s řádnou přihláškou pana poslance Kalouska. Máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte několik poznámek. Daň z převodu nemovitostí postaru nebo daň z nabytí nemovitostí ponovu není ani daň přímá ani daň nepřímá, je to daň majetková.

Já bych jenom chtěl z tohoto místa říci, že není pravda to, co někteří moji kolegové v tomto auditoriu tvrdili a obelhávali tak veřejnost, že ministr financí Miroslav Kalousek tuto majetkovou daň chtěl odpustit církvím, že navrhoval do nějakého zákona, nebo že jim to snad dokonce odpustil. Je to prosím pěkně lež! Nikdy jsem nic takového nenavrhl, nikdy nic takového v žádném zákoně nebylo a nikdy to nezaznělo ani v žádné rozpravě. Ani daň z převodu nemovitostí ani daň z nabytí majetku nikdo nikdy církvím neodpustil, nikdy o tom nikdo nepřemýšlel a nikdy jim také odpuštěno nebylo. Kdo to tvrdí, lže! To poznámka číslo jedna.

Poznámka číslo dvě. Pan poslanec Beznoska říkal, že se to zkomplikuje daňovému poplatníkovi, že něco bude muset. Já bych rád podotkl, že nebude muset nic v tomto případě. Pokud se mu nebude líbit, že by snad měl porovnávat se 75 % daně obvyklé, tak udělá to, co musí udělat podle dnešního právního řádu: objedná si znalecký posudek, ten zaplatí, oproti dnešnímu právnímu stavu si náklady za znalecký posudek bude moct dát do základu daně, tzn. bude si o to moct snížit základ daně, tato nová úprava už to umožňuje, dnešní situace nikoliv, a nic se mu nezkomplikuje. Pokud bude chtít postupovat tou podle mého názoru jednodušší metodou, protože dnes finanční úřady už jsou do té míry nabité informacemi o cenách nemovitostí obvyklých, že mu bude líto peněz za znalecký posudek, a bude postupovat tou metodou, že si nechá daň vyměřit od finančního úřadu, bude to mít jednodušší. Ale nebude to muset udělat, když bude chtít postupovat podle stávající zvyklosti, že si nechá udělat znalecký posudek, tak si ho nechá udělat, a oproti stávající zvyklosti si o to bude moct snížit základ výměru daně, takže z tohoto hlediska je ta změna mimořádně pozitivní.

Poznámka třetí. Nepochopil jsem a asi nikdy nepochopím, proč Senát zamítl předlohu, která byla předložena Poslaneckou sněmovnou. Je to jedna z mála daňových změn, kde jsem byl zcela v souladu s názorem - my jsme málokdy spolu souhlasili s panem ministrem Fischerem nebo s Rusnokovou vládou, ale kde jsme měli názor skutečně stejný, byl názor na to, že je potřeba změnit stávající nesystémový a velmi riskantní stav daně z převodu nemovitostí, kdy daň platí ten, kdo prodává, kdo získává ty finanční prostředky. Ten, kdo nemovitost nabývá, neplatí nic, ale je ze zákona ručitelem. Na to se málokdy vzpomíná. Ten, kdo tu nemovitost nabyl, ručí státu za to, že ten, kdo prodal tu nemovitost, zaplatí. Velmi často se stává - a Ministerstvo financí je bohužel svědkem celé řady srdceryvných příkladů - kdy ten, kdo nemovitost prodal, prostředky získal, propil je, byly mu exekuovány, babičce je v noci sebrali, jakýmkoli způsobem byly zcizeny, tak nabyvatel nemovitosti se po roce, po dvou či po třech dostal do situace, že přišel finanční úřad a řekl: zaplať, jsi ručitel, tamten nezaplatil. A on neměl. Ona je to často poměrně značná částka. A ministr financí i příslušný ředitel finančního úřadu je v bezvýchodné situaci, protože ví, že ten člověk je poctivý, že se ničeho nedopustil a zákon mu neumožňuje kromě splátkového kalendáře jakkoli odpustit. Smluvní strany to mezi sebou také často řešily notářskými a advokátními úschovami. Nicméně Ministerstvo financí bohužel zaznamenalo mnoho případů, kdy advokátní i notářské úschovy byly zpronevěřeny. A tam ten nabyvatel byl opět ručitel a měl opět smůlu, protože se často dostal do situace, kdy mu nemovitost byla exekuována, protože neměl na zaplacení ručení té daně.

Podle našeho názoru jediná cesta k odstranění tohoto systémového rizika bylo to prostě překlopit. Ta daň z převodu nemovitostí, nebo z nabytí nemovitosti, to je to samé, je stejně zakomponována v té ceně. Jestli ji platí prodávající, nebo jestli ji platí nabyvatel, je jedno. V okamžiku, kdy ji platí nabyvatel, který si je vědom, že ji musí zaplatit, jinak by také o tu nemovitost mohl přijít, odpadá to zásadní, co jsme sledovali - odpadá to riziko vzájemného ručení. Tím návrhem, který jsme předložili do Senátu a který Senát odmítl, bylo odstraněno kromě těch dalších výhod, které jsou tam zachovány, že náklady na znalecký posudek mohou být odečteny od základu daně, a že když nechcete v případě nemovitostí týkajících se bydlení nebo rekreace, tak si ten znalecký posudek nemusíte pořizovat. Když nechcete. Pak musíte postupovat způsobem, který kritizuje pan poslanec Beznoska. Ale proč to kritizovat? Vy tak postupovat nemusíte, můžete si dál nechat udělat znalecký posudek. Tohle je tam zachováno. Jenom se prostě Senát pro mě z absolutně neznámého důvodu nechtěl smířit se situací, že by tu daň platil nabyvatel, i když znovu opakuji, je to jedno. A ta výhoda spočívá v tom, že odpadá to riziko vzájemného ručení. To už tam odpadá, tam prostě není ručitel. Tam, kde je ručitel, existuje systémové riziko podvodného chování. My jsme to systémové riziko podvodného chování odstranili, což se Senátu nelíbilo.

Vláda to vyřešila podle mého názoru celkem šalamounsky, dala na výběr smluvním stranám, jestli se rozhodnou tak, či onak. Ovšem je potřeba dodat, že tam, kde bude platit prodávající, bude dál existovat to ručení. To z toho zákona nevypadlo. A možná na závěr je potřeba dodat, že situaci, kdy daň z převodu nemovitostí platí prodávající, mají v Evropské unii pouze dvě země - my, kteří jsme si to takhle vymysleli v roce 1990, a Slovinci, kteří to od nás opsali v roce 1993. Jinak to takhle nikdo jiný nemá - právě proto, aby tam neměl to riziko vzájemného ručení. To, s čím teď přišla vláda na popud Senátu, už budeme mít jenom my. Nikdo jiný to takhle mít nebude. Bude to blbě, ale bude to po našem.

Já to přesto doporučuji schválit. Ono to souvisí to s rekodifikací. A myslím si, že vláda vzhledem k postoji Senátu udělala maximum. Ale až příště budeme opět novelizovat daň z nabytí nemovitosti, zkusme se třeba podívat na to, jak to mají jiné evropské země a jak je to nejkomfortnější pro poplatníka. Děkuji. (Potlesk některých přítomných.)

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Vidím pana předsedu Štěcha. Zeptám se - do rozpravy, nebo závěrečným slovem? (Se závěrečným slovem.) Tak v tom případě se zeptám, zda jsou ještě přihlášky do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou, otevírám podrobnou. Do té taky nemám žádnou přihlášku, tak ji uzavírám.

A teď je prostor pro závěrečné slovo pana předsedy Senátu. Prosím.

Senátor Milan Štěch: Děkuji. Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já vím, že to, co navrhuje pan ministr Kalousek, v minulosti to tak bylo, že bylo vždycky to správné. Akorát že nám to v té zemi moc nefungovalo a dostali jsme se tam, kam jsme se dostali, že jsme na chvostu skoro ve všem, co se týká ekonomické oblasti.

Ale to, co přijal Senát a čemu pan bývalý ministr nerozumí, myslím není tak komplikované.

Za prvé Senát chtěl a nakonec prosadil, aby zůstala dosavadní praxe. Pokud víme, s touto dosavadní praxí nebyly problémy. Vždyť v Senátu zasedají primátoři, starostové, lidi, kteří jsou každý den v kontaktu s lidmi v reálném životě. Jsou to lidi napříč politického spektra. Tento názor prakticky měli všichni zleva doprava, zprava doleva.

Za druhé. Existuje ta možnost - a to je vylepšení - dohody. Je tam možnost dohody. A jestliže je nebezpečí, jak tvrdil pan bývalý ministr a poslanec Kalousek, že bude problém s ručením, že tedy ten, který nemovitost nabude, bude muset ještě ručit, tak my si myslíme, že to je menší riziko u toho ručení než to, že ten, kdo tu nemovitost nabude za poslední peníze, které má, které za to dá, ještě bude muset platit daň. Daleko jednodušší pro ten stát je, že tu daň bude platit ten, který ty peníze od toho, který nemovitost nabude, dostane. Takhle k tomu přistupovali senátoři, takhle probíhala diskuse v Senátu. A probíhala i od senátorů, jak říkám, z pravého spektra tehdy vládní koalice. Není v tom žádný zlý úmysl, nebyla to žádná schválnost, která by se chtěla dělat Poslanecké sněmovně nebo vládní koalici. Byl to praktický přístup lidí, kteří žijí v reálném světě. Nehledejme v tom žádný zlý úmysl. Nebyl v tom a je to podle mého zcela praktické, protože dosavadní praxe podle zkušeností lidí, kteří v Senátu zasedají, neměla nějaké vážné problémy. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To bylo závěrečné slovo pana předsedy Senátu. Zeptám se pana premiéra, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Evidentně ano. Tak prosím máte slovo.

Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Omlouvám se, vím, že je pozdě, pane předsedo.

Děkuji za poznámky. Nicméně jedna mě inspirovala, jak říkal pan poslanec Kalousek, že budeme jediní, kteří mají něco upraveno jinak. Já bych ho vzal za slovo. Byl bych šťastný, kdybychom nebyli jediní také v mnoha jiných úpravách, které jsou velmi originální, a musím říct, že se týkají zejména majetkových daní, části těch majetkových, o kterých právě hovoříme, anebo také velmi specifického statusu některých ekonomických činností - mám na mysli OSVČ, v tom jsme skutečně ojedinělí a velmi originální. Takže já velmi vítám cestu ke standardizaci a evropskému pojetí a budu za to jedině rád. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. To bylo závěrečné slovo pana předsedy vlády. A nyní už nám nezbývá nic jiného, než hlasovat o tomto zákonném opatření. Takže zazvoním na kolegy v předsálí, dám jim chviličku na to, aby se dostavili do jednacího sálu.

Vzhledem k tomu, že to vypadá, že všichni ti, kdo chtějí hlasovat, jsou již zde, přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje podle článku 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí."

Zahajuji toto hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 20. Přihlášeno je 186 a pro je 172, proti nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

Předpokládám, že kolegyně Konečná se nehlásí do rozpravy, takže ji odmazávám.

Ukončím bod číslo 19 a nyní s velkou omluvou panu ministrovi zdravotnictví, že musel tak dlouho čekat, ale předkládá to pan předseda vlády, pan ministr zdravotnictví zcela jistě chtěl být přítomen této debaty.

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 20. 11. 2017 v 13:46.