(15.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Chápete? A v takové situaci prostě říci upřímně: no, protože by mohla přijít levice, tak my říkáme ne! To je odzbrojující upřímnost! Rozumíte, protože jednak, nezlobte se na mě, ale tady nelze dělat účet bez hostinského. Víte, jak to je s průzkumy. Já se dívám i na ty poslední s rezervou. Jak dopadnou volby, to rozhodnou voliči. Do hlavy jim nikdo nevleze, oni si to ještě za ten čas rozeberou. Takže tady vykřikovat někdo, že vyhraje apod., mi připadá minimálně předčasné, a proto tedy tento argument mi připadá jednak naivní z toho hlediska, že nevíme, jak volby dopadnou, a pak mi připadá opravdu bizarní, pokud to mám chápat tak, že když už nemůžeme dále škodit, budeme aspoň překážet. My si s tím už sice nevíme rady, důvěru u lidí nemáme, protože ta vláda měla důvěru minimální, my opravdu nejsme schopni sestavit vládu, ale budeme tady aspoň sedět deset měsíců. Každý den dobrý! Nezlobte se, to nedává smysl, takový postoj.
Takže to je jedna věc, která mi řekněme trochu vadí, jakkoliv jsem připraven respektovat jakýkoliv názor, protože to já chápu, že je tady nutné ve Sněmovně.
A pak bych ještě se chtěl ohradit proti tomu, co tady říkala paní poslankyně Kohoutová. Paní poslankyně tady totiž poměrně dlouze vyjmenovávala potíže, problémy legislativní povahy. A já bych tady chtěl říci: Přátelé, kolegové, nevytvářejte tady dojem, že tady je nějaká legislativní krize, protože to by byla lež, kdybyste to říkali! Ta situace v sobě nemá žádný zásadní legislativní problém, protože je úplně stejná, jako když normálně končí Sněmovna a vzniká diskontinuita mezi zákony přijímanými starou a tou novou, která přijde. A není pravda - já si myslím, že naprosto matete veřejnost, když tvrdíte, že ústavní právníci se liší v názorech. Prosím vás, je tady naprosto jasno nejenom u ústavních právníků, ale v tom, jak jsme to dělali minule, co bude následovat pro zákony, které jsme schválili. Ty zákony prostě úplně normálně odejdou do Senátu, už i víme kdy - zítra ve 13 hodin odejdou ty poslední. Senát se už desetkrát dušoval, že je co nejrychleji projedná, dokonce velmi vstřícně řekl, že chce dělat minimum nějakých zásahů nebo to zastavovat. V případů zákonů, které souvisí s občanským zákoníkem, zaznělo ujištění, že je zájem to všechno schválit, aby to prostě celé mělo šanci doběhnout. Čili vy tady vytváříte pocit nějaké krize, která vůbec neexistuje. Rozumíte, problém s podpisem předsedy Sněmovny, ten také neexistuje, protože podpis předsedy Sněmovny, který nebude po rozpuštění Sněmovny, není podmínkou toho, aby se zákon nechal vytisknout ve Sbírce zákonů. To znamená, ten problém je také vymyšlený! Tady jste mluvila o zákonném opatření jako o čemsi, co není vyzkoušené. To je také důvod, abychom zřejmě odložili to hlasování! Zákonné opatření, je jasně řečeno, že se používá v nevyhnutelných případech, to znamená v případě nebezpečí z prodlení apod. Je to prostě v Ústavě definováno. Já prostě tvrdím, skoro bych tady přísahal, kdyby to nebylo nevhodné, že není tady žádná legislativní krize, žádný velký legislativní problém, kvůli kterému bychom měli mluvit o tom, že odložíme jednání nebo že odložíme rozpuštění Sněmovny. To všechno je tady vytvořeno virtuálně. To už je tedy férovější to, co řekla paní poslankyně Wenigerová, že ona to prostě nechce rozpustit proto: holt levici je třeba čelit, když to vypadá, že by mohla ve volbách posílit. To je sice otevřenější, ale tvrdím, nesmírně bizarní!
A co se týče toho 21. srpna, který tady byl nakonec zmíněn - vážení přátelé, no právě! Pomíjím tedy to plácnutí jednoho našeho mladého člena, za které se trošku stydím, je to trochu náš binec a já mu doporučím, aby si přečetl knihu Jaroslava Šabaty Sedmkrát sedm kruhů, ve které popisuje atmosféru a situaci kolem roku 1968-69, a naši starší členové, kteří pamatují víc než on, by mu měli zřejmě něco říci, aby podruhé neopakoval ten nesmysl o tom, že socialismus s lidskou tváří bylo možné realizovat, pokud by se tady Brežněvovi umožnilo umístit tanky. To je samozřejmě kolosální nesmysl. Že se na to zmohl náš člen, je mi líto, ale není to rozhodující pro to, co si sociální demokracie myslí o 21. srpnu.
A dovolte mi, abych řekl jednu věc, která si myslím, že trochu souvisí s naším dnešním jednáním. Vy jste tady také mnozí mého věku, takže to trochu pamatujete, a vy dobře víte, že 21. srpen sice byl tragédií, ale zároveň pro mě to není jenom tragická vzpomínka, protože pro mě to byl obrovský zážitek jednoty a semknutosti národa v těch dnech potom. Já jsem možná podruhé něco podobného v takové síle snad ani nezažil. A jediné, co byl obrovský problém toho, že jsme tehdy byli tak jednotní, že to, co jsme tehdy cítili a co jsme chtěli odmítnout, že tady nebyl takový způsob, jak to provést, protože tehdy neexistovaly volby, ve kterých by lidé mohli vyjádřit svůj názor. To znamená právě proto, že vím, co se odehrálo tehdy a jak dopadl tehdy názor lidu, tak mně připadá, že máme dnes obrovskou výhodu - politickou krizi jsme schopni řešit právě tím, že se obrátíme na veřejnost a že jí dáme šanci, aby z té krize ukázala cestu. Takže já jsem prostě rád, že ten nástroj máme, že máme dnes ústavní zákon, který nám to umožňuje, a připadá mi, že bychom měli myslet na to, že veřejnost by nám nedopustila, pokud bychom ho nepoužili ve chvíli, kdy máme šanci s jeho pomocí začít nějak ukazovat cestu z politické a ekonomické krize, ve které se bohužel naše společnost nachází.
Takže tolik. Nechtěl jsem se nikoho dotknout. A já respektuji, že tady hájí každý své zájmy a názory, ale já jsem pokládal za nutné k tomu říct aspoň toto. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Musím říct, že nejsem ani moc překvapen tím, že pan místopředseda Zaorálek se trefuje do mé kolegyně, která podle mě s noblesou předvedla a hájila zájmy ne své, ale svých voličů. A jestli je něco bizarní, tak to, že pan místopředseda Zaorálek tady se slzou v oku vzpomíná na 21. srpna 1968 - a tam jsou jeho spojenci! (Ukazuje směrem k poslancům za KSČM.) To jsou ti, kteří tady zavinili to, že tady nebyly volby a že tady byl nějaký srpen 1968! (Potlesk poslanců ODS, projevy nesouhlasu poslanců KSČM.) To je tedy bizarní!
A když už dneska máme takové okénko upřímnosti, jak si říkáme, měřte všem stejně, jak říkal pan kolega Paroubek, a já s ním souhlasím, že se má měřit stejně a nemají se pravidla vytvářet podle momentální volební situace, protože to každého jednou doběhne, tak i předčasné volby vás jednou doběhnou, i když se na ně teď takhle těšíte. Vy tady říkáte o tom: Vy tady chcete překážet, co si to dovolujete? Vy tady chcete zdržovat! A co jste tady dělali ty tři roky vy? Kolik jsme zažili obstrukcí? Nikdy jsme vám neříkali, co si to dovolujete! Trpělivě jsme tady seděli s vámi. (Projevy nesouhlasu ČSSD a KSČM.) Kdybyste vydrželi o jednu noc déle, tak bychom byli jak ve slavném filmu s Harrisonem Fordem Šest dnů a sedm nocí, takhle jsme tady byli jenom šest dnů a šest nocí. Vzpomeňte si, tady byl vrchní svolávač koaliční většiny váš bývalý poslanec a váš bývalý hejtman David Rath, takže opravdu měřte všem stejně! A pokud my tady hájíme zájmy našich voličů, kteří nechtějí vládu levice, tak to není bizarní, ale přirozené! (Potlesk poslanců ODS.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Mám zde žádosti o další tři faktické poznámky. Pan kolega Zaorálek - řádné vystoupení, faktická? (Řádné.) Takže faktické pořadí: pan kolega Opálka, pan kolega Filip, paní poslankyně Semelová, poté pan místopředseda Zaorálek. Pan poslanec Miroslav Opálka, prosím. Faktická poznámka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, patřím k těm starším členům poslaneckého klubu KSČM. Ne že by mě to těšilo, ale je to prostě tak. A v 68. roce v srpnu jsem skončil 9. třídu a čekal na první ročník na střední škole. Nevím tedy, jakou mám vinu na tom, co se odehrálo.
Ale byl bych rád, kdybychom skončili s velkým řečněním a přistoupili k hlasování, neboť i veřejnost už je z nás velmi nervózní. (Potlesk poslanců KSČM a některých poslanců ČSSD.)
A chtěl bych ještě připomenout jeden fakt, a to jeden materiál, který vydala Kancelář Poslanecké sněmovny (ukazuje příslušnou brožuru), který muselo schválit i vedení Poslanecké sněmovny, a to v roce 2011: "Poslanecká sněmovna, Parlament České republiky, ročník 2010 - 2013". Již tehdy byla prognóza, že v roce 2013 skončíme. (Pobavení.) Tak prosím vás, držme se této prognózy a hlasujme!
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Vojtěch Filip - faktická poznámka. ***