(16.20 hodin)
Poslanec Radim Jirout: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, sice jsem měl připravený projev, ale vystoupení pana ministra bylo tak podrobné, že bych se v drtivé většině pouze opakoval. Takže tímto vás žádám o to, abyste propustili tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásil pan kolega Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych využil toho, že pan ministr je tady ještě přítomen a že projednáváme rovněž tak změnu daňového zákona, která je ovšem předložena samostatně, na rozdíl od minulého balíčku, a rád bych se zeptal pana ministra na to, proč v tom předcházejícím návrhu zákona, který jsme teď doprojednali v rámci prvého čtení, nejsou uvedeny rozpočtové dopady těch jednotlivých opatření.
Já moc děkuji panu ministrovi financí za to, že mě odkázal na příslušný text důvodové zprávy, ale ať ho studuji, jak ho studuji, tak v tom návrhu jsou jenom rozpočtové dopady, které se týkají roku 2014. Není tam ani slovo o roku 2015, není tam ani slovo o roku 2016. A přece všichni moc dobře víme, že pokud zavedeme daňové opatření například ve stylu osvobození od dividend od roku 2014, a nikoli od roku 2015, tak ty daňové dopady, pokud to provedeme prostřednictvím konstrukce daně z příjmů, budou zejména v roce 2015.
Já bohužel musím odmítnout tvrzení pana ministra financí, které se objevilo v rámci debaty před malou chvílí, že veškeré potřebné informace jsou uvedeny písemně v důvodové zprávě na straně 235, 236, 237 a 238, kde začíná Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Čili pokud se bavíme o části Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, tak podle mého názoru ty poskytnuté informace jsou nedostatečné a netýkají se let 2015 a 2016, tak jak jsem se na ně ptal opakovaně v rámci rozpravy k předcházejícímu bodu.
Já si myslím, že si předkladatel hodně zjednodušil situaci, zejména pokud se podíváme na ustanovení Osvobození z dividend, kde je tedy v roce 2014 předpokládán nulový dopad, ovšem klíčové bude, jaký bude dopad tohoto opatření v roce 2015 a 2016.
Omlouvám se, že hovořím v rámci rozpravy k následujícímu bodu, ale myslím si, že je důležité požádat pana ministra, aby doplnil informace v rámci projednávání příslušného návrhu zákona o tabulky, které se budou týkat rozpočtových dopadů na rok 2015 a rok 2016. Protože jenom to nám umožní udělat si konkrétní, jasný a pravdivý obrázek o tom, jaké budou rozpočtové dopady těch jednotlivých navrhovaných opatření, zejména těch, u kterých se navrhuje posun účinnosti oproti roku 2015 na rok 2014. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já děkuji za ten dotaz, pane předsedo. Já to věděl a já to tušil. Mně bylo jasné, že když si to přečtete, děkuji, pravděpodobně jste to před deseti minutami poprvé udělal, že asi na poprvé nepochopíte rozdíl mezi akruálním a cashovým dopadem do rozpočtové bilance příštích let. Proto jsem vám nabídl, až tomu nebudete rozumět, že vám to rád vysvětlím. Ujišťuji vás, že do druhého čtení se vám budu ochoten osobně věnovat i se svými spolupracovníky. Fakt vám to vysvětlíme. Příští debatu ve druhém čtení podstoupíme poučeni.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Tejc. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Já jsem rád, že se nám pan ministr financí přiznal, že teď neví, že si to musí nastudovat, aby na ty otázky, které padly, mohl odpovědět. Nicméně si myslím, že stojí za to, aby nám také odpověděl na to, co tady nepadlo, a to je téma návrhu zákona, který právě projednáváme. Já myslím, že je jasné, jakým způsobem a komu tento návrh zákona, ta změna, pomůže nejvíce. Pomůže samozřejmě nejvíce těm, kteří budou prodávat majetky za desítky a stovky milionů. Protože tady pan ministr hovořil o tom, že bude nějaký odhad a ten bude ještě o 25 % zkrácen, tak když budete prodávat domek za čtyři miliony, 25 % je zhruba milion, proti té hodnotě, ze které se bude vypočítávat ona hodnota právě té daně z nabytí u toho, který bude kupovat. Když budete kupovat majetek za sto milionů, tak to bude 25 % minus, tedy 25 milionů korun. A o to nižší bude ta daň. Takže to jen abychom věděli, kdo na tomto návrhu zákona nejvíce vydělá.
Myslím si, že je také nutné, abychom si jasně řekli, že tady přece vůbec nejde o problém s ručením. Ten problém je vyřešen. Každý, který chce jej vyřešit, tak ho vyřeší, třeba právě tou úschovou advokátní či notářskou. Koneckonců to již pan ministr řekl. Myslím si, že nedochází k případům, aspoň ne tedy masově, že by kvůli třem procentům daně z převodu nebo čtyřem procentům daně z převodu byly draženy nemovitosti, které si někdo koupí.
Takže v tomto případě podle mého názoru jde o profit těch, kteří již dnes majetek mají a budou ho prodávat, ten majetek má velkou hodnotu, a nebudou tedy nuceni vyjednávat, nebudou nuceni platit daň z převodu nemovitostí, bude ji platit ten, který bude nakupovat. To znamená, pro něho jakákoli transakce bude vyšší.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan zpravodaj Jirout. Prosím, pane kolego.
Poslanec Radim Jirout: Kolegové, ještě bych si dovolil navrhnout zkrácení doby na projednání ve výborech na 30 dnů.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Ještě jednou vás poprosím - zkrácení lhůty na 30 dní. (Poslanec Jirout potvrzuje.)
Dobře. Ještě někdo přihlášen do rozpravy? Paní kolegyně Vostrá. Prosím.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já nechci vůbec prodlužovat toto dnešní jednání. Koneckonců úvodní slovo pana ministra bylo vcelku dost dlouhé a vyčerpávající. Nicméně bych chtěla jenom připomenout, že co se týká změny poplatníka, tak původní koncepce vycházela z toho, že daň platí ten, kdo má příjem. Takže vlastně na ni má. To jenom tak pro připomenutí, jak to vlastně platilo předtím.
Já bych si jenom dovolila, když už jsme byli u těch výhod a jistot pro poplatníky, tak je třeba taková docela zajímavá otázka hypoték. Pokud budu nabývat majetek hypotékou, tak jestli budu mít tu jistotu, že hypotéka mi pokryje tu daň, či si tu daň budu muset zaplatit sama, a zda na ni budu mít. Když si vezmete, že při nabytí třeba za jeden milion korun ta daň bude činit čtyřicet tisíc, tak to možná ne pro každého bude ta přesná sociální jistota. To myslím, že je docela zajímavá otázka.
A pak to, co si myslím, že je hlavní problém. Hlavním problémem tohoto návrhu je to, že je tam úplná absence zdanění prodejů obchodních podílů v obchodních korporacích vlastnících nemovitosti a z toho vyplývající mezera v daňovém inkasu.
Z tohoto důvodu mi dovolte, abych navrhla vrátit předkladateli tento tisk k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dalším přihlášeným - s přednostním právem pan ministr, poté pan kolega Votava.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dámy a pánové, teď chvíli bez ironie a ne ideologicky. Pokusme se rozlišit mezi tím, kdo tu daň skutečně platí, a kdo má tu odvodovou povinnost. Tu daň vždycky platí ten, kdo si tu nemovitost kupuje. Protože ji platí buď v současné chvíli v ceně té nemovitosti, protože ten prodávající ví, že tu daň bude muset zaplatit, a zakalkuluje si ji do ceny, anebo když bude vědět, že má tu odvodovou povinnost on, tak prostě holt ta nemovitost bude mít reálně stejnou cenu, ale nominálně bude mít nižší, protože bude očištěna o tu daň, a tu daň potom ten kupující ještě zaplatí. Takže prosím, abychom zkusili pochopit bez ideové zátěže, že tu daň vždycky, ale vždycky a v každém režimu platí ten, kdo tu nemovitost kupuje. A otázka je jenom, co je bezpečnější, jestli ta odvodová povinnost bude na straně toho, kdo tu daň platí, což je to, co já navrhuji, anebo to bude tak blbě, jako je to teď, že ten jeden tu daň platí, ale ten druhý má tu odvodovou povinnost, takže se můžou navzájem podvést. A o ničem jiném to není.***