(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Nyní pan poslanec Pavel Bém. To je poslední faktická poznámka, kterou tady ještě mám. Prosím tedy pana poslance Béma.
Poslanec Pavel Bém: Děkuji, pane předsedající. Děkuji panu ministru Kalouskovi za pregnantní vysvětlení, o čem vlastně budeme hlasovat. A skoro bych uvěřil v průběhu vysvětlení té interpretace, že vlastně nehlasujeme o půjčce. A proto se chci zeptat: Pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, je to tak, že Česká národní banka může podepsat bez těchto záruk Poslanecké sněmovny příslušnou půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu? A druhá otázka: Co se stane v případě, že Mezinárodní měnový fond nedostojí závazku vůči České národní bance? Přenáší se riziko na stát, státní rozpočet a kdo posléze bude tím, kdo toto obezřetnostní riziko nebo riziko ve skutečnosti samozřejmě zaplatí? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám tady bohužel další faktické poznámky. Hlásí se i pan ministr financí, pochopil jsem, že chcete reagovat na dotazy. Prosím, můžete.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Jestli mohu odpovědět a odpustí mi to ti, kteří jsou přihlášeni k faktickým poznámkám, tak na otázku, zda může, odpovím jednoduše, že samozřejmě může, ale nechce. A já ji chápu, protože už je to příliš velká expozice. Tak to udělala s první půjčkou v roce 2010, tam žádnou záruku nepožadovala. Mezitím čas oponou trhl, na trzích je to trošku nervóznější, expozice je to dvakrát taková, a chová se jako každá jiná banka, která chce ručitele. Říká: dobrá, je to mezinárodněpolitická priorita České republiky, já půjčím, protože je to v zájmu České republiky a žádá mě o to vláda, ale vládo, chci vládní garanci. To znamená může, ale udělá to jenom s vládní garancí, protože jsou to obezřetní bankéři, a nikoliv politici, což je dobře, proto máme oddělenou Českou národní banku od politické reprezentace.
A na druhou otázku: No samozřejmě, jako každý ručitel, pokud připustíte myšlenku, že zkrachuje Mezinárodní měnový fond a jeho depozita tam prostě nebudou likvidní a jeho věřitelé nebudou uspokojeni, no tak se bude Česká národní banka hojit na české vládě a bude to chtít z rozpočtu. Je to hypotetická situace. Musíte si představit předtím, že zkrachoval Mezinárodní měnový fond, to znamená bude v tu chvíli tak veselo, že zaplatit garanci České národní bance bude marginální problém v rámci tohoto celkového rachotu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní bych požádal pana poslance Jiřího Dolejše, který se mi taky přihlásil s faktickou poznámkou k probíhající rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: I když platí ono okřídlené nechtěla jsem, musela jsem, tak bych se rád zeptal na jednu věc, která tady nebyla zodpovězena. Já chápu, že mezinárodní měnový fond nejspíš nezkrachuje. A na druhou stranu chápu, že obezřetná Česká národní banka chce od státu aspoň formální garanci na tento nepravděpodobný krach. Ale my nebudeme hlasovat jenom o zákoně, my budeme hlasovat o usnesení k zákonu. A pan zpravodaj tady upozornil na to, že text usnesení je jakási podivná bramboračka, která snoubí dvě věci odlišné kvality, a navíc si uvědomte, kolegové, že tam budeme hlasovat o jakési vytečkované pasáži, což upřímně řečeno nevím, jak spojit selský a legislativní rozum, ale mně osobně to přijde velmi bizarní.
Na toto bych chtěl slyšet zareagovat. A pokud to neumíme vysvětlit nebo vyřešit legislativně technicky, tak shledávám jako logické se k tomu vrátit, tedy vrátit to celé do druhého čtení a připravit to příště lépe.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. A teď, jestli by to šlo, dal bych slovo guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi, který je řádně přihlášen do rozpravy a ještě neměl díky faktickým poznámkám možnost vystoupit. Prosím pana guvernéra, aby vystoupil v diskusi.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Já opět děkuji za slovo a dovolím si rovnou začít.
Bankovní rada na svém zasedání 26. ledna 2012 vyslovila souhlas s uvolněním 1,5 mld. eur z devizových rezerv pro druhou bilaterální půjčku Mezinárodnímu měnovém fondu za podmínky, že Parlament České republiky schválí státní záruku za obě bilaterální půjčky ČNB. Je také pravda, že ačkoliv jsme poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu vládě nedoporučili, bankovní rada vzala při svém rozhodování příslib vystavení bonitní záruky státu v úvahu, nejenom proto, že takovou záruku musíme požadovat jako správci majetku - za chvíli se vrátím k tomu proč -, ale také proto, že souhlas Parlamentu s takovým zákonem chápeme jako vyjádření priority zahraniční politiky České republiky. A my nechceme určovat zahraniční politiku České republiky, tu podle našeho nejlepšího svědomí mají určovat jiní.
Vrátím se zpátky k důvodům, proč tuto záruku vyžadujeme. V době rozhodování mohla expozice České národní banky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu na základě příslibů, které by zahrnuly tuto půjčku, dosáhnout až 21 % velikosti devizových rezerv; protože transakční měnou půjčky je euro, šlo by de facto o potenciální odliv likvidity v objemu přesahujícím polovinu eurového dluhopisového portfolia. V současné době stále potenciální expozice dosahuje 17,5 % v takovém případě a jednu třetinu našeho eurového portfolia. Jedná se tedy o expozici krajně neobvyklou.
Ačkoliv Mezinárodní měnový fond považujeme samozřejmě za dlužníka mimořádně kvalitního, musíme říct, že expozice na úrovni řádově skoro jedné pětiny portfolia za jedním dlužníkem je prostě mimořádně neobvyklá expozice z hlediska správy majetku a přesahuje všechny možnosti podle našeho názoru bezpečné správy majetku jako takové.
Současně si dovolím podotknout, že podobně se zachovaly centrální banky jiných zemí, v některých zemích je taková garance peněz pro Mezinárodní měnový fond automat. Bavil jsem se o tom s kolegy.
Dovolím si současně poznamenat, že tehdy jsem četl, a debata o půjčce byla poměrně dlouhá, hovořilo se i o tom, že je poškozen náš vztah s Mezinárodním měnovým fondem těmito požadavky, případně tím, že původní požadavek byl snížen v negociaci na polovinu. Dovolím si k tomu pouze poznamenat, že v loňském roce 11. července jsme za přítomnosti ministra zahraničních věcí podepisovali ve vídeňském Hofburgu novou konstituenční dohodu, která poprvé v novodobé historii České republiky, neboli po roce 1990, dává České republice právo na vyšší zastoupení v Mezinárodním měnovém fondu na úrovni druhého alternáta, a dokonce právo zastávat pozici výkonného ředitele v budoucnu. Tím nepochybně bylo vyjádřeno to, že naše reputace ve fondu a naše pozice byla dramaticky zkvalitněna, troufnu si říct na úroveň, kterou země naší kvóty, našeho ekonomického rozměru, nemají.
V současné době si dovolím říct, že máme s Ministerstvem financí uzavřenou kompenzační dohodu na pokrytí finančních nákladů, o kterém hovořil pan ministr. S Mezinárodním měnovým fondem jsme dokončili jednání o druhé bilaterální smlouvě, kterou schválila za uvedených podmínek, to znamená za podmínky garance, jak bankovní rada, tak výkonná rada fondu, fond ji schválil 23. dubna 2013. Po vyhotovení čistopisu bude smlouva podepsána jak mnou, tak generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu paní Lagarde. Proto jsem připraven navzdory našemu nesouhlasu s meritem půjčky samozřejmě respektovat vůli Poslanecké sněmovny po schválení projednávaného návrhu zákona o státní záruce, čímž se uvolní cesty k tomu, aby mohla být bilaterální půjčka s fondem uzavřena a v případě potřeby aktivována. Dovolím si k tomu znovu zdůraznit: mohu tak ale učinit až poté, co tuto garanci dostanu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu guvernérovi. A teď se hlásí o slovo ministr Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***