(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře.
Interpelace s pořadovým číslem 10 patří panu kolegu Sklenákovi, vznáší ji na ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, jak už zde před chvílí řekl můj kolega Rykala, sociální demokracie umožnila na svých webových stránkách i občanům interpelovat své ministry, a to tím způsobem, že své dotazy, připomínky, stížnosti napíší do formuláře a my poslanci potom zde na plénu Sněmovny jejich podněty tlumočíme. Mohu říct, že mě osobně vůbec nepřekvapilo, že nejvíce z těch dotazů, připomínek a stížností směřuje na resort, který řídí v tuto chvíli nepřítomná paní ministryně práce a sociálních věcí Müllerová, a překvapující nebylo ani to, že z těchto dotazů pak nejčastěji směřovaly dotazy na agendu a projekt sKaret. Lidé poukazují na to, jaká je situace na úřadech práce, že pracovníci pro agendu sKaret nemají prostor věnovat se nezaměstnaným, hledat jim práci. V podstatě nechápou, proč tento projekt byl vůbec zaveden, a nechápou také to, proč už nebyl dávno zrušen.
Já si vám tedy, vážená nepřítomná paní ministryně, dovolím několik z těchto dotazů tlumočit a poprosím vás o odpovědi. Jednak nám několik lidí napsalo své zkušenosti s sKartou na úřadech práce, kdy byli nuceni převzít sKartu pod pohrůžkou nevyplacení dávek. Chtěl bych se vás zeptat, jestli o těchto případech víte, a pokud ano, jak jste tento skandální postup pracovníků úřadů práce řešila.
Pak bych se chtěl zeptat, po kom bude MPSV vymáhat škody, které vznikly, a zda bude někomu na Ministerstvu práce a sociálních věcí ukončen pracovní poměr. Rád bych se vás také zeptal, kolik lidí k dnešnímu dni si sKartu aktivovalo. A poslední dotaz vzhledem k času: Občané se velmi pohoršují nad výroky bývalého ministra Drábka, že náklady s sKartami by měli zaplatit ti, kteří ji zruší. Chtěl bych se vás zeptat, zda s tímto názorem souhlasíte.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Paní ministryně vám jistě písemně odpoví.
Další interpelaci vznáší paní poslankyně Lenka Kohoutová na ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve věci statutu veřejné prospěšnosti. Prosím.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážený pane ministře, nejenom jako poslanec, ale jako člověk stále fungující v neziskovém sektoru stále zaznamenávám od mnoha občanských sdružení, od sdružení, která jsou v neziskové oblasti činná, určitou nejistotu a obavy z jejich dalšího fungování, zejména se zřizováním statusu veřejné prospěšnosti, který je zakotven v novém občanském zákoníku a který mají získat určitým postupem, který má ještě blíže upravit vaše ministerstvo. O co se prosím jedná? A nebude to mít jakési neblahé důsledky právě na fungování neziskového sektoru? Zajímá mě to především proto, že neziskový sektor plní velmi důležité úkoly například v oblasti sociálních služeb a dalších.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, pane ministře, o reakci. Máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za dotaz.
Vážená paní poslankyně, pokud jsem pochopil správně dotaz, tak chci uvést následující. Nový občanský zákoník hovoří o statusu veřejné prospěšnosti, který může získat - a teď cituji - "právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činnosti k dosahování obecného blaha". Status veřejné prospěšnosti se nabývá za určitých podmínek, například že na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud právnická osoba nabyla majetek s poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Na to je v § 147 novely občanského zákoníku navázán tzv. status veřejné prospěšnosti, na jehož zápis má podle nového občanského zákoníku právo veřejně prospěšná právnická osoba, pokud splní podmínky stanovené jiným právním předpisem. Tento jiný právní předpis je návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který v dubnu schválila vláda a v současné době jej projednává Poslanecká sněmovna v tzv. prvním čtení.
Cílem návrhu zákona je tak především upravit podmínky, za kterých má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Hlavní body této navrhované a ve Sněmovně již přítomné právní úpravy jsou následující. Zakotvují se základní podmínky právnické osoby, které chtějí právo na zápis do statusu veřejné prospěšnosti, zejména k předmětu jejich činnosti, například vykonává podnikatelskou činnost pouze jako vedlejší činnost výlučně pro podporu své hlavní činnosti, obsahu i zakladatelského právního jednání a způsobu nakládání se ziskem, a návrh také obsahuje demonstrativní výčet činností, které lze považovat za veřejně prospěšné, například charitativní činnost, komunitní nebo lokální rozvoj, ochrana dětí a mládeže, ochrana spotřebitele, podpora rodiny, práce s dětmi a mládeží, prevence kriminality, provozování sportu, rozvoj demokracie a posilování právního státu, veřejné kulturní služby, sociální služby a podobně.
Návrh upravuje podrobnosti zápisu statusu veřejné prospěšnosti, to znamená, jakým způsobem soudy status zapíší. Upravují se také práva a povinnosti právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti, následky zahájení řízení o odnětí statusu, jeho pozbytí a výmazu z veřejného rejstříku, zejména jaké dokumenty musí právnická osoba ukládat do Sbírky listin, to znamená účetní uzávěrku, přehled o všech zdrojích příjmů, přehled nákladů na vlastní správu a podobně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Budete mít ještě doplňující dotaz, paní kolegyně? Prosím.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážený pane ministře, já bych měla ještě doplňující otázku. Jak to bude se zvýhodňováním těchto společností, které získají právě status veřejné prospěšnosti. Stejně tak by mě zajímalo, jestli ministerstvo, prostřednictvím samozřejmě Ministerstva financí, plánuje určitá daňová zvýhodnění, která tyto neziskové organizace mají i nyní.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Opět děkuji za slovo. Ano, se zvýhodněním se počítá. Za Ministerstvo spravedlnosti například plánujeme, že osoby se statusem veřejné prospěšnosti budou mít úlevy například při placení soudních poplatků u soudu. Zákon je koncipován tak, že různá jiná ministerstva mohou na status postupně navázat své další výhody, například preference u dotačních programů.
Co se týká daňového zvýhodnění, toto je v gesci Ministerstva financí, se kterým jsme nicméně o tomto jednali po celou dobu přípravy návrhu. Obsah konkrétních daňových výhod je obsažen ve sněmovním tisku číslo 1004, to je vládní návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, který v současné době projednává Sněmovna také v tzv. prvním čtení. Obecně platí, že daňové výhody budou poskytovány na základě veřejně prospěšné činnosti, kterou daná právnická osoba vykonává, nikoliv pouze na základě její právní formy, jako je tomu doposud. Status veřejné prospěšnosti by měl být do budoucna základním kritériem pro přiznávání daňových benefitů, například snížení základu daně či odpočet hodnoty poskytnutého bezúplatného plnění u dárců ve prospěch veřejně prospěšných poplatníků.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelací je interpelace paní kolegyně Marty Semelové na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ve věci prodeje Lobkovického paláce. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, v loňském roce jsem vás dvakrát interpelovala ve věci prodeje Lobkovického paláce, který neodmyslitelně patří k historii naší země, Spolkové republice Německo. Žádala jsem vás, abyste přehodnotil svůj záměr mimo jiné i z toho důvodu, že tento palác, který je ve velmi dobrém stavu a nepotřebuje žádnou větší rekonstrukci, je jednou z nejcennějších a nejkrásnějších palácových architektur vrcholného baroka v Praze. Z toho důvodu je také zařazen mezi národní kulturní památky. Proti prodeji se stavějí mnozí odborníci, Klub za starou Prahu, iniciativy, historici i veřejnost. ***