(16.10 hodin)
(pokračuje Konečná)
A problém se, vážený pane ministře, opravdu nevyřeší tím, že ho budete neustále odkládat vydáním vyhlášky a budete kvůli tomu chtít odložit registraci provozovatelů solárních elektráren, protože výrobci solárních panelů se již zaregistrovali podle zákona. Již se zaregistrovat museli a stále nevědí, kolik mají platit za nové prodané panely systémům, které mají zajišťovat recyklaci.
Trošku mě v této souvislosti bohužel napadá, a to i tím, jak se k tomu vaše ministerstvo staví, že může být pravda to, co se povídá v kruzích pražských i jinde, že neexistence vyhlášky je výsledkem lobbingu solárních provozovatelů, kteří stále věří, že žádné peníze na recyklaci panelů nebudou muset platit. Já jsem doufala, že mi dnes odpovíte, že lobbing na Ministerstvu životního prostředí v této věci není. Bohužel vaše mlčení mi dává závdavek něčeho jiného a jen doufám, že za těch třicet dnů tu vyhlášku vydáte, abyste mé obavy dopředu vyvrátil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra vás musím odkázat na jeho odpověď v zákonné lhůtě.
Další interpelaci vznáší pan poslanec Jiří Šlégr na ministra vnitra Jana Kubiceho ve věci amnestie prezidenta republiky. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře vnitra, v souvislosti s amnestií prezidenta republiky ze dne 3. 1. roku 2013 se objevily neoficiální informace o nápadu trestné činnosti spáchané osobami účastnými prezidentské amnestie. Veřejnost zcela oprávněně tuto amnestii chápe jako zbytečnou, zato zaručenou příčinu nárůstu trestné činnosti. Věřím, že policejní orgány mohou již disponovat statistickými daty minimálně za prvé čtvrtletí roku 2013.
Obracím se na vás se žádostí o zprávu, kolik trestných činů bylo spácháno amnestovanými osobami v uvedeném období, s odlišením, kolik z nich bylo pachatelů násilné trestné činnosti, kolik majetkové trestné činnosti a kolik bylo pachatelů dalších trestných činů. Rád bych také věděl, v jakých regionech České republiky došlo z toho důvodu k největšímu nárůstu trestné činnosti v porovnání se stejným obdobím roku 2012. Jelikož jste nepřítomen, budu očekávat vaše písemné vyjádření. Jestli se ho dočkám.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr bezpochyby písemné vyjádření pošle.
Další interpelace patří paní kolegyni Drastichové na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu ve věci podpory obecních čistíren odpadních vod. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, mi je velmi líto, že tady odpoledne nejste, i když jsem předpokládala, že si tedy budeme moci vyměnit svoje zkušenosti navzájem, už proto, že mě váš zaměstnanec či úředník z Ministerstva životního prostředí tady dopoledne v předsálí žádal, abych mu konkretizovala právě téma své interpelace, aby mi mohl jasně odpovědět, aby to nebylo jenom takové, že mi odpoví dodatečně. Tudíž jsem nabyla dojmu, že tady dnes budete odpoledne sedět a že mi přímo vy osobně odpovíte. Nicméně tedy budu spoléhat na vaši písemnou odpověď.
Tedy k tématu. V roce 2010 uplynula lhůta, kdy obce nad 2 000 obyvatel, které mají kanalizaci, měly vybudovat čističky odpadních vod. Česká republika se k tomu zavázala Evropské unii. Drtivá většina obcí však na takovou náročnou investici nemá peníze a ani si nemůže dovolit úvěr v potřebné výši. Obcím a jejich obyvatelům by pomohly i menší skupinové nebo domovní čistírny. I ty jsou však nad jejich finanční možnosti.
Obracím se na vás proto s dotazem, zda připravujete - či vaše ministerstvo - konkrétní dotační programy podpory obecních, skupinových a domovních čistíren odpadních vod z fondů Evropské unie na léta 2014 až 2020 a zda budou nastaveny tak, aby na ně dosáhly i menší a chudší obce. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně.
Další interpelace, v pořadí pátá, patří paní kolegyni Strnadlové a vznáší ji na ministra dopravy Zbyňka Stanjuru ve věci rušení ŘVC. Pan ministr Stanjura je bohužel omluven, takže - (Poslankyně nesouhlasí, ministr sedí v poslanecké lavici.) Omlouvám se, pane ministře. Takže paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Strnadlová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové. Pane ministře, jsem velmi ráda, že jsem první poslankyní v rámci dnešních interpelací, která tady má ministra. Děkuji vám, že jste se dostavil.
Podle informací Ministerstva dopravy připravujete, pane ministře, v červnu letošního roku zrušení Ředitelství vodních cest České republiky. Obavy ze zastavení rozvoje vyjádřili také zástupci Baťova kanálu, Středního Labe nebo Horní Vltavy. ŘVC, které bylo založeno již v roce 1901, bylo zrušeno v roce 1949 a opět obnoveno v roce 1998. Za nynější snahou o zrušení tohoto úřadu, který má na starost rozvoj vodních cest, oficiálně stojí záměr ušetřit pět milionů korun okamžitě a dva miliony korun střednědobě. Je zde velké nebezpečí, že může jít o záměr úplně zastavit nebo alespoň zpomalit rozvoj vodních cest v době, kdy ŘVC pracuje na studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a do konce roku ji má předložit vládě, která na jejím základě rozhodne, co bude s projektem dál.
Co se stane s touto studií, respektive s celým projektem, jestliže dojde ke zrušení ŘVC? Vždyť ředitelství bylo v roce 1901 zřízeno právě pro výstavbu průplavu Dunaj-Odra-Labe, který se buduje již více než sto let, a postavená infrastruktura vodních cest má dnes hodnotu více než 200 miliard korun, ale jejím neužíváním dodnes není tato investice plně zhodnocena. Tento vodní koridor je dnes součástí transevropských dopravních sítí a také je obsažen v přístupové smlouvě České republiky k Evropské unii. Projekt vodního koridoru má vzhledem ke své nadnárodnosti a evropskému významu možnost získat až 85 % financí z dotací Evropské unie. (Upozornění na čas.)
A je tu ještě jedna nepříjemnost. Pokud se nám nepodaří tento koridor dostavět, budeme muset Bruselu vrátit 780 milionů. Takže se vás chci zeptat, jestli vám to vadí, nebo ne, a žádám vás, abyste kroky k zastavení -
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr je připraven k odpovědi. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Omlouvám se, nepoužiji podklady, které mám, ale budu mluvit takhle spatra.
Paní poslankyně prostřednictvím pana místopředsedy, to číslo, co vám někdo dal, je absolutně vymyšlené. 780 milionů, které máme údajně vracet Bruselu - nevím, z čeho se to skládá. To číslo prostě neodpovídá realitě v žádném případě. Můžu říct, že mi je to jedno v tom smyslu, že to není reálné. Samozřejmě by mi to nebylo jedno, kdyby něco takového hrozilo. Nic takového nehrozí, to číslo je naprosto vymyšlené.
Kdybych to chtěl trochu odlehčit, a to já udělám a pak budu mluvit vážně, tak vy jste tady říkala: Tato firma byla založena v roce 1901, aby udělala nějaký projekt. Tak zatím uplynulo 112 let a ten projekt ještě nezačal. Jenom konstatování: když se takhle omračujeme čísly a letopočty, abychom řekli, co to říká o tom projektu a co to říká o té firmě, jestliže 112 let připravujeme projekt a jsme v zásadě v bodě nula. Nechci to nijak zlehčovat.
Klíčové přece je, co stát chce dělat v oblasti vodní dopravy. To je přece klíčová věc, která nás všechny podle mne spojuje, a ne rozděluje. A až sekundární je to, jestli máme organizační složku státu, příspěvkovou organizaci, přímo ministerstvo nebo akciovou společnost, která to zařizuje.
V této chvíli dokončujeme strategický dokument, který se jmenuje Sektorová strategie výstavby dopravní infrastruktury v České republice do roku 2020, kde stát bude jasně definovat své priority na silnici, na železnici a na vodě. A tak je to dobře. A netajím se tím, že tento dokument chci schválit ve shodě minimálně s vaší politickou stranou, tzn. nejsilnější opoziční stranou, protože v oblasti dopravy nemůžeme podle mého názoru hlasovat 101: 99, ať jsme v kterékoliv pozici - jednou tam, jednou zpátky, protože ty stavby se připravují skutečně deset, dvanáct, čtrnáct let a nemůžeme co čtyři roky změnit strategii.
Věřím, že v rámci projednávání té strategie se shodneme na tom, které projekty na vodě mají prioritu, a pak je budeme podporovat. A pak je úkol vlády, aby ta podpora byla efektivní. Nic víc, nic míň. To znamená, jestli vláda doporučuje jinou formu přístupu, tak to nic neznamená o těch prioritách. Naopak, myslím si, a ve svých veřejných vystoupeních jsem řekl, že ty akce jsou připraveny v různém stupni připravenosti. Nejdále je připravena akce Plavební stupeň Přelouč. ***