(12.40 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Co se týká té plošné těžby lesa, prosím vás, a to říkám, i kdyby tento zákon nebyl, platí plán péče a zákon má říct, že bude dodržován striktně a jasně. To je jeho podmínka. Proboha, to se neumíme podívat na data, která říkají, že v roce 2007, dobře, bylo vytěženo na Šumavě 767 tisíc kubíků, v roce 2009 311 tisíc kubíků, v roce 2010 354 tisíc kubíků a v roce 2012 125 a dnes je stanoveno limitní množství na Šumavě maximálně 120 tisíc kubíků? O jakých kšeftech pro těžařské firmy se tady bavíme, když tady dochází ke čtyřnásobnému poklesu objemu těžby dřeva. A jenom podotýkám, ještě ke všemu z mnohem menšího území, než je. (V sále je rušno.)
Často zde byl citován dopis z 28. srpna roku 2012 Právnické fakulty -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte. Dámy a pánové, já vás všechny prosím. Je závěrečné slovo v prvním čtení ministra k danému zákonu. Všechny vás prosím, abyste sledovali toto závěrečné slovo a nerušili pana ministra. Vše ostatní si vyřiďte mimo jednací síň.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Děkuji pěkně. Já opravdu nebudu mluvit dlouho. Jenom k tomuto zákonu pro všechna vystoupení.
Jedna věc je obecný dopis, který přišel z Právnické fakulty od pana profesora mé alma mater a katedry učitele, u kterého jsem skládal zkoušku. Na druhou stranu musím říci, že to, co už se nedopovídá, je, že já jsem napsal dopis na šéfa, na děkana fakulty a řekl jsem, že jsem připraven na debatu o každém bodu, každém slovu, každém paragrafu toho zákona, a požádal jsem, aby byl zpracován rozbor toho zákona Právnickou fakultou, který řekne, který ten paragraf má tu chybu, jak se má opravit a co se má dělat. Já jsem tento rozbor dostal, na základě něho jsme nechali zpracovat oponentní posudky, v řadě případů jsme na tyto návrhy přistoupili, což je například ten společný výbor, který byl rozporován a který není v uvedeném návrhu.
Na druhou stranu musím říci, že pokud například právníci a fakulta tvrdí - cituji - že návrh zákona utilitárně zvýhodňuje obce proti jiným vlastníkům na území národního parku a navíc je neekonomický a zakládá předpoklady pro výrazné zatížení státního rozpočtu, neboť privatizací zemědělských pozemků by stát musel atd. poskytovat náhrady, tak tomu dosti nerozumím, když v tom paragrafu, který je kritizován, se píše: převáděné pozemky ve třetích zónách budou konkretizovány, takže se jedná o bezúplatný převod nezemědělských pozemků ve třetích zónách, a to pouze v zastavěných a zastavitelných plochách podle stávajících územních plánů. A zároveň zákon jasně říká, že kompenzace je možné poskytovat pouze za zemědělské plochy. Tak jestli toto jsou formy výhrad k něčemu, co v zákoně není vůbec navrhováno, tak já nerozumím, jakou debatu tady vedeme.
K poznámce o tom, jak se hospodaří, jak přicházejí lidem zvenku hospodařit do parku. Jenom pro vaši představu. Park hospodaří režimem rámcových smluv, tak jak mu bylo doporučeno mým předchůdci, zavedeno za mých předchůdců, a ukazuje se, i ÚOHS to potvrdil, že to jedno z velmi rozumných hospodaření. Každoročně se uzavírá zhruba 150 až 200 smluv. Na letošní rok je to 136 smluv. Z těch 136 smluv, abychom se bavili o tom, jak je to regionálně, jich 96 je uzavřeno s regionálními subjekty a představují objemem 71 % veškerých zadávek v této oblasti.
K panu poslanci Paggiovi. Ano, je to o debatě, zda součet I a IIA je dostatečný, nebo nedostatečný. Je to o hledání toho maximálně možného kompromisu. Ono to tady říkalo i mnoho ostatních řečníků. Já s tím souhlasím. Je to o tom, kam až jsme schopni v té debatě dojít, kde získáme na jedné straně souhlas obcí, protože bez obcí to nejde. I v tom Bavorsku se říká, že bez obcí není možné změnit zonaci, protože ty obce tam jsou. Na druhou stranu jakési ambice mít tu první zónu. Já jsem přesvědčen o tom, že tento zákon 26 % vyjednává nejvíc, co vyjednat lze. Pokud zastáváme jiný názor a máme pocit, že to jde nařídit, já ten názor nezastávám.
Co se týká té otázky, že detaily patří k vyhlášce, musím říci, že to je zásadní věc k debatě, kterou jistě povedeme. Co z konkrétních věcí v navrženém zákoně má tam být a co by mělo být pod zákonnou normou. Já jsem řekl ve svém úvodním slově a na tom trvám, kdybychom dělali obecný zákon a vyhlašovali zákon o nějakém parku, který nemá tu dvacetiletou zkušenost, kterou má, pravděpodobně by to bylo hodně ve smyslu toho, co říká pan poslanec Paggio. Řada věcí by byla nechávána na ministerstvu, vyhlášce či na parku k provedení nějakého úkonu obecné povahy. Ale my máme dvacetiletou zkušenost ze Šumavy. My nejsme na začátku toho příběhu. My jsme uprostřed. My máme za sebou dvacet let zkušeností toho, co se na Šumavě dělo, a proto se domnívám, že bychom v tom zákoně měli být konkrétní, byť rozumím, že z hlediska právní teorie by to někdy být nemuselo, ale v tomto smyslu nám, obávám se, nic jiného nezbývá.
Pan poslanec Štětina naopak říkal, že to je někde záměrně vágní. To měl asi jinou část na mysli. Nevím kterou.
K tomu IUCN. Víte, dnes máme 13 %. Já jsem velmi četl podrobně vyjádření některých ředitelů a vědců a oni říkají: Vy zmenšujete rozlohu první zóny. My žádnou rozlohu první zóny nezmenšujeme. My ji děláme na dvojnásobek. Tak já nevím. Celá podstata spočívá v tom, že někdo těmto organizacím deset let sliboval, že určitě bude 50 %, určitě bude 70 %. Akorát, že to nikdy doma nevyjednal, nikdo nikdy neschválil, nikdo nikdy nepřijal. Jestli se po mně chce, abych venku vytvářel virtuální realitu, že někdy bude na Šumavě 75 % první zóny a že nezmenšíme její rozlohu, protože tím pádem budeme mít dobré jméno u IUCN, když vím, že to je nedosažitelný cíl při realitě dané věci, já si myslím, že takto bychom postupovat neměli a že to je nekorektní.
Co se týká pana poslance Šarapatky. Děkuji pěkně za celou řadu vystoupení. V řadě případů s vámi souhlasím. Máte pravdu, pane poslanče, je to o tom, abychom ty věci vedli, zpřesňovali a diskutovali dál. Přiznám se, že asi u toho výboru, jak jste říkal, že tam budete mít výbor, vypouštíme společný, není tam uveden.
Dámy a pánové, dovolte mi říct poslední větu. Já jsem přesvědčen o tom, že i když nepochybně je třeba vést další debaty, tak tento zákon, tak jak je předložen, je posunem vpřed. Zvětšuje oblast, která má být ponechána volnému běhu přírody, stanovuje jasná pravidla a dává stabilitu šumavskému regionu. Všechny tyto tři aspekty by měly být naším společným cílem. Děkuji pěkně.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Prosím o závěrečné slovo paní zpravodajku Kateřinu Konečnou. Prosím.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, jsem ráda, že se nám podařilo tento návrh stihnout do jedné hodiny, takže to nebudu prodlužovat. Pouze vás budu informovat, že v debatě vystoupilo osm poslanců, z nichž jeden z kolegů dal návrh na vrácení k přepracování, případně potom, kdyby nebylo přijato, na zamítnutí. S návrhem pana kolegy Štětiny jsme se vypořádali a já znovu opakuji svůj návrh: po dohodě s panem ministrem zkrácení lhůty na 30 dnů k projednávání tohoto návrhu zákona. Mám to předjednáno i s kolegy s jednotlivých výborů. Myslím si, že bychom to měli stihnout. Zároveň návrh na to, aby se tímto zákonem zabýval také výbor zemědělský a výbor pro veřejnou správu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji za toto shrnutí. My se budeme věnovat hlasování o právě těchto návrzích. Nejprve je před námi hlasování o návrhu na vrácení navrhovateli k dopracování. Tento návrh předložil pan poslanec Robin Böhnisch.
Ještě než zahájím hlasování, seznámím vás s omluvami, které mi byly ještě doručeny. Omlouvají se pan místopředseda Sněmovny Jiří Pospíšil, pan poslanec Jiří Koskuba, pan poslanec Jiří Rusnok, pan poslanec Jan Bureš, pan poslanec Jan Smutný od 13 hodin, pan ministr Jankovský z odpoledního jednání, pan ministr Kalousek z dnešního jednání. To jsou omluvy, které mi byly ještě nyní doručeny. Nyní už budeme moci hlasovat.***