(9.50 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Jsme v rozpravě k této interpelaci. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče? Poprosím o upřesnění.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane místopředsedo, rozprava nemůže pokračovat, protože já jsem výslovně tuto interpelaci z pořadu jednání stáhl.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Promiňte, omlouvám se. Odpovídal jsem vašemu kolegovi na dotaz o dalším průběhu. Končím projednání této interpelace.
Přecházíme k další interpelaci. Předseda vlády Petr Nečas odpověděl na interpelaci poslance Ivana Ohlídala ve věci českého členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 953. Otevírám rozpravu k této interpelaci. Pan poslanec Ohlídal se hlásí do rozpravy. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, ze stejných důvodů jako v předcházející interpelaci provádím to, že tuto interpelaci znovu stahuji a znovu ji předložím jako neuspokojenou pro příští schůzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Přecházíme tedy k další interpelaci. Opět interpelace na předsedu vlády. Předseda vlády Petr Nečas odpověděl na interpelaci poslance Ivana Ohlídala ve věci výběrových řízení v Grantové agentuře České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 954. Otevírám rozpravu a nyní, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji ještě jednou za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, i tuto interpelaci stahuji a oznamuji, že ji předložím znovu jako neuspokojenou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Končím projednávání i této interpelace. Přecházíme k další interpelaci. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Ivana Ohlídala ve věci praktických škol. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 955. Otevírám rozpravu k této interpelaci. První přihlášený je pan poslanec Ivan Ohlídal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, tentokrát se zřejmě diskuse o neuspokojené interpelaci, která se týká praktických škol, uskuteční.
Jistě někteří z vás, kteří se aspoň trochu zajímají o české školství, zaznamenali, že v oblasti odborníků na školství speciální, jak se dříve říkalo, tedy odborníků na takzvané praktické školy, se objevují silné kritické téměř útoky na Ministerstvo školství. Většina odborníků, ale také část rodičovské veřejnosti je přesvědčena, že Ministerstvo školství chce prakticky tyto praktické školy zlikvidovat. Proto jsem si dovolil pana ministra oslovit písemnou interpelací a požádat o vysvětlení některých jevů a některých důsledků, které právě v oblasti praktických škol v důsledku politiky ministerstva vznikají. Já si dovolím velice stručně zopakovat, na co jsem se ptal a jak pan ministr reagoval. A protože nejsem odborníkem v oblasti praktických škol, tak jsem si dovolil oslovit řadu odborníků, ať už teoretických, nebo praktických, na speciální školství, aby odpověď pana ministra posoudili. Z jedné takové vybrané odpovědi takovéhoto praktika, odborníka na speciální školství budu potom citovat.
Nejprve jsem pana ministra oslovil v prvním důležitém bodě, kde se na něho obracím s tím, že on kdysi, před krátkou dobou, slíbil, že Ministerstvo školství nebude rušit základní praktické školy. Na druhé straně však ministerstvo předložilo akční plán, kde jsou navrženy jakési kroky týkající se těchto praktických škol, a z těchto kroků vyplývá, že pokud by byly realizovány, tak to nutně musí vést k tomu, že tyto základní praktické školy sice zrušeny oficiálně nebudou, ale brzy se octnou téměř bez žáků, a tím zaniknou samy nebo je zruší zřizovatel. Žádal jsem o vysvětlení této logické disproporce.
Druhý bod, který považuji rovněž za důležitý, se týká mé otázky, ve které se ptám, jakou Ministerstvo školství nabídne alternativu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami na základních školách, když tyto základní školy nejsou na takové vzdělávání připraveny a ani na něj nemají patřičné finanční prostředky. I tuto odpověď pana ministra budu komentovat a rovněž vyjádřím názor daného odborníka. (V sále je hluk.)
Za třetí jsem reagoval na to, že Ministerstvo školství v současné době, tedy v době, kdy interpelace byla psána, pracuje na novelizaci školského zákona, která má připravované změny v praktickém školství uzákonit. Dozvěděl jsem se údajně, že při této novelizaci nespolupracuje ministerstvo právě s odborníky z praxe, jak bylo představiteli ministerstva slíbeno.
To byly tři základní otázky, které jsem položil ve své písemné interpelaci, a pan ministr odpověděl víceméně takovým způsobem, že ty mé otázky víceméně zpochybnil a víceméně z jeho odpovědi vyplývá, že jsou tyto otázky irelevantní. Přesto si dovolím stručně vybrat z odpovědi pana ministra některé věty, které pak budu dále používat ve svém vyjádření, ve své rozpravě.
Pan ministr k bodu 1 říká, že žádné z uvedených opatření nemůže zabránit tomu, aby děti s lehkým mentálním postižením nebyly zařazovány do základních škol praktických. Mají pouze zamezit možnému zneužívání speciálního školství segregací romských žáků. Pokud by se základní školy praktické octly bez žáků, znamenalo by to, že v populaci již nejsou děti s touto diagnózou. To by byla jistě skvělá zpráva, ale není pravděpodobná. Samozřejmě se segregací romských žáků nemůže nikdo soudný souhlasit, ale odborníci tvrdí, jak bude za chvíli vidět, že tohle vyjádření pana ministra neodpovídá realitě. (Hluk v sále trvá.)
K bodu 2, čili k otázce 2. Pan ministr napsal, že prioritou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozhodně není a nebylo rušení systému speciálního vzdělávání. Společným cílem opatření uvedených v akčním plánu je snižování počtu romských žáků v základních školách praktických.
Třetí odpověď. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pořádalo ve středu 13. února tohoto roku první jednání Stálého fóra nevládních neziskových organizací k otázce rovných příležitostí ve vzdělávání. A pak se zde zmiňuje, že na toto jednání, které nevládní neziskové organizace pořádaly, byl pozván předseda Asociace speciálních škol Jiří Pilař. Toto se považuje za spolupráci s odbornou veřejností.
Teď velmi stručně přistoupím k reakci na vyjádření zmíněného odborníka na praktické školy. Ale než k tomu přistoupím, tak bych vás chtěl, vážený pane předsedající, požádat o to, aby z pravé strany nebyl tak silný hluk.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Ano, pane poslanče. Poprosím všechny přítomné poslance a poslankyně, aby nerušili interpelujícího poslance ze všech stran. Děkuji. ***