(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane ministře, chcete reagovat? Nikoliv. Tím pádem končím tuto interpelaci.
Přecházíme k interpelaci číslo 33. Je to interpelace pana poslance Bureše na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Tato interpelace ovšem byla stažena. Stejně tak interpelace číslo 34, kterou má pan poslanec Ladislav Šincl na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. Tu také pan poslanec stáhl z důvodu nepřítomnosti ministra životního prostředí.
Přicházíme k interpelaci číslo 35, kterou má pan poslanec Antonín Seďa na ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, podle nedávno zveřejněných statistik vzrostl počet Čechů, Moravanů a Slezanů, kteří jsou závislí na státní podpoře. Údaje za první pololetí minulého roku hovoří o tom, že ve srovnání s prvním pololetím roku 2011 stát vyplatil na dávkách v hmotné nouzi o 53,3 % více, to je o 1,3 mld. korun víc. Celkem šlo na dávky v prvním pololetí loňského roku 3,6 mld. korun a například o jednu miliardu vzrostl příspěvek na živobytí. Přes jeden milion občanů dostává na hlavu v domácnosti z podpory, dávek nebo kvůli špatně placené práci od 7 do 9 tis. korun měsíčně. Příčinou je zejména růst nákladů na bydlení a na základní životní potřeby. Ale také snížení platů a mezd.
Paní ministryně, vláda, jejíž jste ministryní, způsobila propad životní úrovně většiny našeho obyvatelstva. Mohu rozumět tomu, že je nutno šetřit, nicméně seškrcení platů, snížení valorizace penzí, zastavení růstu minimální mzdy a vysoká nezaměstnanost způsobily tento tlak na státní sociální podporu. Vláda na jedné straně šetří na těch nejpotřebnějších, aby druhou stranou byla nucena vyplácet státní podporu a měla vysoký schodek na důchodovém účtu.
Paní ministryně, i když si uvědomuji, že boj proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení musí vést celá vláda, přesto se ptám, jaká konkrétní opatření provede vaše ministerstvo, aby se snížil počet lidí závislých na dávkách a na sociální pomoci. Uvědomujete si, paní ministryně, že navýšení - nebo jestli uvažujete, paní ministryně, zda je nutno a zda předložíte vládě potřebu navýšit minimální mzdu. A pokud ano, tak v jakém časovém horizontu. Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Odpoví paní ministryně Ludmila Müllerová. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče. Vaše interpelace ve věci státní sociální podpory mě vede k úvaze, že říkáte, zda bude navýšen mandatorní výdaj pro rok 2013 na dávky státní sociální podpory, či nikoliv. Já musím říct, že v systému státní sociální podpory počet příjemců dávek nevzrostl, ale naopak poklesl, a tím vlastně klesly i výdaje právě na tyto dávky, tedy mandatorní výdaje. Tento vývoj dokumentuje pokles počtu vyplacených dávek oproti roku 2011, kdy v roce 2012 bylo v průměru poskytnuto 958 tis. dávek státní sociální podpory. To znamená, bylo to o 4000 dávek méně než v roce 2011. Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory v roce 2012 pak činily 35 mld., tedy o 558 mil. méně než v roce 2011.
Největší pokles výdajů byl z hlediska struktury dávek státní sociální podpory zaznamenán právě u rodičovského příspěvku o 759 mil. korun a klesl i průměrný počet příjemců této dávky zhruba o 18 tis. Dneska tedy pobírá tento nejvýznamnější příspěvek nebo dávku ze státní sociální podpory 308 tis. Důvodem tohoto snížení je snížení počtu příjemců, které vyplývá jednak z demografického vývoje, snižování porodnosti. Tento úbytek příjemců se projevil zejména v přídavku na dítě, porodném a v rodičovském příspěvku. Dalším neméně významným důvodem je snížení počtu příjemců rodičovského příspěvku, ke kterému došlo i proto, že se okruh příjemců snížil o rodiče, kteří si jako první zvolili dvouleté čerpání rodičovského příspěvku a pobrali celkovou sumu rodičovského příspěvku v kratší době čerpání. Z těchto důvodů není nutno přistupovat k revizi a změně nastavení podmínek pro čerpání dávek státní sociální podpory.
Pro úplnost bych chtěla dodat, že od ledna letošního roku přestávají být dávky pěstounské péče dávkami státní sociální podpory, proto tedy i změna zase srovnávacích podmínek. Novou právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje, jak jsem už tady hovořila v předchozí interpelaci, právě zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Tímto opatřením dochází i k přesunu 1,2 mld. dávek ze systému dávek státní sociální podpory do dávek sociálně-právní ochrany dětí.
V roce 2012 došlo ke zvýšení počtu příjemců i výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, kdy se zvýšily výdaje na tyto dávky oproti roku 2011 o 2768 mil., tedy o 55 %. To je velmi alarmující, samozřejmě. Je to způsobeno rostoucí nezaměstnaností, o které jste tady také hovořil. Je to vlastně jakési vybalancování té nezaměstnanosti, protože klienti, kteří jsou odkázáni na dávky nezaměstnanosti a potom po skončení výplat dávek v nezaměstnanosti se většinou ocitají právě v hmotné nouzi.
Odpovídám na vaši otázku, že tedy navýšení mandatorních výdajů pro rok 2013 nepředpokládám. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan poslanec bude mít doplňující otázku. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji za odpověď, nicméně musím ještě jednu otázku zopakovat, a to je, zda navrhnete vládě zvýšení minimální mzdy. A pokud ano, tak v jakém časovém horizontu.
A jenom poznámku si dovolím. Víte, to, že byla jakási úspora z jedné strany na druhou stranu, budou zvýšené mandatorní výdaje na sociálně-právní ochranu dětí, to znamená, to je navyšování třeba počtu pracovníků na městských úřadech. Takže ono nakonec se zjistí, že ten problém je jenom přesunutí z jedné kapitoly do druhé v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ale říkám, ten problém, který já vidím, je, že mnoho lidí se dostane v tomto roce právě třeba i z důvodu navýšení daně z přidané hodnoty od 1. ledna do svízelné životní situace.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně poskytne doplňující odpověď. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Ano, děkuji, budu reagovat na vaši otázku týkající se navýšení minimální mzdy.
Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy. Ta dnes je ve výši 8000 korun na měsíc a vlastně od 1. ledna 2013 došlo v souladu s nařízením vlády i k navýšení mzdy právě u osob mladistvých a zdravotně postižených na stejnou úroveň, to znamená také na 8000 korun. ***