(15.30 hodin)
(pokračuje Neubauer)
V souvislosti s dokončením R35 je velmi důležité připravit k realizaci další velmi rizikový úsek, a to R43 mezi Brnem a napojením na komunikaci R35 v Moravské Třebové. Rychlostní silnice R43 se začala stavět jako součást jedné z prvních dálnic na našem území ještě v době druhé světové války. V zájmu zejména aktivní pomoci při řešení problematiky související s přípravou výstavby této komunikace bylo založeno v souladu se stanovami sdružení, které uplatňuje zájmy členů na progresivním řešení dopravní problematiky Jihomoravského a Pardubického kraje v návaznosti na celorepublikovou dálniční síť. V poslední době jsou členové sdružení značně znepokojeni celkovým postupem přípravy, zejména potom zdlouhavým zpracováváním investičních záměrů, tolik potřebných průzkumů apod., tedy podkladů pro vypracování dokumentace. Bohužel i přes několikeré intervence se nedostává finančních prostředků na tolik důležitou přípravu realizace stavby R43.
Proto se ptám, vážený pane ministře, jak je připraven zejména úsek výstavby R35 Mohelnice - Moravská Třebová a co Ministerstvo dopravy udělá pro urychlení přípravy dokumentace pro výstavbu R43. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan ministr Stanjura vám písemně odpoví na vaši interpelaci.
Další interpelace patří panu poslanci Martinu Vackovi, který interpeluje rovněž pana ministra dopravy ve věci Baťova kanálu. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Martin Vacek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Vážený pane ministře, v minulých dnech jsem od voliče ze svého volebního Zlínského kraje obdržel velmi znepokojující informaci, která mě nemohla ponechat klidným. Volič mi sděluje, že jej jeho zdroj, blízký politice, která se odehrává v Evropském parlamentu, informoval o závažné skutečnosti. Údajně se jedná o to, že náměstek ministra dopravy České republiky odeslal do Bruselu dopis, v němž oznamuje řediteli DG Mobility and Transport, že o stavbu vodní cesty Baťův kanál, která je historickým propojením vodní dopravní cesty Dunaj, Odra, Labe, nemá Česká republika nadále zájem a je třeba ji z dlouhodobého dopravního záměru České republiky vymazat, vymazat z TEN-T.
Především jako občan žijící ve Zlínském kraji, ale i jako poslanec Parlamentu s tímto krokem nemohu souhlasit. O rozšíření a další výstavbu této důležité vodní cesty se intenzivně snažil již její zakladatel Tomáš Baťa a po něm mnozí další.
Ještě v době, kdy jsem předsedal výboru pro strategický rozvoj a investice Zastupitelstva Zlínského kraje, se při všech dopravních záměrech regionu vždy hovořilo o budoucnosti tohoto projektu. Dá se říci, že uvedený záměr dlouhodobě podporuje více či méně celé krajsky příslušné politické spektrum.
Je nutné podotknout, že význam této stavby má výrazně nadregionální charakter. Pokračování v této strategické stavbě je z mnoha hledisek naprosto žádoucí a logické. Ekonomické prostředky, které Evropská unie na stavby takovéhoto významu běžně uvolňuje a jistě má ve svém záměru i tentokrát uvolnit, nesmí minout Baťův kanál.
Chci věřit, že jde o nějaký informační šum, ale pro jistotu se vás ptám, pane ministře, a pevně věřím, že mi odpovíte: Existuje takovýto dopis a byl do Bruselu odeslán? Pokud dopis odešel, tak mě zajímá, kdo jej do Evropské unie odeslal, na čí příkaz, jestli jste to nařídil vy, nebo o tom rozhodla vláda, nebo nakonec dokonce Sněmovna. A chtěl bych vědět, jakým způsobem chcete v tomto projektu pokračovat. Předem vám děkuji za konkrétní odpověď, která mé pochybnosti jistě rozptýlí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. I vás musím odkázat na písemnou odpověď pana ministra.
Další interpelaci vznáší pan poslanec Petr Hulinský na ministra obrany Vlastimila Picka ve věci letounů CASA. Prosím máte slovo.
Poslanec Petr Hulinský: Pane předsedající, kolegyně, kolegové.
Obdržel jsem od předsedy vlády písemnou odpověď na svoji interpelaci ve věci taktických transportních letounů CASA C-295M datovanou 8. března. Předpokládám, že poté, co jste byl jmenován ministrem obrany a mandát předsedy vlády k řízení Ministerstva obrany skončil, můžete reagovat na moje poznámky, resp. dotazy k písemné odpovědi pana předsedy vlády.
Jsem toho názoru, že by bylo vhodné seznámit výbor pro obranu s citovanou dohodou o narovnání některých závazků kupní smlouvy č. 080100098 a s dodatky ke smlouvám uzavřenými po nástupu bývalého ministra Alexandra Vondry na post ministra obrany. Je otázkou, zda tyto následné právní akty nerozmělnily odpovědnost Omnipolu za nedostatky letounů CASA a v podstatě problém nepřenesly na Ministerstvo obrany. Proč vlastně ministerstvo jedná s výrobcem, když smlouvu má s Omnipolem? Problémy s letounem jsou přece problémy primárního dodavatele, Omnipolu. Koneckonců Česká republika za to velmi štědře zaplatila.
Pan předseda vlády ve své písemné odpovědi uvádí, že v rámci velmi náročných jednání se podařilo získat od dodavatele kompenzace za závady, které se na letounech vyskytly, a za nedodání systému vlastní ochrany letounů včetně snížení kupní ceny. Mimo jiné se podle něj podařilo získat zpět jeden dvousedadlový letoun - cituji - L-59 T1, který Armáda České republiky potřebuje k výcviku. Tento letoun by měl být v tomto týdnu poprvé zařazen a vzlétnout.
Jsem toho názoru, že tato tvrzení jsou diskutabilní z těchto důvodů: Za prvé. Kompenzace za závady a neplnění technických požadavků jsou jednoznačnou součástí smlouvy, takže nevidím důvod pro složitá jednání. Vrácení jednoho kusu letounu - (Předsedající upozorňuje na čas.)
Otázky budou. Vrácení jednoho kusu letounu L-159 - v textu je prosím chyba, protože se nejedná o letoun L-59, ale věřím, že to pan premiér jenom nečetl. Jedná se o letoun L-159. Armáda to jednoznačně nepotřebuje, protože si již nechala za 219 milionů další letoun vyrobit.
Vážený pane nový ministře, chtěl bych se zeptat na závěr na několik věcí. Za prvé - (Další upozornění na čas. )
Jenom otázky: Co je nejvýhodnějším výsledkem pro Ministerstvo obrany a Armádu České republiky v letounech CASA? Považoval bych za důležité, abyste jako ministr zcela konkrétně uvedl, čeho chce Ministerstvo obrany přesně dosáhnout, protože v písemné odpovědi pana premiéra jsem se toho mnoho o tomto nedočetl.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr obrany vám určitě písemně odpoví.
Prosím pana kolegu Bureše, který interpeluje pana ministra Hegera ve věci léčebného konopí.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážený pane místopředsedo.
Vážený pane ministře, v odpovědi na interpelaci mého ctěného kolegy poslance Votavy jste 14. února 2013 prohlásil, že proti úhradě konopí ze zdravotního pojištění mluví nezvratná fakta. Vzápětí Státní ústav pro kontrolu léčiv publikoval návrh rozhodnutí, ve kterém odmítá úhradu konopí na základě obdobného tvrzení, totiž že pro úhradu nejsou dostupné žádné důkazy.
Když odhlédnu od empirické zkušenosti řady donedávna nelegálních uživatelů konopí, k dispozici jsou nejen klinické studie dokazující významný terapeutický přínos, k dispozici je také národní léčebný standard, který již v minulém roce zařadil THC jako lék volby.
Státní ústav pro kontrolu léčiv, jenž dle vyjádření ředitele pana MUDr. Březovského je pouhou prodlouženou rukou ministerstva, ačkoliv má rozhodovat nezávisle, zcela ignoroval požadavek Ústavního soudu České republiky, aby o úhradách bylo rozhodováno v rámci fér procesu a na základě objektivních a přezkoumatelných (s důrazem) kritérií. Státní ústav pro kontrolu léčiv neuvedl v návrhu rozhodnutí ani jednu studii, kterou by bylo možno nezvratně doložit výhradně podpůrný a nákladově neefektivní přínos konopí. Navíc se nevypořádal s existencí důkazů, které prokazují opak. Na druhou stranu jsou ze systému hrazeny individuálně připravované léčivé přípravky, pro jejichž úhradu nebyl předložen žádný důkaz.
Ptám se vás proto: je takováto protiústavní nerovnost konání prodloužené ruky udržitelná? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci vznáší pan poslanec Jiří Paroubek na ministra průmyslu Martina Kubu ve věci plnění vládních opatření k obnově hospodářského růstu. Prosím, pane poslanče. ***