(11.40 hodin)
(pokračuje Heger)
Kromě ekonomické recese se do hospodaření v roce 2011 promítaly ještě další podmínky, které byly dány legislativou. Jak je známo, na výši příjmů všeobecného zdravotního pojistného mají vliv legislativní podmínky poměrně negativní, protože stále převládají příjmy zaměstnanců, které jsou přibližně 1500 korun měsíčně, říkám toto číslo jenom orientačně, zatímco příjmy od ostatních kategorií osob jsou zřetelně menší a nepodařilo se je zatím legislativně ovlivnit. Způsobuje to, že minimální pojistné osob bez zdanitelných příjmů a nízkopříjmových zaměstnanců, které je stanoveno na úrovni 13,5 % z minimální mzdy, je pouze něco přes tisíc korun měsíčně. Minimální platba pojistného za OSVČ je ve výši 1600 korun měsíčně a platba státu, zde je defekt nejvyšší. Pokud bychom brali platbu státu jako příspěvek státu za jednoho pojištěnce a nikoliv, jak je často deklarováno Ministerstvem financí, jenom jako příspěvek do fondu veřejného zdravotního pojištění, pak platba státu je měsíčně pouze 723 korun a platba se již po tři roky nemění.
Naopak v roce 2011 patřila k novým výrazným vlivům na hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění řada faktorů. Jednak to byla předčasná realizace povinného odvodu jedné třetiny zůstatku u bankovního účtu základního fondu zdravotního pojištění na zvláštní účet přerozdělování, kterou šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven zaplatilo de facto předem, již koncem prosince roku 2011, přestože se jednalo o příjmy roku 2012. Pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna a Vojenská zdravotní pojišťovna odvedly tyto prostředky tak, jak ukládal zákon, až v lednu 2012. Do tohoto termínu byla na zvláštní účet přerozdělování převedena i zákonem stanovená částka výše 95 % finančních prostředků soustředěných v zajišťovacím fondu.
Vliv mimořádného odvodu na hospodaření v roce 2011 je u každé zdravotní pojišťovny okomentován v příslušných bodech ekonomického hodnocení a nebudu ho tady příliš dlouho rozvádět. V tabulkové příloze číslo 1 byla pak vzájemná srovnatelnost dotčených ukazatelů zajištěna vyloučením tohoto vlivu z roku 2011, neboť prostředky převedené v roce 2011 na zvláštní účet přerozdělování byly přerozděleny až v rámci prvního přerozdělování 2012.
Dalším faktorem, který měl výrazný vliv na hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2011, byla změna podmínek úhrad zdravotní péče v souvislosti s navýšením úhrady poskytovatelům zdravotní péče k posílení mezd lékařů. Vzpomenete si pravděpodobně na velmi dramatickou akci v začátku roku 2011, která se nazývala "Děkujeme, odcházíme!", kdy zdravotní systém téměř stál před kolapsem zdravotní péče, zejména v některých krajích, a který si nakonec po dlouhém a velmi napjatém vyjednávání vynutil ústupky z obou stran a vynutil si zvýšení mezd lékařů, které dělalo ona dvě procenta. Byla k tomu tak trošku na hranici zákona změněna dokonce úhradová vyhláška, která ten příplatek lékařům zafixovala.
Z důvodů nerovnoměrně rozložených finančních zásob však došlo i k navýšení závazků zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotních služeb, a tedy ke zvýšení výdajů na zdravotní služby pouze o 1,5 % vůči roku 2010.
Celkové příjmy v systému veřejného zdravotního pojištění dosáhly v roce 2011 220,4 miliardy korun s meziročním nárůstem 2,2 %. Pokračovalo tedy snižování růstu výběru pojistného a zvyšování výnosů veřejného zdravotního pojištění oproti minulým letům. Bohužel se však nepodařilo úplně zarazit stoupání nákladů celého systému, které dosáhly 225,5 miliardy a ročně tak vzrostly o 1,4 %, ale je zjevné, že už v té době se rozevírání nůžek mezi výdaji a náklady začalo zpomalovat. I tak však je nutno konstatovat, že saldo příjmů a výdajů celkem včetně zdaňovaných bylo záporné, a to ve výši 5,1 miliardy. Znovu tedy zdůrazňuji, že saldo záporné v roce 2010 bylo téměř 6,9 miliardy, čili že hospodaření systému přes veškerý propad, který činí asi 2,5 % celého objemu zdravotního pojistného, bylo hospodaření lepší než v předchozím roce.
To, co bylo zjevně negativní, bylo, že záporné saldo vykázaly všechny zdravotní pojišťovny v roce 2010, ale mezi pojišťovnami byly velké rozdíly. Samozřejmě vždycky pojišťovnou, která je první v pozornosti, je Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které kupodivu ten negativní údaj při přepočtu na jednoho pojištěnce nebyl nejhorší, tak jak to naznačují čísla absolutní, celková. Všeobecná zdravotní pojišťovna měla v roce 2010 záporný schodek minus 5,4 miliardy, v roce 2011 se ten schodek zlepšil a byl už jenom 3,8 miliardy. Čili tam nastala jistá stabilizace, přestože schodek dělal zdaleka největší podíl na tom schodku.
Když se podíváme na přepočty čísel u jednotlivých zdravotních pojišťoven, tak ten záporný údaj na jednoho pojištěnce byl u VZP 600 korun, na jednoho pojištěnce u Vojenské zdravotní pojišťovny byl 700 korun a u České průmyslové zdravotní pojišťovny, tzv. pojišťovny Agel, byl dokonce 838 korun. ***