(16.10 hodin)
(pokračuje Vidím)

K bodu

 

135.
Návrh Poslanecké sněmovny na jmenování
člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Vydáno bylo 180 hlasovacích lístků, odevzdáno pak 178 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Daniel Novák 22 hlasy, Jana Pelcová 8 hlasů a Richard Svoboda 113 hlasů. Konstatuji, že Poslanecká sněmovna navrhla jmenovat členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pana Richarda Svobodu. Tím volba končí.

 

Prvé kolo volby člena Rady České tiskové kanceláře.

 

137.
Návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře

Vydáno bylo 180 hlasovacích lístků, odevzdáno pak 179 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: paní Věra Beranová 23 hlasy, pan Tomáš Mrázek 110 hlasů. Konstatuji, že v prvém kole byl členem Rady České tiskové kanceláře zvolen Tomáš Mrázek. Tím volba končí.

 

Prvé kolo volby člena Rady Českého rozhlasu.

 

136.
Návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu

Vydáno bylo 180 hlasovacích lístků, odevzdáno pak bylo 178 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Hana Dohnálková 16, Tomáš Kňourek 86, Miloš Rajchrt 34. Konstatuji, že v prvém kole nebyl zvolen nikdo a do druhého kola pak postupují Tomáš Kňourek a Miloš Rajchrt.

 

A konečně výsledky prvého kola volby člena Rady České televize.

 

138.
Návrh na volbu člena Rady České televize

Vydáno bylo 180 hlasovacích lístků, odevzdáno pak bylo 178 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Ondřej Hrab 3, Oldřich Kužílek 11, Jan Svačina 82. Konstatuji, že v prvém kole nebyl zvolen nikdo a do druhého kola pak postupují pánové Jan Svačina a Oldřich Kužílek.

Z uvedeného je patrné, že musí proběhnout druhé kolo volby, a to dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury (bod 142), stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství (bod 176), Rady Českého rozhlasu (bod 136) a Rady České televize (bod 138).

Volební komise doporučuje, aby druhé kolo voleb proběhlo po projednání všech bodů, které potřebují projít jednáním Sněmovny, neboť jsou vrácené či zamítnuté Senátem, poté by proběhlo druhé kolo volby. Za přítomnosti pana předsedajícího a mé by poté Poslanecká sněmovna, respektive její prázdné lavice byly seznámeny s výsledkem druhého kola. Čili doporučuji takový postup.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já myslím, že nikdo tento návrh nezpochybňuje. Takže děkuji za seznámení s výsledky a budeme pokračovat v pořadu schůze. Měli bychom přistoupit k projednávání návrhů zákonů zamítnutých a vrácených Senátem.

 

Navrhuji tedy na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení senátorům, jejichž jména přečtu. Měl by to být pan senátor Vladimír Plaček, Martin Tesařík, Miloš Vystrčil, Jan Žaloudík, Marta Bayerová, Alena Dernerová, Alena Gajdůšková a Eliška Wagnerová. Zeptám se, kdo souhlasí s vystoupením jmenovaných senátorů.

Zahajuji hlasování. Kdo tedy souhlasí s vystoupením senátorů, které jsem jmenoval, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 295. Přihlášeno je 176 poslanců, pro hlasovalo 142, proti 2. Konstatuji tedy, že návrh byl schválen.

 

Vítám tady pana senátora Miloše Vystrčila.

 

Otevírám bod

 

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb.,
o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 352/5/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, máme jako tisk 352/6. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto zákona nejdřív vyjádřil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem v takové paradoxní situaci, kdy jako navrhovatel musím navrhnout zamítnutí tohoto zákona. Důvod je velmi jednoduchý. Tím, že Senát neschválil novelu Ústavy, tak není možné schvalovat prováděcí zákon, který jde nad rámec stávající Ústavy, to znamená, že ústavní proces již byl rozhodnutím Senátu dokončen. Tento takzvaný běžný zákon se nám vrátil zpátky a já vás teď žádám, abychom zákon zamítli, neboť například již existuje nález Ústavního soudu z roku 1995, který v podobné situaci řekl, že není možné prostým zákonem přidávat NKÚ další kompetence, které nejsou výslovně uvedeny v Ústavě, což je náš případ.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, aby se k usnesení Senátu postupně vyjádřili zpravodaj ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan kolega Polčák a pan kolega Koníček jako zástupce kontrolního výboru. Kolega Polčák.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Pokud jde o projednávanou materii, zde je třeba souhlasit s vystoupením pana ministra, neboť ústavní změna, kterou schválila tato Poslanecká sněmovna, a to napříč politickým spektrem, skutečně od absolutního leva až do řekněme absolutního prava, kompromis vyjednaný mezi všemi politickými stranami, nebyla v Senátu respektována a změna Ústavy, tak jak zde byla projednána, nebyla Senátem přijata. Z toho plyne, že prováděcí zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu č. 166/1993 Sb. ve znění, ve kterém byl postoupen Senátem, samozřejmě takto nelze schválit. A byť by Sněmovna setrvala na svém znění, tak tento zákonný text by se tedy patrně dostal do rozporu s Ústavou. Nechci zde zabíhat do nějakých výkladových interpretací Ústavy.

To znamená, že v tuto chvíli je situace taková, že se musí obnovit jednání na politické úrovni o tom, zda tedy ještě tato Sněmovna a tento Senát jsou schopny přijmout takové znění, které bude kompromisně přijato v obou dvou komorách. Já se potom případně mohu ještě zapojit do obecné rozpravy, nicméně zde chci sdělit, že jednání, která probíhala mezi všemi politickými stranami, kde byli skutečně zastoupeni všichni a pro tuto novelu Ústavy hlasovaly všechny poslanecké kluby napříč touto Sněmovnou, probíhala i za účasti senátorů. A je zvláštní, že senátoři nevyjadřovali žádné takové námitky, které by měly vést k zamítnutí této změny Ústavy. Proto tento sněmovní tisk, novela Ústavy, byl přijat napříč politickým spektrem a nikdo neočekával, že v Senátu dojde k jeho zamítnutí. Jsem tedy poněkud překvapen z toho, že se nám sem dostal sněmovní tisk Ústavy bez toho, že by tedy Ústava byla přijata.

Takže v tuto chvíli si mohu tedy postesknout, že propříště asi platí jednat nikoliv s reprezentanty Senátu jednotlivých politických stran, ale asi je třeba jednat se všemi 81 senátory, takže tomu asi bude muset odpovídat postup při projednávání tohoto sněmovního tisku. Nechť si tedy ti, kteří toto jednání budou svolávat, zajistí dostatečně velkou místnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Koníček jako zpravodaj kontrolního výboru nechce vystupovat, takže otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, na úvod chci vyjádřit souhlasné stanovisko s panem navrhovatelem a s částí zprávy pana zpravodaje, že skutečně považuji za jediné možné, pokud se chce Poslanecká sněmovna chovat logicky, aby potvrdila zamítavé stanovisko a zamítla návrh zákona o NKÚ. Co ale ještě udělám, byť jsem s tím původně nepočítal, je, že ještě k samotnému zákonu o NKÚ řeknu pár slov, protože to, co tady přede mnou říkal pan zpravodaj Polčák, bylo, když to řeknu velmi jemně, velice zkreslené.

Není pravda, že by senátoři napříč politickým spektrem nedávali věcné připomínky jak ke změně Ústavy, tak potom k návrhu zákona o NKÚ. Dokonce Senát Parlamentu České republiky přijal i doprovodné usnesení, ve kterém vyzval Sněmovnu, aby lépe provázala změnu Ústavy, což je rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, se zněním zákona o NKÚ. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP