(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. To bylo vystoupení pana poslance Sedi, kterého jsem měl jako posledního přihlášeného do rozpravy k tomuto bodu. Takže se jenom dívám, jestli ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Mezitím sdělím, že jsem obdržel omluvu od pana ministra Karla Schwarzenberga, který se omlouvá, že od 16 hodin nebude moci být přítomen z důvodu jednání ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské skupiny v Gdaňsku. Takže to je tedy omluva ministra zahraničí, po 16. hodině opouští Sněmovnu.
Pokud se už nikdo tedy do rozpravy nehlásí, tak bych zřejmě rozpravu ukončil a o slovo se zřejmě přihlásí předseda vlády. (Sděluje, že si přeje vystoupit se závěrečným slovem.) Ano, ano. Já jsem to ale pochopil jako závěrečné slovo. Teď je jenom otázka, jestli ještě nechce vystoupit předseda Jan Vidím. Nechce. Takže já dám tedy závěrečné slovo předsedovi vlády. (V sále je velký hluk.) Já bych poprosil, kdyby tady byl trochu větší klid ve sněmovně (zvoní), a požádal bych vás, abyste se posadili. Děkuji.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě, která se týká vyslání našich vojáků do operace vedené EU v Mali.
V prvé řadě tady celá řada diskutujících zmínila tuto operaci v širším kontextu vývoje našich ozbrojených sil. Zazněly tady názory, že je chybou orientovat naše ozbrojené síly na to, aby měly tzv. expediční charakter, že mají být primárně určeny pro obranu našeho vlastního území. Ano, tato teze zní logicky, tato teze je dokonce správná. Má jenom jednu malou vadu. Protože logicky si musíte položit otázku, kdo nás bude ohrožovat. Z našich sousedů, dámy a pánové, předpokládám, že asi nikdo, protože všichni naši sousedé jsou buďto s námi společně v EU, nebo jsou dokonce členskými státy Severoatlantické aliance. Odtud nám tedy zřejmě nebezpečí nehrozí. Znamená to tedy, že i v případě ohrožení teritoria Severoatlantické aliance by to znamenalo nasazení našich ozbrojených sil stovky, či spíše tisíce kilometrů od našeho území. Jinými slovy, rozmístitelnost a udržitelnost našich vojsk v operacích daleko od našeho území je absolutní premisou a logikou ochrany teritoria ČR, protože s pravděpodobností hraničící s jistotou bude v případě ohrožení naší země naše území bráněno paradoxně mimo území ČR. Čili z tohoto pohledu to, že jsme schopni vyslat své vojáky do operací, které jsou mimo naše území, je důkazem schopnosti našich ozbrojených sil a správnosti tohoto přístupu.
Musím říci, dámy a pánové, že mě velmi zaujalo vystoupení pana poslance Paroubka nejenom jako poslance, ale také jako bývalého premiéra. Když šel k řečnickému pultu, tak jsem si říkal, zda vystoupí státník, nebo vystoupí standardní politik, v tomto případě spíše populista. Bohužel jsem se zklamal. Já mohu jenom připomenout, že pan předseda a bývalý premiér Paroubek byl premiérem této země v době, kdy jsme měli své jednotky v Afghánistánu, a přestože tady přednesl sžíravou kritiku této mise, tak si nevzpomínám, že by ji přednesl tehdy jako předseda vlády, nebo že by dokonce navrhoval, abychom se z Afghánistánu stáhli. Již vůbec nemluvě o tom, že do Afghánistánu, když to řeknu velmi zjednodušeně, nás zavedly vlády sociální demokracie, nikoliv vlády vedené Občanskou demokratickou stranou. Ano, musím říci, občanští demokraté při těchto vysláních hlasovali v souladu s vládními návrhy vlád, které měly v čele premiéry z řad České strany sociálně demokratické.
Byla nadnesena řečnická otázka: Co to přineslo? Samozřejmě situace v Afghánistánu je velmi komplikovaná a zůstane komplikovaná. Je skutečností, že je to země sžíraná etnickými a náboženskými rozdíly, kmenovými rozdíly, že je to země prožraná korupcí, nicméně legitimní otázka je: V případě, že by mezinárodní společenství nezasáhlo, byla by situace horší, stejná, nebo lepší? Já jsem přesvědčen, že by byla horší. Připomenu jenom dva aspekty. Za prvé, Afghánistán byl zcela zjevně na počátku minulého desetiletí absolutním logistickým a výcvikovým zázemím mezinárodního terorismu. Chci připomenout, že i tak významné teroristické útoky, jako bylo 11. září 2001, byly zabezpečovány z území Afghánistánu. Chci také říci, že by teritorium Afghánistánu bez zásahu mezinárodních sil bezesporu bylo suverénně největším světovým produkčním centrem opia. I takhle je tam produkce těchto drog velmi významnou složkou lokální ekonomiky prostě proto, že když porovnáte tržní ceny například obilnin a opia, tak to bohužel vychází poněkud nevýhodně, když to řeknu diplomaticky, v neprospěch standardních plodin. Čili z tohoto pohledu jsem hluboce přesvědčen o tom, že z hlediska mezinárodní bezpečnosti, ale i ohrožení bezpečnostních zájmů naší země by bez tohoto zásahu mezinárodních sil i přes všechnu problematičnost byla v Afghánistánu situace horší.
Z toho také vycházíme i při uvažování o této vojenské misi v Mali. Musím jednoznačně odmítnout to, co tady zaznělo, že se jedná ve skutečnosti o bojovou misi. Ne! Jedná se jednoznačně o výcvikovou misi. To, že její součástí je ochranná komponenta, je něco naprosto logického. Já chci připomenout, že tato ochranná komponenta bude rozmístěna v hlavním městě Bamaku, čili mimo bojovou zónu především na severu země. Kdybych opět použil určitou analogii, asi si nikdo nemyslí, že když na ochranu například našich zastupitelských úřadů v Bagdádu nebo v Kábulu jsou používány poměrně masivní bezpečnostní opatření, včetně přítomnosti těžce ohrožených příslušníků Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, asi těžko to někdo označí za bojové nasazení našich bezpečnostních složek v ulicích Afghánistánu nebo Bagdádu. A činnost této ochranné složky v Bamaku, tvořená tedy příslušníky Armády ČR, bude mít velmi obdobný charakter, jako má působnost příslušníků Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, kteří chrání objekty, ambasády i jednotlivé pracovníky ambasády včetně velvyslance například v Bagdádu nebo v Kábulu. Ten charakter bude velmi podobný. S tím, že samozřejmě primárním úkolem této mise je výcvik sil Malijské republiky. Znovu chci připomenout, že tento výcvik bude probíhat mimo bojovou zónu, že se mise nezúčastní bojových operací a že tento výcvik bude probíhat na základnách malijských ozbrojených sil.
Chci také zdůraznit, že oblast Sahelu, čili širokého pásu území od Mauretánie až po Súdán, představuje jedno z rizikových pásem z hlediska bezpečnostní situace v celé Evropě. Vítězství sil, které by například podporovaly fundamentalistický islám a z něho se odvíjející terorismus v kterékoliv této zemi nebo její části, by vytvořilo nebezpečné podhoubí pro výcvikové a logistické zabezpečení teroristických hnutí v bezprostředním dosahu Evropy. Toto je již rozdíl! Toto není nějaká hypotéza o Afghánistánu nebo o některých dalších zemích, toto je již v bezprostřední blízkosti evropského teritoria a z tohoto pohledu teze, kterou tady přednesl například pan ministr zahraničí o tom, že jsou tady ohroženy naše bezpečnostní zájmy, je naprosto správná.
Chci také zdůraznit, že se jedná o operaci vedenou Evropskou unií a prováděnou v rámci společné zahraniční politiky, a proto mě samozřejmě nepřekvapuje odpor z řad komunistů, který je veden nejen jejich tradičním populismem, protizápadním zaměřením, ale také odporem vůči evropské integraci. Překvapuje mě to od politiků, kteří mají plná ústa podpory evropské integrace, a přesto odmítají účast na této operaci vedené Evropskou unií.
To, co je nezbytné říci, je, a zaznělo to tady opět v některých vystoupeních, že se chceme zalíbit Západu. No, nechceme! Těch 50 vojáků, s prominutím, je pouze výrazem naší solidarity, naší spoluodpovědnosti. Kdyby tam ale nebyli, tak by si EU, především její klíčové země, jako jsou Francie a Velká Británie, bezesporu poradila i bez českých vojáků. Na druhé straně celá tato operace se děje na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2071 a já chci zdůraznit, že ta byla přijata jednomyslně, čili byla přijata i zástupci Ruské federace a Číny. Čili označovat to za nějakou operaci, která je motivována nějakými imperialistickými zájmy, když použiji tohoto starého žargonu, je myslím z tohoto pohledu naprosto mimo. ***