(16.30 hodin)
(pokračuje Fiala)
Proto chceme profilaci provádět na principu profilace studijních programů, které bychom chtěli rozdělit na profesní, akademické, popř. výzkumné, jasně definovat standardy takových programů a potom nechat na školách, aby si zvolily vlastní profilaci podle toho, jaké studijní programy u nich budou převažovat. To samozřejmě souvisí s jiným opatřením, které v rámci novely bychom také chtěli udělat, a to je úprava akreditačního procesu, což vlastně je spolu nesmírně úzce provázáno, protože jinak bychom té nezbytné profilace nemohli dosáhnout.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pane kolego, položíte ještě doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Doplňující otázky už nepoložím, jen bych chtěl jakýsi komentář dát k tomu, co říkal pan ministr. To, co vyložil ohledně podpory matematiky a technických oborů v rámci regionálního školství, to je samozřejmě velice rozumné. Teď je otázka, jestli se to podaří skutečně realizovat. Nebude to tak jednoduché. Co se týče profilace vysokých škol - to je ještě složitější problém podle mého názoru. A to je opravdu spjato, řešení toho problému, s akreditačním řízením. Jsem přesvědčen, že systém akreditačního řízení se musí výrazným způsobem změnit a to považuji prakticky za nejtěžší problém, který je spojen s těmi deseti vašimi záměry. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak přistoupíme k interpelaci s pořadovým číslem 16, kterou vznáší paní kolegyně Dana Váhalová na pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve věci amnestie. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, Vězeňská služba zatím na provádění amnestie vynaložila 890 tis. korun. Peníze vydala za stravné a cestovné pro odsouzené vězně a dále za dopravu a stravování justičních pracovníků, kteří v káznicích rozhodovali o amnestování jednotlivých vězňů. Předběžný odhad přímých finančních nákladů zveřejnilo na svém webu Ministerstvo spravedlnosti. Aktuální počet propuštěných vězňů je podle údajů Vězeňské služby ke 4. únoru 2013 6 414 osob. Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal již dříve odhadl, že náklady na cestovné a stravné amnestovaných vězňů budou v řádu statisíců korun. Jak moc stát za propuštěné vězně tedy ušetří?
Celkové výdaje Vězeňské služby ročně dosahují 7,5 mld. korun, a tak se zdálo, že propuštěním asi třetiny vězňů stát ušetří 2,5 mld. Ale je to skutečně pravda? Konzultační firma Auditor konstatovala, že většina výdajů je totiž fixních a na počtu vězňů nezávisí. Největší položku tvoří platy a penze zaměstnanců a jejich stavy se snižovat zřejmě nebudou. Zbylá ušetřená suma se ještě sníží o 110 mil., které by propuštění vězni odvedli jako svůj podíl na nákladech svého pobytu za mřížemi. Výsledná suma, kterou vláda rozpočtové odpovědnosti ušetří, se tak pohybuje někde mezi 245 až 490 mil. korun. K tomu se ještě zvednou výdaje státu až o 175 mil. korun, a to na podporách pro čerstvě propuštěné.
Mám tedy dva dotazy: Zajímaly by mě k dnešnímu dni skutečné náklady v porovnání s deklarovanými úsporami. Dále by mě zajímaly také případné náklady zrušením pracovních míst jak v rámci zaměstnanců Vězeňské služby, tak i v rámci práce vězňů v různých výrobnách a dílnách. Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr je omluven z odpoledního jednání, odpoví vám, paní kolegyně, v zákonné lhůtě 30 dnů.
Přistoupíme k interpelaci s pořadovým číslem 18, protože interpelaci s pořadovým číslem 17 paní kolegyně Bohdalová stáhla. A číslo 18 je interpelace paní kolegyně Marty Semelové na pana ministra Kalouska ve věci Kongresového centra Praha. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, moje interpelace se týká řešení dluhů Kongresového centra Praha. Ty nevznikly špatným hospodařením, ale především kvůli rekonstrukci v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Rekonstrukce byla uhrazena pomocí dluhopisů ve výši 55 mil. eur a společnost KCP si musela vzít ještě úvěr od konsorcia bank ve výši 900 mil. korun. 55 mil. eur za dluhopisy je splatných v dubnu 2014. Ručitelem dluhopisů, které vydala akciová společnost Kongresové centrum Praha, je Ministerstvo financí, resp. stát. Město také s výraznou pomocí od státu počítalo. Původní dohoda předpokládala, že náklady na rekonstrukci ve výši 3 mld. korun budou kryty z jedné třetiny státem, z další třetiny Českou národní bankou a z poslední části hlavním městem. Jenže všechno je jinak a město každý rok řeší, z čeho zaplatí splátky úroků za dluhopisy a úvěry.
Podle dostupných informací se minulý měsíc uskutečnilo jednání mezi Ministerstvem financí a městem, kde bylo rozhodnuto o vytvoření pracovní skupiny, která by měla tuto záležitost definitivně vyřešit. Chci se proto zeptat, jaký je současný stav a jaké řešení se rýsuje.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. I vám musí pan ministr Kalousek odpovědět písemně, protože je na dnešní odpoledne omluven.
Další interpelaci vznáší pan poslanec Vít Bárta na pana ministra dopravy Zbyňka Stanjuru ve věci platů představitelů Ředitelství silnic a dálnic a Státního fondu dopravní infrastruktury. Prosím, pane kolego.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážený pane ministře, obracím se na vás s ústní poslaneckou interpelací ve věci platů vrcholných představitelů Ředitelství silnic a dálnic a Státního fondu dopravní infrastruktury s tím, že bych se chtěl ptát, jaké výroční odměny dostali všichni krajští ředitelé, generální ředitel ŘSD. Jakou výroční odměnu obdrželi náměstci generálního ředitele ŘSD. A podotýkám, nejde mi o nějaké konkrétní částky, zajímaly by mě řády. Zda došlo k odměnám v řádu kolika statisíců korun, neboť mám informace o tom, že tam v závěru roku došlo k opravdu výrazně vyšším než v dobách dřívějších navýšením odměn těchto úředníků.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. I vás musím odkázat na písemnou odpověď pana ministra Stanjury, který je omluven.
Dál bude následovat interpelace pana kolegy Antonína Sedi na pana ministra školství Petra Fialu ve věci vyhlášky č. 322/2005 Sb. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jsem přesvědčen, že o daném problému už víte, nicméně s ohledem na jeho závažnost je nutno konat co nejrychleji.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 322/2005 Sb., se týká poskytování ročních jazykových kurzů s denní výukou pro studenty, kteří řádně ukončili své středoškolské studium a buď se nedostali na vysokou školu, či si cíleně zvyšují znalosti cizího jazyka. Podle této vyhlášky tito studenti měli až do školního roku 2012/2013 přiznány výhody studentů a stát za ně platí zdravotní a sociální pojištění. Vyhláška však byla počínaje školním rokem 2013/2014 zrušena, protože v návrhu zákona o státní sociální podpoře bude toto pomaturitní studium ošetřeno. Nicméně i v případě schválení tohoto zákona, který vstoupí v platnost v roce 2014, se pomaturitní studium ve školním roce 2013/2014 ocitne ve vakuu a je obava, že přestane existovat a 12 tis. studentů bude muset tuto situaci nějakým způsobem řešit. Z tohoto důvodu je nutno upravit stávající vyhlášku.
Proto se ptám, vážený pane ministře: Jste připraven upravit vyhlášku č. 322/2005 Sb., aby se odstranil tento problém? A pokud ano, v jakém časovém horizontu? Děkuji za vaši odpověď. ***