(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Přistoupíme k interpelaci s pořadovým číslem 13, kterou vznáší pan poslanec Jiří Petrů na ministra zemědělství Petra Bendla ve věci pomoci zemědělcům za postižení suchem. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dne 5. února letošního roku na jednání Okresní agrární komory v Břeclavi, kterého se zúčastnila většina zástupců zemědělců v okrese Břeclav, byla podána informace, že jste odmítl zaslat do Bruselu žádost o notifikaci finančních prostředků k řešení složité ekonomické situace zemědělců, kteří byli v minulém roce nejvíce postiženi suchem. V roce 2012 tito zemědělci na jižní Moravě docílili výnosu obilovin maximálně 1,5 až 2 tuny za hektar. Celkový finanční výpadek u podniků dosáhl takřka 5 mld. Kč.
Regionální agrární komora Jihomoravského kraje spolu se svými členskými organizacemi uskutečnila řadu jednání ve Sněmovně, v Senátu, na Ministerstvu financí České republiky a všude se setkala s pochopením řešení tohoto problému. Toto stanovisko plně podporuje i Agrární komora České republiky a Zemědělský svaz České republiky.
Účastníky zasedání Okresní agrární komory v Břeclavi doslova pobouřila informace, že ministr zemědělství Petr Bendl odmítá pomoci zemědělcům v jejich složité ekonomické situaci. Řada těchto podniků již v březnu tohoto roku bude bez finančních prostředků na výplatu mezd zaměstnancům a byla nucena k částečnému propouštění zaměstnanců. Pomoc proklamovaná formou zápůjček apod. je formální. Je také známo, že zemědělci postižení suchem v okolních státech, v Rakousku nebo na Slovensku, již finanční pomoc obdrželi.
Pane ministře, co vás vede k takovému počínání a jak chcete efektivně zemědělcům z jižní Moravy pomoci? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Prosím pana ministra Bendla o reakci.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych k této interpelaci uvedl následující. Stává se v zemědělství, že občas přijdou situace, které není možné předpokládat. Tím se podnikání v zemědělství výrazně liší od jiných typů podnikání. My jsme v loňském roce zažili období extrémních nadúrod i extrémních neúrod. V některých regionech České republiky byli zemědělci postiženi nejen extrémním suchem, ale také mrazy, které přišly později a které už úrodu poškodily, a následující sucho ji zlikvidovalo. Já mezi zemědělci byl, navštívil jsem konkrétní oblasti a hledali jsme řešení, co s tím, co vlastně můžeme udělat, abychom se nedopustili situace, která by mohla být Evropskou unií považována za nedovolenou podporu, a zároveň abychom byli schopni pomoci těm, kteří podporu potřebují. Shodli jsme se na tom, že pomůžeme především těm, kteří mají živočišnou výrobu, a to proto, že má-li někdo živočišnou výrobu, je-li chovatelem skotu, ať už mléčných krav, či masných, a je závislý svou produkcí na produkci krmiva a zároveň tím je ovlivněna produkce masa či mléka, tak jsme se zaměřili především na ně, protože jsme nechtěli, aby byli přinuceni svá stáda likvidovat.
Udělali jsme několik opatření. To jedno bylo plošné. Na rozdíl od let minulých jsme SAPSy vyplatili v podstatě hned po 16. říjnu, tak abychom zemědělcům pomohli s jejich cash flow, aby byli schopni reagovat rychleji. Tato situace na rozdíl od minulých let výrazně, alespoň podle mých informací, lidem v zemědělství pomohla. V tuto chvíli už je vyplaceno téměř 100 % a jsou opravdu jen výjimky, kde zemědělci platby neobdrželi. Nebývalo tomu tak každý rok. Většinou přicházely platby až v prvním čtvrtletí toho prvního roku.
Druhým opatřením, které schválila vláda a současně je realizováno, je možnost zápůjčky obilovin v objemu do 100 tis. tun ze Správy hmotných rezerv těm zemědělcům, kteří přišli o úrodu, kterou by jinak použili pro krmení ve své vlastní živočišné výrobě. Podmínky zápůjček obilovin jsou podrobně uvedeny na webových stránkách. Mohu říct alespoň tolik, že je možné, aby každý zemědělec, který obhospodařuje pozemky s více jak 30 % výměry nacházející se v suchem postižené oblasti, požádal za potvrzení ZIFu přes Státní hmotné rezervy o tuto zápůjčku, která představuje 0,52 % úročení za každý měsíc zápůjčky a je směřována čistě na podporu živočišné výroby. Je to ohlídáno, aby se to nedalo zneužít, aby se nedalo kšeftovat s krmivy na trhu.
To, co považuji za výraznou chybu - a vy jste tady jmenoval, pane poslanče prostřednictvím předsedajícího, že Rakousko a jiné země jsou na to připraveny. Ano, konstruktéři období financování zemědělství na roky 2007 až 2013 zapomněli certifikovat program, který jiné země mají, který počítá se snižováním rizik. To je něco, na co my myslíme a na období 2014 až 2020 na to budeme připraveni, abychom případně mohli vzít finanční prostředky a pomoci tam, kde bude nutno pomoci. My na takový program myslíme. My jsme jej teď k dispozici neměli, a tak jej nemůžeme využít na rozdíl od jiných zemí, které takové programy mají. My ho bohužel nemáme a je to asi škoda. V tom s vámi samozřejmě velmi souhlasím, ale nemohu za to, co se stalo v roce 2005 a 2006, kdy se konstruovala státní zemědělská politika a nebyl certifikován program, který by myslel na takováto rizika.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Nebudete chtít pokládat doplňující otázku? Dobře.
Můžeme přistoupit k interpelaci s pořadovým číslem 14, kterou vznáší pan kolega Šincl na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu ve věci projektu Karviná - rozšíření kanalizace. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, statutární město Karviná na základě rozhodnutí Evropské komise ze dne 21. prosince 2004 připravilo a realizovalo projekt pod názvem Karviná - rozšíření kanalizace. Realizace projektu byla dokončena v listopadu 2009 a následně v roce 2010 byla předána na Státní fond životního prostředí České republiky kompletní závěrečná zpráva projektu dle podmínek poskytovatele dotace. Uběhly již více jak tři roky, avšak do rozpočtu statutárního města Karviná stále nebyly převedeny zbývající prostředky, a to ve výši pozastávek 20 % z Fondu soudržnosti a 10 % z fondu Státního fondu životního prostředí České republiky. To znamená, že jde celkem o více než 3,5 mil. eur. Všechny předložené podklady pro získání dotace shledali kompetentní pracovníci Státního fondu životního prostředí České republiky, Ministerstva životního prostředí České republiky a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky jako dostatečné dle připomínek Evropské komise. Předmětné finanční prostředky chybějí již třetím rokem v rozpočtu města. Zpoždění procesu závěrečné platby způsobuje této obci značné finanční problémy.
Mám zde k dispozici vaši odpověď, kde sdělujete, že vyvíjíte maximální úsilí, aby tento projekt byl administrativně ukončen co nejdříve, zvláště když všechny připomínky a dotazy ze strany Evropské komise byly již vypořádané. Dále jste ve své odpovědi slíbil, že budete i nadále intervenovat směrem ke Generálnímu ředitelství pro regionální politiku Evropské komise.
Pane ministře, opakuji - zpoždění proplacení zbývajících prostředků trvá již třetím rokem, což je dle mého názoru velice absurdní. Prosím o informaci, kdy už konečně bude tento problém vyřešen a zbývající prostředky tomuto městu vyplaceny. Děkuji. ***