(15.10 hodin)
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane kolego poslanče, děkuji za ten dotaz, protože on je důležitý a možná ne mnoho lidí ví, že možnosti, na které se ptáte, existují. Existují už delší dobu, protože v rámci opatření Programu rozvoje venkova, a je to opatření 1.1.1 Modernizace zemědělských podniků, je možné získat dotaci mj. i na investice do chovu prasat. Jedná se zejména o výstavbu nebo rekonstrukce stájí či jímek a hnojišť. Dále mohou žadatelé získat dotaci na pořízení technologií souvisejících přímo s chovem prasat. Právě uvedený typ investice může významným způsobem přispět k řešení toho, na co jste upozornil, vlastně modernizaci chovu, zlepšení podmínek chovu prasat a zároveň tím odstranění i některých negativních součástí toho, co k chovu prasat patří.
Byla vyhlášena výzva zaměřená speciálně na řešení nedostatečných nebo nevyhovujících kapacit jímek a hnojišť, které bývají příčinou zápachu a znečišťování podzemních vod. Výše dotace se pohybuje v rozmezí od 40 do 60 % z celkových výdajů projektu, přičemž vyšší míru dotace může získat mladý zemědělec do 40 let věku nebo zemědělec podnikající ve znevýhodněné oblast, tzv. LFA. I v novém programovém období na léta 2014 až 2020 budou moci chovatelé prasat žádat na obdobný investiční typ podpory s tím, že podpora investic do živočišné výroby bude jednou z hlavních priorit.
Já jsem si vědom toho, co říkáte. Takže je třeba nejenom podpořit, a to je skoro řekl bych priorita číslo 1 Ministerstva zemědělství v tuto dobu, a to je podpora živočišné výroby, na kterou jsou a budou vázány zejména pracovní příležitosti. Ono pěstovat technické plodiny je sice fajn, ale zemědělci jsou tady od toho, aby byli motivováni k produkci potravin. A v případě, že do budoucna budou anebo mají dneska chov ať už skotu či prasat, drůbeže či jiného zvířectva, tak budou více podporováni než ti, kteří živočišnou výrobu nemají, a to proto, že je logické, že každá živočišná výroba potřebuje lidskou práci, a tím pádem pracovní příležitosti. Proto je podpora živočišné výroby mou prioritou stejně jako podpora pěstování ovoce a zeleniny, protože i tam je potřeba lidská práce. A tudíž kdo půjde tímto směrem, do budoucna si sáhne na více evropských peněz, než tomu bylo v minulosti. Stejně tak jako podpora nových technologií, s tím počítáme do období 2014 až 2020. Nejenom na nové technologie, ale samozřejmě i jejich modernizace a vše, co s tím souvisí.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji panu ministrovi a poprosím pana poslance, zda má doplňující otázku. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Václav Neubauer: Děkuji, já nemám ani doplňující otázku. Omlouvám se, že jsem v úvodu přehlédl pana ministra, ale jsem rád za tuto odpověď a myslím, že si celá řada zemědělců, pokud tato slova budou platit, oddychne. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Také děkuji. Tím jsme podle mého názoru třetí interpelaci vyčerpali. Půjdeme ke čtvrté interpelaci, kterou položí pan poslanec Jiří Štětina. Je to interpelace na ministra vnitra Jana Kubiceho, který je omluven. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, Ministerstvo vnitra je podle § 12 kompetenčního zákona číslo 2 z roku 1969 ústředním orgánem státní správy pro veřejný pořádek, plní koordinační úlohu v oblasti správního řízení a oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy.
K povolování videoloterijních terminálů uvedu zde jeden konkrétní případ. Dne 14. 12. 2012 město Chomutov uspělo proti Ministerstvu financí u Nejvyššího správního soudu. V rozsudku bylo jasně uvedeno, že účastníkem správních řízení, ve kterých Ministerstvo financí rozhodlo o povolení provozu IVT, měla vždy být obec, na jejímž území měl být dotyčný IVT provozován. V České republice bylo uděleno mnoho rozhodnutí Ministerstva financí na povolení provozování zařízení IVT bez toho, aniž by se rozhodovacího řízení účastnily dotčené obce. Podle nálezu Nejvyššího správního soudu mají obce právo žádat nápravu.
Vážený pane nepřítomný ministře, řada obcí a měst má zcela zřejmý zájem dosáhnout právní cestou nápravy těch výše uvedených nezákonností v postupech Ministerstva financí, které se tady evidentně dějí. S ohledem na výše uvedené vás žádám o odpovědi na tyto otázky:
Za prvé. Připraví Ministerstvo vnitra a sdělí obcím vzory právních postupů, kterými jsou obce oprávněny domoci se u soudů nápravy těch nezákonných postupů Ministerstva financí ve věci IVT?
Za druhé. Bude Ministerstvo vnitra koordinovat postup těch obcí, které budou mít o nápravu výše uvedených nezákonných postupů Ministerstva financí?
Za třetí. Učiní Ministerstvo vnitra nějaká jiná než výše uvedená opatření k nápravě nezákonností, které při povolování IVT učinilo a stále činí Ministerstvo financí?
Na závěr jenom jednu glosu. (Upozornění na čas.) Velmi rád budu, když dostanu odpověď v termínu a nebudu muset čekat více než půl roku, jak to bylo s mou minulou interpelací, kterou jsem vznesl v červnu.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Půjdeme k páté interpelaci, kterou si vylosoval pan poslanec Jiří Paroubek a je na ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený nepřítomný pane ministře, znovu a asi nikoliv naposledy se musím vrátit k amnestii prezidenta republiky z 1. ledna tohoto roku. Upřímně řečeno, nerozumím tomu, proč se veřejnost nemůže dozvědět žádné informace, tím méně detaily o přípravě této rozsahem druhé největší amnestie po roce 1989. Média o ní informují jako o nějaké supertajné akci.
Rád bych využil institutu interpelací a zeptal se tedy vás, ministra spravedlnosti, který o amnestii na rozdíl od ostatních členů vlády věděl dříve, tedy před jejím zveřejněním. Vážený pane ministře, dotazuji se vás tedy konkrétně.
Za prvé: Kdy jste se poprvé dozvěděl o chystané amnestii a od koho?
Za druhé: Kteří úředníci a kterých odborů Ministerstva spravedlnosti se podíleli na textu, tedy na rozsahu amnestie?
Za třetí: Kolik bylo verzí amnestie?
Za čtvrté: Upozorňoval jste prezidenta republiky nebo premiéra, že amnestie by před kontrasignací předsedy vlády měla být projednána ve vládě, která o ní měla ve sboru rozhodnout?
Za páté: Se kterými odborníky mimo ministerstvo úředníci vašeho ministerstva spolupracovali?
Za šesté: Jsou vám známi konkrétní úředníci Kanceláře prezidenta nebo jimi oslovení odborníci, kteří se na amnestii podíleli?
Za sedmé: Připravilo Ministerstvo spravedlnosti prezidentu alespoň rámcové počty odsouzených nebo obviněných, kterých se bude amnestie týkat?
Za deváté: Kdo a proč žádal o utajení amnestie do doby, než ji prezident republiky oficiálně oznámil?
Za desáté: Upozorňoval jste prezidenta republiky, že poprvé v dějinách našeho státu, tedy od roku 1918, bude při amnestii použito procesněprávní kritérium, tedy délka trestního řízení?
A za osmé, což jsem přešel: Spolupracovalo Ministerstvo spravedlnosti na rozsahu amnestie též se státním zastupitelstvím? Pokud ano, s kým ze státního zastupitelství?
Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Šestá interpelace je interpelace pana poslance Víta Bárty na ministra dopravy Zbyňka Stanjuru. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Vážený pane ministře, obracím se na vás s poslaneckou interpelací ve věci soudního sporu mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a společností Neinver Czech, s. r. o. a KIRO Development, s. r. o. Stát prohrál soud o právoplatnost smlouvy o smlouvě budoucí na kupní pozemky pro budoucí středisko správy a údržby dálnic s výše zmíněnými společnostmi. ***