(12.30 hodin)
(pokračuje Klán)
Předložený návrh zákona opomíjí odlišný právní režim zasedání zastupitelstva a schůze rady z hlediska přístupu veřejnosti. Navržená úprava je vnitřně rozporná. Návrh zákona neupravuje podrobnosti o tom, kdo může pořízení takového záznamu navrhnout. Navrhovaná konstrukce předmětných ustanovení založená na formulaci "může svým usnesením povolit" není zcela dostačující, přičemž s ohledem na ústavní zásadu, podle které každý může činit, co není zákonem zakázáno, zákon by měl obsahovat pro určité situace výslovný zákaz pořizování a zveřejňování záznamů a výjimku z takového zákazu by pak povolovaly svým usnesením zastupitelstvo nebo rada. Návrh je tedy podle názoru vlády nadbytečný.
Navrhovatelé novely zákona navrhli Sněmovně projednávaný návrh zákona podle § 90 - já si myslím, že je podáno veto. Takže jak jsem zjistil je podáno veto, takže budeme tento návrh zákona projednávat klasickou formou. Organizační výbor navrhl přikázat návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Potom ještě navrhnu přikázat výboru ústavněprávnímu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže to byla zpráva zpravodaje. V této chvíli bych tedy otevřel obecnou rozpravu. Hlásí se poslanec Klán, takže můžete jako první. Vlastně musíte jako první.
Poslanec Jan Klán: Takže ještě jednou. Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil ke zde projednávané novele zákona o územních samosprávných celcích.
Poslanecký návrh novely zákona o územních samosprávných celcích, sněmovní tisk 757, předpokládá doplnění zmíněných zákonů o oprávnění zastupitelstva nebo rady územního samosprávného celku povolit pořizování zvukového nebo obrazového záznamu ze svého jednání a stanovit podrobnosti pro jejich zveřejňování. K navržené právní úpravě vyjádřila negativní stanovisko vláda, která zejména upozornila na to, že v předložené podobě návrh omezuje právo každého občana pořizovat pro své vlastní potřeby zvukový či obrazový záznam z jednání zastupitelstva, neboť podle nyní platného stavu není k tomuto pořizování nutný souhlas zaznamenaných osob, jak ostatně potvrzuje i správní judikatura, konkrétně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2012, jenž byl publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslem 2623. Tím novela dokonce zhoršuje stávající standard přístupu veřejnosti k informacím o jednání obecních orgánů. Jako problematické se jeví i nově navrhované oprávnění zastupitelstva stanovit bližší podmínky pro zveřejňování záznamů, neboť tyto podmínky nemohou zavázat třetí osoby. Usnesení zastupitelstva nemá povahu právního předpisu, a nemůže proto ukládat povinnosti osobám mimo obec a pro stanovení vlastních podmínek ke zveřejňování záznamů samotnou obcí není nutné výslovné zmocňovací ustanovení zákona.
Na druhou stranu však nelze popřít, že v praxi v souvislosti s pořizováním a zveřejňováním záznamů z jednání zastupitelstva, obě kategorie je přitom nutné striktně rozlišovat, i nadále přetrvávají určité problémy, což se v nedávné době nejvýrazněji potvrdilo v souvislosti s postupem Úřadu pro ochranu osobních údajů vůči hlavnímu městu Praze pro zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy. Z toho důvodu je vhodné, aby právní úprava pro pořizování a zveřejňování záznamů byla v zákonech o územních samosprávných celcích uvedena výslovně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Neubauer je další přihlášený do rozpravy, takže ho prosím, aby vystoupil.
Poslanec Václav Neubauer: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. V případě tohoto návrhu zákona mohu odkázat nejen na stanovisko vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 128, sněmovní tisk 757, ale i na stanovisko klubu starostů měst za Českou stranu sociálně demokratickou.
Vláda tento návrh zákona projednala na své schůzi dvaadvacátého, kdy mimo jiné ocenila snahu předkladatelů ke zvýšení transparentnosti ve vztahu k občanům, ale přesto má k návrhu minimálně sedm zásadních podmínek a odmítavé stanovisko. Já bych k tomu připojil další.
Návrh neplní úkol vlády, podle kterého má být cílem zlepšení přístupu k informacím. Navrhuje se rozsáhlá koncepční struktura, změna tohoto zákona, kterou však vláda nepožadovala. Zákon by se stal komplikovanější a hůře použitelný jak pro občany, tak také pro úředníky povinných subjektů. Zvýšila by se administrativní zátěž.
Za druhé: Snaha po procesním perfekcionismu v předloženém návrhu mění normu téměř k nepoužitelnosti běžnými uživateli. Komplikované popisy procesních postupů nelze obhájit ani ve srovnání se zahraničními úpravami, které stejně jako stávající česká se vyznačují relativně jednoduchostí a stručností.
Za třetí: Návrh nemá koncepční vizi, a to zejména ve vztahu k hlavnímu úkolu: zlepšení přístupu k informacím jak pro žadatele, tak pro úřady.
A zejména, návrh nebyl projednán s odbornou veřejností a dotčenými subjekty či jejich zástupci, resp. byl projednán ve zcela jiné podobě. Návrh se neprojednal se zástupci odborné veřejnosti, dotčenými subjekty, např. Svazem měst a obcí a s neziskovým sektorem.
Předložení takto rozsáhlé novelizace neodpovídá tomu, aby se změna prováděla novelizací. Pokud by bylo třeba přijmout takto rozsáhlé změny, je vhodné předložit nový zákon. K tomu však vůbec není důvod. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Stanjura se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Hezké poledne. Já nemám nic k obsahu té novely. Otázka zní, jestli to vůbec potřebujeme. Přijde mi absurdní, že se podle stanoviska jednoho státního orgánu nedá zveřejňovat záznam z jednání zastupitelstva. To je přece absurdní přístup. Nikdy by mě nenapadlo, že to je možné. Garantuji všem pražským kolegům, že jsou desítky měst, která to prostě reálně dělají, nahrávají a zveřejňují a nikomu nemažou obličeje, ani za 8 milionů ani za 800 tisíc ani zadarmo. Je to normální. Při tomto výkladu bychom mohli říci, že nemůže být přenos ze sportovního utkání, resp. může, ale nesmí být záběr mezi diváky. Jestlipak ti diváci dali souhlas se zveřejněním, ať už v přímém přenosu, nebo v záznamu, nebo někde na webu? To přeci není normální.
Nic proti předkladatelům novely, protože ti reagují na absurdní výklad a absurdní stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů. Přece je to veřejné zasedání zastupitelstva. Opravdu si myslím, že nejlepší cesta je, aby Úřad pro ochranu osobních údajů dostal zdravý selský rozum, přestal toto zakazovat, míchat se do toho, ať si to zastupitelstvo nahrává, když chce, zveřejňuje, když chce. To je přece jasné samosprávné rozhodnutí.
To není kritika na předkladatele této jednoduché novely, nevím, co říkali předřečníci o nějaké komplexnosti apod., ale myslím si, že je to nadbytečné. Neustále nám ten zákon o obcích bobtná, bobtná, bobtná. První jsem měl v ruce v roce 1997 - a srovnejte zákon o obcích z roku 1997 a 2013, jenom počet paragrafů. Že by to přispělo k lepšímu fungování zastupitelstva, to si tedy vůbec nemyslím. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď tady mám faktické. Jako první je pan poslanec Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já chci reagovat na vystoupení pana ministra, protože právě takto absurdní situace nastávají. A protože i mně osobně volal jeden starosta, jehož jméno tedy uvádět nebudu, že skutečně narazil na kontrolu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Tak to byl jeden z motivů, proč já osobně jsem rovněž tento zákon podpořil.
Já netvrdím, že je legislativně napsán zcela nejsprávněji, možná právě v průběhu legislativního procesu zjistíme situace, které nejsou řešeny a měly by být možná dále dořešeny. Proto nemám nic proti tomu, aby zákon nebyl schvalován v prvním čtení, protože bylo uplatněno veto. Myslím si ale, že ta slova, která pronesl pan ministr, jsou v zásadě hezká od tohoto pultíku, ale realita potom je jiná.
Úřad pro ochranu osobních údajů je prostě nezávislý úřad, který musí respektovat zákon, a pokud zákon nějakým způsobem vykládá, tak máte dvě možnosti. Pokud jej tedy nezmění tento výklad, a nevím, jaké jsou síly na to, aby byl změněn tento výklad zákona, myslím si, že by politici do toho asi zasahovat příliš neměli, pokud tedy Úřad pro ochranu osobních údajů je nezávislý, tak jediná možná jiná cesta zákonnosti a právního státu je změna zákona. Takže v tu chvíli, pohybují-li se české ústavní orgány a obecně tedy veřejná správa modelem, že mohou konat pouze to, co jim zákon výslovně dovoluje, tak k tomu musíme uspořádat a upravit zákon. To tedy byla mimochodem, opakuji, motivace, se kterou já jsem přispěl k tomu, aby tento problém byl skutečně otevřen, pojmenován a aby byl náležitě legislativně upraven. Děkuji. ***