(14.10 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dále tady mám ještě dvě další přihlášky s přednostním právem. První je pan poslanec Petr Gazdík. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Petr Gazdík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s jednomyslným stanoviskem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.
Amnestie a především její aboliční část, vyhlášená prezidentem republiky, oprávněně pohoršila drtivou většinu české veřejnosti. Je to akt, který bude zásadním způsobem negativně ovlivňovat naši společnost ještě dlouhou dobu.
Poslanci klubu TOP 09 a Starostové pokládají tento rozsah amnestie jednoznačně za společensky škodlivý. Proto nás mrzí, že prezident republiky, který o amnestii rozhodl, odmítl účast na dnešním zasedání Sněmovny. Domnívali jsme se, že máme právo slyšet, co ho vedlo k tomu, že se rozhodl uplatnit kritérium délky trvání soudního procesu a pardonovat paušálně všechny, u nichž soudní řízení trvalo déle než osm let. Dokonce i právníci Kanceláře prezidenta republiky kroutí nad takovým kritériem hlavou. Kauzy, kterých se toto opatření dotklo, jsou kauzy, které otřásaly důvěrou veřejnosti v demokratické instituce. Ještě více touto důvěrou otřese fakt, že nebudou dotaženy do konce a nebude vynesen výrok o vině či nevině.
Rádi bychom ale prezidentovi v souvislosti s amnestií položili i další otázky:
Proč s ní velký kritik amnestií vůbec přišel? Navíc s ní přišel na konci svého mandátu s vědomím, že důsledky jeho rozhodnutí na něj osobně nedopadnou.
Kdo ji ve skutečnosti psal, kdo byl členem týmu, který se na ní podílel? S kým ji doopravdy pan prezident konzultoval?
Chtěl pomoci lidem s dlouho se vlekoucím procesem, nebo chtěl naopak zastavit proces, který se nebezpečně blíží cíli?
Pokud říká "nevěděl jsem, kterých případů se to týká", neměl to proboha vědět? Opravdu může ústavní činitel použít svou pravomoc, aniž by si byl vědom důsledků?
Poslanecký klub TOP 09 a Starostové jednoznačně odsoudil jak rozsah amnestie, tak především abolici. Kontrasignaci premiéra pod touto částí prezidentova rozhodnutí považujeme za chybu. Premiér nerespektoval skutečnost, že vláda podle Ústavy jedná ve sboru, a vládu zatížil odpovědností za toto rozhodnutí, aniž by s ní věc konzultoval nebo o ní naše ministry informoval.
Proč ani přesto nevyslovíme vládě Petra Nečase nedůvěru? (Nesrozumitelné výkřiky z levé strany sálu.) Za prvé, pád vlády by nyní v současné ekonomické situaci jen přispěl ke zvýšení nestability České republiky a Českou republiku by poškodil.
Za druhé, vládě, která se navzdory velmi špatnému uměleckému dojmu podařilo uvést v život nezbytné reformy, by nebylo umožněno práci dokončit. A šance, že jiná politická reprezentace najde odvahu k jakémukoliv nepopulárnímu opatření, je soudě podle rétoriky opozice nulová.
A za třetí, za tohoto rozložení sil v Poslanecké sněmovně nemá stávající vláda alternativu. (Smích zleva.)
Last but not least. Pokud by tato vláda padla proto, že její premiér kontrasignoval pobuřující rozhodnutí prezidenta Václava Klause, byl by to právě prezident Václav Klaus, kdo by jmenoval nástupce Petra Nečase. Jestliže si opozice přeje tuto radost panu prezidentovi dopřát, nechť hlasuje pro nedůvěru vládě.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava, zleva výkřiky "hanba".)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Faktická poznámka - pan kolega Jandák.
Poslanec Vítězslav Jandák: Vážený pane kolego, můj předřečníku, prostřednictvím předsedajícího, já jsem si vás vážil. Byl jste mladý, byl jste pomýlený. (Smích v sále.) Ale začínáte být prolhaný a blbý. Nedělejte to! (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dalším vystoupením s přednostním právem je vystoupení pana kolegy Radka Johna. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Radek John: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych vás seznámil s důvody, které vedou politickou stranu Věci veřejné naopak k jednoznačnému vyjádření nedůvěry vládě Petra Nečase. Nejde pouze o naprosto nepochopitelnou, mravně neobhajitelnou a svým provedením diletantskou amnestii, kterou premiér Nečas neměl spolupodepsat. Tento generální pardon vůči mnohým darebákům s posvěcením premiéra Nečase, který se ani nenamáhal, aby si ověřil, kolika propuštěných se amnestie týká, aby si zjistil ekonomické a sociální dopady této neospravedlnitelné akce a také aby si zjistil, kterých zločinů se ta amnestie týká a zesměšnil svoji takzvanou protikorupční vládu, která tímto pomohla tunelářům, korupčníkům a podvodníkům, lidem, kteří kradli veřejné peníze, nebo lidem, kteří bezostyšně okrádali spoluobčany. Jde o naprostý amatérismus, politickou nezodpovědnost, anebo dokonce zlovůli.
I udělenou amnestii, která využila i dávno přežitou abolici, hodnou absolutistického šejka, a tím podle našeho mínění popřela rovnost před soudem a právo na rovný proces, i tuto amnestii považujeme za důkaz, že stát pod vedením faktického premiéra Miroslava Kalouska a jeho stínu Petra Nečase selhává, rozhoduje pouze nahodile a bez jasné strategie a důvěryhodnosti. Tento kabinet rozhodně nežije zájmy slušných občanů naší republiky, ale žije pravidlem díky za každé nové ráno, nehledě na cenu za přežití, kterou platí všichni občané České republiky.
Co když navíc záměry amnestie nejsou nijak nahodilé, ale zapadají do vládní taktiky, která započala znevažováním práce vyšetřovatelů, ochranou ČEZ před kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu, nemluvě o nákupu bývalých poslanců rebelů za významné státní trafiky, nemluvě o verbování přeběhlíků, na nichž tato vláda staví svou dnes velmi pochybnou legitimitu a velmi pochybnou legitimitu všech od loňského dubna vznikajících zákonů a státních norem? Politická rakovina v podobě uznání a využívání principu přeběhlictví, neúcty k programovým závazkům se rozlévá i do dalších paží státních orgánů. Začalo to selháním na Šluknovsku, kolabováním systému sociálních dávek a experimentem na lidech v podobě sKaret. Pokračovalo to výpady na vyšetřovatele a likvidací nezávislého a mocným nepohodlného policejního prezidenta Lessyho doslova v přímém přenosu. Pokračuje to divokým rušením levných regionálních nemocnic, které poskytují péči levněji než ty, které rušeny nebudou. Pokračuje to nátlakovým schválením velkorysého a nespravedlivého vyrovnání s církvemi. Pokračuje to tím, že se odsouvá striktní zdanění hazardu, že není žádná pomoc malým firmám, které začíná ničit druhotná platební neschopnost. A to vše se děje ve světle nárůstu nezaměstnanosti, hmotné nouze rodin a amnestií přiživeného sociálního napětí nejen na Šluknovsku, ale i v dalších desítkách lokalit na střední, jižní a severní Moravě, na severu a západě Čech. ***