(16.40 hodin)
(pokračuje John)
Upozorňujeme, že je zde přitom naprosto jasná a cynická ambice rušit výrazně efektivnější, nebo chcete-li levnější nemocnice a zachovat nemocnice dražší. Příkladů je celá řada. Plzeňský kraj - proč se v Rokycanské nemocnici mají rušit porodnické oddělení a dětské oddělení, když tato oddělení umějí zákroky provádět o jednu třetinu levněji než v nemocnici plzeňské? Nebo kauza Nemocnice v Mariánských Lázních, která je plně samofinancovatelná, a nedostává tedy od města ani státu žádné dotace. Přesto zdravotní pojišťovny vypověděly této nemocnici smlouvy. Žatecké nemocnici byly nabízeny a nabídnuty dlouhodobé smlouvy na pět let pouze pro obory chirurgie a interny. Ostatním hrozí postupná likvidace. Jako by nikoho nezajímalo, kam budou obyvatelé Žatce a okolí za zdravotní péčí dojíždět. Obdobný nezájem o situaci obyvatel Roudnice nad Labem ukazuje i návrh smluv pro roudnickou nemocnici. Podle našich informací zde nemají být od 1. 1. 2013 smlouvy pro oddělení gynekologie, porodnice, dětské oddělení, novorozenecké oddělení. Chirurgické oddělení, chirurgická JIPka pak mají být omezeny na jeden rok, což je opět smrt. Interní JIPka, interní oddělení pak budou omezeny na tři roky, což je dlouhodobá agónie. To jsou tedy jasné likvidační kroky pro tato oddělení. Specialistům pracujícím na těchto odděleních je tak vydáván signál "hledejte si práci jinde!" v situaci, kdy například sousední Německo signalizuje vážný zájem o české specialisty. Takto je možné pokračovat kraj za krajem, kde některé nemocnice dokonce dosud neobdržely vůbec žádné smlouvy.
Na dramatickou situaci dlouhodobě a marně upozorňuje Asociace českých a moravských nemocnic. Zatím ale skutečně jako by házely hrách na stěnu. Asociace navíc upozorňuje na další, ještě větší problém, a to je návrh úhradové vyhlášky pro rok 2013. Podle předběžných propočtů by takto vydaná vyhláška snížila úhradu lůžkové péče o 2-3 %, úhradu ambulantní péče nejméně o 6 % a úhradu následné péče o 5 % oproti roku 2012, což je další útok na kvalitu českého zdravotnictví.
Proto jsme dali slovo dneska i zástupcům nemocnic, aby se mohli mediálně vyjádřit k celé věci a aby varovali - je třeba, aby celý národ věděl, jaká situace ho čeká po Novém roce. Už týdny se poslanci Věcí veřejných snaží vyprovokovat nebo alespoň přesvědčit Ministerstvo zdravotnictví, aby se konečně aktivně postavilo k dosud netransparentnímu a poloutajenému, partyzánskému procesu uzavírání smluv mezi pojišťovnami a nemocnicemi a k likvidačně potupné vydané náhradové vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví dosud bohorovně mlčí a přenechává veškeré klíčové vyjednávání na kraje a pojišťovny, aniž by fungovalo jako skutečný odborný garant, páteřní dohled, či chcete-li četník svého oboru za naše daně. Naprosto nepochopitelně ministerstvo reaguje jen tím, že mlčky toleruje politiku síly a dominance ze strany pojišťoven uplatňovanou na nemocnice. Výsledkem pasivity ministra Hegera je divoká přetahovaná o budoucnost mnohých donedávna renomovaných a úspěšných zdravotnických pracovišť, nemluvě o jejich páteřní roli a dopadu pro lokální zaměstnanost.
Dosud jsme ministrovi zdravotnictví Hegerovi nestáli ani za to, aby nám a veřejnosti objasnil, na základě jakých parametrů dochází k rozhodování o osudu zdravotní péče v jednotlivých regionech, proč se tak děje nesystematicky, spekulativně a především nátlakovou formou, proč se toto rozhodnutí o šíři zdravotní péče na příští rok neprojednává transparentně za účasti místních samospráv, pacientů, odborného zdravotnického personálu, na základě zveřejnění rozhodujících kritérií, ale za jakousi oponou v sídlech zdravotních pojišťoven a kancelářích krajů daleko od těch, kterých se to týká. Děláme a budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom přinutili ministra Hegera a resort zdravotnictví skutečně se aktivně a systémově angažovat v řešení této velmi závažné situace. Ministr Heger se konečně musí k problému postavit čelem a jasně Poslanecké sněmovně a občanům vysvětlit podmínky uzavírání smluv, podmínky rušení některých oddělení a další kroky v tomto procesu, protože jde o kroky nevratné, které budou mít dopad nejen na zdravotnický personál, ale především na pacienty.
Mám informace, že jednotlivé kraje se obracejí na poslance, kteří byli za ty kraje zvoleni. Já zapřísahám a vyzývám i poslance koalice, aby podpořili projednávání tohoto bodu, protože kraje vás vidí, kraje budou vědět, kdo chce situaci řešit a kdo je opustil. Takže velmi prosím, podpořte bod, který navrhuji a zní Informace ministra zdravotnictví o vládní politice redukce nemocnic a o úhradové vyhlášce a navrhuji ho zařadit jako první bod po bodech, které jsme si tady již odhlasovali. Děkuji. (Potlesk poslanců VV.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášený je pan poslanec Petráň, tak ho poprosím. A pak tady mám ještě paní poslankyni Drastichovou.
Poslanec Miroslav Petráň: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně kolegové. Žádám o zařazení nového bodu Informace ministra zdravotnictví o cestě k dosažení větší transparentnosti vztahů zdravotnických zařízení a pojišťoven, a to dnes po pevně zařazených bodech.
Zdůvodnění začnu od toho, že chápu závažnost a tíhu zděděných problémů, které dnes musí ministr zdravotnictví a jeho úřad řešit. Živím se celý život koncepcemi a musím konstatovat, že za třiadvacet let v naší zemi žádná relevantní a pro všechny alespoň přijatelná koncepce, která by zároveň rušila nesmysly zavedené v předchozích čtyřiceti letech, prostě nevznikla. Z mého pohledu to stejně platí pro všechna ministerstva a všechny nedotažené koncepce, které od listopadu 1989 vznikly. Resort zdravotnictví je dnes tvořen a zatížen nepřehlednými vztahy státních, krajských a soukromých zařízení se zdravotními pojišťovnami, do kterých zasahují různí dodavatelé, subdodavatelé, lobbisté a další vnější vlivy. To je dále komplikováno zvykem dělat všechno co nejméně transparentně, který si neseme z doby komunistického režimu a stále jsme se jej nedokázali zbavit. Je nesporným faktem, že systém zdravotnictví je složitým oříškem pro každou zemi. Mě ale mrzí, že jsme se nedokázali držet zdravého rozumu a vyřešit alespoň záležitosti, které tak bylo možné vyřešit, a platí to, ať už byla u moci pravice, či levice.
Pokud nebudou rozmotány spletité a neprůhledné vztahy zejména mezi nemocnicemi a pojišťovnami a pokud nebudou tyto vztahy v co největší možné míře veřejně přístupné, bude prakticky nemožné vysvětlit veřejnosti, že rušení či optimalizace a minimalizace zařízení je opatření nutné, správné a zároveň i spravedlivé.
Mohu uvést jeden příklad týkající se mojí rodiny. Před dvěma lety bylo mému otci 89 let. Po těžkém chirurgickém zákroku ležel nejprve v pardubické nemocnici na JIPce a poté byl hospitalizován na geriatrii. Když bylo jasné, že se zotavuje, chtěl jsem, aby čas stejně tak jako tak strávený v nemocnici byl využit na operaci šedého zákalu na obou jeho očích, aby si mohl poslední období života zpříjemnit alespoň čtením a televizí. Bylo to v květnu a on byl s jedním okem objednán do Kolína na leden následujícího roku. Termín pro operaci druhého oka byl zatím nejistý, stejně jako jeho místo. Namítl jsem, že do té doby může umřít, a ptal jsem se, jaká je pro tuto operaci sazba pojišťovny, s tím, že obě operace otci zaplatím. Dozvěděl jsem se, že to není možné. Důvod mi nikdo nedokázal jasně vysvětlit. Ze zmatené argumentace jsem zjistil, že počty těchto zákroků si mohou pojišťovny objednat a smluvně uzavřít, stejně jako zvolit místa těchto operací bez jakékoli možnosti vnější kontroly. O rozdílu mezi skutečnými náklady a stanovenou sazbou ani nemá cenu mluvit.
Svým prostým rozumem nedokážu pochopit, že je možné odmítat čestnou a poctivou platbu někým, kdo peníze nemá, a přesto je potřebuje jako sůl. A dalších takových nelogičností, nesmyslů a absurdit bych na tomto a jiných příkladech našel ještě mnoho. Moje otázka proto zní: Jaká cesta bude nastoupena k větší transparentnosti, a tím i větší možnosti veřejné kontroly vztahů ve zdravotnictví? Prosím o zařazení tohoto bodu dnes po pevně stanovených bodech. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců VV.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teď tady mám paní poslankyni Drastichovou. V této chvíli je to vlastně poslední přihláška do rozpravy o programu, takže avizuji poslední přihlášku. To by mohlo znamenat, že bychom třeba mohli hlasovat v pořadí. Takže já už zagonguji. Prosím, máte slovo. ***