(15.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Zahajuji projednávání bodu číslo
150.
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011
/sněmovní tisk 790/
Tento materiál uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená předsedkyně, dámy a pánové, dnes už tedy se mnou naposledy.
Předložená zpráva o vývoji malého a středního podnikání a o jeho podpoře v roce 2011 byla vypracována na základě zákona číslo 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Tato zpráva charakterizuje vývoj vybraných ekonomických ukazatelů malých a středních podniků v roce 2011 ve srovnání s předchozím obdobím a rovněž obsahuje souhrnné informace o finančních podporách poskytnutých malým a středním podnikatelům z národních prostředků a prostředků EU jednotlivými ministerstvy v loňském roce.
Na úvod je třeba říct, že podnikatelskou činnost vykonává celkem 1,07 mil. právnických osob a fyzických osob, které spadají do kategorie malé a střední podniky, přičemž podíl malých a středních podniků na celkovém počtu podniků je 99,8 %. Rád bych také upozornil, že malé a střední podniky zaměstnávají téměř 1,9 mil. zaměstnanců, což je o 20 tis. víc než v předcházejícím roce. Ze statistik vyplývá, že 6 z 10 pracovníků pracuje právě v malém a středním podnikání.
Ministerstvo průmyslu a obchodu klade velký důraz na podporu exportu, a proto nás velmi těší, že v roce 2011 došlo k meziročnímu zvýšení právě v této skupině o 175 mld. Kč a podíl malého a středního podnikání na celkovém vývozu byl 51,5 %.
Rád bych zmínil, že ve zprávě jsou analyzovány podpůrné programy, které jsou zaměřeny na malé a střední podnikání. Například v oblasti OPPI bylo do konce minulého roku rozhodnuto o podporách ve výši 40 mld. Kč a podpořili jsme je i v aktivitách vědy a výzkumu v celkové výši, 1,5 mld. Kč. Je tedy zřejmé, že se soustředíme především na podporu inovačních aktivit, exportu, oblasti energetiky, ale také na zpřístupnění rozvojového i provozního financování. Zpráva obsahuje i informaci o prioritních projektech MPO na rok 2012.
Pro nové programovací období 2014-20 se v současnosti připravuje koncepce podpory malých a středních podnikatelů, ze které bude vycházet nový operační program na podporu podnikání, a druhým významným projektem je realizace tzv. Seed/Venture fondu, který bude podporovat malé a střední podniky začínající na našem trhu prostřednictvím rizikového kapitálu.
Dámy a pánové, toť krátká informace ke zprávě o vývoji malého a středního podnikání v roce 2011. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Sněmovní tisk projednal hospodářský výbor. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 790/1. Prosím nyní o slovo zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Jaroslava Plachého. Bude nás informovat o jednání výboru a prosím také, aby přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.
Poslanec Jaroslav Plachý: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, hospodářský výbor projednal Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011, sněmovní tisk 790, na své schůzi konané dne 10. října 2012. Doporučuje Poslanecké sněmovně PČR, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna PČR bere na vědomí Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Prosím, aby v podrobné rozpravě potom odkázal na tento návrh usnesení.
Zahajuji všeobecnou rozpravu. Mám do ní jednu přihlášku - pan poslanec Josef Nekl. Prosím. Poté pan kolega Jaroslav Plachý. Prosím.
Poslanec Josef Nekl: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, v prvé řadě se omlouvám. Jsem poněkud nachlazen, tak doufám, že mi bude rozumět.
Před malou chvílí jsme si vyslechli slovo pana ministra a pana zpravodaje a musím konstatovat, že výroční Zpráva o malém a středním podnikání za rok 2011 vyznívá vcelku pozitivně a ukazuje, jaké nemalé finanční prostředky stát věnuje a poskytuje malým a středním podnikatelům pro rozvoj jejich činnosti. Zde je sice otázkou, jak velké procento podnikatelů z těch několika set tisíc na ně dosáhne, ale to je, myslím, jen jedna stránka problému.
K mému vystoupení mě inspirovaly dvě věci. Za prvé, jednání podvýboru pro podnikatelské prostředí hospodářského výboru, kde zejména zástupci malých a středních podniků a Hospodářské komory vznášeli připomínky a značné stížnosti na prostředí, ve kterém dnes musí působit, a také vystoupení naší paní předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS paní Němcové na posledním kongresu Občanské demokratické strany, kdy varovala před vzrůstajícím vlivem komunistů, kteří malé a střední podnikání přiškrtí. Tato myšlenka je podle mého názoru lichá, protože Komunistická strana Čech a Moravy programově podporuje všechny druhy podnikání a vlastnictví a je si vědoma, že malé a střední podnikání a podnikatelé jsou významným hráčem v rozvoji hospodářství naší republiky.
Je možné konstatovat, že naprostá většina malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných vnímá podnikatelské prostředí v ČR jako trvale nepříznivé. To jsou zkušenosti, které mám od těchto lidí. Každý myslitelný obor podnikání se potýká se svými specifickými problémy, jichž by v souhrnném součtu byla dlouhá řada. Lze však nalézt několik základních problémů společných všem podnikatelům a OSVČ bez rozdílu. Těmto problémy jsou zejména:
1. nestabilnost podnikatelského prostředí a neustálé změny pravidel hry, a tím nemožnost predikace dalšího vývoje;
2. nesoulad a kontradikce některých zákonů;
3. nerovnost podmínek pro podnikání;
4. změny úřednických aparátů a jejich nefunkčnost v souvislosti se změnami na politické scéně.
Já bych se s dovolením jenom velmi stručně zastavil u jednotlivých bodů. K tomu prvému - nestabilnost.Většina podnikatelských záměrů vychází z legislativy platné v době svého vzniku, nutně se však buduje s výhledem na období v řádu několika let, případně desítek let. Samotná návratnost vložených investic je zpravidla záležitostí mnoha let. Teprve po tomto období se podnikatel dostává k původnímu cíli svého záměru, kterým je přiměřený zisk. V ČR se však platná legislativa mění tak často a tak zásadním způsobem, že je tím návratnost investic a často i existence podnikatelského záměru bezprostředně ohrožena. Asi nejmarkantnější a pro osud podnikatelského záměru nejzásadnější jsou změny v daňovém zatížení. K častým změnám však dochází i v mnoha dalších zákonech, nařízeních a vyhláškách, kterými se podnikatel musí řídit. Jeden příklad z praxe. Za posledních 15 let je platný již pátý režim daně z přidané hodnoty, další je prakticky v brzké době na cestě. Předpisy, podle kterých se vede účetnictví, se mění prakticky každý rok. Potravinářské podniky se musely v posledních 15 letech přizpůsobit čtyřem zásadním významným změnám platných hygienických předpisů atd.
K bodu dvě - nesoulad a kontradikce. V ČR došlo a stále znovu dochází k tomu, že při přijetí nových zákonů není dostatečně zajištěno provázání a soulad s další, již platnou legislativou. Tím se podnikatelé dostávají do svízelných situací, kdy buďto nelze vyhovět veškeré platné legislativě, anebo jsou při kontrole ze strany různých kontrolních orgánů státní správy postihováni různým způsobem za věci, které z hlediska jejich kontrolních orgánů jsou v pořádku. Zase příklad z praxe. Řádné daňové doklady, faktury, dodací listy, které splňují všechny náležitosti dle zákona o účetnictví a zákona o DPH, jsou bezcennými cáry papíru v případě kontroly ze strany celní správy, neboť nejsou v souladu se zákonem o spotřebních daních. Hygienická praxe v potravinářském podniku, která je v souladu s platnou hygienickou legislativou a bez závad z hlediska hygienické služby, je nepřípustná a postihnutelná v případě veterinární kontroly. ***