(13.40 hodin)
(pokračuje Doktor)
Mnohdy nemusí vstávat poslanci a cítit vzrušení, stačí, když přijdou k řečništi a dovolí, aby se věci nazývaly pravými jmény. Je-li někdo např. přihlášen k trvalému pobytu v Jihočeském kraji - a nemohu jinak, než abych to takto neshazoval nebo netlačil do regionu někoho jiného a dovozuji, že je to příklad - je-li někdo přihlášen k pobytu v Jihočeském kraji a je zjevné, že celé své funkční období tráví v Praze, aniž by se do Jihočeského kraje podíval, je to podvod, čerpá-li náhrady cestovného na to, že je v Jihočeském kraji, přestože je v Praze. Je to podvod! Není třeba nikoho zdaňovat. A každé další jiné plnění je v této rovině přezkoumatelné a není třeba tady stavět kočkopsy, pseudozdaňování situací, které se jakoby v reálu berou ze světa zaměstnanců, a přitom tam nemají ta omezení a limity, které se ve světě zaměstnanců považují za naprosto absolutní a nepřekročitelné.
Paní poslankyně, já na vás neútočím, jen doplňuji vaše vystoupení o některé důležité drobnosti, abyste pochopila správně jaksi míru toho hlasu a akcentu, který já jsem zvolil. Používá-li někdo jako zaměstnanec zaměstnanecké vozidlo, resp. majetek firmy, odvádí pojištění a je limitován v tom, že má v autě GPS, dokládá, kudy s tím jezdil, a tankuje do toho auta náklady, které proplácí firma. Auto je samozřejmě také firemní majetek. (Předsedající: Váš čas. Čas, pane kolego!) Auta poslanců jsou osobní majetek. A takových drobností, které tady pan ministr financí zamlčel a které poslanci zamlčují snad v nesvobodě a strachu z voličů, je tolik, že každé další rozplétání téhle věci by dokázalo, jakou hroznou hloupost tady poslanci při onom hlasování schválili.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Bárta. Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se přiznám, že k tomuto tématu jsem nechtěl vystupovat, protože je to téma, které je pro mě velmi tragické a kde bojuji o spravedlnost v tom, jestli debata na poslaneckém klubu právě k podobnému bodu měla, či neměla býti trestným činem. A já doufám, že pravda zvítězí. Ale o to víc přiznávám, že mě dneska trápí veselost toho tónu, ten způsob debaty. A já prosím v rámci faktické poznámky, a apeluji na to, abychom toto téma projednávali v kontextu toho, že když jsme se tady před chvilkou bavili o milionu exekucí, když jsme se tady bavili o eskalaci zásadních sociálních problémů, tak v této atmosféře, sociálně velmi citlivé, v předvánoční atmosféře, kde jenom když doplním pro vaši představu některé statistické údaje, kupř. roste v kontextu té deprese a závažnosti sociální situace i množství loupežných přepadení, tak to téma dneska tady zlehčovat a tvářit se, jako že platy politiků jsou tématem, které má úsměvná zákoutí, obávám se, že opravdu není na místě.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Konečně můžeme přistoupit k přihláškám do rozpravy. Jako první je přihlášen kolega Michalík. Prosím, pane kolego.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, bohužel časový prostor, který se jeví na konci dnešního jednání, mě bohužel svede k tomu, že zkrátím své vystoupení, které jsem chtěl důkladněji vysvětlit, a bohužel zneužiji toho, co se tady děje, takže ve třetím čtení asi zase poruším jednací řád a budu o něco delší.
Mám tři poznámky. První, že se chci ve všeobecné rozpravě přihlásit k tomu, že jsem předložil pozměňovací návrh 4821 a k němu se v podrobné rozpravě přihlásím. Ten zdůvodním tím, že vlastně celý princip vyhlášky a zákona 236/1996 vycházel v roce 1996 z toho, že napříč politickými stranami se tehdy poslanci dohodli na částkách, odměnách a vazbách těchto odměn na nějakém základě, a mezi jiným i to, že se nebudou cestovní diety nebo náklady dokladovat, čili nebudeme lepit každý měsíc účtenky, jízdenky atd., a že se dohodneme na paušální náhradě. Dneska se bohužel mluví o paušální náhradě jako nezdanitelné položce, která se rovná příjmu. To je lež jako věž a bohužel jsme zapomněli na to, že to v roce 1996 bylo míněno jinak. Tím, že se v tom roce 1996 dohodlo na nějaké základně, která se týkala všech ústavních činitelů, čili senátorů, poslanců, ústavních soudců i ostatních soudců, a my jsme to v dnešním zákoně rozdělili, čili je základna pro poslance a senátory a základna pro soudce a bohužel ústavní soudci jsou vázáni na naši základnu, tak si dovolím předložit pozměňovací návrh, který tuto anomálii řeší, a základnu pro výpočet platů ústavních soudců vracím na úroveň základny pro soudce. To je stručné zdůvodnění toho, že se něco udělalo špatně. Tím pádem chci říct, že tento pozměňovací návrh se vlastně už staví jako pozměňovací návrh ke komplexnímu návrhu rozpočtového výboru.
Druhá poznámka - zdaňování diet. Já bych prosil, opravdu slušně prosím: Prosím vás, přestaňme lhát. Přestaňme lhát o tom, že diety jsou příjem. Diety jsou náhrady nákladů spojených s tím, že naši funkci vykonáváme mimo své bydliště. Čili tyto náhrady, které jsou nákladového charakteru, v žádném případě nikdy nikdo nezdaňoval. Já bych rád viděl zaměstnance, který zajede na měsíc na služební cestu, vyúčtuje si diety, cestovné, a někdo mu je ve fabrice zdanil, tak tu účetní podle mě okamžitě inzultuje. Čili diety jsou náklad a my jsme formou ulehčení práce tady v Kanceláři přistoupili na paušální způsob (nesrozumitelné) těchto nákladů. Takže prosím vás, nejedná se o příjem, jedná se o náhradu nákladů.
Když vzpomenu rok 2010, kdy jsme si hrdinně snížili plat o 10 %, a tím pádem jsme si vlastně snížili i výpočet diet nebo náhrad paušálu, protože ty jsou vázané na plat, takže jsme si snížili i diety o 10 % a pak - a teď je otázka, jestli to byla blbost, chytrost někoho - jsme si tyto diety zdanili a ještě tím, že mezitím přišla Topolánkova vláda se supernápadem tzv. superhrubé mzdy, takže to není 15 %, ale 21 %, protože jsme zdanili tyto diety přes 20 %. Takže touto nenormalitou - já jsem to tu nazval minule před časem největší ekonomickou cypovinou, kterou jsem kdy viděl - tak tímto způsobem jsme si bohužel snížili platy čistého příjmu o 20 až 25 tisíc korun. Pak jsme nad sebou plakali, jak jsme to zblbli. V klubu VV se našli bohatí a ochotní, kteří půjčovali, my jsme na tento způsob nepřistoupili.
Takže prosím vás, k těm náhradám a nákladům. Máme dvě možnosti. Buď se vrátíme zpátky k tomu, že budeme každý měsíc lepit svoje účtenky, svoje diety a svoje cestovní doklady a budeme to nosit panu Kynštetrovi do ekonomického úseku, anebo zůstaneme u toho jednoduchého paušálního výpočtu, ale výpočet je nákladový, ne příjmový.
Třetí poznámka se týká spíše vystoupení pana ministra Kalouska, který řekl, že v rámci šetření a symboliky šetření se sáhlo i na těch 281 platů senátorů a poslanců, protože i když to není moc, tak symbolicky jsme museli zkrátit a zdanit. A já bych chtěl poukázat na to, že ti, kteří byli nebo jsou členy rozpočtového výboru a slyšeli argumenty soudců a Ústavního soudu i správního soudu, jsme dostali do rukou materiál o průměrných platech náměstků ministrů a ředitelů odborů. ***