(13.20 hodin)
(pokračuje Oliva)
Přistoupíme k bodu s pořadovým číslem 18 a tím je
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb.,
o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce
představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 763/ - druhé čtení
Prosím, aby se z pověření vlády slova ujal pan ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych zastoupil paní ministryni Mülerovou a poděkoval za rozpravu ve druhém čtení, poděkoval rozpočtovému výboru za mimořádnou odbornou péči, kterou věnovala této předloze. Jsme samozřejmě připraveni na rozpravu v plénu.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Mám tady, paní kolegyně, oficiální přihlášky... Dobře. Takže dáme slovo nejdříve panu zpravodaji, a potom vám. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dovolte mi seznámit vás s usnesením rozpočtového výboru číslo 366 ze dne 4. prosince 2012, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 763/2.
Rozpočtový výbor dle tohoto usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu schválit tento vládní návrh zákona ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je v části první stanovení obecné platové základny odvozené od platu v nepodnikatelské sféře, a to ve výši 2,75násobku. Pro představitele státní moci, tedy poslance, senátory, členy vlády, prezidenta republiky, soudce Ústavního soudu, členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členy Rady Českého telekomunikačního úřadu, členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, se navrhuje na rozdíl od všech šesti variant vládního návrhu zákona zmrazení platové základny ve výši 51 731 korun pro další dva následující roky a od roku 2015 opětovné zavedení koeficientu násobku platu v nepodnikatelské sféře tak, aby počínaje rokem 2017 byly opětovně srovnány platové podmínky moci zákonodárné, výkonné a soudní. Stejně tak návrh rozpočtového výboru nepočítá u představitelů státní moci s žádným navýšením náhrad výdajů odvozených od platové základny. Rozpočtové dopady tohoto postupu jsou vyčísleny ve výši 425 milionů korun na straně výdajů státního rozpočtu, a to z důvodu zvýšení platu soudců, státních zástupců a právních zástupců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a jsou pokryty v návrhu státního rozpočtu na rok 2013 v kapitole všeobecná pokladní správa.
Část druhá pozměňovacího návrhu rozpočtového výboru ruší zdanění náhrad výdajů pro všechny představitele i soudce, a tím i pojistné na zdravotní a sociální pojištění odváděné z náhrad těchto výdajů. Kolem této věci vznikla určitá pozornost i debata. Já chci k tomu pouze zmínit, že podle stanoviska zástupců předkladatele, Ministerstva práce a sociálních věcí, byl shledán ze systémového hlediska tento krok jako správný. Navíc tedy dosavadní systém vedl k dalším nárokům výdajů příslušných kapitol státního rozpočtu spojených s úhradou části pojistného, například v případě Poslanecké sněmovny náklady činí přes 25 milionů korun. Rozpočtovým výborem přijaté usnesení tedy vede k úspoře těchto výdajů.
Část třetí pozměňovacího návrhu upravuje některé souvislosti s možným rozpuštěním Poslanecké sněmovny, které nejsou dosud legislativně řešeny, a to směrem k asistentům poslanců, s cílem nastavit jistou formu jejich zabezpečení, kterou lze přirovnat k výpovědní době ze zaměstnaneckého poměru. Toto ustanovení se týká tedy pouze výjimečného případu, který v praxi ještě vlastně ve Sněmovně nenastal.
Vzhledem k tomu, vážené kolegyně a kolegové, že se jedná o komplexní pozměňovací návrh, požádám pak Sněmovnu, aby hlasováním v obecné rozpravě rozhodla o tom, že tento pozměňovací návrh bude vzat jako základ pro další projednávání tohoto sněmovního tisku, k němuž budou podávány jednotlivé dílčí pozměňovací návrhy.
Chtěl bych na závěr předeslat, že jako zpravodaj vnímám argumentaci soudců, ať již obecných soudů, či soudu Ústavního. Koeficient 2,75násobku vychází z předpokladu kompromisního řešení mezi platovou základnou vypočtenou koeficientem 2,5, kterou Ústavní soud prohlásil za protiústavní, a základnou původně obsaženou v zákonu, tedy koeficient 3. Navrhovaná základna 2,75 u soudců je na jedné straně i podle vyjádření předkladatele, tedy zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, způsobilá vyhovět argumentům uvedeným v nálezech Ústavního soudu a v neposlední řadě také zohledňuje současnou ekonomickou realitu. Neznamená tedy u soudců jakékoliv snížení či další dočasné zmrazení platů oproti stávající situaci.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Já se omlouvám, paní kolegyně, ještě se hlásí pan ministr Kalousek s přednostním právem. Prosím pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já se moc omlouvám, kdyby tam na mě nečekaly odbory k rozpočtu, tak bych samozřejmě couval, ale... Děkuji za slovo. Chtěl bych se jenom velmi stručně vyjádřit k pozměňujícímu návrhu rozpočtového výboru.
Vláda v roce 2010, v srpnu, když přebírala rozpočet po Fischerově vládě, přebírala ho s výhledem deficitu 5,8. Dokázala ho ještě v tom roce stáhnout téměř o jeden procentní bod celou řadou úsporných opatření. To byl ten první úsporný balíček. V něm logicky byl obsažen i návrh, který se týkal ústavních činitelů. Ne že by byl nějak dramaticky rozpočtově významný, ale byl to nezbytný symbol: Říkáme-li, že chceme šetřit, tak prostě musíme začít u sebe. Součástí toho návrhu tedy bylo zmrazení platů ústavních činitelů po celé volební období a zdanění nezúčtovatelných náhrad.
Tady bych se jenom chtěl znovu vrátit k té filozofii, kterou jsme vedli nad náhradami. Někdy to totiž bývá zvlášť v argumentaci některých senátorů smícháváno dohromady. Čerpáme dva typy náhrad. Náhrady zúčtovatelné, je nám propláceno oproti účtům nebo v nějakém limitu, například za nájem, například za telefony, a tyto náhrady samozřejmě zdaněny nejsou. Tak jako běžnému zaměstnanci není zdaněn cesťák, ovšem také ho musí vyúčtovat. Pak jsou ovšem náhrady paušální, které vyúčtovatelné nejsou, a řada z nás, zcela otevřeně, když například dokládá své majetkové poměry, dokládá a přiznává zcela legitimně, že tyto náhrady používá i pro svoji osobní potřebu. Například když dokládá veřejnosti, za co si ušetřili na bydlení, nebo když dokládají své majetkové poměry. Ano, řada z nás tyto náhrady používá prostě pro svoji osobní potřebu. No a pokud je používáme také pro svoji osobní potřebu, tak je to běžný příjem, a jako běžný příjem jsme se rozhodli ho zdanit včetně všech odvodů. To je filozofie, kterou jsme zaujali k těmto paušálním náhradám. Já tu filozofii pokládám za správnou jako nepřítel všech daňových výjimek. Je to prostě náš příjem a každý příjem má být zdaněn. Protože jsme zdaňováni daní ze závislé činnosti, tedy má to být zdaněno režimem ze závislé činnosti.***