(11.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
To znamená, toto je pro spotřebitele výrazně výhodnější než sankce v podobě neplatnosti smlouvy, v důsledku které by spotřebitel ztratil výhodu splátek a musel by si urychleně do druhého dne sehnat nového věřitele. Namísto splácení úvěru i nadále při úročení diskontní sazbou České národní banky, to je z těch 0,05 úrokové sazby, by zcela jistě platil mnohem víc. V tuto chvíli je chráněn tím, že pokud smlouva obsahuje chybějící informace, tak je úročen 0,05, to znamená v podstatě čerpá bezúročnou půjčku.
Regulace výše úrokové sazby za dobu, po kterou je možno od smlouvy odstoupit, rovněž pozměňující návrh pana poslance Bárty - D3. Prosím, abychom si uvědomili, že lhůta pro odstoupení od smlouvy neskončí v případě chybějících smluvních informací dříve než 14 dní poté, co jsou tyto informace poskytnuty, což může být i několik měsíců či let po uzavření smlouvy. Požadavek obsažený v pozměňovacím návrhu buďto znamená, že úroková sazba musí být fixována po celou dobu trvání spotřebitelského úvěru, což je v rozporu s běžnou tržní praxí, anebo nepostihuje výše popsané situace úvěrů s proměnlivou sazbou.
K pozměňujícímu návrhu D4 pana poslance Bárty, zavedení nové sankce, která je již obsažena v živnostenském zákoně a platí i pro poskytovatele a zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů. Možnost zrušit živnostenské oprávnění kvůli závažnému či opakovanému porušení jiného než živnostenského zákona je obsažena v samotném živnostenském zákoně. Jak ostatně předložený návrh sám potvrzuje. Duplikovat tyto sankce v jiném návrhu je nadbytečné a je to zaplevelující.
K pozměňovacímu návrhu E1 pana poslance Babáka, uvedení parametrů rozhodných pro posouzení úvěruschopnosti. Tady prosím bych rád zdůraznil, že nelze v zákoně upřednostňovat čtyři parametry, které navíc nejsou pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ty nejrelevantnější. U každého spotřebitele mohou být relevantní úplně jiné parametry a výslovný, i když příkladný výčet v zákoně je univerzálně zavádějící. Důležitá je povinnost posouzení s náležitou odbornou péčí pro každý individuální případ zvlášť.
Pozměňovací návrh C3 pana poslance Šincla. Dovolíme si tvrdit, že ustanovení je zbytečné, neboť je navrhováno zejména kvůli zastropování RPSN. Jednak banky obdobnou povinnost již vůči České národní bance mají, seriózní nebankovní poskytovatelé úvěrů data prezentují na dobrovolné bázi v rámci své profesní asociace. A tzv. šedá zóna data poskytovat nebude, ani když k tomu bude mít zákonem stanovenou povinnost.
K pozměňujícím návrhům B1, B2, B4 pana poslance Vysloužila. S jejich schválením bychom se ocitli v rozporu s právem Evropské unie. Předsmluvní informace již na základě stávajícího znění zákona musí být poskytovány na odděleném listu papíru, který nesmí obsahovat nic jiného.
Pozměňující návrh B3 pana poslance Vysloužila. Problematika čitelnosti všeobecných obchodních podmínek je řešena ve vládním návrhu zákona požadavkem na jasnost, výstižnost a zřetelnost. Všeobecné obchodní podmínky jsou součástí smlouvy, proto pro ně platí stejná pravidla. Požadavek na stejnou velikost písma jako ve smlouvě by vzhledem k absenci dalších údajů týkajících se použitého fontu, řezu a velikosti písma mohl ve svém důsledku vést k tomu, že velikost písma ve smlouvě by se zmenšila na tu, která je používána pro všeobecné obchodní podmínky. Obsah sám není žádoucí omezovat, neboť všeobecné obchodní podmínky upravují i jiné záležitosti smlouvy spíše informačního charakteru a doplňkových služeb.
Promiňte, pokud jsem vás zdržel, nicméně pozměňující návrhy byly načteny jistě ve zcela dobrém úmyslu. Ministerstvo financí se jim věnovalo s náležitou odbornou péči a já jsem chtěl zdůvodnit, proč s nimi vyjádřím svůj nesouhlas. Samozřejmě suverénem jste vy. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Jeroným Tejc se hlásí do rozpravy s přednostním právem. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, už v roce 2009 jsme upozorňovali, někteří z nás, v Poslanecké sněmovně, že je potřeba něco dělat se spotřebitelskými úvěry a že je potřeba ten trh, který se začal ohromným způsobem rozvíjet, začít důrazně regulovat. Jsem rád, že se nakonec Poslanecká sněmovna v mnoha fázích shodla na zpřesnění a na zvýšení regulace, a jsem přesvědčen, že i návrh zákona, který je předložen v tuto chvíli, je krokem vpřed, nikoli krokem vzad. Takže v tomto smyslu se určitě shodneme.
Otázkou je, jestli ten pokrok je dostatečný a jestli když něco děláme, nemáme to dělat pořádně. A já jsem přesvědčen, že si zaslouží pozornost konkrétní pozměňovací návrhy. Pan ministr financí již o nich hovořil. Sdělil své případné výhrady. Já bych rád, abych upoutal vaši pozornost k návrhům, které předkládá sociální demokracie, které jsou uvedeny pod písmenem C a předkládala je paní poslankyně Váhalová.
Naším cílem je, aby roční procentní sazba nákladů, tedy zjednodušeně řečeno úrok a další poplatky, tedy to, co člověk zaplatí procentuálně ročně za cenu konkrétního úvěru, tedy té konkrétní půjčky, byla určitým způsobem limitovaná. Mnohokrát jsme diskutovali, zda by v zákoně měla být konkrétní fixní částka, diskutovali jsme o tom, kdo by měl být případně ten, kdo toto maximální RPSN stanoví. A já jsem přesvědčen, že vhodným řešením je buďto rozhodnutí České národní banky, nebo vlády České republiky.
My jsme se ve svém pozměňovacím návrhu přihlásili k řešení, které je na straně těch, kteří nesou politickou odpovědnost, a navrhujeme, aby každoročně nařízením vlády byla stanovena maximální RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů, pro spotřebitelské úvěry, a každý, kdo by uzavřel smlouvu, ve které by mu byla vnucena vyšší sazba, než která je stanovena nařízením vlády, tak takový úkon by byl neplatný. Nebylo by možné v té smlouvě, která by byla uzavřena, se vůči tomu, který je dlužníkem, dovolávat jakýchkoli sankcí. A především to, co je nejpodstatnější, nebyla by tato smlouva, která by byla uzavřena tak, že by byla vyšší než zákonná sazba, možná se domáhat plnění ve výši té maximální částky, ale pouze ve výši diskontní sazby České národní banky.
Chtěl bych upozornit na to, abychom se podívali na konkrétní realitu, že by například nařízení vlády mohlo stanovit, že maximální roční procentní sazba nákladů u spotřebitelských úvěrů, tak jak je to obvyklé, mohla dosahovat výše mezi 15, 20, 25 %, to už bych nechal na posouzení vlády, ale byla by to maximální částka, od které by se nikdo nemohl odchýlit. Pokud by se od ní někdo odchýlil, tak v současné době by platila sazba, pokud by porušil někdo tento zákon, 0,05 % ročně, to je diskontní sazba České národní banky. To znamená, ta sankce by byla jasně dána a ve chvíli, kdy by se někdo z poskytovatelů těchto úvěrů rozhodl nerespektovat maximální RPSN nařízenou vládou, pokud tento návrh bude přijat, tak by dostal od svého dlužníka ročně pouze 0,05 % jako úrok.
To druhé a možná ještě podstatnější ustanovení, které navrhujeme a které prosazujeme, je, aby byla omezena možnost udělování sankcí. Možná jste také zaznamenali případy ve svých poslaneckých kancelářích, kdy za vámi chodí občané a ukazují vám smlouvu, na základě které si půjčili tři, pět nebo deset tisíc korun, a výsledek je, že například zaplatili jednu splátku o jeden nebo dva dny později, nepodařilo se vyjednat odklad a místo toho, aby zaplatili místo pěti tisíc třeba šest tisíc korun, tak zaplatí třeba 50 tisíc korun. ***