(10.10 hodin)
(pokračuje Němcová)
Zahajuji tedy hlasování. Táži se, kdo souhlasí s návrhem pořadu 48. schůze Poslanecké sněmovny. Kdo je pro? Proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 2 přítomno 148, pro 83, proti 24. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a pořad schůze byl schválen.
Budeme se tedy věnovat jedinému bodu, který je na programu schůze. Je to
1.
Vládní návrh nového zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2013
/sněmovní tisk 857/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím pana ministra o slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi prosím, abych jménem vlády předložil vládní návrh zákona o státním rozpočtu, kde tentokrát, pro někoho možná překvapivě, vás již nebudu žádat, abyste mně ho vrátili, ale naopak budu žádat, aby byl propuštěn do druhého čtení.
Dříve než přistoupím k prezentaci tohoto návrhu, dovolte mi, abych velmi stručně vyjádřil předpoklad letošního plnění státního rozpočtu. Připomínám, že vládní rozpočtová strategie pro deficit veřejných rozpočtů na rok 2012 cílila na deficit 3,5 % hrubého domácího produktu, a přestože je již téměř jisté, že zhruba 11,2 mld. nebude proplaceno z fondů Evropské unie letos, ale až příští rok, tak tento cíl bude dodržen. Bude však zásadním způsobem ovlivněn závazkem, který vláda uzavřela v letošním roce, byť ho v letošním roce platit nebude, a je to vliv účetní metodiky Evropské unie, metodiky ESA 95. Dovolte mi, abych ten princip krátce vysvětlil.
Uzavře-li vláda nějaký závazek, byť dlouhodobě splácený, a ta suma je konečná, ať už smlouvou, či zákonem, je to účetně vnímáno jako jednorázová operace a účetně ve výdajích, tedy v deficitu, se to objeví nikoli v těch letech, kdy dochází k plnění, dochází k platbám, ale v onom roce, kdy ten závazek vznikl, bez ohledu na to, že v onom roce třeba vůbec k žádné platbě nedojde. V případě smlouvy tedy se to účetně objeví v deficitu v okamžiku podpisu té smlouvy, kdy se stává platnou, nikoli v okamžiku, kdy podle smlouvy dochází k platbě. V případě zákona se to účetně projeví v tom účetním období, kdy zákon byl platný, kdy se zákon stal platným, nikoli kdy bude účinný nebo kdy podle něj bude docházet k platbám.
Ve Sbírce zákonů vyjde do konce roku, možná že už vyšel, nevím, jak to dopadlo zatím po nepodpisu pana prezidenta republiky, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, kde se stát zavázal k platbám po dobu 30 let v celkové výši 59 mld. korun. Tyto výdaje se neobjeví v účetní metodice v těch letech, kdy budou spláceny po dobu 30 let, ale objeví se jako jednorázová účetní operace v roce 2012, byť - pro někoho možná paradoxně - v roce 2012 zatím nezaplatíme ani korunu. Ale v tomto roce ten mandatorní závazek vznikl. Jinými slovy, oněch 59 mld. splácených po dobu 30 let se nikoli cashově, nikoli ve výši dluhu, ale v účetní metodice promítne v roce 2012. Deficit veřejných rozpočtů, protože 59 mld. je zhruba 1,5 %, deficit veřejných rozpočtů tak bude prezentován ve výši nikoli 3,5 %, ale ve výši 5 %.
Tato skutečnost je předjednána a projednána s Evropskou komisí, která samozřejmě chápe, že to není strukturální problém, že to je prostě účetní dopad, to znamená nikdo nebude činit jakékoli důsledky a závěry z toho, že účetně je v letošním roce o 59 mld. vyšší výdaj, protože to je pouze účetní operace, není to skutečný výdaj. Je to projednáno i s ratingovými agenturami, které to rovněž nechápou jako strukturální problém deficitu nebo odchýlení se od fiskální strategie vlády, takže nehrozí žádné konkrétní důsledky tohoto vlivu. Nicméně je namístě to pojmenovat a je namístě to také vysvětlit. Není to skutečná platba, není to skutečný výdaj, je to dopad účetní metodiky ESA 95, podle které jsou povinny účtovat všechny země Evropské unie. Koneckonců tento princip, který jsem právě teď popsal, má svůj velmi dobrý důvod.
Tolik tedy dovolte k deficitu roku 2012. Proto jsem pokládal, nebo vláda pokládala za tolik důležité, aby zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi byl schválen a stal se platným ještě v roce 2012, protože kdyby se tato operace promítla, byť jenom účetně, do roku 2013, mohla by teoreticky zkomplikovat ukončení řízení o nadměrném schodku, který vláda plánuje pro rok 2013 a tomu také odpovídá návrh rozpočtu, který máte před sebou a který je konstruován tak, aby cílil na deficit veřejných rozpočtů ve výši 2,9, což je nezbytná podmínka k tomu, abychom ono řízení skutečně v příštím roce byli schopni ukončit.
Dovolte tedy, abych vás s tím krátce seznámil. Součástí dokumentace je i tabulková příloha, nový návrh střednědobých výdajových rámců a návrh střednědobého výhledu na léta 2014 a 2015. Vycházíme tedy z vládního návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů, které Poslanecká sněmovna schválila, a jsme si samozřejmě vědomi, že třetí čtení návrhu státního rozpočtu může proběhnout teprve poté, až tento zákon bude definitivně schválen. Kromě toho došlo k další změně oproti původnímu návrhu, a to té, že jsme do něj promítli už novou makroekonomickou predikci. Původní návrh rozpočtu byl - a nemohlo tomu být jinak - sestaven na základě červencové makroekonomické predikce, tento již je sestaven na základě říjnové.
Dovolte, abych stručně okomentoval makroekonomické indikátory, které ovlivnily návrh státního rozpočtu. Vycházíme, jak už jsem řekl, z říjnové makroekonomické predikce. ***