(19.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Další je připisovat výnosy nad rámec garance - pokud by se to stalo, což myslím, je těžko proveditelné, na základě těch zkušeností, které zatím máme, ale stát se to může. Zkrátka aby nebyly výnosy navíc zkonzumovány soukromým penzijním fondem.

Vyplatit - a to je další princip - veškeré vklady a výnosy pozůstalým klienta v případě úmrtí v průběhu trvání smlouvy.

To jsou věci, které tam zkrátka chybějí a které budeme navrhovat, aby se tam novelou dostaly.

Povinností vlády a Sněmovny, dámy a pánové, je ochránit zájmy českých občanů. A touto cestou Národní socialisté půjdou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí pan poslanec Bohuslav Sobotka, takže ho prosím, aby se ho ujal.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, jaká je zde účast poslanců vládní koalice při projednávání takto závažného návrhu zákona, tak musím říci, že z této nízké účasti usuzuji, že přeběhlíci již byli nakoupeni, opozice ve vládních řadách zpacifikována, a že tedy vládní koalice se chystá na to, že tento návrh zákona dnes tady v Poslanecké sněmovně schválí.

Já bych se rád podíval ještě na tu takzvanou důchodovou reformu z pohledu těch, kteří ji budou platit, ale nic z toho nebudou mít. Já říkám takzvaná důchodová reforma, protože to je skutečně obrovský mýtus. Je to zase přesně ten způsob, jakým se některé vládní záměry prosazují, že se věci, které žádné reformy nejsou, a ve skutečnosti je to možná výhodný byznys pro někoho, nazvou reformami a pak se tady prosazují za cenu čehokoliv jenom proto, aby prošly ještě předtím, než bude konec volebního období, a pokud možno se nastavily finanční toky způsobem, který už po příštích volbách nebude možné žádným způsobem předělat nebo zkorigovat.

Pro mě je takovým krásným příkladem, na který asi v životě nezapomenu, smlouva na sKarty, která je uzavřena na úžasných dvanáct let, podle toho, co se objevilo v médiích. Myslím si, že to je přesně ten horizont, který si zřejmě někteří představují, že by jejich takzvané reformy měly pokud možno přetrvat.

Tahle důchodová - nebo takzvaná důchodová reforma je postavena na tom, že vládní koalice vytvořila nový finanční produkt. Ten nový finanční produkt je výhodný podle nezávislých analýz pro zhruba jednu třetinu žen a pro zhruba polovinu mužů. Současně se říká, že ten systém je výhodný pro ty, kdo mají vyšší než průměrnou mzdu v naší zemi, což statisticky je zhruba jedna třetina ekonomicky aktivních obyvatel.

Problém je, že náklady bude muset někdo zaplatit. Někdo bude muset zaplatit i náklady penzijních fondů, které budou lákat nové klienty, a o náklady se budou muset podělit všichni občané prostřednictvím zvýšení daně z přidané hodnoty. To znamená, že i ty dvě třetiny lidí, kteří mají příjem nižší, než je průměrná mzda, se budou muset ve vyšších cenách potravin, léků, jízdného, vodného, stočného skládat na tu jednu třetinu, která si možná tento nový finanční produkt pořídí.

A já se ptám, a bylo by dobře, kdyby někdo za vládu našel odvahu, vystoupil tady a odpověděl na tuto otázku, já se ptám, k čemu to těm lidem bude. K čemu jim to bude, když se ze svých nízkých platů budou skládat na takzvaný opt-out, to znamená na to, aby část lidí, kteří mají slušné příjmy, mohla ještě rozložit své portfolio úspor do druhého pilíře a rozšířit investice, které má možnost realizovat. Proč se budou důchodci, proč se budou rodiny s dětmi, proč se budou lidé, kteří získávají minimální mzdu, skládat na druhý pilíř? Proč budou přispívat ze svých nízkých mezd na to, aby tady existovala skupina lidí, kteří se tedy ještě na důchod připojistí? Jakou mají mít motivaci, proč to budou dělat? Co to pro ně přinese dobrého?

Co to pro ně přinese dobrého, vidíme už teď. Vláda nemá peníze na valorizaci penzí, a tak těm důchodcům, kteří se budou skládat formou vyššího DPH na takzvanou důchodovou reformu, snížila valorizace důchodů se slovy, že na to vláda nemá. Vláda na to v příštím roce údajně nemá, aby valorizovala penze podle vývoje inflace, ale už příští rok bude mít 6 mld. korun na to, aby připlatila těm bohatším, kteří se rozhodnou zřídit si spoření ve druhém pilíři.

To znamená, vláda tady má jednoznačnou prioritu udělat všechno pro to, aby tento spořicí produkt zavedla. Co z toho budou mít lidé, kteří nedosáhnou ve svém příjmu na průměrnou mzdu, a opt-out vysaje ze státního průběžného systému desítky, možná stovky, miliard korun? Až ti lidé, kteří nedosáhli během svého pracovního života na průměrnou mzdu, dospějí do penze a budou mít jenom státní důchod, tak se jim bude vysvětlovat, že nejsou peníze na to, aby se valorizovaly penze, aby se jim ten důchod vyplácel v přiměřené výši. Prostě proto, že je tady opt-out a že ten opt-out ročně bude vyvádět možná dvě, někdy také tři desítky miliard korun do soukromého spoření, do druhého pilíře.

Já si myslím, že ve skutečnosti vláda žádný argument nemá, aby to těmto lidem vysvětlila. Kdyby ho měla, tak už ho za ten rok nebo rok a půl, kdy prosazuje tuto podobu reformy, dávno použila. Našli bychom ty argumenty v důvodových zprávách příslušných zákonů, vystoupil by tady premiér, ministr práce a sociálních věcí, a řekli by: milí občané, vy sice tu důchodovou reformu zaplatíte, ale vyplatí se vám to takovým a takovým způsobem. Tohle tady nikdo neřekl.

To znamená, že vláda v zásadě touto reformou ze dvou třetin ekonomicky aktivních lidí v naší zemi udělá úplné hlupáky, kteří budou jenom platit, platit, platit a z hlediska jejich důchodového nároku se to žádným způsobem neprojeví, protože DPH už se zvedá teď. Před malou chvílí tady vládní koalice proválcovala další zvýšení daně z přidané hodnoty. Během posledních šesti let už je to potřetí, kdy se zvyšuje DPH. A dokonce za dva roky se má sjednotit DPH na 17,5 % podle zákona, který před malou chvílí Poslanecká sněmovna schválila.

Já si myslím, že tuhle reformu doprovází celá řada mýtů, lží a polopravd. Stačí se podívat na webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je takzvaná kalkulačka, která ukazuje výnosy snů, které budou klienti získávat v okamžiku, kdy se rozhodnou podlehnout reklamě fondů ve druhém pilíři a doživotně se jim upíší z hlediska platby na tento systém penzijního spoření.

Je zajímavé, že škála úrokových výnosů začíná někde na 1,5 % průměrného ročního výnosu, což si myslím, že je vysoce optimistický předpoklad u těch nejvíce konzervativních typů fondů. Když se podíváme na celou historii penzijního připojištění v České republice, která už je relativně dlouhá, je delší než deset let, tak průměrný výnos ve stávajících fondech penzijního připojištění nedosáhl ani 1 %. Pohyboval se pod 1 %. Já se ptám, proč je ta kalkulačka na Ministerstvu práce takovým nemístným způsobem optimistická, že začíná na 1,5 % a končí snad někde na nějakých 5 %, 6 %, nebo dokonce 7 % ročního výnosu. Skutečně bych to rád viděl, že fondy budou svým klientům zajišťovat takovýto výnos v rámci druhého pilíře.

Myslím si, že celý tento podnik je krajně nejistý a celý tento podnik už je trošku z módy. Určitě platí, že v devadesátých letech, zejména v polovině devadesátých let, kdy my jsme tady u nás realizovali jiný experiment, který se jmenoval kuponová privatizace, tak v zemích střední a východní Evropy bylo moderní zakládat spořicí pilíře v rámci důchodového systému. Té módě podlehli v Polsku, podlehli jí v Maďarsku, podlehli jí v pobaltských zemích a s určitým zpožděním jí také podlehli za Dzurindovy vlády na Slovensku. Ale to byla druhá polovina a konec devadesátých let.

Dnes je situace jiná. Ve všech zemích, které ve střední a východní Evropě zavedly takzvaný druhý pilíř, dochází k jeho korekci. A ta korekce se pohybuje od úplného zrušení, jako jsme viděli v Maďarsku, až po výrazné parametrické úpravy, které vidíme v Pobaltí, viděli jsme je v Polsku a také na Slovensku. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP