(12.10 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Vždyť ten stát musí zajišťovat některé věci a vy v podstatě mu znesnadňujete, možná dokonce cíleně se snažíte, aby ten stát tady nebyl a ty funkce neplnil.
Dopad to má samozřejmě i na veřejné služby. Ale ten veřejný statek, to není privilegium pro vybrané. Veřejný statek je základ důstojného lidského života, rozměru důstojnosti, a tudíž by měl být dán, ústavně garantován a reálně naplňován pro každého. Žádné privilegium. Ale když samozřejmě tlak na privatizaci veřejných systémů bude pokračovat, tak se z toho privilegium stane. No ono už se stává. Ono už se stává - viz dostupnost či spíše nedostupnost zdravotních služeb, vzdělání atd.
Toto je dost zásadní otázka. A když jsem sledoval v sobotu tento víkend dění v Brně na kongresu ODS, tak mě tam velmi vyděsil hlas pana znovuzvoleného senátora a teplického politika pana Kubery. Opravdu chcete tuto zemi dostat do jakéhosi Kuberistánu, tedy země, kde stát vlastně nemá žádné místo, kde by stát vlastně byl nulitní? Kde by se lidé starali sami o sebe, protože jakýkoliv státu je vnímán jako buzerace? Ať si udělají pořádek sami. A tak ten, kdo rychleji tasí pistoli, bude spokojenější. Jak na Divokém západě. A pozor, nemusí to být vždycky airsoftová pistolka, pokud to půjde touto cestou.
Takže žádný Kuberistán, ale efektivně fungující stát. Ne nulitní, ale stát, který je pro lidi, a ne pro elity. A vy jste z tohoto státu udělali zařízení, které slouží bohužel pouze vybraným. To je celkový rámec vaší politiky, zejména hospodářské.
A teď se podívejme na to, jakou funkci k tomu má konsolidační balíček. Vy jste ho sami nazvali úsporný nebo konsolidační, protože vaše posvátná mantra je proškrtat se k těm nezbytným úsporám a jaksi zapomínáte, že nemůžete zacházet se státem a s občany jako s tou kozou, kterou chcete odnaučit žrát. Ona už to potvůrka skoro uměla, a jako naschvál těsně předtím, než se to naučila, tak umřela. Přece stát a občan nemůže být koza, která vám chcípne, protože váš experiment je nedomyšlený. Takže tento balíček není ani úsporný, ani konsolidační, protože nevede ke konsolidaci. Já bych ho spíš nazval normalizační.
Normalizace, to bylo takové to divné období, kdy se autority snažily vnutit zbytku společnosti, že ony jsou jediné možné a správné. Ale zdá se, že zejména způsob, jakým jste si ošetřili dnešní schválení tohoto balíčku, znamená, že vy jste se také už stihli povýšit na jedinou správnou autoritu, která se radši nikoho dalšího na názor neptá. Čili kdo nejde s námi, jde proti nám. Tohle je dneska heslo vládnoucí modré pravice? To jste rychle zapomněli na hesla, že nechceme být jako oni.
Bohužel nevrací nás tento balíček do ekonomické reality. A to, že jsme vrátili státní rozpočet kvůli tomu, že tento balíček nebyl schválen, tak možná jsme si mohli ještě před několika dny myslet, že toto vrácení vytvoří podmínky pro podstatnější zásah do rozpočtu na příští rok. Ale to, že pan ministr vytáhne ze šuplete vyděračskou verzi, která měla sloužit k vyděšení konkrétních ministrů a konkrétních lidí, kteří jsou napojeni na konkrétní penězovody, aby se semkli a přece jenom drželi linii, to ukazuje, že se nejednalo o kompromis, ale že šlo skutečně jenom o existenci této vlády.
Ale přitom dnes, ať už to dopadne jakkoliv - asi všichni tušíme, jak to nejspíš dneska dopadne -, zdaleka není přece konec. Víte, že schválení státního rozpočtu ve třetím čtení musí být opřeno o platné zákony. To, co dneska schválíme, to neznamená, že ten zákon je platný. Vůbec ne. Ten je platný, až když vyjde ve Sbírce. A ve Sbírce vyjde, když zvládneme celý legislativní proces včetně velmi pravděpodobného veta Senátu. Senát se sejde tuším 21. listopadu, projedná někdy v odstupu od tohoto dne, kdy začne schůze, balíček. Pravděpodobně ho vrátí s vetem a máme to tady v prosinci znovu. Jenže jestliže vám tady dneska bude stačit prostá většina, protože někteří bojovníci se zatoulají a sníží kvorum, a dneska ještě se můžete radovat z toho, že například kolega David Rath je ještě ve vazbě, a další a další životní příběhy těch, kteří se dneska nebudou účastnit hlasování, no tak to už nebude platit v prosinci. Tam bude potřeba natvrdo 101 hlas a uvidíme.
Čili ten příběh má velmi a velmi otevřený konec. Myslím si, že bychom na to měli myslet a v každém případě si uvědomit, že toto není řešení, a že dokonce když toto spadne a když toto povede k tomu, že fiskální plán na příští rok bude svým způsobem jakýmsi prozatímním plánem, že to možná bude menší neštěstí než fiskální plán, který bude sloužit panu ministrovi financí Kalouskovi, aby si nadále dělal, co chce, protože podle toho plánu se stejně řídit nebude. Ta ekonomika už dávno jde jiným směrem a bude mít jiné parametry.
Konkrétně v tom balíčku samozřejmě byly varianty, jak změkčit zvýšení DPH. Kolegové z Věcí veřejných zejména dokonce vyslovili naději, že to by byl pro ně ten rozhodný okamžik, kdy by ještě toho Petra Nečase s jeho vládou byli ochotni podržet. No, ono to současné nastavení DPH také není žádný sukces, těch 14 a 20 %. Je to už dnes nastavené, že se ty daně špatně vybírají. Už dnes to má negativní dopad na ekonomiku. Ale samozřejmě lepší než to zhoršovat je nechat to být. Pro mě to argument pro pokračování této vlády rozhodně není, ale souhlasím, že je to lepší.
Už mi připadá jako naprosto zbytečná varianta 15 a 20 %. Minimálně proto, že saháte zejména na sníženou sazbu, která má největší sociální citlivost. No a neudělat nic, dosáhnout na jednotnou sazbu, kdysi opět mantru pravice, která se zamilovala do rovné daně, tak to samozřejmě si myslím, že je asi ta nejhorší varianta, která mohla nastat. Možná že se teď liším od jednoho soft-rebela, který ještě neví, jestli bude rebelovat, tedy kolegy Šťastného, ale já si opravdu myslím, že 17,5 % je ta varianta nejhorší. Stejně tak se budu lišit od jeho názoru na to, že by se měla vyhodit z toho systému tzv. solidární a dočasná - to slovíčko dočasná zdůrazňuji - milionářská dávka. Ta dočasnost naznačuje, o co jde. Politické gesto, které stejně nebude znamenat příliš mnoho peněz, místo abychom si řekli, že ve světě, ale i u nás dozrála situace, že bychom si měli uvědomit, že návrat systémové progrese je přesně to, co potřebujeme.
Těch věcí je tam celá řada. O příspěvku na bydlení už jsem hovořil. Vyjádříme se v hlasování, ale v každém případě tento balíček nepomáhá. Jeho neschválení není katastrofou, ale naopak otevírá cestu ke změně myšlení, ke změně politické mapy a za těchto podmínek by se dočasně i ten prozatímní rozpočet dal vydržet. Říkám prozatímní, protože bych si představoval lepší rozpočet. Ale vy svou nekomunikací jste nás dostali do časové pasti, kdy už dneska nelze měnit zákony, které by upravovaly jak příjmovou, tak výdajovou stránku státního rozpočtu. Zkrátka se to bude muset udělat po 1. lednu. A byl bych docela rád a věřím, že je to ještě stále možné, aby to byla i nová vládní cesta.
Poslední věc, které bych se rád dotkl, je vývoj dluhu. Ten vývoj dluhu, deficitu, slouží k tomu zastrašování. A jakýmsi nepřekročitelným číslem, které se tady neustále skloňuje na příští rok, je oněch sto miliard deficitu. Někdo to dává do souvislosti s podílem na HDP - 2,9 % HDP, ale to je relativní číslo. Když vám ujede HDP, tak stejně to bude celé jinak. ***