(13.00 hodin)
(pokračuje Skalický)

Poslední oblast, kterou považuji za poměrně zásadní a o které bych se rád zmínil více na zdravotním výboru, je otázka problematiky paralelních exportů nebo reexportů, které vycházejí ze situace, že v ČR jsou u mnohých přípravků velmi nízké, ne-li nejnižší ceny na trhu v rámci EU, čehož samozřejmě využívají zejména distribuční firmy nebo firmy a lékárny, které vlastní distribuční licenci, a řada těchto léčivých přípravků je vyvážena téměř obratem ven mimo ČR, protože samozřejmě mimo ČR jsou ceny těchto přípravků vyšší. Je nutné dle mého názoru nějakým způsobem korigovat tento problém, a to v celém systému řetězce: výrobci - lékárny - distributoři. Byl bych proto rád a podpořil bych propuštění této novely do druhého čtení, abychom ji mohli projednat na zdravotním výboru, zejména vzhledem ke skutečnostem, které jsem zde zmínil.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Já si jenom dovolím navrhnout zkrácení lhůty na projednávání na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Návrh zazněl v rozpravě. Nikdo už se do rozpravy nehlásí, proto obecnou rozpravu končím. Pane ministře, přejete si závěrečné slovo? Ne. Pan zpravodaj? Také ne. Proto se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 76 přihlášeno 137, pro 112, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní ještě budeme hlasovat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dní.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 77 přihlášeno 137, pro 89, proti 5. Konstatuji, že návrh byl přijat, a tím končím projednávání, prvé čtení, této předlohy.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré poledne. Dalším bodem je bod číslo

 

38.
Návrh poslanců Leoše Hegera, Borise Šťastného, Aleše Roztočila,
Marka Šnajdra, Jiřího Štětiny a Jiřího Rusnoka na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
/sněmovní tisk 700/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Tady mám upozornění, že tady je návrh, aby se zákonem vyslovil souhlas již v prvém čtení. (Ministr Heger se domlouvá s mpř. Zaorálkem.) Pan ministr mě informuje, že ta devadesátka bude stažena. Já tedy rozhodně požádám pana ministra, aby uvedl tento návrh, a vlastně nám tohle může sám sdělit. Takže nejdřív tedy prosím Leoše Hegera, aby tento návrh i další věci sdělil. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi tedy, abych přednesl tento poslanecký návrh, který zde byl oznámen, a vysvětlil, co obsahuje. Jedná se o reakci na věc, která zde byla často diskutována, a to jsou aktuální aplikační problémy, které nastaly po nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách dnem 1. dubna 2012.

Ukázalo se z okruhu poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků, že jsou problémy zejména s nezletilými pacienty, ale i s jinými dotčenými osobami. V návrhu novely se řeší podávání informace pacientovi o jeho zdravotním stavu a navrženém individuálním léčebném postupu a o všech jeho změnách. Platné ustanovení § 34 odst. 3 o opakování této informace pacientovi je nejasné, neboť z pohledu praxe nedává konkrétní odpověď na to, ve kterých případech se má informace opakovat. Opakování informace v rozsahu maximálním praxe ukázala za velmi zatěžující. Při podávání informace pacientovi je postačující postup podle závěrečného ustanovení § 31 odst. 2 a navrhuje se, aby nebylo tedy potřeba opakovat souhlas vždy povinně po 30 dnech, jenom v případě potřeby.

Dále se navrhuje nové znění § 35, kterým se vymezují případy poskytování zdravotních služeb zejména nezletilým pacientům, neboť stávající postupy uvedené v tomto ustanovení značně komplikují poskytování potřebných služeb. Jedná se o ten diskutovaný případ "souhlas obou rodičů" v případě nezletilého pacienta. Nové znění ustanovení § 35 vychází z principu postupného nabývání způsobilosti dítěte k právním úkonům a při zohlednění obecné úpravy stanovené v občanském zákoníku a zákoně o rodině bude možné poskytovat zdravotní služby na základě souhlasu nezletilého pacienta, který k tomu bude přiměřeně vyspělý.

Dále se navrhuje nové znění ustanovení § 38 odst. 1 písm. b). Stávající znění upravuje hospitalizaci pacienta bez jeho souhlasu v případech, kdy ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky. V praxi vznikají pochybnosti o aplikaci tohoto ustanovení, zejména o tom, jak hodnotit floskuli "bezprostředně a závažným způsobem", nebo že pacient "je pod vlivem návykové látky". Ne vždy lze na místě okamžitě určit, zda pacient skutečně pod vlivem návykové látky je, a proto se navrhuje nové znění, které by mělo tento problém odstranit a bude znít ve smyslu: jeví známky duševní poruchy či požití návykové látky.

Dále se navrhuje upravit ustanovení § 46 zákona, neboť některé požadavky kladené na poskytovatele zdravotních služeb, v jejichž zařízení se připravují osoby na výkon zdravotnického povolání, neodpovídají možnostem praxe, a vypouští se tedy povinnost, aby zdravotnický pracovník, pod jehož přímým vedením se připravují osoby na své povolání, měl rozšířené pedagogické vzdělání. Typický příklad - primář na oddělení nemohl dohlížet nad stážujícími mediky, pokud neměl rozšířené pedagogické vzdělání. Praxe to nepokládá za potřebné. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP