(11.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Neplní ten první úkol, který jako ministr financí má. A pak za vámi do vlády přichází a říká vám: Škrtejte, šetřete, škrtejte! Che, vy byste mu jako ministři mu měli říct: Pane ministře, běžte do háje. Dokud nedokážete vybrat daně, dokud nedokážete splnit svůj základní úkol, že naplníte pokladnu, tak jak jste si naplánoval a tak jak jste ta čísla uvedl, tak nám neříkejte, že potřebujete zase peníze od nás získávat.
Takže mně připadá, že v tom ta naše debata ztrácí smysl. Jestliže ji předkládá ministr financí, který není schopen splnit svou funkci, tak ta čísla, která tady jsou, to je volná zábava pro někoho, kdo nemá co dělat! (Potlesk z řad sociální demokracie.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Další řádná přihláška pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opět tu po roce diskutujeme o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu, a to za dosti podobných podmínek. V roce 2011 šlo o přijímání zákonů v režimu legislativní nouze, letos s nevyřešenou výší daně z přidané hodnoty a dalšími otevřenými otázkami. A vláda šla tak daleko - a myslím, že je to politicky logický krok, i když se mi nemusí líbit jako opozičnímu politikovi -, že přichází s návrhem na stažení tohoto rozpočtu a přepracování tohoto rozpočtu.
Je potřeba ale říci, že vláda dělá z nouze ctnost, protože tahle záležitost je především v důsledku rozporů, které jsou ve vládní koalici, a to rozporů tak hlubokých, které skutečně nejen opozičním politikům, ale i těm prozíravějším vládním dávají určitě domácí úkol, zda nepřemýšlet o konci takovéto vlády, která není schopna prosadit ani takovýto základní zákon.
Myslím si, že tím dnešním rozhodnutím - pokud, a asi bude to rozhodnutí schváleno, má jistou logiku - vážně nakročíme... Tato vláda nakročí, protože to je její odpovědnost, k rozpočtovému provizoriu. Protože prostě nemít za sebou na konci října první čtení státního rozpočtu je velmi vážná věc.
Já jsem se zamýšlel nad tím, zda svoje myslím docela detailně propracované vystoupení tady vůbec přednést, nebo ne. Ale myslím si, že je potřeba ho tady přednést, protože pan ministr Kalousek pod tlakem v tom křížovém výslechu několika opozičních představitelů vlastně tak trošku přiznal, jestli jsem to dobře postřehl, jaké budou ty parametry, o které on upraví rozpočet.
V příjmové části to má být méně 20 mld. korun, jestli jsem to dobře pochopil, což myslím, že je cesta k realitě, ještě o tom budu dále hovořit, protože zejména výběr daňových příjmů se nevyvíjí v takové dynamice, aby ospravedlňoval jakýkoli optimismus. A kromě toho si ani nemyslím, že vývoj národního hospodářství bude tak optimistický, jak je zapracován právě ve státním rozpočtu v jeho příjmech. A ve výdajích, to je druhý parametr, méně 20 mld. A myslím, že o tom je potřeba hovořit, protože další škrty v té výdajové části rozpočtu jsou velmi, velmi problematické, protože už k řadě velmi dramatických škrtů prakticky v naprosté většině rozpočtových kapitol došlo. Chtěl bych nicméně říci, že je potřeba podrobit ten návrh velmi kritické, ale přitom velice seriózní kritice.
Zůstal bych ještě v roce 2011. Premiér Nečas tehdy při projednávání rozpočtu řekl - cituji: "Jsem přesvědčen, že tou správnou cestou je podpořit vytváření pracovních příležitostí, a ne je hubit zvyšováním daní či odvodů." (Trvalý hluk v sále.)
Pane předsedo vlády, kam se po roce podělo vaše přesvědčení? Dostali jsme se k návrhu rozpočtu plného restrikce uplatňované na těch, kteří nemají žádnou šanci se bránit.
Paní předsedající, já myslím, že tady probíhá nejméně dvacet kolokvií, tak jak to pozoruji. Já chápu, že máte ráda pluralitu názorů, já také, ale možná že se dá vyjádřit někde jinde a méně hlasitě.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, promiňte, pane poslanče, já se vám omlouvám. Dámy a pánové, prosím vás všechny, abyste přenesli své hovory mimo jednací síň, věnovali pozornost tomu, jemuž je uděleno slovo. Důrazně všechny kolegy žádám, aby nevyrušovali ty, kteří mluví. Stejnou ohleduplnost potom vyžadují sami pro sebe. Myslete tedy na to, že když stojíte vy za tím pultíkem, od něhož se mluví, budete žádat po vašich kolegyních a kolezích, aby vám věnovali příslušnou pozornost. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Paroubek: Děkuji, paní předsedkyně. Mně osobně nedělá velké problémy překřikovat sněmovnu, ale pak se zase některým vládním poslancům zdá, jak to tady jeden z nich nedávno vyjádřil, že řvu. Takže myslím si, že je to seriózní ve vztahu zejména k těm, kteří poslouchají.
Ve státním rozpočtu na příští rok, v tom návrhu, který vláda dnes navrhuje stáhnout, je na dávky státní sociální podpory vyhrazeno necelých 32 mld. korun, což je meziročně pokles o více než 14 %. Vláda počítá se zrušením stávajícího příspěvku na bydlení. V případě, že jeho zrušení bude schváleno podle vládních návrhů, snížily by se výdaje na dávky státní sociální podpory v příštím roce o 7 mld. korun. Ministr Kalousek v tomto návrhu rozpočtu již snížení sociálních výdajů předvídá, aniž by byly příslušné legislativní změny naší Sněmovnou schváleny. Restrikce současných příspěvků na bydlení současně vyvolá nárůst výdajů na dávky hmotné nouze o 5 až 6 mld. korun. I přes uvedený nárůst výdajů se očekává úspora na výdajích pro domácnosti s nejnižšími příjmy ve výši 1,4 mld. korun ročně.
Myslím, že snižování výdajů sociální povahy v oblasti bydlení je vstupenkou k bezdomovectví pro desetitisíce lidí s vysokými nájmy. S takovým snižováním výdajů těm nejpotřebnějším zcela zásadně nesouhlasím.
Na rok 2013 je na dávky nemocenského pojištění vyčleněno 21,7 mld. korun. Na příjmové straně rozpočtu je však výběr pojistného předpokládán ve výši cca 26 mld. korun. Tyto naspořené 4 mld. by měly být jednoznačně vráceny do systému např. vyššími dávkami v nemoci. Omezení těchto dávek v praxi často končí tím, že si nemocní berou dovolené, jen aby měli zachovaný příjem, nebo nemoci přecházejí. Jak se to projeví ve zhoršování zdravotního stavu české populace, nikdo nedokáže odhadnout. Nicméně v budoucnu to způsobí násobné výdaje toho, co dnes v rozpočtu ušetříme.
Dále se snižují výdaje na politiku zaměstnanosti o 2,2 mld. korun, tedy téměř o 10 %. Na zaměstnávání zdravotně postižených občanů, kterým vláda sebrala v předchozích dvou letech, co mohla, chce dát o závratných - v uvozovkách - 100 mil. korun navíc. To nejen že nedokáže ani nahradit výpadek způsobený inflací, ale ani to nemůže zajistit smysluplné zaměstnání zdravotně postižených v různých, především odlehlých, částech našeho státu.
Na aktivní politice zaměstnanosti chce vláda ušetřit 700 mil. Z tohoto pohledu je pak podpora v nezaměstnanosti snížená o téměř 10 % jen výsměchem všem těm, které diletantské vedení hospodářství této země připravilo o jistotu zaměstnání. Tak nezodpovědný přístup projednávání rozpočtu je srovnatelný snad tedy jen s tím loňským. ***