(14.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Jak jsem pochopil, evropský summit se podle agentur zabýval několika otázkami. Tou první je takzvaná bankovní unie. Já o tom hovořím s určitou ironií. Podle agentur jsem se dozvěděl, že se například před odjezdem německé kancléřky Merkelové na toto téma, o jejím de facto mandátu na summitu Evropské unie, diskutovalo v Bundestagu, tedy ve Spolkovém sněmu, v dolní komoře německého parlamentu. (V sále je obrovský neklid a hluk!)
Takže první otázkou je takzvaná bankovní unie, jejíž obrysy, jak se z tisku dozvídáme, se zvolna ujasňují a která, jak se zdá, nebude uvedena v život dříve nežli v roce 2014.
Závěrem vlády podporované řadou pravicových ekonomů bylo vetovat tento návrh. Údajně proto, že bude znamenat ztrátu kontroly nad operacemi mezi českými filiálkami bank a jejich zahraničními mateřskými peněžními ústavy. Bylo to podle mého názoru trochu pokrytecké, protože ten, kdo se o problematiku bankovnictví zajímá, ví, že Česká národní banka před časem slíbila, že pohlídá, aby zahraniční banky do Česka nepodstrkovaly toxická aktiva, ze kterých by se hradily ztráty v českých bankách. Část řeckých dluhopisů totiž skončila, a proto o tom hovořím, bilancí Československé obchodní banky a Komerční banky. Kdepak se tam asi vzaly? Nemohlo to být bez vědomí České národní banky. Sofistikovanější obchody si vyhradily zahraniční centrály pro sebe, nakoupily mimo jiné také řecké státní papíry a přesunuly je na své filiálky, tedy i do Česka. Celkový odliv peněz z České republiky v podobě dividend, úrokových výnosů a dalších plateb tohoto typu v posledních letech připomíná protrženou přehradu. Statisticky je jen tak mimochodem zachycován v bilanci výnosů v jedné části platební bilance běžného účtu. Od roku 2007 dosáhl, tedy za posledních pět let, v letech 2007 až 2011, neuvěřitelné sumy 1,34 bil. korun, tedy zhruba v rozsahu ročních příjmů státního rozpočtu. Podíváme-li se na obchodní bilanci, pak z jejích čísel vyplývá, že vytrvale vyvážíme více, nežli dovážíme, a k tomu ještě do zahraničí posíláme další peníze. A tyhle peníze, aby toho nebylo málo, si ještě k tomu půjčujeme.
Druhou otázkou, kterou se summit zabýval, byl možný vznik samostatného rozpočtu Evropské unie. Pan Rompuy má tuto otázku rozpracovat do mimořádného summitu Evropské unie dne 22. listopadu. Zajímala by mě pozice české vlády v této věci. Ostrá debata nejpozději na prosincovém summitu Evropské unie se čeká kolem schvalování nové finanční perspektivy Evropské unie na léta 2014 až 2020. I v tomto případě mě zajímá pozice české vlády. Připomínám, že před sedmi lety, kdy jsem jednání vedl já, získala Česká republika 30 mld. eur. Zajímalo by mě, jaký cíl má česká vláda v tuto chvíli právě v této otázce, která souvisí se státním rozpočtem a jeho možnostmi v letech 2014 až 2020.
Dámy a pánové, pokud tato vláda na této schůzi sněmovny skončí, a zdá se to být pravděpodobné, tyto závažné otázky musí někdo dále řešit. Myslím proto, že zařazení takového bodu je plně na místě.
Ve čtvrtek po 11. hodině jsem navrhl jako první bod zařadit informaci o metanolu, jako druhý bod navrhuji zařadit informaci o průběhu evropského summitu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím nyní pana poslance Stanislava Grospiče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych obrátil pozornost ještě do jiné oblasti, než jsou nesmírně závažné sociální věci a otázky spojené s sKartami na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a sice k otázce, která je neméně závažná a dotýká se celého právního řádu a do velké míry i veřejnosti v České republice. (Hluk v sále je stále velký. Je velice špatně slyšet!)
Devátého listopadu loňského roku Poslanecká sněmovna schválila návrh nového občanského zákoníku, který posléze, po celé legislativní anabázi, byl 22. března letošního roku vyhlášen ve Sbírce zákonů. Zároveň byla stanovena legisvakanční doba, jejíž lhůta má vypršet k 31. 12. 2013, tak aby od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník jako nový kodex soukromého práva v České republice nabyl účinnosti. V této souvislosti stále více nabývají diskuse v rámci odborné veřejnosti, ale i veřejnosti laické, v poslední době podpořené i žádostí předsedů krajských soudů o nezbytnosti odkladu účinnosti této normy.
Dovolte, abych tedy navrhl nový bod do programu dnešní schůze Poslanecké sněmovny, a sice bod, jehož název by zněl Stanovisko vlády České republiky k žádosti krajských soudců na odklad účinnosti nového občanského zákoníku. Vede mě k tomu i skutečnost, že právě nový občanský zákoník sám o sobě ruší, přímo, či nepřímo, 328 dosud platných účinných právních předpisů a ona legisvakanční doba, která neustále ubíhá, předpokládá, že budou přijaty příslušné změny ostatních právních předpisů, nicméně vláda v této souvislosti nevyvíjí žádnou zvláštní aktivitu. Dovolte, abych tedy přednesl zařazení tohoto bodu a požádal o jeho pevné zařazení na zítřek, to jest 24. října jako první bod odpoledne.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dále prosím paní poslankyni Martu Semelovou.
Poslankyně Marta Semelová: Dobré odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařadit bod Informace ministra školství Petra Fialy o opatřeních v souvislosti s proběhlou kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle včera zveřejněné informace Nejvyššího kontrolního úřadu, který provedl kontrolu na Ministerstvu školství, úřad vážně pochybil při nakládání s veřejnými finančními prostředky. Jedná se o dotování programů, které resort spravoval v letech 2006 až 2011, respektive o 14 konkrétních projektů, na něž příjemci podpory získali celkem 4,4 mld. korun. U pěti z těchto projektů byly zjištěny závažné chyby, v jejichž důsledku došlo k prodražování a navyšování rozpočtu a k neefektivnímu nakládání s financemi. Úředníci Ministerstva školství nastavili veřejným vysokým školám tak volné podmínky pro získávání dotací na programy, že u některých projektů došlo až k dvojnásobnému překročení rozpočtu. Žadatelé dokonce nemuseli ani hodnotit efektivnost investice. V důsledku toho se pak resort připravil o možnost zpětně prověřit, jestli byly prostředky využity účelně.
To, že Ministerstvo školství nedostatečně kontroluje projekty, na něž dává peníze, je zvlášť v situaci, kdy se školy všech stupňů potýkají s nedostatkem financí, kdy chybějí prostředky na platy, na pomůcky a učebnice, na asistenty, kdy je výrazně podfinancované vysoké školství a věda a výzkum, naprosto nepochopitelné a nezodpovědné. Jak chcete vysvětlit, že je vůbec možné, aby podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu u většiny investičních akcí ministerstvo účastníky programů ani nezavázalo, že majetek pořízený z dotace budou muset alespoň po určitou dobu využívat k účelu, na který tuto podporu dostali, či že jim nezakázalo převést dotovaný majetek na někoho jiného? Úředníci Ministerstva školství očividně zavírali oči také před chybami, jichž se dopouštěli příjemci dotací v přípravě projektů a v zadávání veřejných zakázek. ***