(Jednání pokračovalo ve 14.17 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení kolegové, budeme pokračovat dnes odpoledním jednáním. Máme pevně stanovené body, kterým se budeme věnovat.
Mám ještě omluvu pana poslance Jiřího Pospíšila, který se omlouvá z našeho dnešního jednání, tak ji sděluji.
Zahajuji projednávání bodu číslo
121.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních
daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 734/ - třetí čtení
Teď bych prosila, aby ke stolku zpravodajů zasedl ministr financí Miroslav Kalousek. Zpravodajem rozpočtového výboru je pan poslanec Radim Fiala. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 734/2.
Otevírám rozpravu ke třetímu čtení. Je do ní přihlášen pan poslanec Ladislav Šincl. Prosím, pane kolego, máte slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážená přítomná - téměř nepřítomná vládo, páni ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji krásné odpoledne. Dovolte mi, abych i já v několika větách před závěrečným čtením a hlasováním se na chvíli zamyslel nad předloženým vládním návrhem a nad některými pozměňujícími návrhy. Snad vás aspoň některé tím ovlivním a hlavně příliš nezdržím, ty kolegy, kteří spěchají již domů, ale myslím si, že to je naše práce.
Jak již nám sdělil pan zpravodaj Radim Fiala v prvním čtení, tak jde hlavně o technickou novelu, která obsahuje poměrně široký souhrn technických bodů až na jednu výjimku. Tou je povinná implementace směrnic Evropské unie ze dne 21. června 2011 v oblasti spotřebních daní u tabákových výrobků na novou sazbu, na novou minimální hladinu sazeb ze spotřební daně. Tuto směrnici je nutné splnit k 1. lednu 2014. Z důvodu zamezení skokového navýšení této spotřební daně Ministerstvo financí navrhlo toto navýšení rozdělit do dvou postupných kroků, a to k 1. 1. 2013 a k 1. 1. 2014. Hlavním cílem této směrnice je především zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví. Proto před samotným předložením legislativního návrhu nechala vypracovat takzvanou dopadovou studii. Závěr této studie jasně ukazuje, že jestli hlavně chceme snížit spotřebu tabáku a s tím spojené negativní jevy, tak je nutné dále navyšovat spotřební daň.
Ministerstvo financí na základě této směrnice navrhlo změnu sazeb tak, aby k 1. lednu 2014 bylo dosaženo nových sazeb spotřební daně dle zmiňované směrnice. Bohužel jen opět na velice nízké hranici. Vyššího zatížení zejména drahých cigaret se vyvarovali údajně z toho důvodu, že to údajně podporovalo změnu spotřebitelských preferencí a přechod od drahých cigaret k levným, což by vedlo k poklesům výnosů spotřební daně. Dokonce ve výpočtu spotřební daně dochází poprvé v historii - prozatím to bylo vždy jen nahoru - k poklesu procentní složky sazby daně.
Údajným důvodem, proč se snižuje tato procentní sazba, je to, že navržené sazby spotřební daně z cigaret reagují na růst základní sazby DPH na plánovaných 21 %. U cigaret zdaňovaných pevnou a procentní složkou sazby daně dochází totiž ke kumulaci efektu zvýšení dopadu DPH, neboť výše spotřební daně je vypočítána z konečné ceny těchto cigaret, tedy ceny včetně DPH. Úsměvné je, že to je vůbec poprvé, co pánové z Ministerstva financí uznali, že jimi navrhovaná DPH ve výši 21 % je hodně a špatně, a snaží se to zohlednit v procentní sazbě při výpočtu spotřební daně. Bohužel jen u určitých tabákových výrobků. Naopak u levnějších značek a baleného tabáku tak ohleduplní nebyli.
Jak již jsem zde uvedl, jako důvod uvádějí vcelku zajímavý argument, že s rostoucí cenou nejlevnějších cigaret klesá počet zejména mladistvých začínajících kuřáků, které vyšší cena odradí od toho, aby s kouřením začali. To mají pravdu, ale nabízí se tu otázka, proč ve skutečnosti se ve svém návrhu drží stále jen na velice nízké hranici a také proč i v tomto mírném zdanění je nerovnoměrný přístup, který takzvaně nadržuje zejména prémiovému segmentu tabákových výrobků - pane ministře.
Ministerstvo financí navrhuje zvyšování daní tu či onde, a dokonce navrhuje snižování valorizaci důchodů, či naopak zavádění mimořádného zdanění vysokopříjmových skupin atd., ale v tomhle ohledu podle mého názoru je pasivní a nevyužívá veškeré rezervy, které by využívat mohlo. Co je důvodem, proč to takhle je? Nebuďme naivní. Podle mého názoru je za tím jen a jen byznys. ***