(17.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Rád bych vyzval vládu, aby situaci VZP začala okamžitě řešit. Myslím, že právě výnos ze zvýšené spotřební daně na cigarety může vláda použít k navýšení plateb za státní pojištěnce. Současně bych rád podpořil pana ministra Hegera a kolegu poslance Šťastného, abychom začali diskutovat o tom, zda by v budoucnu část výnosů spotřební daně z cigaret a alkoholu neměla směřovat právě do zdravotnictví, podobně jako je tomu u spotřební daně z pohonných hmot, jejíž část je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Kouření a konzumace alkoholu má výrazně negativní vliv na lidské zdraví a myslím, že pokud stát inkasuje spotřební daň, měl by alespoň část těch prostředků vyčlenit do zdravotnictví na léčení chorob, které kouření a konzumace alkoholu způsobuje.
Další věc, kterou chci zmínit, je současná tragédie s otráveným alkoholem. I když pan ministr financí bude tvrdit opak, o tom nepochybuji, domnívám se, a včera jsem o tom mluvil poměrně zevrubně, že stát v kontrole výroby a distribuce alkoholu naprosto selhal. Podle expertních odhadů dnes tvoří černý trh s alkoholem čtvrtinu trhu s lihovinami, což mimo jiné může znamenat, že státu uniká jenom na spotřební dani asi 1,5 mld. korun. Obávám se, že daňové úniky jsou podstatně, podstatně vyšší, jak jsem o tom už včera hovořil. Nechci se opakovat. Hájit se tím, že černý trh existuje všude, a pokud bychom jej chtěli vymýtit, bylo by nutné zrušit spotřební daň na lihoviny, myslím, není hodno formátu ministra financí. To, že v této oblasti není vše v pořádku, přece zřetelně naznačoval klesající výnos spotřební daně z lihu a lihovin v posledních letech, stejně jako rostoucí dovoz metanolu. Bohužel kompetentní státní orgány řadu let nekonaly, nechávaly věci bez povšimnutí a je smutné, že muselo dojít k této tragédii, aby se věci daly do pohybu.
Doporučuji vládě, aby se v rámci připravovaných návrhů na potírání černého trhu s alkoholem inspirovala v zahraničí, nejblíže například v sousedním Rakousku, kde se v polovině 80. let objevil obdobný případ pančování vína chemikálií. Tam to úspěšně vyřešili zavedením důsledného systému kontrol a značení lahví, kdy každá lahev musí být opatřena v řadě za sebou číslovanou páskou a stát provádí přísné kontroly původu vína. Myslím, že je to jedno z opatření, které by vláda mohla provést. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím pana poslance Ladislava Šincla, po něm je přihlášena paní kolegyně Jana Černochová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, činí daň z minerálních olejů u motorové nafty 10,95 koruny za litr, u benzinu s obsahem olova do 0,013 gramu na litr činí tato daň 12,84 koruny za litr a u benzinu s obsahem olova přes 0,013 gramu za litr činí tato daň 13,71 koruny za litr. V důsledku kumulace vlivu růstu cen ropy na světových trzích a nárůstu spotřební daně v uplynulém období vzrostla v témže období cena motorové nafty i u benzinu v České republice natolik, že spotřebitelé nakupují tyto komodity mimo území České republiky. Na pohonné hmoty je uvalena 20procentní daň z přidané hodnoty a v případě, že zde projde takzvaný Kalouskův balíček, bude to 21 %. To už bude totální katastrofa. Výsledná cena pro konečného spotřebitele je u těchto komodit v Česku jedna z nejvyšších.
Dovolte mi uvést malé srovnání. Česká republika - benzin, podíl daní na ceně je 52 %. Spotřební daň v přepočtu na eura je 510,62 eura na tisíc litrů. DPH 20 %, cena pro výpočet 1,46 eura na litr. U nafty podíl daní na ceně je 47 %, spotřební daň 435,47 eura na tisíc litrů. DPH 20%, cena pro výpočet je 1,43 eura na litr. V Polsku pro porovnání, benzin - podíl daní na ceně je 48 %, a jak jsem uvedl pro porovnání, u nás je již uvedených 52 %. Spotřební daň je 407,69 eura na tisíc litrů a DPH je tedy v Polsku 23 %. Cena pro výpočet 1,39 eura na litr. U nafty je podíl daní na ceně 45 %, u nás 47 %, spotřební daň je 354,22 eura na tisíc litrů. U nás, jak jsem již uvedl, 435,47 eura, DPH je tam 23 %. Cena pro výpočet 1,37 eura na litr. Takových příkladů by se tady dalo uvést mnoho a mnoho.
V důsledku růstu došlo v České republice k poklesu prodeje motorové nafty i benzinu, a tím ke snížení výběru spotřební daně. Stát kvůli tomuto zdražení vybral v posledním roce na spotřební dani z pohonných hmot méně finančních prostředků.
Podstatou pozměňovacího návrhu, který zde avizuji a načtu v podrobné rozpravě, je snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 koruny za litr. Jsem přesvědčen, že snížení spotřební daně je adekvátní reakcí na růst cen motorové nafty a s tím související pokles prodeje této komodity. Domnívám se, že snížení spotřební daně by mělo význam vzhledem ke konkurenčnímu nastavení cen v ostatních zemích a mohli by se tam vrátit ti, kteří tankují levně v zahraničí. Zdražení pohonných hmot je natolik neúnosné, že je vzhledem k požadavku optimálního příjmu pro státní rozpočet kontraproduktivní.
Současně se v avizovaném pozměňovacím návrhu navrhuje snížení spotřební daně z benzinu s obsahem do 0,013 gramu na litr a spotřební daně z benzinu s obsahem olova přesahujícím 0,013 gramu na litr o 1,50 na litr. Domnívám se, že snížením spotřební daně by se uvedeným negativním důsledkům alespoň zčásti podařilo čelit.
Ačkoliv je předkládaný návrh zákona koncipován jako trvalé snížení příslušné sazby daně z minerálních olejů, připouštím, že toto opatření může být dočasné po dobu přetrvávání citelného rozdílu cen pohonných hmot mezi Českou republikou a sousedními zeměmi. Pokud se situace na trhu opět uklidní a stabilizuje, mohou se změnou zákona sazby daně opět zvýšit. Zatím však takovému příznivému vývoji bohužel v naší republice nic nenasvědčuje.
Přijetí tohoto návrhu by podle odborných analýz znamenalo zvýšení prodeje pohonných hmot o 23 % a tomu adekvátní zvýšení příjmů státního rozpočtu v oblasti spotřební daně. Navrhované opatření je současně doprovázeno vyšším výběrem daně z přidané hodnoty. Státu by tak mohl po přijetí navržené úpravy vzrůst daňový příjem v následujícím období v součtu v závislosti na prodejní ceně pohonných hmot až o 3 až 5 mld. korun. Takto získané finanční prostředky by měly být adresně využity při tvorbě příjmové stránky rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pomocí mechanismu operativní řízení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který takový postup umožňuje.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím nyní paní poslankyni Janu Černochovou, poté je přihlášen pan poslanec Svoboda. Paní kolegyně, prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, dovolte mi prosím několik poznámek ke spotřebním daním na tabákové výrobky z pohledu tak aktuálního a bolavého problému v oblasti pančovaného tvrdého alkoholu. Jsem přesvědčena, že si máme brát ponaučení nejen z historie, ale i ze stávajících problémů a neopakovat minulé chyby. ***